Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové učinili překvapující objev o době před 12,5 miliardami roků

Astronomové učinili překvapující objev o době před 12,5 miliardami roků

Počítačová simulace oblasti vesmíru, kde „dutina“ o velmi nízké hustotě (tmavě modrá oblast vlevo nahoře) je obklopena hustějšími strukturami obsahujícími četné galaxie (oranžovo-bílé skvrny). George Becker a jeho spolupracovníci se domnívají, že v rané fázi vývoje vesmíru tyto prázdné regiony byly nejtemnějšími místy ve vesmíru, přestože obsahovaly nejmenší množství temné hmoty a plynu.
Autor: TNG Collaboration

Tým astronomů, jehož vedoucím byl George Becker z University of California, Riverside, učinil překvapující objev: před 12,5 miliardami roků obsahovalo nejméně průhledné místo ve vesmíru relativně malé množství hmoty. Již dlouho je známo, že vesmír je vyplněn systémem podobným síti tvořené temnou hmotou a plynem. Tato „kosmická pavučina“ obsahuje většinu hmoty ve vesmíru, zatímco galaxie podobné naší Mléčné dráze představují pouze její malou část. V současné době je plyn mezi galaxiemi téměř zcela průhledný, protože je udržován v ionizovaném stavu – elektrony jsou vytržené z atomů v důsledku energetické „koupele“ v intenzivním ultrafialovém záření.

V uplynulém desetiletí astronomové zaznamenali, že ve velmi vzdálené minulosti – zhruba před 12,5 miliardami roků, tj. asi jednu miliardu roků po Velkém třesku – plyn v nekonečném vesmíru nebyl jen velmi neprůhledný pro ultrafialové záření, ale jeho průhlednost velmi kolísala místo od místa a zastiňovala většinu světla emitovaného vzdálenými galaxiemi.

„Dnes žijeme v poměrně homogenním vesmíru,“ říká George Becker, odborník na mezigalaktické prostředí, které zahrnuje temnou hmotu a plyn prostupující prostor mezi galaxiemi. „Ať se podíváte kterýmkoliv směrem, objevíte v průměru zhruba stejný počet galaxií a totéž platí i pro plyn mezi galaxiemi – tzv. intergalaktický plyn. V raném vesmíru však plyn vypadal velmi odlišně v různých regionech kosmu.“

Při pátrání po tom, co zapříčinilo tyto rozdíly, astronomové z University of California, Riverside, Santa Barbara a Los Angeles se přemístili na konferenci k jednomu z největších dalekohledů na světě – k japonskému teleskopu Subaru na Mauna Kea, Havaj. Při použití výkonné kamery dalekohledu astronomové pozorovali galaxie v rozsáhlém regionu o velikosti zhruba 300 miliónů světelných roků, kde byl – jak víme – mezigalaktický plyn nanejvýš neprůhledný.

Menší průhlednost kosmické pavučiny znamená větší množství plynu a odtud plynoucí větší počet galaxií. Avšak astronomové objevili pravý opak: tento region obsahoval o mnoho méně galaxií, než je průměrné množství. Protože plyn v kosmickém prostoru je udržován průhledným v důsledku působení ultrafialového záření galaxií, méně blízkých galaxií může znamenat, že je tmavší.

„Ultrafialové záření, které udržuje plyn v okolním vesmíru průhledný, často přichází z galaxií, které jsou mimořádně daleko. Toto platí pro většinu historie vesmíru,“ říká George Becker, odborný asistent na Department of Physics and Astronomy. „V tomto velmi raném čase to vypadá tak, že ultrafialové záření zřejmě nemohlo putovat na velké vzdálenosti, vesmír obsahoval málo galaxií a prostor vypadal mnohem tmavší než se spoustou galaxií v okolí.“

Tento objev, který byl publikován v srpnovém čísle časopisu Astrophysical Journal, by mohl vrhnout nové světlo i na další etapy vývoje vesmíru. V první miliardě roků po Velkém třesku ultrafialové záření z prvních galaxií zaplnilo vesmír a nepřetržitě přetvářelo plyn v kosmickém prostoru.

„Je zde stále ještě mnoho neznámého. Například stále ještě přesně nevíme, kdy první galaxie vznikly a jak pozměnily své okolí,“ dodává George Becker.

Na základě výzkumu galaxií a plynu v hlubokém vesmíru astronomové doufají, že se přiblížili k porozumění tomu, jak se mezigalaktický ekosystém formoval v období raného vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Průhlednost vesmíru, Raný vesmír


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »