Ptát se dam na jejich věk je samozřejmě krajně neslušné. V případě Iny to ale geology zajímá ze všeho nejvíc! Ina je totiž ženské jméno pro zvláštní lunární útvar, který se nachází v Jezeře štěstí. Problém je, že stáří Iny dosud neznáme. Odhady se pohybují od 3,5 miliardy let až po méně než 100 milionů roků.
Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…
Večerní obloha byla v probíhajícím létě na planety skoupá. Planety Venuše a Merkur se na večerní oblohu zatím nestihly vyklubat, ale nad ránem je to jiná podívaná. Saturn překvapil již hodně přivřeným prstencem, Mars zdánlivě doháněl Jupiter. Začaly vícenásobné přechody měsíčků Jupiteru a dokonce občasné přechody Titanu přes kotouč Saturnu. Na konci července se k nim přiblížil také ubývající Měsíc.
Podlehli jste novinovým titulkům, vyšli v noci do přírody, hledali Měsíc a ... odcházeli zklamaní, že místo růžové měl svoji klasickou bělavou barvu? Nic si z toho nedělejte. Růžový Měsíc, stejně jako modrý Měsíc, krvavý Měsíc, nebo třeba jahodový Měsíc nemá nic společného s aktuální barvou Měsíce na obloze. Ta je vždy závislá na momentálním stavu atmosféry, výšce Měsíce nad obzorem a též na případné fázi zatmění Měsíce.
Po téměř roce máme možnost pozorovat jasnější kometu, která je snadno spatřitelná triedrem, nebo malým amatérským dalekohledem. Kometa C/2013 US10 (Catalina) se v průběhu minulého týdne začala pomalu objevovat pozorovatelům na severní polokouli. Pozorovací podmínky se každým dnem zlepšují a nyní nám k jejímu vyhledání pomůže planeta Venuše.
Sezóna nočních svítících oblak roku 2024 začala poměrně náhlým a fotogenickým úkazem v noci z 13. na 14. června. Další velmi pěkný úkaz následoval o 10 dní později. Záběry těchto pozoruhodných, ve velmi vysoké atmosféře ležících oblak z ledových krystalů, zaujal nejednoho čtenáře. Krystaly ledu se tvoří ve výškách kolem 83 km v období kolem slunovratu. Dá se očekávat, že NLC budou k vidění nejméně do začátku července. Pokud máte snímky z červnových úkazů nebo zrovna vidíte další, budeme rádi, když je přidáte do naší galerie. Využijte, prosím, formulář pro vložení snímku.
V období 1. až 5. dubna bylo na českých sítích k vidění několik zajímavých snímků Měsíce. Nejprve se Měsíc dostal k hvězdokupě Plejády, kterou posléze zakrýval. 4. dubna pak testoval novou kameru Moravských přístrojů Martin Myslivec a vznikl obří snímek v rozlišení dosud běžném spíše při snímání mozaiky. A protože nastala výhodná librace, přišly na řadu i zajímavé útvary u jihozápadního okraje měsíčního kotouče v podání Martina Trojana.
Od konce října a 20. listopadu 2003 jsme tohle nezažili. Obloha nad střední Evropou se rozzářila všemi barvami polárních září. Vše začalo několik dní předtím na Slunci, kde se objevila obrovská skupina skvrn, v které začalo docházet k silným erupcím. Hmota z nich vyvržená pak zasáhla Zemi a ve vlnách nastávaly polární záře. První vlnu z noci z 10. na 11. května máme za sebou, ale 24 hodin po první velké erupci následovala další, a navíc v sobotu 11. května nastala vůbec nejsilnější erupce, X5,8. Polární záře v noci na sobotu však zůstala tou nejjasnější a dost možná mimořádnou i z pohledu historických pozorování.
Lunární dílna je pořad našeho předního odborníka a popularizátora v oboru výzkumu Měsíce. V tomto díle Lunární dílny se od Pavla Gabzdyla dozvíme, co nám Měsíc ve spolupráci se Zemí a Sluncem připravil pro rok 2025. Tím nejdůležitějším úkazem bude bezesporu úplné zatmění Měsíce, které nastane 7. září. Pro skutečné lunární nadšence pak nabídne Měsíc v první polovině roku i pohled na zajímavou část své odvrácené strany.
Planeta Venuše prosvítá skrz Saturnovy prstenceAutor: NASAPublikovaný snímek pořídila kosmická sonda Cassini. Je na něm zachycena planeta Venuše lesknoucí se ve slunečním světle. Jako jasný maják proniká její záře skrz prstence obklopující planetu Saturn. Fotografie byla pořízena v listopadu 2012, kdy se sonda Cassini nacházela ve stínu planety a „dívala“ se směrem ke Slunci. V protisvětle vyfotografovala noční polokouli Saturnu a rovněž jeho prstence.
Stejně jako se říká, že Halleyovu kometu můžeme spatřit v podstatě jednou za život, podobně vzácnou návštěvou nás nyní poctila kometa 12P/Pons-Brooks. Oběžná doba komety 1P/Halley je totiž 76 roků a znovu se jí dočkáme až v létě 2061. Kometa 12P má oběžnou dobu 71 let a nejbližší průchod přísluním připadá na 21. dubna 2024. Kometa je na fotografiích krásná a v tmavých lokalitách už je i triedrem viditelný náznak ohonu. Nejlepší období viditelnosti připadne kromě začátku března ještě na konec tohoto měsíce a na začátek dubna, i když kometa bude jen nevysoko nad obzorem.
V pátek 23. února krátce po půlnoci středoevropského času přistál na povrchu Měsíce lunární lander Nova-C se jménem Odysseus. Stojí za ním americká soukromá firma Intuitive Machines, která se tím stala první společností v historii, které se kdy něco takového povedlo. Doposud toho byly schopny jen vládní agentury USA, Sovětského svazu, Číny, Indie a Japonska. Zároveň se jedná o první americké přistání na měsíčním povrchu od mise Apollo 17, která se uskutečnila v roce 1972, tedy před více než půl stoletím. Pojďte se s námi podívat na to, jak tento projekt vůbec vznikl, jaké jsou jeho cíle, co všechno už se během této zajímavé mise událo a co to vůbec znamená pro průzkum Měsíce jako takový.
Soudobá vulkanická činnost na Venuši v představě malířeAutor: ESA/AOESŠestileté pozorování planety Venuše evropskou kosmickou sondou Venus Express odhalilo velké změny množství oxidu siřičitého v atmosféře planety. Jejich pravděpodobným vysvětlením může být doznívající sopečná činnost.
Některé úkazy jsou krásné, i když nenastanou v noci. Typickým příkladem je zatmění Slunce. Jenže to je úkaz opravdu vzácný, za kterým musíme někam jet, nebo na něj čekat i několik let. A podobně vzácné jsou i zákryty planet Měsícem. 9. listopadu 2023 se k Měsíci přiblížila jasná Venuše a byl to opravdu pěkný pohled na ranní oblohu na srpek a jasnou hvězdu v jeho blízkosti. V dopoledních hodinách se Měsíc zdánlivě přiblížil k Venuši a kolem jedenácté nastal její zákryt osvětlenou stranou Měsíce. Výstup se uskutečnil krátce po poledni.
V piatok 19. 1. sa odohrala na povrchu nášho najbližšieho vesmírneho suseda jedna veľmi zaujímavá udalosť. V 16:20 SEČ na ňom pristála japonská sonda SLIM (Smart Lander for Investigating Moon). Jedná sa o misiu Japonskej vesmírnej agentúry (JAXA), ktorá letela na palube rakety H-IIA spolu s teleskopom XRISM. Ako už z názvu sondy vyplýva, úlohou bolo veľmi presné pristátie v pristávacej oblasti veľkej 100 metrov. Na vzdialenosť Zem-Mesiac je to nevídaná presnosť. Presné pristátia na mesačnom povrchu budú v budúcnosti pre pilotované vesmírne misie nevyhnutné.
ČAM 2012.07: Venuša pred a po prechode (Pavol Rapavý) Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2012 obdržel snímek "Venuša pred a po prechode", jehož autorem je Pavol Rapavý z Rimavské Soboty. Byl týden jako téměř každý jiný. A přeci se od jiných trochu lišil. Na hvězdárnách, nad klávesnicemi počítačů i v dílnách se astronomové a lovci zajímavých úkazů na jeden připravovali. Čekal je jev, který nebude ze Země pozorovatelný více než 100 dalších let - přechod Venuše před slunečním diskem. Kromě výběru pozorovacích stanovišť, prohlížení hvězdných map i počítačových planetárií, posledních vychytávek na astronomických montážích a výběru nejvhodnějšího fotoaparátu se v tomto týdnu stále ještě nic nedělo. A přeci ....
Na Slunci došlo k erupci filamentu, posléze doprovázené výronem hmoty ze sluneční koróny. Tyto nabité částice dorazily v neděli k Zemi a silně rozbouřily zemskou magnetosféru. Na obloze se večer rozhořela krásná polární záře, která byla vidět i z části území Česka a Slovenska.
Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.
Sváteční částečné zatmění 28. října 2023 je za námi. Měsíc se zanořil jen kousek do zemského stínu, ale na mnoha místech se o to více zanořil do oblačnosti. Přesto se na našem území našlo hodně lidí, kteží si tento nevšední úkaz nenechali ujít a poslali své snímky do naší čtenářské galerie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
