Související stránky k článku 40. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 1. do 8. 1. 2023. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je nejlépe vidět Venuše, Saturn a Jupiter. Později večer má nejlepší viditelnost Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Komety jsou nejlépe vidět před úplňkem nad ránem. Raketový ohňostroj ukončila v minulém týdnu SpaceX už 61. úspěšným startem Falconu 9 během roku, což je dosavadní rekord. Tento týden má startovat i s českou družicí BDSAT-2 typu CubeSat. Před 380 lety se narodil anglický fyzik Isaac Newton a před 50 lety startovala k Měsíci sonda Luna 21 s vozítkem Lunochod 2.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 8. do 13. 8. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je vidět téměř celou noc, Jupiter nejlépe ráno. Venuše je v dolní konjunkci se Sluncem a s velkou opatrností je vidět na denní obloze pod kotoučem Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po delší odmlce létala také Ingenuity, která spolu s Perseverance zkoumá bývalou říční deltu. Rover Curiosity slaví 11 let na povrchu Marsu. Raketa Antares 230+ startovala naposledy a k ISS byla vynesena nákladní loď Cygnus NG-19. Indická sonda Chandrayaan-3 se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a bude dále brzdit. Před 45 lety začala mise Pioneer-Venus 2, která zkoumala atmosféru Venuše a neplánovaně i povrch.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 3. do 21. 3. 2021. Měsíc po novu dorůstá na večerní obloze k první čtvrti. Nad jihozápadem je vidět také Mars a níže nad obzorem i Uran. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. 20. března začíná jaro. Starlinků přibývá jak máku, tento týden startovaly hned dvě várky. Situace na obloze je tak pro astronomy čím dál horší. Čína úspěšně otestovala novou raketu CZ-7A. Očekáváme zážeh centrálního stupně SLS. Tento týden si připomínáme narozeniny Jiřího Grygara (85 let), který ovlivnil životy mnoha astronomů. Výročí má i nadaná astronomka Antonia Maury (155 let), první let kapalinové rakety Roberta Goddarda (95 let) a dramatický let Gemini 8 (55 let).
Přehled událostí na obloze od 1. 1. do 7. 1. 2018. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem vychází nejprve Mars a Jupiter, které budou v neděli v těsné konjunkci. Za pokročilejšího svítání lze vidět i Merkur. Z objektů noční oblohy tentokráte doporučíme mlhovinu Opičí hlava. Družice Angosat, která se po vypuštění odmlčela, se nakonec šťastně ozvala, asi po dobití baterií. Úspěšný start zaznamenali i v Číně. SpaceX vyvezla a poprvé vztyčila raketu Falcon Heavy. V týdnu ale čekáme nejprve start Falconu 9 s misí Zuma a pak snad i statický zážeh Falconu Heavy. Tak šťastný rok 2018 nejen ve SpaceX, ale vám všem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 5. do 21. 5. 2023. Měsíc bude v novu. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Ruští kosmonauti dělali další úpravy na modulu Nauka a k čínské stanici dorazila nákladní loď Tianzhou 6. Sonda Juice má již plně rozvinutou anténu radaru RIME. Před 60 lety proběhla mise Mercury-Atlas 9 s Gordonem Cooperem, poslední v rámci tohoto pilotovaného programu.
Přehled událostí na obloze od 14. 3. do 20. 3. 2016. Měsíc bude kolem čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. Z Bajkonuru startuje v pondělí velmi očekávaná mise ExoMars2016. V pátek startuje k ISS kosmická loď s třemi kosmonauty. V neděli začne jaro.
Přehled událostí na obloze od 6. 8. do 12. 8. 2018. Měsíc bude v novu. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Kometa 21P/Giacobini-Zinner je opět o něco hezčí. V sobotu má startovat mise Parker Solar Probe. NASA vybrala posádky chystaných soukromých lodí. Falcon 9 provedl statický zážeh před startem plánovaným na úterý. Dragon přistál v Pacifiku. Před 40 lety startovala mise Pioneer-Venus 2 a také International Sun/Earth Explorer 3, známý studiem komet.
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011.
Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER!
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Astronomie je považována za nejstarší vědu. Vždyť pohled na hvězdy a pás Mléčné dráhy táhnoucí se přes celou oblohu naplňoval posvátným úžasem lidi všech věků i kultur. Proto také Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR připravila celou sérii výjimečných přednášek o Evropské jižní observatoři, která je považována za královnu astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.
V úterý 21.2. v 18:00 v pražském Planetáriu bude mít přednášku o Evropské jižní observatoři (ESO) její generální ředitel, prof. Xavier Barcons. Druhým řečníkem bude Dr. Suzanna Ramsay (ESO, ELT instrumentation manager). Po přednášce bude následovat diskuse. Vstup zdarma, přednáška bude anglicky, otázky budou v případě zájmu přetlumočeny. Více informací na stránkách planetária https://www.planetum.cz/porad/eso-at-60/.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 8. do 10. 8. 2025. Měsíc bude v úplňku a září nízko v jižních souhvězdích. Planety jsou vidět jen ráno s výjimkou Saturnu, který začíná být vidět celou noc. Blíží se k sobě Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Nad ránem máme poslední období pozorovatelnosti nárůstu padání meteorů roje Perseid bez svitu Měsíce. Na ISS dorazila čtyřčlenná posádka dlouhodobé mise Crew-11 a první stupeň Falconu 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1. Blue Origin provedla 14. suborbitální let s lidskou posádkou během mise New Shepard NS-34. Kosmická loď Orion pro misi Artemis II byla natankována a vyzkoušeli ji astronauti ve skafandrech. 95 roků by oslavil Neil Armstrong.
Již druhou nemocnici v České republice navštívila astronomická výstava Vesmír blíže lidem, uspořádaná k 60. výročí založení Evropské jižní observatoře (ESO). Výstava zachycuje na deseti panelech několik velkých teleskopů této instituce, včetně astronomických objektů, pozorovatelných z jižní polokoule.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Přístroj NIRPS (Near InfraRed Planet Searcher) umístěný na 3,6m teleskopu ESO na observatoři La Silla v Chile úspěšně zvládl svá první pozorování. Jeho úkolem bude hledat nové exoplanety kolem nejchladnějších hvězd Mléčné dráhy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.
Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
