Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026

Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026

Animace pohybu stínu Měsíce 12. 8. 2026 Autor: A.T. Sinclair
Animace pohybu stínu Měsíce 12. 8. 2026
Autor: A.T. Sinclair
Jedná se o první ze série tří zatmění viditelných ze Španělska v letech 2026 až 2028. Také pro pozorovatele v České republice půjde o mimořádný úkaz, protože Slunce bude zakryto asi z 90 % a navíc maximální fáze zatmění připadá na dobu kolem západu Slunce. Dá se očekávat, že kdo nebude moci vycestovat do pásu totality, zažije zvláštní, velmi tmavý večer. Se zážitkem z úplného zatmění Slunce to však nelze srovnávat, takže pokud můžete, rozhodně se pokuste za úplným zatměním vycestovat. Nejdelší zatmění a zároveň nejvýše nad obzorem bychom mohli vidět na západním okraji Islandu, ale otázkou je počasí. Lépe to vypadá ze Španělska, kde téměř dvouminutové zatmění nastává asi 10° nad obzorem, ovšem směrem na východ Slunce při zatmění klesá k obzoru a na Baleárách bude Slunce v době zákrytu téměř u obzoru!

Rozcestník

 

základní informace

Informace k úplnému zatmění Slunce 12. 8. 2026 Autor: Fred Espenak
Informace k úplnému zatmění Slunce 12. 8. 2026
Autor: Fred Espenak
Měsíc se ocitne v novu 12. srpna 2026 v 19:37 SELČ. Jeho stín se bude po povrchu Země přesouvat od severu Ruska na dálném východě, poté přejde přes severní pól a Grónsko a dotkne se západní části Islandu. Nakonec projde severní částí Španělska, symbolicky škrtne Portugalsko a skončí na Baleárách ve Středozemním moři.

V České republice bude toto zatmění viditelné jako výrazné částečné zatmění, největší od velkého evropského zatmění 1999, které jen těsně minulo naše území. Fáze zatmění bude asi 0,89 což znamená podíl průměru slunečního kotouče, do něhož se Měsíc zakousne. Z povrchu Slunce zůstane viditelných asi 86 %.

Zatmění se u nás odehraje před západem Slunce a maximální fáze nastane krátce před západem Slunce pro pozorovatele na západě a nebo dokonce v době západu Slunce a těsně po jeho západu pro pozorovatele na východě našeho území.  

Předchozí částečné zatmění Slunce viditelné z ČR je nevýrazné částečné zatmění 29. března 2025. Podobně výrazné zatmění Slunce nastalo 20. března 2015.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost. 

Ve Španělsku půjde o první ze série tří zatmění Slunce. 2. 8. 2027 zde bude možné pozorovat další úplné zatmění Slunce (v Egyptě nejdelší v tomto století) a 26. ledna 2028 zde bude viditelné prstencové zatmění Slunce.

Nejbližší částečné zatmění Měsíce nastane 28. srpna 2026 a maximální fáze bude od nás viditelná v době západu Měsíce ráno za svítání.  

 

Zatmění ve světě

Pás totality na Zemi 12. 8. 2026 Autor: Timeanddate.com/M. Gembec
Pás totality na Zemi 12. 8. 2026
Autor: Timeanddate.com/M. Gembec
Na přiloženém obrázku vidíme průběh stínu Měsíce, pás totality. Nejprve se po ránu dotkne území Ruska na dálném severovýchodě. Poté projde oblastí severního pólu a v odpoledních hodinách prochází Grónskem. Částečně zasáhne území Islandu a po průchodu Atlantským oceánem se dostává na území severního Španělska. Nakonec zasáhne Baleárské ostrovy a končí ve Středozemním moři při západu Slunce.

Z hlediska pravděpodobnosti pokrytí oblohy oblačností vychází Španělsko s převahou nejlépe. Statistika z let 2000 až 2020 ukazuje, že kromě severního okraje Pyrenejského poloostrova je dlouhodobé pokrytí oblačností pouze z 35 %. Island je na tom velmi špatně s hodnotami kolem 75 %. Nevýhoda Španělska je ve vysoké průměrné teplotě ke 30 °C s maximy až ke čtyřicítce a samozřejmě fakt, že se sem sjede velké množství lidí.

Topografická mapa Španělska s vyznačeným pásem totality Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com
Topografická mapa Španělska s vyznačeným pásem totality
Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Maximální fáze zatmění v ČR 12. 8. 2026
Maximální fáze zatmění v ČR 12. 8. 2026
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky (u města Kouřim na Kolínsku). Měsíc se dotkne slunečního kotouče asi hodinu před západem Slunce v 19:19 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 20:11 a zatmění přestane být pozorovatelné se západem Slunce ve 2024 SELČ. V maximu se Měsíc zanoří do 88,4 % průměru slunečního disku a bude zakryto 86,1 % viditelného povrchu Slunce.

Karlovy Vary – zač. 19:19, max. 20:12, západ Slunce 20:34, max. fáze 88,8 % průměru Slunce.

České Budějovice – zač. 19:21, max. 20:13, západ Slunce 20:24, max. fáze 89,2 % průměru Slunce.

Liberec – zač. 19:18, max. 20:10, západ Slunce 20:26, max. fáze 88,0 % průměru Slunce.

Praha – zač. 19:19, max. 20:11, západ Slunce 20:27, max. fáze 88,5 % průměru Slunce.

Ostrava – zač. 19:19, max. 20:10, západ Slunce 20:10, max. fáze 87,9 % průměru Slunce.

Brno – zač. 19:20, max. 20:12, západ Slunce 20:16, max. fáze 88,6 % průměru Slunce.

 

Akce pro veřejnost v ČR

Pozorování se tradičně věnuje řada hvězdáren a planetárií. Níže nabídneme jejich stručný přehled a odkazy.

 

Internetové videopřenosy

S blížící se akcí upřesníme také případné videopřenosy přes internet.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »