Ruská kosmická loď SojuzAutor: NASAPrvní let kosmické lodi Sojuz s posádkou na Mezinárodní kosmickou stanici ISS po tzv. „zkrácené“ šestihodinové trajektorii se může uskutečnit 28. 3. 2013. Informoval o tom 22. 10. 2012 na tiskové konferenci ruský kosmonaut Pavel Vinogradov, který je členem tříčlenné posádky, která poprvé tuto variantu letu na ISS absolvuje (Sojuz TMA-08M, Pavel I. Vinogradov, Alexandr A. Misurkin, Christopher J. Cassidy).
Astronomický ústav Akademie věd ČR v Ondřejově přijme pozorovatele do Slunečního oddělení.
Přistávání Dragonu na hlavních padácích na konci předchozí miseAutor: SpaceXPo 18denním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) má v neděli 28. října skončit první z minimálně 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon společnosti SpaceX v rámci kontraktu s NASA za 1,6 miliardy dolarů. Dragon misi uzavře přistáním v Pacifiku se skoro tunou nákladu, kterému by se na ulici každý zdaleka vyhnul – moč, krev a rozbité věci. Pro vědce z NASA jde o náklad ceny zlata.
Venuše a Mars u Slunce.Autor: SOHO, NASA. Kde jsou ty časy před dvaceti lety, kdy jsme sotva věděli, co se děje na denní obloze za sluneční kulisou. Pomáhaly nám k tomu mapy, první (na dnešní dobu) primitivní astronomické programy a vlastně nikoho moc netrápilo, že toho nejsme svědky na vlastní oči. Dneska je všechno jinak. Okolí Slunce sondují nonstop družicové kamery s mnoha filtry a právě v tomto období přínáší přímý pohled na poněkud neobvyklou situaci. Planetu Mars míjí Venuše a o několik dní později bude rudá planeta na nepříjemné přímce téměř v zákrytu se Sluncem. Nepříjemné? Hlavně pro pracovníky NASA... Na snímku je záběr z kamery LASCO C3 na družici SOHO. Zobrazuje okolí terčíkem zakrytého Slunce. Okolo něj se rozprostírá sluneční koróna. Velmi jasný bod vlevo dole od kotouče je Venuše, slabší vlevo nad ní pak Mars. Foto: NASA.
Start Expedice 33Autor: TV NASAV úterý 23. října 2012 ve 12:51 SELČ začal pro trojici odvážlivců z Ruska a Ameriky 5měsíční výlet do kosmu, v rámci kterého budou plnit nejrůznější úkoly na stanici, která ve výšce 400 km každý den 16krát obkrouží Zemi rychlostí bezmála 8 km/s. Náš přenos zde začal ve 12:00.
Sluneční skvrna AR 1654.Autor: Antonín HušekNa počátku roku 2013 se Slunce jakoby probudilo k životu a krásně se nám "poskvrnilo". Většina skvrn se ovšem bez použití dalekohledu se speciálním filtrem (nebo projekcí) pozorovat nedá. Až na jednu. Skupina AR1654, která se objevila na východním slunečním okraji před několika dny, stále roste a v oblasti jejího výskytu se rovněž odehrává bouřlivá aktivita. Zatím bohužel ne taková, aby přinesla polární záře až nad českou kotlinu. Přesto je pohled na skvrnu moc pěkný a do redakce už dorazilo i několik fotografií. Autorům snímků děkujeme a těšíme se na další. Aktualizováno: 17. ledna 2013, 12:31 SEČ.
Dragon úspěšně zachycený robotickou paží staniceAutor: TV NASADnešního dne, 10. října 2012, oficiálně začala nová éra kosmonautiky: zásobování kosmické stanice soukromými firmami. Během komplikovaného a napínavého procesu se ke stanici ISS na pouhých asi 10 metrů přiblížila v rámci kontraktu na zásobování stanice první loď Dragon společnosti SpaceX, jež už má na kontě úspěšnou pokusnou misi, a byla zachycena robotickou paží. Přenos zde začal v 10 hodin, kontakt lodi a robotické paže byl potvrzen z řídícího střediska v Houstonu ve 12:56 SELČ. Od 15:03 SELČ je Dragon pevnou součástí ISS.
Filamenty, aktivní oblasti a protuberanceAutor: Kateřina Onderková, Aleš Hečko, Bára Gregorová Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2012 obdržel snímek „Filamenty, aktivní oblasti a protuberance“, který zaslala Kateřina Onderková. Sluneční astronomové po celém světě jsou jistě spokojeni. Objekt jejich zájmu, naše nejbližší hvězda - Slunce, se probudilo z nezvykle dlouhého období ospalé nerozhodnosti minima své činnosti a od roku 2010 jeho aktivita stále roste.
ATV-3 Edoardo Amaldi při odletu od staniceAutor: ESA/Sunita WilliamsováDalší člen evropské rodiny největších a nejsilnějších kosmických plavidel, jež v současnosti létají k Mezinárodní kosmické stanici, úspěšně dokončil svou půlroční službu na stanici a po jejím opuštění zanikl v zemské atmosféře, přičemž zničil náklad odpadu z kosmické stanice a získal množství důležitých vědeckých údajů. Program ATV se však již brzy uzavře: Amaldi byl třetím z pouhých pěti plánovaných exemplářů lodi.
Budoucí osud ZeměAutor: Doug L. HoffmanPoslední zbytky života na Zemi budou zničeny asi za 2,8 miliardy roků. Země již bude vyprahlá v důsledku působení umírajícího Slunce, které se v poslední fázi svého života zvětší do podoby rudého obra. Přibližně jednu miliardu let před touto událostí budou na Zemi žít pouze jednobuněčné organismy rozšířené v izolovaných jezerech slané horké vody.
Přistání za asistence raketových trysek. NASAV pondělí 17. září 2012 skončila tradičním přistáním ve stepi ve vnitrozemí Kazachstánu další úspěšná dlouhodobá mise tříčlenné mezinárodní posádky na stanici ISS. I když robustní loď Sojuz, známá svou schopností vydržet opravdu hodně, opět prokázala naprostou spolehlivost, objevily se faktory posádce lehce kazící náladu.
Sluneční skvrna a okolí.Autor: Kitt Peak Observatory.Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakými přístroji se Slunce pozoruje, jaké jsou úspěchy ústavu ve výzkumu Slunce nebo na jakých velkých mezinárodních projektech se vědečtí pracovníci podílí.
Loď HTV-3 za oknem ISS 27. 7. 2012.Autor: NASAVe středu 12. září 2012 podle plánu opouštěla Mezinárodní vesmírnou stanici japonská zásobovací loď HTV-3, jež na její palubu koncem července dopravila skoro čtyři tuny nákladu. Rozloučení s orbitálním komplexem však nabralo lehce dramatický nádech, když si dosud přesně nevysvětlené problémy na palubě HTV vynutily urychlený odlet od ISS - takzvaný abort manévr.
Pozorování Slunce přenosnými dalekohledyBudete-li v sobotu 29. září 2012 cestovat přes Valašské Meziříčí, můžete se zúčastnit oslav 120. výročí zprovoznění železniční trati z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm. Vlastním programem přispěje rovněž Hvězdárna Valašské Meziříčí, která ve spolupráci s Valašskou astronomickou společností zajistí na stanovišti u vlakového nádraží pro zájemce pozorování Slunce přenosnými dalekohledy.
Záběr z minulé vycházky.Autor: spaceflightnow.comVe středu 5. září 2012 jste s námi měli možnost sledovat velmi napínavý kosmický výstup z paluby Mezinárodní vesmírné stanice, při kterém dvojice astronautů úspěšně nainstalovala zásadní přístroj pro zásobování stanice elektřinou (tento úkol se jim nepodařilo splnit o šest dní dříve a kosmická stanice tím přišla o přísun určitého množství proudu, bylo tedy nutné neúspěch napravit co nejdříve) a splnila ještě jeden úkol. Výstup začal ve 13:06 SELČ, přenos se zde rozjel o šest minut dříve, celková doba výstupu byla 6 hodin a 28 minut.
Oblast vzniku nové hvězdyInfračervený snímek v úvodu článku zachycuje oblast studeného plynu (viz modrá barva) nahromaděného kolem hmotné hvězdy ukryté uprostřed snímku, jehož stáří bylo odhadnuto na několik miliónů roků. Hvězdy o hmotnosti srovnatelné se Sluncem vznikají právě z takovýchto oblaků chladného plynu o hmotnosti zhruba 1000 hmotností Slunce a zaplňujících prostor do vzdálenosti přibližně 32 světelných roků v okolí rodící se centrální hmotné hvězdy. Naše Slunce se zrodilo před 4,5 miliardami roků právě z takového oblaku společně s další stovkou sourozenců.
Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESASrpen byl bez nadsázky ve znamení kosmonautiky. Užívali jsme si napínavé přistání Curiosity na Marsu, sledovali dění na Mezinárodní vesmírné stanici. Smutné zakončení měsíce přinesla zpráva o úmrtí Neila Armstronga. Amatérští astronomové opakovaně hlásili a také fotograficky dokázali pozorování airglow. Takový je stručný průřez připravenými ukázkami. Závěr patří Zemi, kterou odkazujeme vzpomínkou na Galilea, který to nikdy nemohl spatřit, ale tušil, jaká nádhera to musí být.
Slunce a sluneční skvrnySlunce je těleso téměř ideálního kulového tvaru, jaký kdy byl doposud změřen. Kdybychom jeho průměr zmenšili na velikost plážového míče, pak bude mít tvar koule, jejíž největší a nejmenší průměr se bude lišit méně, než je tloušťka lidského vlasu.
Finále zběsilé jízdy: pohled kamerou Progressu na ISS.Autor: TV NASAJak dlouho trvá cesta na kosmickou stanici? Jak známo, nosná raketa s lodí nemůže být zamířena přímo na stanici, ale plavidlo vynese na určitou výchozí dráhu, nižší než dráha stanice, ze které se kosmická loď určitým počtem manévrů ke stanici dopracuje. Standardní doba, dělící start a spojení se stanicí, se u většiny plavidel pohybuje okolo dvou dní. Rusové ale přišli se zlepšovákem, který v noci na dnešek s úspěchem vyzkoušeli - zásobovací loď Progress se s ISS spojila asi za šest hodin po vypuštění. Tento pozoruhodný úspěch má v budoucnu zásadním způsobem zjednodušit pilotované výpravy na orbitální stanici.
Předpokládaný "disk" skryté hmoty v naší GalaxiiAstronomové z Universität Zürich, Eidgenössische Technische Hochschule Zürich, University of Leicester a NAOC Beijing objevili velké množství "neviditelné" skryté hmoty v blízkém okolí Slunce. Jejich závěry jsou v souladu s teoriemi, podle nichž je naše Galaxie obklopena masivním útvarem označovaným jako tzv. halo, tvořeným skrytou hmotou. Výsledky budou publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
