Související stránky k článku Mars je nedostupný, zavolejte později...
Sluneční skvrna AR 1654.Autor: Antonín HušekNa počátku roku 2013 se Slunce jakoby probudilo k životu a krásně se nám "poskvrnilo". Většina skvrn se ovšem bez použití dalekohledu se speciálním filtrem (nebo projekcí) pozorovat nedá. Až na jednu. Skupina AR1654, která se objevila na východním slunečním okraji před několika dny, stále roste a v oblasti jejího výskytu se rovněž odehrává bouřlivá aktivita. Zatím bohužel ne taková, aby přinesla polární záře až nad českou kotlinu. Přesto je pohled na skvrnu moc pěkný a do redakce už dorazilo i několik fotografií. Autorům snímků děkujeme a těšíme se na další.
Aktualizováno: 17. ledna 2013, 12:31 SEČ.
Tmavé svažující se pruhy na povrchu planety MarsTmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) vyskytující se na Marsu například v oblasti Arabia Terra, byly rovněž terčem výzkumu pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Dalším místem výskytu těchto útvarů je například oblast Acheron Fossae.
Filamenty, aktivní oblasti a protuberanceAutor: Kateřina Onderková, Aleš Hečko, Bára Gregorová
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2012 obdržel snímek
„Filamenty, aktivní oblasti a protuberance“, který zaslala Kateřina Onderková.
Sluneční astronomové po celém světě jsou jistě spokojeni. Objekt jejich zájmu, naše nejbližší hvězda - Slunce, se probudilo z nezvykle dlouhého období ospalé nerozhodnosti minima své činnosti a od roku 2010 jeho aktivita stále roste.
Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi s plánovaným startem v roce 2016, která poskytne první detailní pohled do nitra planety Mars za účelem zjištění, proč se rudá planeta vyvíjela mnohem odlišněji než Země.
Budoucí osud ZeměAutor: Doug L. HoffmanPoslední zbytky života na Zemi budou zničeny asi za 2,8 miliardy roků. Země již bude vyprahlá v důsledku působení umírajícího Slunce, které se v poslední fázi svého života zvětší do podoby rudého obra. Přibližně jednu miliardu let před touto událostí budou na Zemi žít pouze jednobuněčné organismy rozšířené v izolovaných jezerech slané horké vody.
MSL Curiosity on Mars. Uměle vložený stěžeň do autoportrétu vozidla. Snímky NASA/JPLS marsovskou laboratoří Curiosity, která přistála na povrchu Rudé planety 6. srpna, jsme se
rozloučili s tím, že se k ní opět vrátíme s dalšími novinkami. Jenže aktualizace řídícího programu většinu operací posunula a tak
se až nyní, po 15 dnech na Marsu dá říct, že se začíná dít spousta zajímavých věcí, na které jsme se těšili. Podívejme se na některé
novinky tak, jak se postupně v jednotlivých solech (dnech) udály.
Sluneční skvrna a okolí.Autor: Kitt Peak Observatory.Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakými přístroji se Slunce pozoruje, jaké jsou úspěchy ústavu ve výzkumu Slunce nebo na jakých velkých mezinárodních projektech se vědečtí pracovníci podílí.
Planeta MarsAž dosud byla Země jedinou známou planetou, která má velké zásoby vody také ve svém nitru. Nyní vědci analyzovali obsah vody ve dvou meteoritech pocházejících z Marsu - z podpovrchových vrstev planety. Zjistili, že v těchto oblastech pláště rudé planety je mnohonásobně více vody, než bylo doposud odhadováno, a to zhruba v podobném množství jako na Zemi.
Pozorování Slunce přenosnými dalekohledyBudete-li v sobotu 29. září 2012 cestovat přes Valašské Meziříčí, můžete se zúčastnit oslav 120. výročí zprovoznění železniční trati z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm. Vlastním programem přispěje rovněž Hvězdárna Valašské Meziříčí, která ve spolupráci s Valašskou astronomickou společností zajistí na stanovišti u vlakového nádraží pro zájemce pozorování Slunce přenosnými dalekohledy.
Část panoramatu z MastCam, náhled. NASA/JLP-CaltechV pondělí 6. srpna ráno našeho času se týmu robota Curiosity splnil další velký sen. Podařilo se jim naprosto bez problémů usadit na povrch Marsu velkou pojízdnou laboratoř. Také spolupracující vědci z dalších částí světa jsou jim jistě vděčni, že i jejich přístroje jsou v pořádku na Marsu. Hlavní podíl mají ale vědci z USA, kteří dokázali úspěšné přistání už počtvrté v řadě během posledních devíti let. Vzpomínáme na Spirit a Phoenix, kteří už nefungují, vzpomínáme na Opportunity, která stále brázdí valy kráteru Endeavour. Především se ale těšíme na nové objevy Curiosity, které nás čekají v následujících dnech, týdnech a snad i letech. Čtěte aktualizace z celého týdne po přistání.
Oblast vzniku nové hvězdyInfračervený snímek v úvodu článku zachycuje oblast studeného plynu (viz modrá barva) nahromaděného kolem hmotné hvězdy ukryté uprostřed snímku, jehož stáří bylo odhadnuto na několik miliónů roků. Hvězdy o hmotnosti srovnatelné se Sluncem vznikají právě z takovýchto oblaků chladného plynu o hmotnosti zhruba 1000 hmotností Slunce a zaplňujících prostor do vzdálenosti přibližně 32 světelných roků v okolí rodící se centrální hmotné hvězdy. Naše Slunce se zrodilo před 4,5 miliardami roků právě z takového oblaku společně s další stovkou sourozenců.
První dva snímky z Marsu z MSL Curiosity. NASA/JPL-CaltechJistě jste už někdy viděli na nebi ten vzdálený rudý bod - planetu Mars. A právě tento nepříliš výrazný rudý bod se v pondělí 6. srpna 2012 ráno stal dějištěm velkého dramatu: nejriskantnějšího a nejkomplikovanějšího přistání na cizím tělese, o jaké se kdy pokusilo plavidlo, vyrobené člověkem. Rover dosednul na dno kráteru Gale v 07:17 SELČ, signál přistání potvrzující z Marsu dorazil v 07:32, vše dopadlo úžasně. Náš přenos se rozjel v 06:30.
Slunce a sluneční skvrnySlunce je těleso téměř ideálního kulového tvaru, jaký kdy byl doposud změřen. Kdybychom jeho průměr zmenšili na velikost plážového míče, pak bude mít tvar koule, jejíž největší a nejmenší průměr se bude lišit méně, než je tloušťka lidského vlasu.
Situace po přistání, stěžeň je ještě na palubní desce. Zdroj: NASADo přistání zbývá jediný den. Co vlastně na vozítko v případě úspěšného přistání čeká? V první řadě si musíme říct, že očekávaná doba fungování jsou dva pozemské roky (jeden marsovský). Doufejme, že Curiosity si vezme příklad ze svých předchůdců a tuto dobu prodlouží. Jeho jaderný zdroj by to zvládnout mohl. Ony dva pozemské roky znamenají 687 pozemských a 669 marsovských dní, kterým se na rudé planetě říká soly. Jeden sol trvá 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekundy. V laické řeči je tak možné termíny sol / den zaměnit. Curiosity přistane do kráteru Gale, který leží 4,5° jižně od rovníku. Na jižní polokouli bude v době přistání konec zimního období. Pokud bychom chtěli být přesnější, řekneme, že přistane ve 2/3 doby mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností.
Předpokládaný "disk" skryté hmoty v naší GalaxiiAstronomové z Universität Zürich, Eidgenössische Technische Hochschule Zürich, University of Leicester a NAOC Beijing objevili velké množství "neviditelné" skryté hmoty v blízkém okolí Slunce. Jejich závěry jsou v souladu s teoriemi, podle nichž je naše Galaxie obklopena masivním útvarem označovaným jako tzv. halo, tvořeným skrytou hmotou. Výsledky budou publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Vstup Curiosity do atmosféry Marsu. NASA/JPLEDL – entry (vstup), descent (sestup) a landing (přistání) - tři písmena, která budí respekt a řídící pracovníky marsovských misí z nich polévá pot na čele. Proto se pro tuto fázi mise vžil také název 7 minut hrůzy, neboť přistání na Marsu trvá obvykle kolem sedmi minut. Podobně to bude i u Curiosity.
Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel PechV červenci se toho hodně událo u Mezinárodní vesmírné stanice. Úvodem se k tomu vrátíme. Ve dne jinak dominovala vysoká sluneční aktivita a dokonce nastaly slabší polární záře. Vrcholila sezóna nočních svítících oblak. Do vesmíru se vydala řada družic, mezi nimi se vrátíme ke startu MSG-3. Závěrem nebude chybět výlet na Měsíc a konečně ani krásná tmavá obloha.
Přeletová sestava Curiosity k Marsu. NASA/JPLV dnešním článku se podíváme na všechny součásti, které byly vyslány na cestu k Marsu. Curiosity je název vozítka, ale k tomu, aby mohlo jezdit po povrchu Marsu, jsou potřeba jiné důležité části. Patří sem přeletová a přistávací část, které si rozebereme podrobněji.
AR1520 detail skvrn.Autor: Jan KlečkaJak vás průběžně informujeme, Slunce je v posledních týdnech hodně aktivní. Nechybí ani
velké skvrny, jako jsou ty v aktuálně viditelné oblasti AR1520. Ta je dokonce viditelná i pouhým okem a pěkně bouří. Ve čtvrtek
12. července večer zde dokonce došlo k silné erupci třídy X a dají se očekávat zajímavé důsledky v dalších dnech i na Zemi.
Protože se objevuje čím dál více pěkných záběrů této skvrny, otevíráme galerii a děkujeme autorům zaslaných snímků.
Aktualizováno: 16. července 2012, 17:05 SELČ.
Umělecká představa sondy Curiosity na Marsu.Autor: NASAI když pozemským hvězdářům planeta Mars v současné době kvůli rostoucí vzdálenosti od naší planety pomalu mizí v záři Slunce, již za několik dní se k Marsu obrazně řečeno upnou zraky všech vědců: v pondělí 6. srpna má na rudé planetě poměrně riskantním způsobem přistát výzkumný rover NASA a během asi dvou let své činnosti zodpovědět otázku, zda někdy mohl v tomto prostředí existovat život.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 171 ze 3. 8. 2012.
