Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Umělecké ztvárnění oblaků prachu zakrývajících hvězdotvornou galaxii 3MM-1
Autor: James Josephides, Swinburne Astronomy Productions/Christina Williams, University of Arizona/Ivo Labb

Astronomové využívající soustavu 66 radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) objevili nevýrazné stopy ohromné v prachu zahalené galaxie s intenzivní tvorbou hvězd, jaká doposud nebyla pozorována. Její původ se datuje do období raného vesmíru. Nově objevená galaxie pojmenovaná 3MM-1 se nachází ve vzdálenosti 12,5 miliardy světelných roků od Země.

Rozsáhlá oblaka prachu zakrývají většinu záření galaxie, což způsobuje, že 3MM-1 vypadá velmi matně – odlišně od současných galaxií.

To bylo velkou záhadou, protože záření vypadalo, že není spojeno s vůbec žádnou známou galaxií,“ vysvětluje Christina Williams(ová), astronomka ze Steward Observatory at the University of Arizona. „Když jsem zjistila, že tato galaxie není pozorovatelná ani na dalších vlnových délkách, opravdu jsem byla nadšená, protože to znamenalo, že byla nepochybně vskutku velmi daleko a ukrytá v oblacích prachu.“

Christina Williams(ová) se svými spolupracovníky se domnívá, že pozorovaná rádiová emise je způsobena tepelným vyzařováním prachových částic, které efektivně pohlcují veškeré záření. Prach je zahříván hvězdami, které vznikají uvnitř galaxie 3MM-1.

Odhadli jsme, že galaxie je ve skutečnosti obřím hmotným hvězdným ostrovem s množstvím hvězd jako v naší Galaxii, avšak překypující aktivitou, při které vznikají nové hvězdy 100× rychleji, než je tomu v Mléčné dráze,“ dodává Ivo Labbé, astronom ze Swinburne University of Technology.

Vizualizace dat z radioteleskopu ALMA ukazuje hvězdotvornou galaxii 3MM-1 – jedná se o mlhavý útvar uprostřed snímku, jehož polohu vyznačují krátké linie Autor: Williams et al, doi: 10.3847/1538-4357/ab44aa
Vizualizace dat z radioteleskopu ALMA ukazuje hvězdotvornou galaxii 3MM-1 – jedná se o mlhavý útvar uprostřed snímku, jehož polohu vyznačují krátké linie
Autor: Williams et al, doi: 10.3847/1538-4357/ab44aa
Objev může pomoci vyřešit dlouhodobou astronomickou záhadu, domnívají se astronomové. „Během studií uskutečněných v poslední době bylo zjištěno, že některé z největších galaxií v mladém vesmíru vyrostly a dospěly extrémně rychle, čemuž jsme zatím neporozuměli ani teoreticky,“ říká Ivo Labbé. „Velmi hmotné dospělé galaxie pozorujeme v době, kdy vesmír byl ještě kosmické batole ve věku kolem 10 % jeho současného stáří.“

Kromě toho astronomové je patrně nikdy nezachytili v okamžiku jejich formování, poznamenává Christina Williams(ová). Menší galaxie byly v mladém vesmíru pozorovány pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST, ty ale nevyrostly dostatečně rychle. Objev jiných monstrózních galaxií byl již dříve ohlášen, avšak tato pozorování byla jen velmi ojedinělá a neumožňovala uspokojivý výzkum a zjištění, o jaké objekty se ve skutečnosti jedná. Christina Williams(ová) dodává: „Naše utajená velká galaxie má naprosto správné ingredience být chybějícím článkem, protože ty mohou ve skutečnosti být velmi rozšířené.“

Tyto svým způsobem neviditelné galaxie jsou skutečně záhadné; to je dělá zajímavými, protože mohou být prostě špičkou ledovce v populaci zcela nových galaxií akorát čekajících na své objevení,“ říká Kate Whitaker(ová), astronomka z University of Massachusetts Amherst.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] umass.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Galaxie 3MM-1, Raný vesmír


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »