Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Částečné zatmění Slunce 25. října 2022

Částečné zatmění Slunce 25. října 2022

Rozcestník

 

základní informace

Obrázek průněhu a míst viditelnosti částečného zatmění Slunce 25. 10. 2022. Úplné zatmění nenastane, protože stín Měsíce nedopadne na zemský povrch. Polostín zasáhne poprvé Island (červený puntík) a pak část Evropy a Asie. Nejvýraznější fáze bude patrné poblíž Uralu (modrý puntík). Polostín pak opustí Zemi v Arabském moři (fialový puntík).
Obrázek průněhu a míst viditelnosti částečného zatmění Slunce 25. 10. 2022. Úplné zatmění nenastane, protože stín Měsíce nedopadne na zemský povrch. Polostín zasáhne poprvé Island (červený puntík) a pak část Evropy a Asie. Nejvýraznější fáze bude patrné poblíž Uralu (modrý puntík). Polostín pak opustí Zemi v Arabském moři (fialový puntík).
Měsíc se 25. října ve 12:49 SELČ ocitá v novu. Jeho stín nedopadne až na zemský povrch a nastává tedy jen částečné zatmění Slunce. To bude viditelné v části Evropy a Asie. U nás toto zatmění uvidíme v okolí poledne s maximální fází přibližně 0,43 (Měsíc se zakousne do Slunce skoro do poloviny, ale procento zakrytého povrchu Slunce bude výrazně menší). Zatmění se u nás odehraje asi 25 stupňů vysoko nad jihovýchodem až jihem. Začíná vstupem Měsíce před sluneční disk v 11:12 SELČ a končí v 13:23 SELČ. Maximum nastává ve 12:17 SELČ. 

Předchozí částečné zatmění Slunce jsme mohli pozorovat 10. června 2021 za poměrně dobrého počasí, jak ukazuje galerie fotografií našich čtenářů. Nejvýraznější částečné zatmění posledního desetiletí jsme zaznamenali 20. března 2015.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost. 

Příští částečné zatmění Měsíce nastane 28. října 2023 a částečné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území nastane 29. března 2025.

Těšit se můžeme také na celou sérii zatmění Slunce ve druhé polovině tohoto desetiletí viditelných například ve Španělsku.

 

Zatmění ve světě

Animace ukazuje, kudy projde polostín Měsíce, a kde bude tedy vidět částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022
Animace ukazuje, kudy projde polostín Měsíce, a kde bude tedy vidět částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022
Na animaci vidíme, že polostín zasáhne jen severní polokouli a ve střední Evropě jej uvidíme jako nepříliš výrazné částečné zatmění. Slunce se u nás zanoří do slunečního kotouče asi ze 43 % jeho průměru, ale zakryje jen 30 % slunečního povrchu. Méně výrazné bude na jihozápad od nás, například ve španělské Valencii se už Měsíc slunečního kotouče jen dotkne asi na půl hodiny. Více než polovinu Slunce zakryje Měsíc pro obyvatele finských Helsinek, kde zatmění bude trvat dvě a čtvrt hodiny. Nejvýraznější fáze zatmění nastane za Uralem, například Omsk nebo Čeljabinsk uvidí jen 20 % povrchu Slunce. 

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Kresba maximální fáze částečného zatmění 25. 10. 2022 v ČR
Kresba maximální fáze částečného zatmění 25. 10. 2022 v ČR
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky (u města Kouřim na Kolínsku). Slunce se dotkne slunečního kotouče v 11:13 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 12:17 a zatmění skončí ve 13:23. Bude tedy trvat 2 hodiny a 10 minut. Měsíc se zanoří do 42 % průměru slunečního disku (max. fáze zatmění) a bude zakryto 30 % viditelného povrchu Slunce.

Karlovy Vary – začátek 11:11, střed 12:14, konec 13:19, délka 2 h 7 min, max. fáze 40 %

České Budějovice – zač. 11:14, střed 12:17, konec 13:22, délka 2 h 9 min, max. fáze 40 %

Liberec – začátek 11:12, střed 12:17, konec 13:23, délka 2 h 11 min, max. 43 %

Praha – začátek 11:12:35, střed 12:16:41, konec 13:22:04, délka 2 h 10 min, max. 42 %

Ostrava – začátek 11:14:34, střed 12:21:43, konec 13:29:44, délka 2 h 15 min, max. 46 %

Brno – začátek 11:14:30, střed 12:20:09, konec 13:26:52, délka 2 h 12 min, max. 43 %

 

Akce pro veřejnost v ČR

Pozorování se tradičně věnuje řada hvězdáren a planetárií. S blížícím se zatměním zde najdete podrobnosti. V minulosti to byly např. historická část hvězdárny v Ondřejově, Hvězdárna Žďánice, Hvězdárna Žebrák, Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích, Planetárium Ostrava, Jihlavská astronomická společnost, Hvězdárna Turnov a planetárium iQLANDIA.

Astronomický ústav AV ČR, hvězdárna v Ondřejově

Pozorování částečného zatmění Slunce 25. října 2022 v Západní kopuli a v prostoru historické hvězdárny od 11 do 13:30 hodin. Pro školy a veřejnost. Vstup zdarma. 

Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022 v Ondřejově
Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022 v Ondřejově

Hvězdárna Benátky nad Jizerou

Od 11. hodin bude také otevřena Hvězdárna v Benátkách nad Jizerou, kde mohou návštěvníci pozorovat zatmění Slunce dalekohledy vybavenými speciálními filtry, jak ve viditelném světle, tak pomocí speciálního dalekohledu v H-alfě, kde budou viditelné i případné protuberance na okraji slunečního disku.
Kontakt na průvodce hvězdárny naleznete na www.hvezdarna-benatky.cz.
Vstupné dobrovolné.

Hvězdárna a planetárium Brno

Bude-li v úterý 25. října pěkné počasí, přijďte se podívat k nám na Kraví horu na komentované pozorování celého úkazu. K dispozici bude většina našich dalekohledů – samozřejmě se Sluncem znalým průvodcem. Hvězdárna a planetárium Brno bude otevřena od 10:30 do 14:00.

Pokud si potřebujete koupit speciální brýle na bezpečné pozorování Slunce, navštivte náš astroobchůdek a to kdykoli před pořady pro veřejnost v digitálním planetáriu. Program najdete na www.hvezdarna.cz/program

Pokud to k nám nestihnete a chcete se dívat na úkaz z domova na monitoru počítače nebo chytrého telefonu, připojte se na naše on-line vysílání. Za pěkného počasí v úterý 25. října od 10:30 do 14:00 na www.hvezdarna.cz nebo facebook.hvezdarna.cz.

Hvězdárna Františka Josefa Gerstnera v Chomutově

V případě vhodného počasí Astronomická společnost Chomutov zve všechny příznivce astronomie na společné pozorování částečného zatmění Slunce. Veřejné pozorování realizujeme v úterý 25. října od 11:00 do 13:30 hodin na hvězdárně Františka Josefa Gerstnera v Chomutově (Lipská ul. naproti kostelu Sv. Barbory, louka u bývalého kina Oko). Těšíme se na setkání s Vámi. Vstup zdarma.

Hvězdárna Jičín

K dispozici budou dalekohledy vybavené speciálními filtry, aby vám Slunce nepoškodilo zrak. V 11:12 v Jičíně začne vstupovat Měsíc před Sluneční kotouč a tím postupně zakryje 31,7 % celého Slunce. Maximum tohoto vizuálního zákrytu nastane v 12:17. Poté se sluneční disk začne vizuálně zvětšovat až do podoby jaká je běžná, tedy Měsíc ze slunečního kotouče úplně zmizí ve 13:23.
Vstupné na tuto akci činí 50 Kč a každý získá společně se vstupenkou brýle s Baader filtrem pro bezpečné pozorování Slunce.

Hvězdárna Teplice

Teplická hvězdárna na Písečném vrchu bude mimořádně otevřena pro veřejnost v úterý 25. 10. 2022 v době od 11:00 do 13:30, kdy budeme moci pozorovat částečné zatmění Slunce.

Průběh úkazu v Teplicích: začátek - 11:12 | maximum - 12:16 (42%) | konec - 13:21.

Hvězdárna Turnov a planetárium iQLANDIA

Bezpečné pozorování našimi dalekohledy nabídneme v Turnově na hvězdárně a v Liberci na parkovišti před iQLandií, takže vstup je volný (vstupné dobrovolné). Přineseme také živý stream se zajímavými vstupy.

137574.jpg

Hvězdárna Žebrák

Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022 na Hvězdárně Žebrák
Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022 na Hvězdárně Žebrák

Internetové videopřenosy

S blížící se akcí upřesníme také případné videopřenosy přes internet.

Z České republiky bude probíhat vysílání ze Science centra iQLANDIA v Liberci a hvězdárny v Turnově. Připraveny budou vstupy o zatměních, o tom jak je pozorovat bezpečně a pokud počasí alespoň trochu dovolí, nabídne i živé záběry Slunce. Přenos poběží v rámci cyklu živých přenosů Astronomické události.

On-line vysílání nabídne také Hvězdárna a planetárium Brno (za pěkného počasí od 10:30 do 14:00) na www.hvezdarna.cz nebo facebook.hvezdarna.cz.

Videopřenos nabízí také web Virtualtelescope.eu.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022, Částečné zatmění Slunce, Částečné zatmění Slunce 2022


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »