Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Umělecké ztvárnění oblaků prachu zakrývajících hvězdotvornou galaxii 3MM-1
Autor: James Josephides, Swinburne Astronomy Productions/Christina Williams, University of Arizona/Ivo Labb

Astronomové využívající soustavu 66 radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) objevili nevýrazné stopy ohromné v prachu zahalené galaxie s intenzivní tvorbou hvězd, jaká doposud nebyla pozorována. Její původ se datuje do období raného vesmíru. Nově objevená galaxie pojmenovaná 3MM-1 se nachází ve vzdálenosti 12,5 miliardy světelných roků od Země.

Rozsáhlá oblaka prachu zakrývají většinu záření galaxie, což způsobuje, že 3MM-1 vypadá velmi matně – odlišně od současných galaxií.

To bylo velkou záhadou, protože záření vypadalo, že není spojeno s vůbec žádnou známou galaxií,“ vysvětluje Christina Williams(ová), astronomka ze Steward Observatory at the University of Arizona. „Když jsem zjistila, že tato galaxie není pozorovatelná ani na dalších vlnových délkách, opravdu jsem byla nadšená, protože to znamenalo, že byla nepochybně vskutku velmi daleko a ukrytá v oblacích prachu.“

Christina Williams(ová) se svými spolupracovníky se domnívá, že pozorovaná rádiová emise je způsobena tepelným vyzařováním prachových částic, které efektivně pohlcují veškeré záření. Prach je zahříván hvězdami, které vznikají uvnitř galaxie 3MM-1.

Odhadli jsme, že galaxie je ve skutečnosti obřím hmotným hvězdným ostrovem s množstvím hvězd jako v naší Galaxii, avšak překypující aktivitou, při které vznikají nové hvězdy 100× rychleji, než je tomu v Mléčné dráze,“ dodává Ivo Labbé, astronom ze Swinburne University of Technology.

Vizualizace dat z radioteleskopu ALMA ukazuje hvězdotvornou galaxii 3MM-1 – jedná se o mlhavý útvar uprostřed snímku, jehož polohu vyznačují krátké linie Autor: Williams et al, doi: 10.3847/1538-4357/ab44aa
Vizualizace dat z radioteleskopu ALMA ukazuje hvězdotvornou galaxii 3MM-1 – jedná se o mlhavý útvar uprostřed snímku, jehož polohu vyznačují krátké linie
Autor: Williams et al, doi: 10.3847/1538-4357/ab44aa
Objev může pomoci vyřešit dlouhodobou astronomickou záhadu, domnívají se astronomové. „Během studií uskutečněných v poslední době bylo zjištěno, že některé z největších galaxií v mladém vesmíru vyrostly a dospěly extrémně rychle, čemuž jsme zatím neporozuměli ani teoreticky,“ říká Ivo Labbé. „Velmi hmotné dospělé galaxie pozorujeme v době, kdy vesmír byl ještě kosmické batole ve věku kolem 10 % jeho současného stáří.“

Kromě toho astronomové je patrně nikdy nezachytili v okamžiku jejich formování, poznamenává Christina Williams(ová). Menší galaxie byly v mladém vesmíru pozorovány pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST, ty ale nevyrostly dostatečně rychle. Objev jiných monstrózních galaxií byl již dříve ohlášen, avšak tato pozorování byla jen velmi ojedinělá a neumožňovala uspokojivý výzkum a zjištění, o jaké objekty se ve skutečnosti jedná. Christina Williams(ová) dodává: „Naše utajená velká galaxie má naprosto správné ingredience být chybějícím článkem, protože ty mohou ve skutečnosti být velmi rozšířené.“

Tyto svým způsobem neviditelné galaxie jsou skutečně záhadné; to je dělá zajímavými, protože mohou být prostě špičkou ledovce v populaci zcela nových galaxií akorát čekajících na své objevení,“ říká Kate Whitaker(ová), astronomka z University of Massachusetts Amherst.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] umass.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Galaxie 3MM-1, Raný vesmír


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »