Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST se kochal mladě vypadající kulovou hvězdokupou

HST se kochal mladě vypadající kulovou hvězdokupou

Kulová hvězdokupa NGC 362 na snímku z HST
Autor: ESA/Hubble&NASA

Kulové hvězdokupy poskytují jeden z nejvíce působivých pohledů na noční oblohu. Tyto třpytivé koule obsahují stovky tisíc hvězd a nacházejí se převážně na periferii galaxií. Naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje více než 150 kulových hvězdokup. Jednu z nich s názvem NGC 362 vidíme na fotografii, která byla pořízena pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST (NASA/ESA). Je to jedna z výjimečných kulových hvězdokup.

V průběhu života hvězd dochází v jejich nitrech k jaderné fúzi chemických prvků, přičemž se vytvářejí stále těžší a těžší prvky – v astronomii označované jako kovy. Když tyto hvězdy umírají, zaplavují okolní prostředí materiálem vzniklým v průběhu jejich života, čímž obohacují mezihvězdný prostor o tyto tzv. kovy. Hvězdy, které vznikly později, proto obsahují větší množství kovů než jejich starší předchůdkyně.

Na základě studia různých chemických prvků přítomných v jednotlivých hvězdách hvězdokupy NGC 362 astronomové zjistili, že se „chlubí“ neočekávaně vysokým obsahem kovů, což naznačuje, že je mladší, než se očekávalo. Hvězdy v kulové hvězdokupě NGC 362 mají v průměru vyšší metalicitu (obsah kovů) než hvězdy ve většině kulových hvězdokup. Z toho vyplývá, že NGC 362 je relativně mladou hvězdokupou, její věk se pohybuje mezi 10 a 11 miliardami roků. Pro zajímavost: stáří naší Galaxie (Mléčné dráhy) bylo odhadnuto na více než 13 miliard roků.

Publikovaný snímek, na kterém jsou zachyceny jednotlivé hvězdy kulové hvězdokupy NGC 362, byl pořízen pomocí kamery Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě Hubbleova kosmického teleskopu HST.

Kulové hvězdokupy jsou kulovité koncentrace hvězd, jejichž průměry se pohybují řádově v desítkách světelných let a které obsahují statisíce až miliony stálic. Kulové hvězdokupy jsou staré nejméně 10 miliard let. Pravděpodobně vznikly v době, kdy se galaxie právě vytvářely. Jsou rozptýleny ve sférickém halu obklopujícím naší Galaxii. Jejich oběžná doba kolem středu Mléčné dráhy se pohybuje řádově ve stovkách milionů let. Obdobné kulové hvězdokupy byly objeveny i u jiných galaxií.

Kulová hvězdokupa NGC 362 (též Caldwell 104) se nachází v souhvězdí Tukana na jižní polokouli. Objevil ji 1. 8. 1826 James Dunlop. Na tmavé obloze je viditelná i pouhým okem, avšak působivý pohled na ni je až v dalekohledu. Obsahuje rovněž spoustu dvojhvězd a výjimečně husté jádro o průměru 13 světelných roků. Její dráha je velmi excentrická a přivádí ji do vzdálenosti 3 260 světelných roků od středu naší Galaxie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spacetelescope.org
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kulová hvězdokupa NGC 362, HST


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »