Exoplanety

Exoplaneta u dvojhvězdného systému. Autor: NASA.
Exoplaneta u dvojhvězdného systému.
Autor: NASA.
Kolem naší nejbližší hvězdy Slunce obíhá 8 planet včetně Země. Ale i jiné hvězdy mají své planety. Takové planety nazýváme exoplanetami. V současné době astronomové objevili již několik stovek planet, které obíhají kolem jiných hvězd. A toto číslo nadále roste. Zájem o exoplanety je totiž obrovský - vědci se snaží najít nejen odpovědi na své otázky kolem vzniku planetárních systémů ve vesmíru, ale v neposlední řadě rovněž přijít s objevem nové planety s podmínkami vhodnými pro vznik a udržení života.

Objevit planetu u cizí hvězdy je docela obtížný úkol. První exoplanety byly objeveny až v 90. letech 20. století. Je to způsobeno zlepšením pozorovací techniky, především nástupem digitálních technologií. Ovšem i v České republice se lze této náročné disciplíně za užití vhodného přístrojového vybavení věnovat.

Jak se exoplanety objevují?

Nejbližší exoplaneta

Nachází se ve hvězdné soustavě vzdálené přes 4 světelné roky. Obíhá kolem hvězdy Alfa Centauri B.

  • Měřením radiálních rychlostí - planeta při oběhu kolem své hvězdy nepatrně s hvězdou působením gravitační síly cloumá. Tato nepatrná změna polohy hvězdy se projeví v posunu spetrálních čar, hvězda se k nám periodicky přibližuje a zase se od nás vzdaluje. Tento efekt je tím větší, čím větší je planeta a čím blíže je u hvězdy. Touto metodou se daří objevovat největší množství exoplanet.
  • Přechod (tranzit) exoplanety přes mateřskou hvězdu - exoplanety nesvítí vlastním světlem. Pokud exoplaneta obíhá kolem své mateřské hvězdy tak, že při pohledu ze Země přejde přes disk hvězdy, sníží celkové množštví světla přicházející z hvězdy. To se projeví poklesem jasnosti hvězdy. 
  • Přímým zobrazením - na snímku je vidět exoplaneta u své mateřské hvězdy. Touto metodou bylo zatím objeveno málo exoplanet. Metoda vyžaduje velmi velké rozlišení, tudíž je zapotřebí největších dalekohledů světa.

Průběh světelné křivky při pozorování tranzitu exoplanety přes mateřskou hvězdu

Jak exoplanety pozorovat?

U exoplanet, které přechází přes disk své hvězdy, namíříme dalekohled na onu hvězdu a čekáme, až exoplaneta přejde přes hvězdu. Pozorovatel napozoruje světelnou křivku této hvězdy. Během přechodu exoplanety bude na křivce patrný malý pokles jasnosti způsobený exoplanetou.

Pokles jasnosti hvězdy způsobený exoplanetou je velmi malý, okem nepostřehnutelný. Díky moderní digitální technologii lze i nepatrný pokles jasnosti zaznamenat. Mnoho tranzitů exoplanet úspěšně napozorovali i amatérští astronomové s malými dalekohledy. Tranzity exoplanet u jasnějších hvězd lze zachytit i s digitální zrcadlovkou, tudíž vědecká  CCD kamera není k pozorování tranzitů exoplanet nezbytně nutná. Pozorování tranzitů exoplanet tedy může provádět prakticky každý zájemce i s relativně nenákladným vybavením.

Zapojte se do pozorování

Návod na pozorování »
Sekce proměnných hvězd a exoplanet pro Vás připravila návod, jak pozorovat proměnné hvězdy a tranzity exoplanet pomocí běžně dostupné digitální zrcadlovky.

Databáze tranzitů exoplanet »
Astronomové svá napozorovaná data ukládají do databází. Velmi významnou databází je i ETD (exoplanet transit database), kterou spravuje Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.

Ozvěte se »
Pokud si myslíte, že by Vás pozorování tranzitů exoplanet zaujalo, ale nevíte přesně, jak začít, ozvěte se, zeptejte se. Je to nejspolehlivější způsob, jak se vyvarovat přehmatů a jak netápat. Své vlákno mají proměnné hvězdy na navštěvovaném diskuzním fóru. Nejlepší je samozřejmě kontaktovat vedení Sekce, buď přes sekční Facebook nebo emailem. Rovněž navštivte naše fórum.

Přijeďte »
I když se dá komunikovat po internetu, osobní setkání je nenahraditelné. Sekce pořádá každý rok minimálně dvě pravidelné akce. Během letních prázdnin si na týdenním Praktiku v Peci pod Sněžkou účastníci přímo vyzkouší pozorování proměnných hvězd. Druhou akcí je Konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet konající se v listopadu. Na ní se prezentují především výsledky pozorování.

Zajímavé odkazy

České stránky

Zahraniční stránky - exoplanety

Zahraniční stránky - astrobiologie



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Exoplanety, Exoplaneta


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »