Související stránky k článku Sonda New Horizons proletí 14. července 2015 kolem trpasličí planety Pluto
Ve čtvrtek minulého týdne, 14. července, to byl přesně jeden rok od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet trval jen pár hodin, ale sonda během tohoto krátkého úseku nasbírala tolik fotek a vědeckých měření, že je na zemi posílá ještě dnes. V datech, která mohou vědci analyzovat se podařilo objevit mnoho zajímavých informací. Jedna jediná sonda dokázala překopat spoustu dřívějších teorií o tomto světě, který jsme nikdy nepozorovali přímo. Ukázalo se, že Pluto v žádném případě není nudná ledová koule, jak někteří možná čekali.
Zbývá už jen pár dní do historického milníku, kdy si pery skoro zlatými (či digitálními) napíšeme do sešitů i knih nové významné datum ve výzkumu Sluneční soustavy. V českém čase v noci ze 14. na 15. července 2015 získáme – bude-li technika sondy New Horizons spolupracovat – nejdetailnější snímky „nejkontroverznějšího“ tělesa Sluneční soustavy, Pluta. Planeta – neplaneta, Pluto je bezpochyby nesmírně zajímavým tělesem a samotná historie jeho objevu patří mezi klenoty dějepisných kronik. Právě tento úchvatný příběh s ohledem do dávné minulosti, abychom si více vychutnali onu slavně se „blýskající“ budoucnost, přinášíme v následujícím povídání.
Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému hlavnímu cíli – trpasličí planetě Pluto, kolem které proletí už za měsíc! Celý svět je už vzrušený všemi zprávami s novými fotkami. Přecijen jiný svět poprvé tak zblízka se ukazuje jen jedinkrát a byla by velká škoda opomenout všechny fotky, jejichž kvalita se postupně zlepšuje. Dnes jsme pro Vás připravili sérii posledních snímků a do češtiny jsme přeložili také popisky, aby si informace mohli vychutnat i ti, kteří se v angličtině necítí pevní v kramflecích.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 2. do 7. 2. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Neptun, vysoko nad jihem Uran a Mars. Slabý Merkur směřuje k dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní oblohu se dostává slabší kometa C/2021 A2 (NEOWISE). Probíhají výstupy z ISS do volného kosmu. SpaceX odložila start Falconu 9 kvůli počasí. Má také problémy s povolením testů Starship. Očekáváme start Sojuzu z Plesecku. Před 50 lety zanikl nad Argentinou Saljut 7. Před 90 lety se narodil český astronom Ladislav Sehnal a před 115 lety se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh.
V tomto díle Rozhovorů o vesmíru si naše akademická dvojice fyziků odchytla na festivalu vědy Starmus v Bratislavě známého amerického fyzika, Joela Parkera. Host nás zaujme vyprávěním o vesmírných sondách, podílel se např. na projektu sondy New Horizons, která se dostala až na hranici sluneční soustavy.
Obrázky zachytené sondou New Horizons (NASA) poskytli vedcom neočakávaný nástroj na meranie jasu všetkých galaxií vo vesmíre. Uviedol to Rochester Institute of Technology researcher v článku Measurement of the Cosmic Optical Background using the Long Range Reconnaissance Imager on New Horizons publikovanom v časopise Nature Communications.
Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.
Dnes, 14. července 2025, vzpomínáme na blízký průlet kolem Pluta, který proběhl přesně před deseti lety. K tomu, abychom měli detailní snímky jeho povrchu spolu s jeho měsícem Charonem, bylo potřeba vypustit kosmickou sondu a nechat ji stejných deset roků putovat kosmickým prostorem. Deset let je v kosmonautice, jak vidíme, docela krátký čas, ale v životě nás lidí se toho hodně změnilo. A naše poznání bývalé planety Pluto před deseti lety skokově vzrostlo díky unikátnímu průletu New Horizons. A tím to neskončilo. Sonda ještě dokázala prozkoumat další malé těleso Kuiperova pásu. A kdoví, třeba ještě dostane jednu šanci.
Někteří čtenáři možná nerozumí názvu článku, proto rád přidám vysvětlení. Skvělý český popularizátor kosmonautiky a nekonečná studnice znalostí na toto téma, Mgr. Antonín Vítek, CSc. totiž v červenci 2011 při rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil: „Potřeboval bych se dožít 15. července 2015, kdy sonda New Horizons One proletí ve vzdálenosti 15 tisíc kilometrů od Pluta a pořídí jeho snímky i snímky čtyř jeho měsíců. A taky bych se chtěl dožít pilotovaného letu na některý z asteroidů. Avšak můj největší sen je naprosto nerealizovatelný: Prožít celé to půlstoletí kosmonautiky ještě jednou, ale mít k tomu internet.“
Přehled událostí na obloze od 1. 2. do 7. 2. 2016. Měsíc před novem bude viditelný ranní obloze. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší je viditelnost planety Saturn. Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden patřil geostacionárním družicím, tento týden bychom se mohli dočkat vypuštění několika navigačních satelitů.
Pohoří objevená sondou New Horizons při jejím průletu kolem trpasličí planety v roce 2015, jsou pokrytá vrstvou ztuhlého metanu. Tento materiál vytváří ložiska, která se lesknou stejně jako zasněžené vrcholky pozemských hor. Nový výzkum mezinárodního týmu se zaměřil na data ze sondy New Horizons o atmosféře a povrchu Pluta. Tyto údaje pak specialisté vložili do numerických simulačních modelů klimatu na Plutu a zjistili, že horské čepičky na tomto vzdáleném světě vznikají zcela odlišným procesem, než jaký známe ze Země.
Pozemní středisko ztratilo 4. července v 17:54 UT signál ze sondy New Horizons. Příjem signálu byl obnoven v 19:15 UT. Ať už byl důvod výpadku jakýkoliv, sonda přepnula na záložní počítač, přešla do nouzového režimu a začala znovu vysílat k Zemi. Řídící tým situaci vyhodnocuje. Signál putuje skoro 4,5 hodiny, potvrzení tedy trvá skoro 9 hodin, takže uvedení sondy zpět do vědeckého režimu může nějakou dobu potrvat. Viz zprávu.
Přehled událostí na obloze od 16. 2. do 22. 2. 2015
Měsíc bude v novu. Večer je nízko na jihozápadě jasná Venuše a míjí slabší planetu Mars. Jupiter je vidět celou noc. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. února v 19:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.
Před téměř deseti roky, 19. ledna 2006, se na svou dlouhou cestu celou Sluneční soustavou vydala planetární sonda NASA New Horizons. Jejím hlavním cílem bylo prozkoumat ze své průletové dráhy planetu Pluto. Tento objekt mezitím jen o několik měsíců později, v srpnu 2006, na pražském zasedání IAU, přestal být devátou plnohodnotnou oběžnicí Slunce a stal se administrativním rozhodnutím stvrzeným hlasováním, jakýmsi prototypem zcela nové kategorie těles. Nyní, v závěru června 2015, se tedy sonda New Horizons sice blíží stále k témuž hlavnímu cíli své mise, tím je ale už oficiálně trpasličí planeta Pluto, kterou obíhá pět dnes známých přirozených satelitů. Co tedy můžeme v nejbližších dnech očekávat?
Mapa oblohy 18. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2012.
Měsíc po poslední čtvrti je vidět ráno. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci pozorujeme Mars a Saturn. Fobos-Grunt zanikl v zemské atmosféře. Probíhá první týden Globe at Night. Přelety stanice ISS uvidíme ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
V USA je zřejmě nejsilnější komunita zastánců Pluta jako planety. Důvody jsou různé, například, že za ni byl vždy považován a že se o něm tak učili, ale i fakt, že definice planety se prostě některým vědcům zdá moc uměle našroubovaná, aby planet nebylo moc. Nedávno se k tomu vyjádřil i administrátor NASA Jim Bridenstine na robotické akci v Coloradu. Náš portál se snaží informovat o novinkách na základě nejnovějších vědeckých poznatků a ne jen podléhat tomu, že když něco řeknou v NASA, je to fakt. Jaký je tedy pohled na tuto problematiku dnes?
Už jen 3 týdny nás dělí od maximálního přiblížení americké sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Bude to mimořádný zážitek – poprvé spatříme neznámý svět a co víc – k jeho prozkoumání máme pouze jedinou možnost. Dnes jsme zvyklí, že sondy mapují povrch nejrůznějších těles hezky z oběžné dráhy, takže je na všechno dost času. Jenže New Horizons letí tak rychle, že není v jejích silách vstoupit na oběžnou dráhu kolem Pluta. Všechny fotky a další měření se tak musí povést na první dobrou. Žádná možnost opravy nepřichází v úvahu. Pomocí tohoto článku si vyzkoušejte, jak vlastně bude NASA v té rychlosti výzkum provádět.
Přehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Pozor po západu Slunce na Venuši a Jupiter. Blíží se k sobě a dojde k velmi těsné konjunkci. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn, Rudá planeta je tento týden nejblíže červenému obru Antaresovi. Viditelnost Neptunu a Uranu už se zlepšila tak, že jsou vidět téměř celou noc. Mezinárodní vesmírná stanice se dočkala nového dokovacího adaptéru a občas se pozorovateli může mihnout před Sluncem.
Na stránce Pluto.jhuapl.edu naleznete vždy poslední a zatím nezpracované snímky Pluta a jeho měsíce Charona, které sonda New Horizons nyní pořizuje každý den. Ze snímků je patrné, jak se kotoučky obou těles zvětšují a podrobností přibývá. Další informace a odkazy k blížící se historické události najdete rovněž na naší speciální stránce.
