Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena první osamělá volně putující černá díra

Objevena první osamělá volně putující černá díra

Snímek z HST se zaměřil na oblast s výskytem objektu známého jako MOA-11-191/OGLE-11-0462
Autor: Image via Sahu et al./Phys.org

Mezinárodní tým astronomů potvrdil, že pravděpodobný úkaz gravitační mikročočky nám v roce 2011 podal svědectví o přítomností volně putující černé díry toulající se mezihvězdným prostorem – jedná se o první doposud pozorovaný případ svého druhu. Vědecký tým publikoval článek popisující úkaz předběžně na serveru arXiv. Odhaduje se, že hvězdy dostatečně velké na to, aby vytvořily černé díry, představují asi jednu z tisíce stálic. V Mléčné dráze by tak mělo být asi 100 milionů černých děr hvězdné velikosti.

Vědci už nějakou dobu předpokládali, že existuje mnoho černých děr toulajících se napříč mezihvězdným prostorem, avšak až doposud žádnou z nich neobjevili. Vyplývá to z přirozenosti černých děr – jsou obtížně pozorovatelné vůči tmavému pozadí vesmíru. Avšak důkazy pro jejich existenci byly přesvědčující. Předcházející výzkumy ukázaly, že černé díry velmi často vznikají v případě, kdy hvězdy dosáhnou konce svého života a jejich jádro se smrští – obecně řečeno vybuchne supernova. A protože bylo pozorováno mnoho takovýchto supernov, zdá se být jasné, že muselo být vytvořeno množství černých děr jako důsledek těchto výbuchů.

Objev putující černé díry má původ v pozorování efektu gravitační čočky, při němž je světlo hvězd odkloněno v důsledku působení gravitačního pole černé díry. Vzhledem k velké vzdálenosti je efekt čočkování nepatrný, díky čemuž je téměř nemožné jej detekovat dokonce i pomocí největších současných pozemních dalekohledů.

Avšak štěstí vědcům přálo v roce 2011, kdy dva projektové týmy – Optical Gravitational Lensing Experiment (OGLE) a Microlensing Observations in Astrophysics (MOA) – pozorovaly takovéto gravitační čočkování. Pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu objevili izolovanou černou díru o hvězdné velikosti, která se nachází asi 5 200 světelných let od Země, ve směru výduti v centru Mléčné dráhy. Putující černá díra obdržela označení MOA-2011-BLG-191/OGLE-2011-BLG-0462, zkráceně MOA-11-191/OGLE-11-0462.

Jednotlivé snímky zachycují úkaz gravitační mikročočky MOA-11-191/OGLE-11-0462, kterou HST pozoroval v letech 2011-2017 Autor: Image via Sahu et al./arXiv 2022/ScienceAlert
Jednotlivé snímky zachycují úkaz gravitační mikročočky MOA-11-191/OGLE-11-0462, kterou HST pozoroval v letech 2011-2017
Autor: Image via Sahu et al./arXiv 2022/ScienceAlert
Po dobu šesti let vědci sledovali, jak se měnilo záření jedné hvězdy, a doufali, že tato změna vznikla v důsledku zesílení černou dírou. Následně zjistili ještě něco – poloha hvězdy se měnila. Astronomové se domnívají, že změna může být způsobena pouze v důsledku neviditelného pohybujícího se objektu, který je schopen ovlivnit dráhu světla při průchodu kolem něj – tj. mezihvězdnou černou dírou. Vědci pokračovali ve studiu hvězdy, vyloučili jiné zdroje světla a potvrdili, že zjasnění trvalo dlouho, což jsou předpoklady pro potvrzení přítomnosti černé díry.

Ze získaných dat je možné s dostatečnou pravděpodobností potvrdit, že šlo o pozorování volně putující černé díry. Astronomové byli dokonce schopni určit její velikost na 7,1 hmotností Slunce. Zjistili rovněž, že se pohybovala rychlostí 162 000 km/h, tj. 45 km/s. Je pravděpodobné, že byla na současnou dráhu vymrštěna při výbuchu supernovy.

Nyní víme, že izolované černé díry existují a mají podobné hmotnosti jako černé díry, které se nacházejí ve dvojhvězdách.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] arxiv.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: MOA-2011-BLG-191/OGLE-2011-BLG-0462, Volně putující černá díra, HST


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »