Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Umělecké ztvárnění oblaků prachu zakrývajících hvězdotvornou galaxii 3MM-1
Autor: James Josephides, Swinburne Astronomy Productions/Christina Williams, University of Arizona/Ivo Labb

Astronomové využívající soustavu 66 radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) objevili nevýrazné stopy ohromné v prachu zahalené galaxie s intenzivní tvorbou hvězd, jaká doposud nebyla pozorována. Její původ se datuje do období raného vesmíru. Nově objevená galaxie pojmenovaná 3MM-1 se nachází ve vzdálenosti 12,5 miliardy světelných roků od Země.

Rozsáhlá oblaka prachu zakrývají většinu záření galaxie, což způsobuje, že 3MM-1 vypadá velmi matně – odlišně od současných galaxií.

To bylo velkou záhadou, protože záření vypadalo, že není spojeno s vůbec žádnou známou galaxií,“ vysvětluje Christina Williams(ová), astronomka ze Steward Observatory at the University of Arizona. „Když jsem zjistila, že tato galaxie není pozorovatelná ani na dalších vlnových délkách, opravdu jsem byla nadšená, protože to znamenalo, že byla nepochybně vskutku velmi daleko a ukrytá v oblacích prachu.“

Christina Williams(ová) se svými spolupracovníky se domnívá, že pozorovaná rádiová emise je způsobena tepelným vyzařováním prachových částic, které efektivně pohlcují veškeré záření. Prach je zahříván hvězdami, které vznikají uvnitř galaxie 3MM-1.

Odhadli jsme, že galaxie je ve skutečnosti obřím hmotným hvězdným ostrovem s množstvím hvězd jako v naší Galaxii, avšak překypující aktivitou, při které vznikají nové hvězdy 100× rychleji, než je tomu v Mléčné dráze,“ dodává Ivo Labbé, astronom ze Swinburne University of Technology.

Vizualizace dat z radioteleskopu ALMA ukazuje hvězdotvornou galaxii 3MM-1 – jedná se o mlhavý útvar uprostřed snímku, jehož polohu vyznačují krátké linie Autor: Williams et al, doi: 10.3847/1538-4357/ab44aa
Vizualizace dat z radioteleskopu ALMA ukazuje hvězdotvornou galaxii 3MM-1 – jedná se o mlhavý útvar uprostřed snímku, jehož polohu vyznačují krátké linie
Autor: Williams et al, doi: 10.3847/1538-4357/ab44aa
Objev může pomoci vyřešit dlouhodobou astronomickou záhadu, domnívají se astronomové. „Během studií uskutečněných v poslední době bylo zjištěno, že některé z největších galaxií v mladém vesmíru vyrostly a dospěly extrémně rychle, čemuž jsme zatím neporozuměli ani teoreticky,“ říká Ivo Labbé. „Velmi hmotné dospělé galaxie pozorujeme v době, kdy vesmír byl ještě kosmické batole ve věku kolem 10 % jeho současného stáří.“

Kromě toho astronomové je patrně nikdy nezachytili v okamžiku jejich formování, poznamenává Christina Williams(ová). Menší galaxie byly v mladém vesmíru pozorovány pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST, ty ale nevyrostly dostatečně rychle. Objev jiných monstrózních galaxií byl již dříve ohlášen, avšak tato pozorování byla jen velmi ojedinělá a neumožňovala uspokojivý výzkum a zjištění, o jaké objekty se ve skutečnosti jedná. Christina Williams(ová) dodává: „Naše utajená velká galaxie má naprosto správné ingredience být chybějícím článkem, protože ty mohou ve skutečnosti být velmi rozšířené.“

Tyto svým způsobem neviditelné galaxie jsou skutečně záhadné; to je dělá zajímavými, protože mohou být prostě špičkou ledovce v populaci zcela nových galaxií akorát čekajících na své objevení,“ říká Kate Whitaker(ová), astronomka z University of Massachusetts Amherst.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] umass.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Galaxie 3MM-1, Raný vesmír


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »