Podívejte se na druhý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity probírají výsledky družice SRG/eROSITA, návrat pouzder Hayabusa 2 a Chang'e 5, budoucnost měsíčních misí a hlavně důsledky komercializace kosmonautiky.
Na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity, jsme se pustili do natáčení nového měsíčního vidcastu. V prvním díle probrali Norbert Werner a Samuel Kováčik letošní Nobelovu cenu za fyziku, přítomnost fosfanu v atmosféře Venuše a jako hlavní téma si vybrali horký vesmír.
Záujem o hviezdnu oblohu v ňom vyvolal nevšedný astronomický úkaz, ktorý nakoniec ani nepozoroval. Ako vášnivý pozorovateľ neváhal precestovať stovky kilometrov za tmavou oblohou. Na východnom Slovensku objavil čaro premenných hviezd a začal ich pozorovať z balkóna bytu. Za svoje zamestnanie vďačí jasnej kométe a tak dnes z pohodlia domova získava cenné dáta pre fyzikov. Operátor robotického ďalekohľadu z juhoamerickej stepi, Martin Mašek.
Nové výsledky z Čerenkovovy observatoře HAWC (High Altitude Water Cherenkov) rozšiřují naše informace o tvrdém gama záření ze slunečního disku pozorované dříve vesmírným gama teleskopem Fermi. Toto záření je zřejmě vybuzeno galaktickým kosmickým zářením dopadajícím na jádra prvků ve sluneční atmosféře. Současné teoretické modely však nedokážou vysvětlit detaily toho, jak sluneční magnetická pole ovlivňují tyto interakce. Nové pozorování z Čerenkovovy observatoře tak prohlubuje záhady vyzařování slunečního disku.
Astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. vstoupil na 22. sjezdu České astronomické společnosti mezi rekordmany. Jeho Žeň objevů v astronomii, kterou sepisuje nepřetržitě už od roku 1966, což je světový unikát, byla zapsána Agenturou Dobrý den do České databáze rekordů. V březnu letošního roku bylo toto rozsáhlé dílo také zveřejněno na webu www.zen-objevu.cz. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 321 z 29. 4. 2025
Vítejte u pokračování ohlédnutí za významnou mezinárodní konferencí EWASS 2017 (Evropský týden astronomie a kosmického výzkumu), která se uskutečnila na konci června v Praze. V dnešním pokračování se podíváme na Observatoř Pierra Augera v Argentině, která je jedničkou na poli výzkumu částic s extrémně vysokými energiemi. Dále se zaměříme na zábleskové zdroje záření gama a směřování dalšího výzkumu v této oblasti. Závěrem dnešního dílu se podíváme na výsledky měření astrometrické družice Gaia.
Viktor Hess. Zdroj: Wiki.100 let od objevu kosmického záření si v roce 2012 připomněl celý vědecký svět. Zřejmě nejvýraznější oslavy se odehrály v Česku, konkrétně v Ústí nad Labem. Jejich průběh připomene výstava „Kosmické záření - rok 101“, kterou připravili hlavní organizátoři jubilea Muzeum města Ústí nad Labem, Přírodovědecká fakulta UJEP a Český hydrometeorologický ústav v Ústí nad Labem. Sídlo hydrometeorologického ústavu na v Ústí nad Labem na Kočkově se zároveň stalo poutavým expozičním prostorem, kde se uskuteční vernisáž ve čtvrtek 24. ledna 2013 od 10 hodin.
RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). Dnes tedy slaví narozeniny. A my plníme jedno z jeho přání, s úctou k číslu 16 000. To je totiž počet hodin, které strávil sestavením tohoto obřího díla. Přednášky Žeň objevů každoročně po celé republice navštívilo mnoho set, možná tisíců posluchačů. Nyní jsme zprovoznili web, který Žně objevů zpřístupňuje každému a zdarma.
V posledních několika desítkách let roste rozsah a hloubka našeho poznání opravdu velmi rychlým tempem. Avšak vývoj málokterého oboru je nějakým relevantním způsobem zachycen. Jednou z výjimek je světově naprosto unikátní projekt Dr. Jiřího Grygara, který již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí, nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. V posledních letech mu s tímto projektem pomáhá řada spolupracovníků, ale Dr. Grygar je stále u toho a má hlavní slovo.
Čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar obdržel 22. dubna ve Slovenském domě v Praze za účasti velvyslankyně Slovenské republiky Pamětní kříž Společnosti Milana Rastislava Štefánika jako poděkování za trvalou podporu povědomí o M. R. Štefánikovi a za česko - slovenské propojování.
V druhém díle Žní objevů roku 2021 se dr. Jiří Grygar poohlédne k významným objevům v hlubokém vesmíru. Nejprve představí podivuhodné skutečnosti u mladé hvězdy EK Draconis. Její mohutné erupce jsou novým poznatkem, který čeká na uspokojivé vysvětlení. V čem je to překvapivé? Poté se zastaví u hnědých trpaslíků. Ti jsou objevováni stále častěji a přinášejí zajímavé informace.
Díky dr. Jiřímu Grygarovi již po 14 let pravidelně v našem pořadu ukazujeme jeho Žně objevů, kde každoročně představuje „nej“ objevy v astronomii roku minulého. Tentokrát jsme se dva roky s tímto přehledem odmlčeli, protože nás zasáhla pandemie. Ale... jedeme dál.
28. října 2023 prezident republiky Petr Pavel ocenil čestného předsedu České astronomické společnosti Dr. Jiřího Grygara Medailí za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy. Je to velmi významná událost nejen v životě Jiřího Grygara, ale také v historii České astronomické společnosti.
V dnešním díle představí RNDr. Jiří Grygar, CSc. jednu z nejvýznamnějších osobností astronomie v Československu. Byl spoluzakladatelem vzniku naší republiky, o kterou se zasloužil významným podílem. T. G. Masaryka a Edvarda Beneše seznámil s významnými evropskými osobnostmi a jeho aktivity přinášely snahám o samostatnost ovoce. Ale především byl astronomem. Jeho život se může stát inspirací. Co vše dokázal, je takřka neuvěřitelné.
RNDr. Jiří Grygar, CSc. formou besedy představuje astronomii jako inspiraci pro vědu a umění. Od antiky po středověk v českých zemích - jak Tycho de Brahe zavítal do Čech a proč? Co v Praze vykonal a čím byl prospěšný Johannesi Keplerovi, který s ním v Praze prodléval? Představí Keplerovu činnost i jeho významné publikace.
V pořadu Hlubinami vesmíru si RNDr. Jiří Grygar, CSc., povídal o tom, jaké objevy hýbaly světem astronomie v minulém roce. Po prvním dílu o Sluneční soustavě a po druhém pokračování, věnovaném vzdálenějším objektům, tu máme třetí pokračování rozhovoru s naším předním popularizátorem astronomie a astrofyziky. V tomto díle zakončí dr. Jiří Grygar vyprávění o významných objevech v astronomii loňského roku.
V říjnovém díle budeme pokračovat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. v přehledu nejvýraznějších objevů v astronomii roku minulého. Nejprve se zastavíme u výzkumu Slunce, protože výzkum naší mateřské hvězdy obstarává hned dvojice nových sond. Pak se zastavíme na periférii Sluneční soustavy a povíme si i zajímavosti ze světa galaxií.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil udělil na návrh senátorů Jiřího Duška a Ladislava Václavce stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky panu Jiřímu Grygarovi. Stalo se tak 28. září 2021.
Pořad televize Noe si pravidelně zve zajímavé osobnosti z oboru astronomie či astrofyziky, které mají co říct ke své práci nebo koníčku. Stálicí je náš známý popularizátor, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. I letos tedy nevynecháme Žně objevů za rok 2020 a v prvním dílu začneme tradičně tím, co zajímavého se dělo ve výzkumu Sluneční soustavy.
Nikdo nevěří, kolik mu je. Nejznámější astrofyzik u nás. Vědec, nejlepší popularizátor astronomie široko daleko v čase i prostoru milovaný např. díky seriálu Okna vesmír dokořán, známý cyklista a hejtman Ebicyklu, člověk pevných zásad kultivující naší společnost svými zásadovými postoji. Bývalý předseda Učené společnosti ČR, bývalý předseda Rady České televize, bývalý předseda České astronomické společnosti, která se s ním jen tak nechtěla ve funkci rozloučit, a tak ho zvolila čestným předsedou. To a mnoho jiných zásluh, funkcí, přednášek, vědeckých zkoumání ... je Jiří Grygar, který se 17. března 2021 v plné síle dožívá 85 let.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
