Související stránky k článku Vesmírná videa: září a říjen 2016
Vítejte u dalšího ohlédnutí se za událostmi v astronomii a kosmonautice s pomocí zajímavých videoukázek. Tentokrát začneme návratem SpaceX do služby, protože ta stihla hned dva zajímavé starty. Významnou událostí kosmonautiky bylo také loučení se s jedním, přímo ikonickým typem rakety Sojuz, který létal už za jeho konstruktéra Koroljova. Hudební vložku nám zařídí planetární systém Trappist 1. Zopakujeme si sluneční aktivitu posledních sedmi let. Mrkneme na přípravy Mars Roveru 2020 a detailně prozkoumáme Saturnovy prstence. Zajímavé bude i ohlédnutí za raketou Ariane 5 a PSLV. V kosmonautice zůstaneme i v případě EVA na ISS (zkratky, nechť případně čtenář luští níže). Čeká nás také nezvyklý pohled na jednu malou kometu a připomenutí výročí jednoho velkého dalekohledu. Závěrem se zamyslíme nad možnostmi digitální techniky.
Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.
Prachové částice, které kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko uvolnila do kosmického prostoru, se zhruba z poloviny skládají z organických molekul. Prach náleží k nejméně ovlivněnému a na uhlík bohatému materiálu ve Sluneční soustavě, který se od svého vzniku skoro vůbec nezměnil. Tyto závěry publikoval vědecký tým kolem přístroje COSIMA v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. COSIMA je instrument na palubě evropské sondy Rosetta, který byl použit při výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko od srpna 2014 do září 2016. Ve své aktuální studii, do které se zapojili rovněž výzkumníci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), komplexně analyzovali, jaké chemické prvky utvářejí kometární prach.
Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od Rosetty a následně analyzovalo více než 300 paketů dat. „Philae si vede velice dobře. Jeho operační teplota je -35° C a má k dispozici 24 Wattů energie,“ uvedl Dr. Stephan Ulamec vedoucí projektu. „Lander je připraven k práci.“
Bude obrovskou rychlostí vystřelena ze Země, prozkoumá asteroid, ne nepodobný tělesům, která kdysi možná osela Zemi vodou a životem a jednou ho také mohou zahubit, a se vzorky z jeho povrchu přistane v poušti. Ambiciózní mise překročila další důležitou hranici k realizaci.
Jezero Ontario Lacus na jižní polokouli TitanuAutor: NASA/JPL-Caltech/ASI/Proxemy ResearchNa obrázku pořízeném kosmickou sondou Cassini (NASA) je vidět velmi staré jezero, které se rozkládá poblíž jižního pólu Saturnova měsíce Titan. Červenou čarou je vyznačena pravděpodobná linie dávného pobřeží tohoto velmi rozsáhlého útvaru. Jedná se o největší současné jezero na Titanu pojmenované Ontario Lacus. Na radarovém snímku se jezero jeví černé, což signalizuje, že je vyplněno kapalinou.
Tradiční ohlédnutí s videoukázkami vám nabízíme ještě na konci roku, abyste si jej mohli užít, ať už v rámci Silvestra, nebo během volna na Nový rok. Náš přehled začneme pilotovanými lety. Podíváme se na přistání čínských kosmonautů, ale i na život na Mezinárodní vesmírné stanici. Z ISS je nádherný pohled na Zemi, tím si můžeme být jisti a přesvědčíme se o tom opět. ISS si však můžeme prohlédnout i v dalekohledu a leckdy je co obdivovat. Astronomickou tématiku nám uvedou úžasné pohledy na Saturn a jeho měsíc Titan. Dalším tématem bude Evropská jižní observatoř (ESO) a její části z ptačí perspektivy. Abychom připomněli zajímavou misi sondy Dawn, přiblížíme si známý detail z trpasličí planety Ceres. Rok 2016 byl ve znamení příprav několika amrických kosmických lodí. Čína má k dispozici novou těžkotonážní raketu. Ariane 5 zvládla už 76 úspěšných startů v řadě. Závěrem najdete pěkné snímky z roku 2016 a ještě malé rozloučení s misí Rosetta-Philae.
Podívejte se na druhý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity probírají výsledky družice SRG/eROSITA, návrat pouzder Hayabusa 2 a Chang'e 5, budoucnost měsíčních misí a hlavně důsledky komercializace kosmonautiky.
Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů běžně vznikají při organických procesech na Zemi. Poprvé se však zástupce této skupiny podařilo detekovat i v mezihvězdném prostoru. Objev naznačuje, že tyto molekuly by nemusely být tak dobrými indikátory života, jak se dříve myslelo, ale naopak by mohly být důležitou součástí hmoty, ze které se rodí planety. Výsledek, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Astronomy, poukazuje na náročnost pátrání po chemických indikátorech přítomnosti života mimo planetu Zemi.
Je to již nějaký pátek co se odmlčel přistávací modul Philae na povrchu sondy Churyumov-Gerasimenko. Tým ESA kolem sondy Rosetta považuje ovšem za velice reálnou šanci že se modul opět probudí a ozve se. Vše co potřebuje je dostatečná intenzita a délka oslunění jeho solárních panelů. První pokusy o navázání kontaktu s modulem proběhly od 12. do 20. března 2015. Bohužel byly neúspěšné.
Představa krajiny na Titanu v podání umělceDetailní pozorování Saturnova měsíce Titanu v rozmezí 30 roků pokryla jeho celý jeden oběh (společně se Saturnem) kolem Slunce. Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie, analyzovala data získaná v průběhu tohoto období a zjistila, že změny ročních období ovlivňují Titan podstatně více, než se doposud předpokládalo. Athena Coustenis prezentovala tyto závěry 28. září 2012 na evropském kongresu (European Planetary Science Congress) v Madridu.
Začátkem července jsme se dočkali nové oběžnice Jupiteru, ale první zajímavá data přinesla sonda Juno až na sklonku srpna. Pokračují přípravy dalekohledu JWST a chystá se také sonda OSIRIS-REx k asteroidu. V červenci se ještě několikrát objevila noční svítící oblaka. Večerní obloha patřila planetám. Proběhlo množství zajímavých startů i přistání raket a kosmických lodí. Čína pokročila s dokončením největšího radioteleskopu. Blíží se konec mise Rosetty. Nové objevy máme také ve světě trpasličích planet a u nejbližší hvězdy Proximy. To a některé další události přiblíží další díl našeho seriálu.
V noci na středu 28. srpna 2019 jsme mohli v přímém přenosu sledovat pozoruhodné záběry, kterak se těleso podobné silu nebo vodojemu zdvihlo, a díky raketovému motoru po asi minutě letu do výšky 150 metrů opět dosedlo na zem. Úspěšný test především ukázal možnosti nového typu motoru, který je důležitým milníkem ke konstrukci raket pro let na Mars.
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík.
Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme na kosmickou stanici a potažmo i na naši Zemi. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Pozitivní zpráva přišla se závěrem roku, Slovensko se také chystá do ESA (a ta letos slaví 50 let).
Řeky a jezera na TitanuHustá atmosféra Titanu bohatá na metan a dusík skrývala mnoho let před astronomy to, co leží pod ní - na povrchu měsíce. Největší měsíc Saturnu se jeví při pozorování dalekohledem jako zamlžená oranžová koule, na rozdíl od ostatních měsíců ve Sluneční soustavě, jejichž povrch je pokryt spoustou kráterů.
Uplynulé období bylo ve znamení napjatého očekávání příletu Juno k Jupiteru, podíváme se v úvodu podrobně na její misi. K dalšímu výročí (55 let) startu Jurije Gagarina do kosmu připravil Roskosmos pěkný souhrn dobývání kosmu. SpaceX pokračovala s úspěšnými i méně úspěšnými pokusy o přistání na mořské plošině. Hlavní astronomickou událostí roku byl přechod Merkuru přes Slunce. V Los Angeles bylo opět rušno, převážela se palivová nádrž k raketoplánu. Dalekohled Jamese Webba je opět blíže svému dokončení. Viděli jsme test nové čínské rakety, urychlovacího bloku rakety SLS a start nejsilnější současné rakety Delta IV Heavy. Blue origin předvedla v přímém přenosu svoji raketu New Shepard při čtvrtém balistickém skoku. Americkou Arizonu ozářil jasný bolid. Chandra ukazuje, jak se rozpíná mlhovina po výbuchu supernovy. Přistání Sojuzu z ISS vtipně oslavila jedna britská restaurace. Podíváme se i na povrch Marsu a do pouště Atacama v Chile.
Jestli vzbudila nějaká událost v kosmonautice v tomto roce opravdový ohlas, tak jí bylo „vypuštění“ roadsteru Tesla „pilotovaného“ Starmanem na špici rakety Falcon Heavy, která demonstrovala schopnosti soukromého sektoru v bitvě o vesmír. I v autorově okolí sílily dotazy na to, zda se Roadster někdy dostane zpět do okolí Země. Naštěstí na tuto otázku existuje vědecky podložená odpověď, formulovaná v článku připraveném k zaslání do Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. O to zajímavější, že má českou stopu. Mezi autory totiž najdeme profesora Davida Vokrouhlického z Astronomického ústav Univerzity Karlovy.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2016 obdržel snímek „Rosetta“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska.
Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než desetinu této doby, která začala ještě za vlády rakouského císaře Karla I., jinak českého, byť nekorunovaného krále Karla III., … tak již více než desetinu této doby funguje tato astrofografická soutěž. Rok co rok každý měsíc vychází z fotografického klání „astrofotografie měsíce“, aby pak v lednu porota vyhlásila astrofotografa roku, který se již několik let může pyšnit „Cenou Jindřicha Zemana“, kterou uděluje právě Česká astronomická společnost, na základě návrhu poroty soutěže.
RosettaAutor: NASAI když nadšení po přistání modulu Philae na kometu pomalu utichá, mise Rosetta i nadále pokračuje ve svém mimořádném výzkumu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Sonda Rosetta tedy nadále obíhá kolem komety a společně s ní se také přibližuje ke Slunci.
