Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Umělecké ztvárnění oblaků prachu zakrývajících hvězdotvornou galaxii 3MM-1
Autor: James Josephides, Swinburne Astronomy Productions/Christina Williams, University of Arizona/Ivo Labb

Astronomové využívající soustavu 66 radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) objevili nevýrazné stopy ohromné v prachu zahalené galaxie s intenzivní tvorbou hvězd, jaká doposud nebyla pozorována. Její původ se datuje do období raného vesmíru. Nově objevená galaxie pojmenovaná 3MM-1 se nachází ve vzdálenosti 12,5 miliardy světelných roků od Země.

Rozsáhlá oblaka prachu zakrývají většinu záření galaxie, což způsobuje, že 3MM-1 vypadá velmi matně – odlišně od současných galaxií.

To bylo velkou záhadou, protože záření vypadalo, že není spojeno s vůbec žádnou známou galaxií,“ vysvětluje Christina Williams(ová), astronomka ze Steward Observatory at the University of Arizona. „Když jsem zjistila, že tato galaxie není pozorovatelná ani na dalších vlnových délkách, opravdu jsem byla nadšená, protože to znamenalo, že byla nepochybně vskutku velmi daleko a ukrytá v oblacích prachu.“

Christina Williams(ová) se svými spolupracovníky se domnívá, že pozorovaná rádiová emise je způsobena tepelným vyzařováním prachových částic, které efektivně pohlcují veškeré záření. Prach je zahříván hvězdami, které vznikají uvnitř galaxie 3MM-1.

Odhadli jsme, že galaxie je ve skutečnosti obřím hmotným hvězdným ostrovem s množstvím hvězd jako v naší Galaxii, avšak překypující aktivitou, při které vznikají nové hvězdy 100× rychleji, než je tomu v Mléčné dráze,“ dodává Ivo Labbé, astronom ze Swinburne University of Technology.

Vizualizace dat z radioteleskopu ALMA ukazuje hvězdotvornou galaxii 3MM-1 – jedná se o mlhavý útvar uprostřed snímku, jehož polohu vyznačují krátké linie Autor: Williams et al, doi: 10.3847/1538-4357/ab44aa
Vizualizace dat z radioteleskopu ALMA ukazuje hvězdotvornou galaxii 3MM-1 – jedná se o mlhavý útvar uprostřed snímku, jehož polohu vyznačují krátké linie
Autor: Williams et al, doi: 10.3847/1538-4357/ab44aa
Objev může pomoci vyřešit dlouhodobou astronomickou záhadu, domnívají se astronomové. „Během studií uskutečněných v poslední době bylo zjištěno, že některé z největších galaxií v mladém vesmíru vyrostly a dospěly extrémně rychle, čemuž jsme zatím neporozuměli ani teoreticky,“ říká Ivo Labbé. „Velmi hmotné dospělé galaxie pozorujeme v době, kdy vesmír byl ještě kosmické batole ve věku kolem 10 % jeho současného stáří.“

Kromě toho astronomové je patrně nikdy nezachytili v okamžiku jejich formování, poznamenává Christina Williams(ová). Menší galaxie byly v mladém vesmíru pozorovány pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST, ty ale nevyrostly dostatečně rychle. Objev jiných monstrózních galaxií byl již dříve ohlášen, avšak tato pozorování byla jen velmi ojedinělá a neumožňovala uspokojivý výzkum a zjištění, o jaké objekty se ve skutečnosti jedná. Christina Williams(ová) dodává: „Naše utajená velká galaxie má naprosto správné ingredience být chybějícím článkem, protože ty mohou ve skutečnosti být velmi rozšířené.“

Tyto svým způsobem neviditelné galaxie jsou skutečně záhadné; to je dělá zajímavými, protože mohou být prostě špičkou ledovce v populaci zcela nových galaxií akorát čekajících na své objevení,“ říká Kate Whitaker(ová), astronomka z University of Massachusetts Amherst.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] umass.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Galaxie 3MM-1, Raný vesmír


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »