Související stránky k článku ESA schválila misi LISA, podílet se na ní budou i čeští vědci!
Astronomové pozorovali pomocí observatoře Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (LIGO) nacházející se v USA a detektoru Virgo postaveného v Itálii, signál gravitačních vln ze dvou kompaktních binárních objektů, představujících dvojici černé díry s neutronovou hvězdou. Obě události se vyskytly přinejmenším 900 miliónů světelných roků daleko; v obou případech byla neutronová hvězda pravděpodobně zcela pohlcena jejím partnerem – černou dírou.
Evropská kosmická agentura po dlouhých 13 letech uspořádala nový nábor astronautů do svých řad. Úplně poprvé se do něj mohli přihlásit i Češi, poslední totiž proběhl těsně před naším vstupem do ESA. Celkově se sešlo přes 22 000 přihlášek, z čehož bylo v šestikolovém výběru vybráno 17 nejlepších uchazečů. Noví astronauti byli slavnostně představeni ve středu v Paříži a je mezi nimi i jeden Čech. V budoucnosti se podívají na Mezinárodní vesmírnou stanici, čínskou stanici Tiangong, lunární stanici Gateway a možná i na samotný povrch Měsíce.
V literatuře přibývá studií prokazujících, že černé díry jsou ve vesmíru téměř všudypřítomné. Od těch hvězdných černých děr vyskytujících se například v kompaktních dvojhvězdách po černé veledíry v jádrech galaxií a kvazarů. Jejich detekce v drtivé většině případů spoléhá na přítomnost okolní látky, která kolem černé díry vytváří akreční disk. Parametry černých děr jsou pak z vlastností záření disku určovány. Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z ASU publikovali teoretickou práci vyšetřující chování částic na orbitách v okolí černých děr.
Astronomové využívající dvojici amerických detektorů gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) umístěných v Livingstonu (stát Luisiana) a v Hanfordu (stát Washington), a také italský detektor Virgo poblíž města Pisa, detekovali gravitační vlny generované při splynutí nejhmotnější doposud pozorované dvojice černých děr. Dvě rotující černé díry splynuly, když vesmír byl starý pouhých 7 miliard roků, což je zhruba polovina jeho současného věku. Při srážce vytvořily černou díru o hmotnosti 142× větší, než je hmotnost Slunce – tzv. černou díru střední velikosti.
Evropská vesmírná agentura vyjádřila politování nad lidskými oběťmi a tragickými následky války na Ukrajině. Plně uplatňuje sankce, které členské státy uvalily na Rusko. Posuzuje důsledky pro každý z probíhajících programů prováděných ve spolupráci s ruskou státní kosmickou agenturou Roskosmos a v úzké koordinaci s průmyslovými a mezinárodními partnery (zejména s NASA v oblasti Mezinárodní kosmické stanice) přizpůsobuje svá rozhodnutí rozhodnutím členských států. ESA bere na vědomí stažení pracovníků z kosmodromu Kourou a přizpůsobí tomu, na jaké nosiče převede plánované vypouštěné náklady. Pokud jde o misi ExoMars, s politováním musí konstatovat, že start v roce 2022 je málo pravděpodobný a další postup se bude řešit. Zdroj
Černé díry představují příležitost, jak zkoumat fyziku v extrémně silném gravitačním poli. Hmota nabalující se na černé díry se před svým dopadem zahřívá na velmi vysoké teploty a vyzařuje intenzivní rentgenové záření. Kosmické sondy schopné zaznamenat takové záření objevily vloni v srpnu nový objekt s názvem Swift J1727.8-1613. Jen několik málo dnů od objevu se tento objekt zjasnil natolik, že se stal nejjasnějším pozorovaným zdrojem rentgenového záření a potvrdilo se, že se jedná o černou díru pohlcující hmotu z blízké hvězdy.
Za jeden z největších astronomických objevů současnosti je nepochybně považováno pozorování gama záblesku, který se stal též intenzivním zdrojem gravitačních vln, jež byl pozorován 17. srpna 2017. Vědci jsou si jisti, že tento jev byl výsledkem srážky neutronových hvězd. Ivana Ebrová a Michal Bílek a jejich spolupracovníci studovali možný vývoj galaxie NGC 4993, v níž se zmíněné spektakulární divadlo odehrálo.
Dalekohled TBT2 – technologický demonstrátor Evropské kosmické agentury (ESA) umístěný na Observatoři La Silla (ESO) v Chile – zahájil svůj operační provoz a stal se součástí celosvětového úsilí při odhalování blízkozemních planetek. Společným koordinovaným pozorováním se svým partnerským teleskopem pracujícím na severní polokouli bude TBT2 propátrávat oblohu, hledat asteroidy, které by mohly představovat riziko pro planetu Zemi, a přitom testovat technické i programové vybavení pro budoucí síť teleskopů.
Astrofyzikální PRogresy z Opavy: V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních teoriích gravitace. Co to přesně znamená, se dozvíte v článku.
Arzenálu teleskopů ESO v Chile se podařilo detekovat první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování, která vejdou do historie, navíc naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd a jedná se o dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Následkem tohoto typu kataklyzmatického spojení jsou do okolního kosmického prostoru rozptýleny těžké chemické prvky jako zlato nebo platina. Objev, který byl zveřejněn v řadě článků v prestižním vědeckém žurnálu Nature a dalších časopisech, rovněž poskytuje dosud nejsilnější důkazy, že krátké záblesky záření gama způsobuje právě spojení dvou neutronových hvězd.
Uplynulý týden byl tím nejvýznamnějším v rámci Czech Space Year, ostatně proto se také jmenoval Czech Space Week. Hned několik akcí u nás připomnělo 10. výročí vstupu České republiky do ESA. V Kongresovém centru se v úterý konala velká konference za účasti ministra dopravy, generálního ředitele ESA, zástupců vědy, průmyslu i školství. V Brně se ve středu konalo několik akcí na podporu zapojení českých firem do kosmického výzkumu a také pracovní veletrh pro studenty. Po celý týden v Praze probíhal workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky o tom, jak se zapojit do programů a misí ESA, který pořádal program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.
Rentgenový vesmírný teleskop Chandra sledoval dva páry supermasivních černých děr v trpasličích galaxiích. V obou případech přitom tyto trpasličí galaxie směřují ke vzájemné srážce. Je to úplně poprvé, kdy se astronomům podařilo takovýto jev zachytit. Jeho pozorování přinese důležité informace o formování černých děr v raném vesmíru.
Ve čtvrtém pokračování za výsledky mezinárodní konference EWASS v Praze se ohlížíme za dvěma důležitými způsoby výzkumu vesmíru. Jedním z nich je detekce částic s takovými energiemi, jaké na Zemi ani nedokážeme simulovat v urychlovačích, a druhým detekce gravitačních vln. Vysokoenergetické částice produkují při letu atmosférou záblesky tzv. Čerenkovova záření. Pokud se na něj zaměříme soustavou různých dalekohledů, můžeme se dozvědět něco o částicích s velmi vysokou energií, které toto záření způsobily, i něco o objektech, z kterých pochází. Zcela nový způsob pozorování vesmírných objektů nám začínají poskytovat detektory gravitačních vln. Jaký je současný stav, přiblíží druhá část článku.
Trojice satelitů studujících magnetické pole Země spolehlivě odhalila detaily magnetického pole vytvářeného oceánskými proudy. Čtyři roky shromažďovaly data družice systému Swarm vypuštěné Evropskou kosmickou agenturou ESA, které jsou určeny k mapování magnetického pole Země z nízké polární oběžné dráhy. Přispěly tak ke zmapování tohoto „druhého“ magnetického pole, které nám může například pomoci vypracovat lepší modely týkající se globálního oteplování.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Srdečně vás zveme na přednášku „M87* a Sgr A*: Jak vyfotit černou díru?“ Přednášející prof. Dr. Luciano Rezzolla je vedoucí oddělení teoretické (relativistické) astrofyziky na Ústavu teoretické fyziky Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a dle ředitele Fyzikálního ústavu v Opavě prof. Zděňka Stuchlíka také možný budoucí laureát Nobelovy ceny za fyziku. Přednáška proběhne v pondělí 12. prosince 2022 od 17 hodin v UniSpace Hall (Aule) v budově Rektorátu Slezské Univerzity v Opavě, Na Rybníčku 626/1.
Pomocí zařízení LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) se uskutečnila již třetí detekce gravitačních vln – zčeření časoprostoru, což názorně dokazuje, že bylo definitivně otevřeno nové okno pro astronomická pozorování. Jak se stalo i v případě prvních dvou detekcí, gravitační vlny byly detekovány v důsledku splynutí dvou černých děr za vytvoření černé díry větší velikosti. Část hmoty se přitom přeměnila na gravitační vlny.
Skupina astronomů pod vedením Andrease Kocha z Lancaster University, U. K. prováděla v poslední době detailní výzkum obsahu chemických prvků v nedávno objevené hvězdokupě Gaia 1. Na obloze se nachází v blízkosti jasné hvězdy Sírius. Výsledky výzkumu publikované 12. září 2017 na arXiv.org poskytly nový pohled na podstatu této nově objevené hvězdokupy.
Skupina astrofyziků z Itálie a Velké Británie vypočítala, že v pozorovatelném vesmíru, což je koule zhruba o průměru 90 miliard světelných roků, existuje přinejmenším 40 triliónů hvězdných černých děr. Vznik a vývoj černých děr ve vesmíru je jedním z hlavních problémů, kterými se musí zabývat moderní výzkum v oblasti astrofyziky a kosmologie.
Dne 26. prosince 2015 v 03:38:53 UTC zaznamenali vědci příchod gravitačních vln – zčeření struktury prostoročasu – již podruhé v krátké době. Gravitační vlny byly detekovány dvojicí detektorů LIGO umístěných v Livingstonu (Louisiana) a v Hanfordu (Washington), USA. Observatoře LIGO financuje National Science Foundation (NSF) a byly navrženy, postaveny a jsou řízeny organizacemi Caltech a MIT. Zpráva o objevu byla přijatá k publikování v časopise Physical Review Letters.
Závěrečný díl našeho povídání o zajímavostech z konference EWASS 2017 je zde. V první části tohoto dílu si povíme o současných i budoucích misích Evropské vesmírné agentury. Dále si připomeneme historii a přístrojové vybavení Evropské jižní observatoře. Nechybí ani připomínka, že součástí ESO je i Česká republika. Pochopitelně se dotkneme i nejbližší budoucnosti a vylepšení dalekohledů. Pojem astronomická kybernetika, kterým naše ohlédnutí za konferencí ukončíme, je obor úzce spjatý s astronomickým bádáním, protože bez numerických simulací a počítačového zpracování obrovského množství dat se jak současný, tak především budoucí astronomický výzkum neobejde.
