Na palubě experimentální družice BRNOsat, která se v těchto dnech začala stavět, bude ultrafialový dalekohled, materiálové experimenty, ale také nejrůznější „kratochvíle“. Do vesmíru se satelit vydá ve druhé polovině roku 2026 a bude plná echt brněnských překvapení.
Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Fotograf Roman Franc pro brněnskou hvězdárnu.
Důležitá aminokyselina nazvaná glycin byla vůbec poprvé detekována u komety. Tento objev tak podporuje teorii, že tato kosmická tělesa mohla dopravit na Zemi nezbytné ingredience pro vznik života. Informovali o tom astronomové koncem května tohoto roku.
Astronomický festival 2024, resp. vystupující na něm, se pokusí ohlédnout za uplynulým čtvrtstoletím, kdy se u nás konala podobná akce, a tak trochu nahlédnout i do nejbližší budoucnosti, která je bezesporu příslibem mnoha úžasných objevů a poznání. Současně je Astronomický festival poctou všem našim kolegyním a kolegům, kteří položili základy české astronomie.
Devátého července 2015 – ve střední Evropě zuřilo horké léto a německý tým naposled dostal díky přenosovým kapacitám sondy Rosetta data z modulu Philae, od té doby zařízení mlčí. Řekli byste si, lander se probudil z hibernace jednou, dokáže to i znova. Jenže „domovská“ kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko se od poloviny srpna již vzdaluje od Slunce směrem k dráze Jupiteru a teploty na jejím povrchu se blíží pro lander vražedné hranici. Vědci ale nejsou ještě připravení vzdát se Philae.
Zajímá vás, jak to dělají astronauti? Po čtrnácti minutách s KOSMIXem budete mít jasno! Ale držte se, bude to trochu bláznivá jízda. Zjistíte, co obnáší cesta do vesmíru i jak se na ni připravit. Z roztočené centrifugy naskočíte rovnou do startující kosmické rakety. A ta vás vynese kam? No přeci na Mezinárodní kosmickou stanici! Čtrnáctiminutový animák pro všechny české kosmoplavce namluvil Aleš Svoboda, rezervní astronaut Evropské kosmické agentury. Bude takto vypadat česká cesta do vesmíru?
Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko v létě prolétla přísluním. Její aktivitu ve vzdálenostech od Slunce jen o něco větších, než se nachází naše Země, samozřejmě monitorovala i sonda Rosetta. To se bude dít i nadále, nakonec však ne tak dlouho, jak bylo plánováno. Sonda totiž napodobí modul Philae a přistane na kometě, čímž ukončí svou velice úspěšnou misi. Stane se tak na podzim roku 2016. Ještě předtím ale bude sonda pokračovat ve své práci, jež přináší klíčové poznatky i k nám na Zemi. Mezi ty nejnovější patří to, že se na kometě nachází molekulární kyslík.
Přistanou-li v České republice mimozemšťané, veškerou pomoc jim poskytnou pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Právě zde totiž vzniklo kontaktní místo pro extraterestriální poutníky přicházející z prostoru za hranicemi zemské atmosféry. Vesmír totiž skutečně začíná v Brně.
Přinášíme vám čerstvé zprávy od komety Čurjumov-Gerasimenko o stavu a práci sondy Rosetta a modulu Philae, jenž minulý měsíc vstal z mrtvých.
Chytněte si své místo včas! Astronomický festival 2024 se uskuteční od 1. do 3. října 2024 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Že se bude jednat o výjimečné setkání, svědčí seznam přednášejících…
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Máš zajímavý nápad na aparát, který má smysl vystřelit do vesmíru? Bezva, ale jenom ten stačit nebude. Musíš také pořádně máknout. Když to ale nevzdáš a uspěješ, zařadíš se do výjimečného klubu kosmických konstruktérů a badatelů.
Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.
Letos na podzim se po čtvrtstoletí zopakuje největší shromáždění českých astronomů – Astronomický festival na brněnské Kraví hoře. Cílem je jediné. Ukázat, kam až dospěla (nejen) česká astronomie, a nahlédnout – s odborníky na slovo vzatými – do blízké budoucnosti. Festivalu, který se uskuteční od 1. do 3. října 2024 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno, se přitom mohou zúčastnit úplně všichni: odborníci a laici, vědychtiví studenti, milovníci hvězdného nebe, nadšení pozorovatelé i virtuální kosmoplavci.
Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. Před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných. V datech pořízených sondou Rosetta se totiž podařilo zjistit, že molekuly vody a oxidu uhličitého, které jsou vyvrhovány z povrchu komety, se poměrně rychle rozpadají jiným mechanizmem, než jaký jsme doposud předpokládali.
Na počátku byla tma. A pak vzniklo světlo. Tak začíná jeden z nejznámějších příběhů. Rozdíl mezi světem bdění a světem spánku, slunným dnem a ponurou nocí. Rozdíl mezi místy s přirozenou tmou a oblastmi, které se dávno utopily v záplavě umělé záře – to všechno demonstruje Temnalóna, obří model temné planety Země. Obyvatelé města Brna i jeho návštěvníci se s ním seznámí od 10. do 16. července, resp. od 1. do 8. srpna na již tradičním Festivalu planet.
Mapa oblohy 26. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 2. do 2. 3. Měsíc bude kolem novu, zve nás na lov Messiérů. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. Druhá polovina noci patří planetám Marsu a Saturnu. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce je střední s množstvím malých skvrn. Planetka Pallas je v opozici. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. února v 19:00 SEČ.
Od 6. do 8. června se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno setkávají výrobci planetárií, producenti dokumentárních filmů a zaměstnanci, kteří tyto filmy často následně odvážejí do svých organizací.
Fegurdi, dva mimozemšťani ztracení po havárii kosmického modulu, potřebují najít cestu zpět domů. Jak by se měli asi zachovat? Zeptat se na Hvězdárně a planetáriu Brno, samozřejmě!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
