Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pomocí gravitační mikročočky objeveny planety v jiné galaxii

Pomocí gravitační mikročočky objeveny planety v jiné galaxii

Eliptická galaxie uprostřed obrázku vytvořila čtyřnásobný obraz vzdáleného kvasaru
Autor: University of Oklahoma

Skupina astrofyziků z University of Oklahoma (UO) objevila jako první populaci planet za hranicemi naší Galaxie (Mléčné dráhy). Využili k tomu tzv. efekt mikročočky, což je astronomický úkaz a jediný známý způsob mezi ostatními metodami objevování exoplanet, který umožňuje objevit planety v opravdu velkých vzdálenostech od Země. Vědci z University of Oklahoma tak byli schopni ve vzdálené galaxii detekovat objekty, jejichž hmotnosti se pohybovaly v rozpětí od Měsíce po planetu Jupiter.

Xinyu Dai, professor na Homer L. Dodge Department of Physics and Astronomy, UO College of Arts and Sciences a vědecký pracovník UO Eduardo Guerras objevili planety na základě zpracování dat z rentgenové kosmické observatoře Chandra X-ray Observatory (NASA), což je vesmírná observatoř řízená ze Smithsonian Astrophysical Observatory (SAO).

Jsme tímto objevem velmi nadšeni. Je to vůbec poprvé, co někdo objevil planety za hranicemi naší Galaxie,“ říká Xinyu Dai. „Tyto malé planety jsou nejlepšími kandidáty na vysvětlení toho, co jsme pozorovali během našeho výzkumu při použití techniky gravitační mikročočky. Analyzovali jsme signály o vysokých frekvencích na základě modelování dat k určení hmotnosti těles.“

Zatímco planety jsou poměrně často objevovány pomocí gravitační mikročočky v naší Galaxii, gravitační efekt stejně malých objektů může rovněž vést k zesílení signálu, který je ovlivňován v prostředí vzdálené galaxie. Až do této studie jsme neměli k dispozici žádné důkazy existence planet v cizích galaxiích.

Toto je ukázka toho, jak mohou být výkonné techniky analýzy extragalaktických mikročoček. Čočkující galaxie se nachází ve vzdálenosti 3,8 miliardy světelných roků od Země a není zde sebemenší možnost přímého pozorování planet, dokonce ani prostřednictvím nejlepších teleskopů, jaké si dokážeme představit ve své fantazii,“ říká Eduardo Guerras. „Nicméně jsme byli schopni je studovat a odhalit jejich přítomnost, a dokonce zjistit i jejich hmotnosti.

Eliptická galaxie uprostřed obrázku vytvořila čtyřnásobný obraz vzdáleného kvasaru Autor: University of Oklahoma
Eliptická galaxie uprostřed obrázku vytvořila čtyřnásobný obraz vzdáleného kvasaru
Autor: University of Oklahoma
Aby došlo k efektu tzv. mikročočky, musí se do jedné přímky seřadit dva objekty a pozorovatel. Bližší z objektů svou gravitací v souladu s teorií relativity zesílí světlo vzdálenějšího objektu. V případě mikročoček uvnitř naší Galaxie to mohou být například dvě hvězdy – pokud kolem bližší hvězdy krouží planety, projeví se to na výsledných změnách jasnosti vzdálenější stálice. Touto metodou bylo zatím objeveno 65 planet z celkového počtu 3 729 známých exoplanet.

Objektem podrobeným efektu mikročočky tentokrát nebyla vzdálená hvězda, ale kvasar s označením RXJ 1131-1231, který se nachází ve vzdálenosti 6 miliard světelných roků od Země a který se promítá do souhvězdí Poháru. V jeho srdci se nachází obří černá díra. Vědci zkoumali vlastnosti emisí záření poblíž horizontu událostí supermasivní černé díry a dospěli k závěru, že pozorované vlastnosti tohoto záření nejlépe vysvětluje přítomnost planet v bližší galaxii, která způsobuje efekt gravitační mikročočky. Objevené planety mají hmotnost Měsíce až Jupitera. Podle simulací tvoří volně plující planety 0,0001 % hmotnosti galaktického hala, což by znamenalo, že na jednu běžnou hvězdu připadá až 2 000 osamělých planet.

Na základě mnohonásobného obrazu kvasaru vytvořeného mikročokující galaxií jsme byli schopni detekovat v bližší galaxii volně se pohybující objekty, jejichž hmotnosti se pohybovaly v rozmezí od Měsíce po planetu Jupiter,“ dodávají Xinyu Dai a Eduardo Guerras z University of Oklahoma. Modely tzv. mikročočkování byly počítány v superpočítačovém centru UO Supercomputing Center for Education and Research.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sci-news.com
[3] iopscience.iop.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety, Kvasar RXJ 1131-1231, Gravitační mikročočky


38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »