Exoplanety

Exoplaneta u dvojhvězdného systému. Autor: NASA.
Exoplaneta u dvojhvězdného systému.
Autor: NASA.
Kolem naší nejbližší hvězdy Slunce obíhá 8 planet včetně Země. Ale i jiné hvězdy mají své planety. Takové planety nazýváme exoplanetami. V současné době astronomové objevili již několik stovek planet, které obíhají kolem jiných hvězd. A toto číslo nadále roste. Zájem o exoplanety je totiž obrovský - vědci se snaží najít nejen odpovědi na své otázky kolem vzniku planetárních systémů ve vesmíru, ale v neposlední řadě rovněž přijít s objevem nové planety s podmínkami vhodnými pro vznik a udržení života.

Objevit planetu u cizí hvězdy je docela obtížný úkol. První exoplanety byly objeveny až v 90. letech 20. století. Je to způsobeno zlepšením pozorovací techniky, především nástupem digitálních technologií. Ovšem i v České republice se lze této náročné disciplíně za užití vhodného přístrojového vybavení věnovat.

Jak se exoplanety objevují?

Nejbližší exoplaneta

Nachází se ve hvězdné soustavě vzdálené přes 4 světelné roky. Obíhá kolem hvězdy Alfa Centauri B.

  • Měřením radiálních rychlostí - planeta při oběhu kolem své hvězdy nepatrně s hvězdou působením gravitační síly cloumá. Tato nepatrná změna polohy hvězdy se projeví v posunu spetrálních čar, hvězda se k nám periodicky přibližuje a zase se od nás vzdaluje. Tento efekt je tím větší, čím větší je planeta a čím blíže je u hvězdy. Touto metodou se daří objevovat největší množství exoplanet.
  • Přechod (tranzit) exoplanety přes mateřskou hvězdu - exoplanety nesvítí vlastním světlem. Pokud exoplaneta obíhá kolem své mateřské hvězdy tak, že při pohledu ze Země přejde přes disk hvězdy, sníží celkové množštví světla přicházející z hvězdy. To se projeví poklesem jasnosti hvězdy. 
  • Přímým zobrazením - na snímku je vidět exoplaneta u své mateřské hvězdy. Touto metodou bylo zatím objeveno málo exoplanet. Metoda vyžaduje velmi velké rozlišení, tudíž je zapotřebí největších dalekohledů světa.

Průběh světelné křivky při pozorování tranzitu exoplanety přes mateřskou hvězdu

Jak exoplanety pozorovat?

U exoplanet, které přechází přes disk své hvězdy, namíříme dalekohled na onu hvězdu a čekáme, až exoplaneta přejde přes hvězdu. Pozorovatel napozoruje světelnou křivku této hvězdy. Během přechodu exoplanety bude na křivce patrný malý pokles jasnosti způsobený exoplanetou.

Pokles jasnosti hvězdy způsobený exoplanetou je velmi malý, okem nepostřehnutelný. Díky moderní digitální technologii lze i nepatrný pokles jasnosti zaznamenat. Mnoho tranzitů exoplanet úspěšně napozorovali i amatérští astronomové s malými dalekohledy. Tranzity exoplanet u jasnějších hvězd lze zachytit i s digitální zrcadlovkou, tudíž vědecká  CCD kamera není k pozorování tranzitů exoplanet nezbytně nutná. Pozorování tranzitů exoplanet tedy může provádět prakticky každý zájemce i s relativně nenákladným vybavením.

Zapojte se do pozorování

Návod na pozorování »
Sekce proměnných hvězd a exoplanet pro Vás připravila návod, jak pozorovat proměnné hvězdy a tranzity exoplanet pomocí běžně dostupné digitální zrcadlovky.

Databáze tranzitů exoplanet »
Astronomové svá napozorovaná data ukládají do databází. Velmi významnou databází je i ETD (exoplanet transit database), kterou spravuje Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.

Ozvěte se »
Pokud si myslíte, že by Vás pozorování tranzitů exoplanet zaujalo, ale nevíte přesně, jak začít, ozvěte se, zeptejte se. Je to nejspolehlivější způsob, jak se vyvarovat přehmatů a jak netápat. Své vlákno mají proměnné hvězdy na navštěvovaném diskuzním fóru. Nejlepší je samozřejmě kontaktovat vedení Sekce, buď přes sekční Facebook nebo emailem. Rovněž navštivte naše fórum.

Přijeďte »
I když se dá komunikovat po internetu, osobní setkání je nenahraditelné. Sekce pořádá každý rok minimálně dvě pravidelné akce. Během letních prázdnin si na týdenním Praktiku v Peci pod Sněžkou účastníci přímo vyzkouší pozorování proměnných hvězd. Druhou akcí je Konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet konající se v listopadu. Na ní se prezentují především výsledky pozorování.

Zajímavé odkazy

České stránky

Zahraniční stránky - exoplanety

Zahraniční stránky - astrobiologie



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Exoplanety, Exoplaneta


41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře nad Pálavou

Další informace »