Úvodní  >  Související stránky k článku Evropská sonda Solar Orbiter pořídila vůbec první přímé fotografie jižního pólu Slunce

Související stránky k článku Evropská sonda Solar Orbiter pořídila vůbec první přímé fotografie jižního pólu Slunce

NASA TV: Media Channel

Petr HorálekSluneční soustava

Mars je nedostupný, zavolejte později...

Venuše a Mars u Slunce.Autor: SOHO, NASA. Kde jsou ty časy před dvaceti lety, kdy jsme sotva věděli, co se děje na denní obloze za sluneční kulisou. Pomáhaly nám k tomu mapy, první (na dnešní dobu) primitivní astronomické programy a vlastně nikoho moc netrápilo, že toho nejsme svědky na vlastní oči. Dneska je všechno jinak. Okolí Slunce sondují nonstop družicové kamery s mnoha filtry a právě v tomto období přínáší přímý pohled na poněkud neobvyklou situaci. Planetu Mars míjí Venuše a o několik dní později bude rudá planeta na nepříjemné přímce téměř v zákrytu se Sluncem. Nepříjemné? Hlavně pro pracovníky NASA... Na snímku je záběr z kamery LASCO C3 na družici SOHO. Zobrazuje okolí terčíkem zakrytého Slunce. Okolo něj se rozprostírá sluneční koróna. Velmi jasný bod vlevo dole od kotouče je Venuše, slabší vlevo nad ní pak Mars. Foto: NASA.

František MartinekKosmonautika

Probudí se sonda ISEE-3 znovu k životu?

Sluneční a kometární sonda ISEE-3Autor: NASAAmeričtí vědci navrhují „odvolat z výslužby“ starou kosmickou sondu ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3), která byla vypuštěna před 35 roky (start 12. 8. 1978) a zapojit ji znovu do výzkumné práce. Pro ruskou agenturu RIA Novosti to sdělil Robert Farquhar, výkonný ředitel firmy KinetX, který se dříve zabýval výpočty drah této sondy i mnoha dalších sond NASA ve Sluneční soustavě.

Petr HorálekSluneční soustava

Fotogalerie: Skvrnité Slunce a skvrna AR1654

Sluneční skvrna AR 1654.Autor: Antonín HušekNa počátku roku 2013 se Slunce jakoby probudilo k životu a krásně se nám "poskvrnilo". Většina skvrn se ovšem bez použití dalekohledu se speciálním filtrem (nebo projekcí) pozorovat nedá. Až na jednu. Skupina AR1654, která se objevila na východním slunečním okraji před několika dny, stále roste a v oblasti jejího výskytu se rovněž odehrává bouřlivá aktivita. Zatím bohužel ne taková, aby přinesla polární záře až nad českou kotlinu. Přesto je pohled na skvrnu moc pěkný a do redakce už dorazilo i několik fotografií. Autorům snímků děkujeme a těšíme se na další. Aktualizováno: 17. ledna 2013, 12:31 SEČ.

František MartinekExoplanety

Nová družice NASA ke hledání exoplanet

Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanetAutor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research Pátrání po nových planetách podobných Zemi jde do další a rozsáhlejší etapy. K tomuto účelu se připravuje realizace družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jejíž start je naplánován na rok 2017. NASA to oznámila počátkem dubna 2013. Projekt bude realizován v rámci programu Explorer. Cena jednotlivých misí tohoto programu (včetně startu) je limitována finanční částkou 200 miliónů amerických dolarů.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM Listopad 2012: Filamenty, aktivní oblasti a protuberance

Filamenty, aktivní oblasti a protuberanceAutor: Kateřina Onderková, Aleš Hečko, Bára Gregorová Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2012 obdržel snímek „Filamenty, aktivní oblasti a protuberance“, který zaslala Kateřina Onderková. Sluneční astronomové po celém světě jsou jistě spokojeni. Objekt jejich zájmu, naše nejbližší hvězda - Slunce, se probudilo z nezvykle dlouhého období ospalé nerozhodnosti minima své činnosti a od roku 2010 jeho aktivita stále roste.

František MartinekSluneční soustava

Objeven třetí Van Allenův radiační pás

Van Allenovy radiační pásy ZeměAutor: NASA/Van Allen Probes/Goddard Space Flight CenterVědci NASA objevili ještě jeden – třetí, doposud nepozorovaný – radiační pás obklopující Zemi. Jeho původ zatím nebyl uspokojivě vysvětlen. Nový radiační pás byl objeven na základě dat z dvojice družic s názvem Van Allen Probe, které byly do kosmu vypuštěny v srpnu minulého roku. „Nevíme, zda se jedná o trvalý či krátkodobý jev. Příroda nás stále ještě překvapuje.“

František MartinekSluneční soustava

Stárnoucí Slunce a pozemský život

Budoucí osud ZeměAutor: Doug L. HoffmanPoslední zbytky života na Zemi budou zničeny asi za 2,8 miliardy roků. Země již bude vyprahlá v důsledku působení umírajícího Slunce, které se v poslední fázi svého života zvětší do podoby rudého obra. Přibližně jednu miliardu let před touto událostí budou na Zemi žít pouze jednobuněčné organismy rozšířené v izolovaných jezerech slané horké vody.

František MartinekKosmonautika

Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvahaAutor: Mark Garlick/Science Photo LibraryNení pravda, že NASA zcela ztratila zájem o Měsíc. Společně s informacemi o zvažované lunární základně se objevily i zprávy o tom, že americká kosmická agentura rovněž studuje projekt na zachycení malého asteroidu a jeho přemístění na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

František MartinekExoplanety

Život i na planetách s excentrickou dráhou?

Exoplaneta na eliptické oběžné drázeZatímco lovci exoplanet pokračují v pátrání po dosud nespatřené "modré planetě" - po tělese, které má přibližně stejné charakteristiky jako Země - nové výzkumy odhalily, že život může být schopen přežívat alespoň na některých z mnoha existujících podivných exoplanet, kroužících kolem mateřských hvězd nejen po kruhových, ale i po značně protáhlých eliptických drahách.

František MartinekOstatní

Pozorování Slunce na vlakovém nádraží

Pozorování Slunce přenosnými dalekohledyBudete-li v sobotu 29. září 2012 cestovat přes Valašské Meziříčí, můžete se zúčastnit oslav 120. výročí zprovoznění železniční trati z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm. Vlastním programem přispěje rovněž Hvězdárna Valašské Meziříčí, která ve spolupráci s Valašskou astronomickou společností zajistí na stanovišti u vlakového nádraží pro zájemce pozorování Slunce přenosnými dalekohledy.

František MartinekKosmonautika

Trpasličí planeta Ceres dostane návštěvu

Planetka Vesta a kosmická sonda DawnKosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda opustila 5. září 2012 v 08:26 hodin SELČ velkou planetku Vesta a zahájila dva a půl roku trvající cestu k trpasličí planetě Ceres.

František MartinekSluneční soustava

Meteority odhalily rodokmen Sluneční soustavy

Oblast vzniku nové hvězdyInfračervený snímek v úvodu článku zachycuje oblast studeného plynu (viz modrá barva) nahromaděného kolem hmotné hvězdy ukryté uprostřed snímku, jehož stáří bylo odhadnuto na několik miliónů roků. Hvězdy o hmotnosti srovnatelné se Sluncem vznikají právě z takovýchto oblaků chladného plynu o hmotnosti zhruba 1000 hmotností Slunce a zaplňujících prostor do vzdálenosti přibližně 32 světelných roků v okolí rodící se centrální hmotné hvězdy. Naše Slunce se zrodilo před 4,5 miliardami roků právě z takového oblaku společně s další stovkou sourozenců.

František MartinekExoplanety

Nová obyvatelná exoplaneta u hvězdy Gliese 163

Pravděpodobně obyvatelná exoplaneta Gliese 163cNová exoplaneta typu super-Země byla objevena v tzv. obyvatelné zóně v okolí červeného trpaslíka Gliese 163 pomocí evropského spektrometru HARPS. Planeta s označením Gliese 163c o minimální hmotnosti 6,9 hmotností Země oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za necelých 26 dnů.

František MartinekSluneční soustava

Spousta skryté hmoty v blízkosti Slunce

Předpokládaný "disk" skryté hmoty v naší GalaxiiAstronomové z Universität Zürich, Eidgenössische Technische Hochschule Zürich, University of Leicester a NAOC Beijing objevili velké množství "neviditelné" skryté hmoty v blízkém okolí Slunce. Jejich závěry jsou v souladu s teoriemi, podle nichž je naše Galaxie obklopena masivním útvarem označovaným jako tzv. halo, tvořeným skrytou hmotou. Výsledky budou publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

František MartinekVzdálený vesmír

Družice WISE objevila milióny černých děr

Družice WISE mapovala vesmír v oboru IR zářeníMise astronomické družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) vedla mj. k odhalení "zlatého dolu" - k objevení velkého množství superhmotných černých děr přezdívaných "hot DOGs" (dust-obscured galaxies), čili horké, prachem zahalené galaxie.

Martin GembecMultimédia

Vesmírná videa: červenec 2012

Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel PechV červenci se toho hodně událo u Mezinárodní vesmírné stanice. Úvodem se k tomu vrátíme. Ve dne jinak dominovala vysoká sluneční aktivita a dokonce nastaly slabší polární záře. Vrcholila sezóna nočních svítících oblak. Do vesmíru se vydala řada družic, mezi nimi se vrátíme ke startu MSG-3. Závěrem nebude chybět výlet na Měsíc a konečně ani krásná tmavá obloha.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »