Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové učinili překvapující objev o době před 12,5 miliardami roků

Astronomové učinili překvapující objev o době před 12,5 miliardami roků

Počítačová simulace oblasti vesmíru, kde „dutina“ o velmi nízké hustotě (tmavě modrá oblast vlevo nahoře) je obklopena hustějšími strukturami obsahujícími četné galaxie (oranžovo-bílé skvrny). George Becker a jeho spolupracovníci se domnívají, že v rané fázi vývoje vesmíru tyto prázdné regiony byly nejtemnějšími místy ve vesmíru, přestože obsahovaly nejmenší množství temné hmoty a plynu.
Autor: TNG Collaboration

Tým astronomů, jehož vedoucím byl George Becker z University of California, Riverside, učinil překvapující objev: před 12,5 miliardami roků obsahovalo nejméně průhledné místo ve vesmíru relativně malé množství hmoty. Již dlouho je známo, že vesmír je vyplněn systémem podobným síti tvořené temnou hmotou a plynem. Tato „kosmická pavučina“ obsahuje většinu hmoty ve vesmíru, zatímco galaxie podobné naší Mléčné dráze představují pouze její malou část. V současné době je plyn mezi galaxiemi téměř zcela průhledný, protože je udržován v ionizovaném stavu – elektrony jsou vytržené z atomů v důsledku energetické „koupele“ v intenzivním ultrafialovém záření.

V uplynulém desetiletí astronomové zaznamenali, že ve velmi vzdálené minulosti – zhruba před 12,5 miliardami roků, tj. asi jednu miliardu roků po Velkém třesku – plyn v nekonečném vesmíru nebyl jen velmi neprůhledný pro ultrafialové záření, ale jeho průhlednost velmi kolísala místo od místa a zastiňovala většinu světla emitovaného vzdálenými galaxiemi.

Dnes žijeme v poměrně homogenním vesmíru,“ říká George Becker, odborník na mezigalaktické prostředí, které zahrnuje temnou hmotu a plyn prostupující prostor mezi galaxiemi. „Ať se podíváte kterýmkoliv směrem, objevíte v průměru zhruba stejný počet galaxií a totéž platí i pro plyn mezi galaxiemi – tzv. intergalaktický plyn. V raném vesmíru však plyn vypadal velmi odlišně v různých regionech kosmu.“

Při pátrání po tom, co zapříčinilo tyto rozdíly, astronomové z University of California, Riverside, Santa Barbara a Los Angeles se přemístili na konferenci k jednomu z největších dalekohledů na světě – k japonskému teleskopu Subaru na Mauna Kea, Havaj. Při použití výkonné kamery dalekohledu astronomové pozorovali galaxie v rozsáhlém regionu o velikosti zhruba 300 miliónů světelných roků, kde byl – jak víme – mezigalaktický plyn nanejvýš neprůhledný.

Menší průhlednost kosmické pavučiny znamená větší množství plynu a odtud plynoucí větší počet galaxií. Avšak astronomové objevili pravý opak: tento region obsahoval o mnoho méně galaxií, než je průměrné množství. Protože plyn v kosmickém prostoru je udržován průhledným v důsledku působení ultrafialového záření galaxií, méně blízkých galaxií může znamenat, že je tmavší.

Ultrafialové záření, které udržuje plyn v okolním vesmíru průhledný, často přichází z galaxií, které jsou mimořádně daleko. Toto platí pro většinu historie vesmíru,“ říká George Becker, odborný asistent na Department of Physics and Astronomy. „V tomto velmi raném čase to vypadá tak, že ultrafialové záření zřejmě nemohlo putovat na velké vzdálenosti, vesmír obsahoval málo galaxií a prostor vypadal mnohem tmavší než se spoustou galaxií v okolí.“

Tento objev, který byl publikován v srpnovém čísle časopisu Astrophysical Journal, by mohl vrhnout nové světlo i na další etapy vývoje vesmíru. V první miliardě roků po Velkém třesku ultrafialové záření z prvních galaxií zaplnilo vesmír a nepřetržitě přetvářelo plyn v kosmickém prostoru.

Je zde stále ještě mnoho neznámého. Například stále ještě přesně nevíme, kdy první galaxie vznikly a jak pozměnily své okolí,“ dodává George Becker.

Na základě výzkumu galaxií a plynu v hlubokém vesmíru astronomové doufají, že se přiblížili k porozumění tomu, jak se mezigalaktický ekosystém formoval v období raného vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Průhlednost vesmíru, Raný vesmír


43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční momentka

Neni co dodat :-)

Další informace »