Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026

Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026

Animace pohybu stínu Měsíce 12. 8. 2026 Autor: A.T. Sinclair
Animace pohybu stínu Měsíce 12. 8. 2026
Autor: A.T. Sinclair
Jedná se o první ze série tří zatmění viditelných ze Španělska v letech 2026 až 2028. Také pro pozorovatele v České republice půjde o mimořádný úkaz, protože Slunce bude zakryto téměř z 90 % a navíc maximální fáze zatmění připadá na dobu kolem západu Slunce. Dá se očekávat, že kdo nebude moci vycestovat do pásu totality, zažije zvláštní, velmi tmavý večer. Se zážitkem z úplného zatmění Slunce to však nelze srovnávat, takže pokud můžete, rozhodně se pokuste za úplným zatměním vycestovat. Nejdelší zatmění a zároveň nejvýše nad obzorem bychom mohli vidět na západním okraji Islandu, ale otázkou je počasí. Lépe to vypadá ze Španělska, kde téměř dvouminutové zatmění nastává asi 10° nad obzorem, ovšem směrem na východ Slunce při zatmění klesá k obzoru a na Baleárách bude Slunce v době zákrytu téměř u obzoru!

Rozcestník

 

základní informace

Informace k úplnému zatmění Slunce 12. 8. 2026 Autor: Fred Espenak
Informace k úplnému zatmění Slunce 12. 8. 2026
Autor: Fred Espenak
Měsíc se ocitne v novu 12. srpna 2026 v 19:37 SELČ. Jeho stín se bude po povrchu Země přesouvat od severu Ruska na dálném východě, poté přejde přes severní pól a Grónsko a dotkne se západní části Islandu. Nakonec projde severní částí Španělska, symbolicky škrtne Portugalsko a skončí na Baleárách ve Středozemním moři.

Odkaz na interaktivní Google mapu s vyznačeným pásem totality, kde kliknutím zjistíme, jak dlouhé zatmění a v kolik hodin na daném místě můžeme vidět.

V České republice bude toto zatmění viditelné jako výrazné částečné zatmění, největší od velkého evropského zatmění 1999, které jen těsně minulo naše území. Fáze zatmění bude asi 0,89 což znamená podíl průměru slunečního kotouče, do něhož se Měsíc zakousne. Z povrchu Slunce zůstane viditelných asi 14 %.

Zatmění se u nás odehraje před západem Slunce a maximální fáze nastane krátce před západem Slunce pro pozorovatele na západě a nebo dokonce v době západu Slunce a těsně po jeho západu pro pozorovatele na východě našeho území.  

Předchozí částečné zatmění Slunce viditelné z ČR je nevýrazné částečné zatmění 29. března 2025. Podobně výrazné zatmění Slunce nastalo 20. března 2015.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost.

Ve Španělsku půjde o první ze série tří zatmění Slunce. 2. 8. 2027 zde bude možné pozorovat další úplné zatmění Slunce (v Egyptě nejdelší v tomto století) a 26. ledna 2028 zde bude viditelné prstencové zatmění Slunce.

Nejbližší částečné zatmění Měsíce nastane 28. srpna 2026 a maximální fáze bude od nás viditelná v době západu Měsíce ráno za svítání.  

Zatmění ve světě

Pás totality na Zemi 12. 8. 2026 Autor: Timeanddate.com/M. Gembec
Pás totality na Zemi 12. 8. 2026
Autor: Timeanddate.com/M. Gembec
Na přiloženém obrázku vidíme průběh stínu Měsíce, pás totality. Nejprve se po ránu dotkne území Ruska na dálném severovýchodě. Poté projde oblastí severního pólu a v odpoledních hodinách prochází Grónskem. Částečně zasáhne území Islandu a po průchodu Atlantským oceánem se dostává na území severního Španělska. Nakonec zasáhne Baleárské ostrovy a končí ve Středozemním moři při západu Slunce.

Z hlediska pravděpodobnosti pokrytí oblohy oblačností vychází Španělsko s převahou nejlépe. Statistika z let 2000 až 2020 ukazuje, že kromě severního okraje Pyrenejského poloostrova je dlouhodobé pokrytí oblačností pouze z 35 %. Island je na tom velmi špatně s hodnotami kolem 75 %. Nevýhoda Španělska je ve vysoké průměrné teplotě ke 30 °C s maximy až ke čtyřicítce a samozřejmě fakt, že se sem sjede velké množství lidí.

Topografická mapa Španělska s vyznačeným pásem totality Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com
Topografická mapa Španělska s vyznačeným pásem totality
Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Maximální fáze zatmění v ČR 12. 8. 2026
Maximální fáze zatmění v ČR 12. 8. 2026
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky (u města Kouřim na Kolínsku). Měsíc se dotkne slunečního kotouče asi hodinu před západem Slunce v 19:19 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 20:11 a zatmění přestane být pozorovatelné se západem Slunce ve 2024 SELČ. V maximu se Měsíc zanoří do 88,4 % průměru slunečního disku a bude zakryto 86,1 % viditelného povrchu Slunce.

Karlovy Vary – zač. 19:19, max. 20:12, západ Slunce 20:34, v maximu zakryto 86,6 % povrchu Slunce.

Plzeň – zač. 19:20, max. 20:12, západ Slunce 20:30, v max. 86,8 % povrchu.

České Budějovice – zač. 19:21, max. 20:13, západ Slunce 20:24, v max. 87,1 % povrchu.

Liberec – zač. 19:18, max. 20:10, západ Slunce 20:26, max. fáze 85,5 % povrchu.

Praha – zač. 19:19, max. 20:11, západ Slunce 20:27, max. fáze 86,2 % povrchu.

Hradec Králové – zač. 19:19, max. 20:11, západ Slunce 20:21, v max. 85,8 % povrchu.

Brno – zač. 19:20, max. 20:12, západ Slunce 20:16, max. fáze 86,4 % povrchu.

Ostrava – zač. 19:19, max. 20:11, západ Slunce 20:10, max. fáze 85,5 % povrchu.

Bratislava – zač. 19:22, západ Slunce 20:11, při západu zakryto 85,4 % povrchu Slunce.

Košice – zač. 19:20, západ Slunce 19:56, při západu zakryto 59,8 % povrchu Slunce.

 

Akce pro veřejnost v ČR

Planetárium Ostrava – pozorování částečného zatmění Slunce

  • 16:00–20:00 – Prohlídka expozic
  • 16:00–17:00 – Pozorování slunečních skvrn a protuberancí
  • 17:00–17:45 – Ve stínu Měsíce – přednáška o zatmění Slunce
  • 17:00–17:45 – Hvězda života i smrti, projekce ve Sférickém kině
  • 18:00–18:45 – Ve stínu Měsíce – přednáška o zatmění Slunce
  • 18:00–18:45 – Hvězda života i smrti, projekce ve Sférickém kině
  • 19:00–20:00 – Pozorování částečného zatmění Slunce (úkaz od 19:19 do 19:59)
  • 19:00-21:00 – Online přenos úplného zatmění Slunce ze Španělska

Planetárium Ostrava – pozorování Perseid 13. srpna

Pozorování dalekohledy v obou kopulích i v amfiteátru, projekce a přednášky, prohlídka expozic, chill zóna v amfiteátru – bude k dispozici 30 lehátek, nebo je možné si s sebou vzít vlastní karimatku a spacák. Opět proběhne oblíbená Škola hledání meteoritů pro děti, bude opékání párků a bude možné si zakoupit i drobné občerstvení, kávu apod. v kavárně Na třech kolech ve vstupní hale Planetária.

  • 18:00–21:30 – Prohlídka expozic, škola hledání meteoritů (18.00–20:00), opékání párků
  • 20:00–20:45 – Země na vesmírné střelnici, přednáška
  • 20:00–20:45 – Klenoty letního nebe, projekce s ukázkou hvězdné oblohy ve Sférickém kině
  • 21:00–21:45 – Země na vesmírné střelnici, přednáška
  • 21:00–21:45 – Klenoty letního nebe, projekce s ukázkou hvězdné oblohy ve Sférickém kině
  • 22:00–01:00 – Pozorování Perseid a dalších objektů noční oblohy

Hvězdárna Žebrák

Největší událostí letošních prázdnin na Hvězdárně Žebrák bude bezesporu pozorování částečného zatmění Slunce a maximum meteorického roje Perseid. Akce se odehraje 12. srpna od 16:00. Těšit se můžete mj. i na koncert, piknik a živý přenos.

  • 16:00–19:00 pozorování Slunce dalekohledem Heliostar v kopuli a dalšími speciálními dalekohledy v prostorách pozemku hvězdárny. Pozorovateli budou Ervín Woller, Marcel Berger a Daniel Šíma¨
  • 18:00–22:00 komentovaný program: průvodkyní akcí bude Barbora Plincelner z Hitrádia FM Plus, odbornými komentátory Jan Florian a Pavel Jiroušek.
    Pozorování zatmění Slunce bude možné na ploše okolo hvězdárny, přičemž k zakoupení budou speciální sluneční brýle a svářečské filtry do vyprodání zásob, přenos z dalekohledu a také z úplného zatmění ve světě budeme sledovat na LED obrazovce.
  • 21:00–22:00 Michal Šindelář - koncert Tu noc hořely, padaly hvězdy s následným promítáním Jana Floriana k Perseidám 2026
  • 22:00–23:59 pozorování Perseid na meteorické louce Hvězdárny Žebrák, doporučujeme vlastní deky
  • V čase 16:00–23:59 bude k dispozici stánek s občerstvením, do 22:00 pak „astroobchůdek“ se slunečními brýlemi, filtry a upomínkovými předměty hvězdárny.

Hvězdárna Sezimovo Ústí

Akci bude pořádat 12. srpna 2026 od 18:00 do půlnoci. Vzhledem k tomu, že zatmění nastává těsně před západem Slunce doslova několik stupňů několik stupňů nad obzorem, bude za jasného počasí probíhat pozorování na vhodných lokalitách v okolí Tábora.
Aktuální podrobnosti: https://www.hvezdarna-fp.eu/news/zatmeni-slunce-2026/

Letiště Poličná u Valašského Meziříčí

Akci bude pořádat 12. srpna 2026 od 18:00 do půlnoci. Mimořádná událost si zaslouží krásný výhled a hodně místa. Připravili jsme pro vás:

  • Pozorování Slunce speciálními dalekohledy.
  • Krátké povídání s projekcí k oběma úkazům.
  • S večerem pozorování noční oblohy dalekohledy i pouhým okem.
  • Komentované představení noční oblohy.
  • Další doprovodný program budeme upřesňovat.
  • Občerstvení zajištěno

Slunce budeme pozorovat speciálními dalekohledy i pouhým okem přes ochranné filtry (budou k dispozici k zakoupení na místě). Meteory se pozorují pouhým okem nejlépe vleže, přineste si s sebou karimatku, deku nebo jinou podložku, na kterou si budete moci pohodlně lehnout, teplé oblečení a případně také deku na přikrytí. Doporučujeme také regulovatelnou svítilnu nejlépe s červeným světlem.

Hvězdárna v Ďáblicích

Akci bude pořádat 12. srpna 2026 od 18:00 do půlnoci. „Dva v jednom“. Takhle pěkně se naplánovalo nebeské divadlo, které nastane 12. srpna. Ve večerních hodinách částečné zatmění Slunce a v noci maximum meteorického roje Perseidy. Hvězdárna bude otevřena až do půlnoci a dalekohledy namířeny na zapadající Slunce.

Hvězdárna Teplice

Akci bude pořádat 12. srpna 2026 od 18:45 do půlnoci. Po zatmění Slunce budeme moci pozorovat meteorický roj Perseid. Kromě pozorování meteorů ze střešní terasy, bude probíhat i doplňkové pozorování dalekohledy. Doporučujeme návštěvníkům teple se obléci a vybavit se dekami a termoskami.

Hvězdárna Ondřejov

Zveme veřejnost na hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově na pozorování částečného zatmění Slunce a následně meteorického roje Perseid. Začínáme v 19 hodin a končíme až ráno. Pozorování je zdarma, s výkladem odborníků. Proběhne na tzv. Radarové louce, kde je výhled k západu. Po západu Slunce počkáme na setmění a v průběhu noci bude možné pozorovat maximum Perseid – nejznámějšího meteorického roje roku. Přístup autem není možný, parkovat lze do vzdálenosti cca 500 metrů. Vlastní karimatky, deky, spacáky. Odejít je možné až ráno nebo v průběhu večera a noci, jen bez světla, protože po dobu akce platí zákaz svícení čímkoliv. Pozorování se uskuteční pouze za jasného počasí.

Chomutov 

V případě vhodného počasí Astronomická společnost Chomutov zve na pozorování částečného zatmění Slunce. Ve středu 12. srpna od 19:00 do 20:30 v areálu Domovinka.

Perseidy budeme pozorovat déle. Konkrétně od pondělí 10.srpna do neděle 16.srpna vždy od 21:00 do 24:00, a to hvězdárně F. J. Gerstnera v Chomutově – na louce vedle parkoviště, které je před kinem Oko (Lipská ul. naproti kostelu Sv. Barbory).

Štefánikova hvězdárna

Ve středu 12. srpna budeme moci pozorovat úplné zatmění Slunce, které u nás bude viditelné jako částečné. Štefánikova hvězdárna bude mít pro zájemce o pozorování zatmění otevřeno mimořádně i v době od 19:00 do 21:00, přičemž samotný úkaz bude možno vzhledem k obzoru pozorovat jen do zhruba 20:00.

Zatmění Slunce z Ještědu
Science centrum iQLANDIA ve spolupráci s Hotelem a vysílačem Ještěd 
a Libereckým krajem

iQLANDIA připravila do svých expozic aktivity týkající se Slunce a jeho zatmění. Ty jsou návštěvníkům k dispozici 8. až 12. 8. během návštěvní doby.

Večer v případě vhodného počasí vyjedeme na Ještěd a v našem stánku nabídneme bezpečné pozorování Slunce dalekohledem nebo možnost zakoupit speciální brýle na pozorování Slunce. Akce na Ještědu se neuskuteční, jestliže nebude naděje z vrcholu zatmění Slunce pozorovat. Sledujte proto sociální sítě iQLandia a náš web https://www.iqlandia.cz.

Začátek zatmění na Ještědu v 19:18:16 SELČ.
Maximální fáze zatmění zde nastává ve 20:10:38. 
Slunce zapadá ještě během pokračování částečné fáze přibližně ve 20:26.

V případě, že se chystáte pozorovat zatmění s námi prosím přijďte pěšky, vjezd na vrchol není možný. Pokud budete pozorovat sami, pozor na bezpečný filtr, např. svářečské sklo č. 14, nebo speciální brýle a fólie na pozorování Slunce. Také pozor na výběr stanoviště, Slunce bude v maximální fázi zatmění jen 2 stupně (čtyři své průměry) nad ideálním obzorem.

Na Youtube kanálu iQLANDIA je založen živý stream zatmění.

Hvězdárna ve Slaném

11. – 13. 8., 15. 8. (bude upřesněno dle počasí) od 19 hodin do půlnoci. Degustace vína s pozorováním Perseid na zahradě hvězdárny s Vinotékou U Dvou srdcí. Za jasné oblohy i pozorování dalekohledy. Vstupné dobrovolné. Ochutnávka až 8 druhů vín, drobné občerstvení, nealko. Deku a dobrou náladu s sebou. Z hvězdárny není možné pozorovat, nutný výhled na západní obzor. Místo pozorování upřesníme. Za oblačnosti se akce nekoná. Nutné speciální brýle, filtr, u nás v prodeji.

Observatoř WHOO! v Opavě

Ve středu 12. srpna 2026 bude od 19:00 hodin (SELČ) probíhat komentované pozorování zatmění Slunce na terase observatoře WHOO! v budově FÚ na Bezručově náměstí 13 v Opavě. V případě špatného počasí bude náhradní program v posluchárně (video stream z jiné lokality).

Rokycany a Plzeň

Ve středu 12. srpna 2026 od 19:00 hodin (SELČ) můžete přijít pozorovat částečné zatmění Slunce. Informace kam přijít a třeba se i potkat s někým, kdo bude určitě pozorovat zatmění 7. října 2035 najdete zde.

 

Internetové videopřenosy

Stránka k zatmění NASA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »