Druhý červenec roku 2019, nějakých sto let od potvrzení Einsteinovy teorie relativity a padesát let po dobytí Měsíce nebo založení věhlasné observatoře ESO La Silla v Chile. Pro většinu obyvatel Zeměkoule poměrně běžné úterý, ovšem pro větší hrstku nadšenců i profesionálů dosti významný den. Den, kdy po téměř dvou letech čekání příroda přislíbila lidem v úzkém pásu v Pacifiku a na území Chile s Argentinou v závěsu pozoruhodné úplné zatmění Slunce.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXII. V tomto dílu se vrátíme na observatoř v Ondřejově, kde na takzvané “radarové louce” stojí neobvyklá observatoř pojmenovaná Blue Eye neboli česky - Modré oko. V roce 2014 byl dokončen projekt observatoře s nepříliš poetickým názvem: „Vývoj technologií pro rychlé robotické observatoře a laserové komunikační systémy“, který vznikl s podporou Technologické agentury ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy a královéhradeckou firmou. Při konstrukci observatoře bylo progresivně využito robustních průmyslových automatů standardně instalovaných při řízení komplikovaných technologických procesů, například v pivovarech.
Staňte se Alenkou v říši divů kosmu a navštivte „Vesmír za zrcadlem“! Vchod do něj se skrývá na Hvězdárně a planetáriu Brno. Stačí se zanořit do jejího podzemí a vstoupit do sálu exploratoria, jehož prostor vyplňuje výjimečná expozice o skrytých podobách našeho vesmíru. Podobách, které prozatím vnímáme jen v hrubých konturách nebo pouze tušíme. A přitom už víme, že hrají zásadní roli v minulosti i budoucnosti celého univerza.
Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2015 se stal amatérský astrofotograf Pavel Pech. Cenu uděluje každoročně Česká astronomická společnost na základě návrhu poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Letní škola nazvaná „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“ se bude konat od 1. do 11. 9. v Brně a bude jedinečnou mezinárodní akcí svého druhu. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty PhD oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007, a dalších prvotřídních evropských pracovišť. Obohacením bude účast zahraničních studentů ze 14 zemí celého světa. Zároveň je toto setkání příležitostí pro zástupce českých firem navázat kontakty a ujasnit si podmínky technologicky náročných kontraktů ESO.
Na podzim 2019 se na hvězdárně v Pardubících a v Oblasti tmavé oblohy v Beskydech budou konat workshopy věnované krajinářské astrofotografii, které povede astrofotograf Petr Horálek. Termíny jsou tři, z toho dva kurzy se odehrají v Beskydech, jeden v Pardubicích.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXI. Určitě nejsem sám, kdo byl uchvácen knihou dr. Huberta Slouky - Pohledy do nebe. Jedna z observatoří, kterou publikace zmiňuje, je slavná Mount Wilson, která se rozkládá nad městem Los Angeles v nadmořské výšce 1740 metrů. Abych si splnil svoji touhu se dotknout fantastické a legendární observatoře, tak jsem musel navštívit Los Angeles v Kalifornii. Megalopole je domovem 20 miliónů lidí a kromě notoricky známého Hollywoodu, jsou překvapivě v blízkosti města dvě hvězdárny. Na jednom z východních hřbetů pohoří Santa Monica se rozkládá známý park s rozlohou 1740 hektarů. Vlastně už jde o Hollywood a zároveň je to největší městský park v USA. Dominantou je velkolepá budova Griffith Observatory postavená ve stylu art deco.
Na palubě experimentální družice BRNOsat, která se v těchto dnech začala stavět, bude ultrafialový dalekohled, materiálové experimenty, ale také nejrůznější „kratochvíle“. Do vesmíru se satelit vydá ve druhé polovině roku 2026 a bude plná echt brněnských překvapení.
„Chybí vám jasné komety? Sledujte naše rakety!“ I takovým chytlavým mottem by v nedaleké době mohla lákat americká soukromá společnost SpaceX založená v roce 2002 Elonem Muskem. Její mohutné nosné rakety totiž dokáží při svých výletech do vesmíru vykouzlit spektakulární nebeská představení, která jsou nejen fotogenická, ale vizuálně velmi podmanivá. Jednoho takového divadla jsem byl úplně náhodou svědkem před několika dny na maledivském ostrově Soneva Fushi.
Novým čestným členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) se stal konstruktér, astrofotograf, fotoambasador ESO, popularizátor astronomie a zakladatel soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeněk Bardon. Na toto prestižní ocenění byl nominován za svůj významný přínos v oblasti modernizaci astronomických přístrojů a popularizace astronomie. Nominaci schválila prostřednictvím tiskové zprávy generální tajemnice IAU prof. Teresa Lago v květnu 2021.
Fotograf Roman Franc pro brněnskou hvězdárnu.
... Když Zeus vyrostl, donutil otce vyvrhnout své sourozence a utkal se s ním o moc. Po deset let spolu bojovali. K Diovi se přidali Hádés, Poseidón, Kyklópové, Hekatoncheirové, které osvobodil z Tartaru, dokonce i někteří Titáni v čele s Ókeanem … Tak zvítězil nejvyšší z řeckých bohů, Římany pak jmenován Jupiterem, o nadvládu nad nebem i zemí. I dnes nám jeho majestátný poklidný svit připomíná vznešenou královskou planetu, kterou i astrologové považovali za královskou, aniž by tušili, že je ve Sluneční soustavě planetou největší. Vždyť sám zabere téměř tři čtvrtiny hmoty všech planet dohromady.
Máme v Česku možnost spatřit přírodně tmavou oblohu? Vždyť když vyjedu na vesnici za město, je tam o mnoho víc hvězd než v Praze a tma jak v pytli! No, bohužel tento argument je na hony vzdálený realitě přírodně tmavé oblohy, neboť každý, kdo jednou vyjede dál od měst, má záhy pocit, že je hvězdné nebe nesrovnatelně bohatší. Z hlediska vjemu lidským okem jistě najdeme mnoho lokalit s krásnými výhledy do vesmíru a dopřejeme v něm našim očím okusit limity citlivosti mimo neustále špatně nasvěcované noční ulice. Ale z hlediska astronomického, resp. fotografického se na tuhle otázku musí sofistikovaněji: Je třeba měřit tzv. nominální čtvercovou magnitudu a všímat si jevů, které jsou hluboko pod prahem jasu pozadí oblohy ve městech. Mezi tyto jevy patří například slabší úseky Mléčné dráhy, přirozené záření atmosféry, tzv. airglow, zvířetníkové světlo anebo slaboučký světelný ovál na hvězdném pozadí nazývaný „protisvit“. Takových míst, kde toto spatříme, je u nás jako šafránu, nicméně nedávno mě v tom příjemně překvapila Beskydská Oblast Tmavé Oblohy (BOTO).
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XX. V tomto díle ještě zůstaneme v Arizoně, ale přesuneme se téměř na hranice s Mexikem. V nadmořské výšce 2 098 metrů v pohoří Quinlan leží jedna z nejznámějších observatoří světa. Pro mě osobně, legenda všech legend - observatoř Kitt Peak. Návštěvou tohoto místa se mi splnil dětský sen, který ve mně zcela určitě zažehl časopis Říše hvězd. Samozřejmě na Kitt Peak se lze dostat bez vážnějších překážek. Ovšem šanci na detailní prohlídku hned několika přístrojů je příležitostí jen jednou za život. A díky tomu se prostřednictvím fotografií do některých podíváme.
Astronomický festival 2024, resp. vystupující na něm, se pokusí ohlédnout za uplynulým čtvrtstoletím, kdy se u nás konala podobná akce, a tak trochu nahlédnout i do nejbližší budoucnosti, která je bezesporu příslibem mnoha úžasných objevů a poznání. Současně je Astronomický festival poctou všem našim kolegyním a kolegům, kteří položili základy české astronomie.
Pokud za jasného počasí vyhlédnete večer směrem k jihozápadnímu obzoru, ještě stále vás zaujme výrazná naoranžovělá „hvězdička“, která do dané hvězdné oblasti typicky nepatří. Je to totiž planetární „poutník“, rudá planeta Mars. Té se v letošním roce (oprávněně) věnovalo patřičné množství pozornosti, neboť se po dlouhých 15 letech octla nejblíže k Zemi. Ač od té doby už uplynulo pár měsíců, pro romantické chvíle na romantických místech je Mars pořád výsadním objektem večerní oblohy. A já k tomu vybral v tomto směru věhlasnou slovenskou Liptovskou Maru.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIX. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT spolu s LBT na Mount Graham a také Mount Bigelow v Arizoně. Nyní je přesuneme ještě o „kousek” dále. Mount Lemmon, s nadmořskou výškou (2 792 m), je nejvyšším bodem v pohoří Santa Catalina. Nachází se v národním lese Coronado severně od Tucsonu v Arizoně ve Spojených státech. Mount Lemmon byl pojmenován po botaničce Saru Plummer Lemmon, která se v roce 1881 vydala na vrchol hory se svým manželem a místním farmářem E. O. Stratton.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
