Související stránky k článku Vesmírná videa: září a říjen 2016
Vítejte u dalšího ohlédnutí se za událostmi v astronomii a kosmonautice s pomocí zajímavých videoukázek. Tentokrát začneme návratem SpaceX do služby, protože ta stihla hned dva zajímavé starty. Významnou událostí kosmonautiky bylo také loučení se s jedním, přímo ikonickým typem rakety Sojuz, který létal už za jeho konstruktéra Koroljova. Hudební vložku nám zařídí planetární systém Trappist 1. Zopakujeme si sluneční aktivitu posledních sedmi let. Mrkneme na přípravy Mars Roveru 2020 a detailně prozkoumáme Saturnovy prstence. Zajímavé bude i ohlédnutí za raketou Ariane 5 a PSLV. V kosmonautice zůstaneme i v případě EVA na ISS (zkratky, nechť případně čtenář luští níže). Čeká nás také nezvyklý pohled na jednu malou kometu a připomenutí výročí jednoho velkého dalekohledu. Závěrem se zamyslíme nad možnostmi digitální techniky.
Pouhé dva týdny po vybrání Aleše Svobody jakožto záložního astronauta ESA přišla další zpráva související s dobýváním vesmíru a současně s Českem, která jednoduše všem vyrazila dech. Japonský miliardář Jusaku Maezawa oficiálně oznámil složení posádky unikátní mise dearMoon, v rámci níž se sám vydá na oblet Měsíce spolu s osmi umělci z celého světa. Jedním z vybraných je i český choreograf Yemi A. D.
Prachové částice, které kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko uvolnila do kosmického prostoru, se zhruba z poloviny skládají z organických molekul. Prach náleží k nejméně ovlivněnému a na uhlík bohatému materiálu ve Sluneční soustavě, který se od svého vzniku skoro vůbec nezměnil. Tyto závěry publikoval vědecký tým kolem přístroje COSIMA v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. COSIMA je instrument na palubě evropské sondy Rosetta, který byl použit při výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko od srpna 2014 do září 2016. Ve své aktuální studii, do které se zapojili rovněž výzkumníci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), komplexně analyzovali, jaké chemické prvky utvářejí kometární prach.
Přinášíme vám čerstvé zprávy od komety Čurjumov-Gerasimenko o stavu a práci sondy Rosetta a modulu Philae, jenž minulý měsíc vstal z mrtvých.
V noci na úterý 21. října 2020 krátce po půlnoci našeho času provedla sonda OSIRIS-Rex úspěšně všechny manévry, které ji navedly k povrchu planetky Bennu. Cílem manévru byl odběr vzorků z povrchu planetky na předem vytipovaném místě, jehož výběru předcházelo pečlivé zkoumání planetky.
Radarový snímek části toku řeky na TitanuAutor: NASA/JPL–Caltech/ASIMezinárodní mise sondy Cassini zkoumající planetu Saturn s prstenci a jejími měsíci vedla k objevu řeky, která vypadá jako zmenšená mimozemská verze africké řeky Nil; říční koryto se nachází na Saturnově měsíci Titan a rozprostírá se v délce více než 400 km (měřeno od „pramene“ až po ústí do velkého jezera).
Tradiční ohlédnutí s videoukázkami vám nabízíme ještě na konci roku, abyste si jej mohli užít, ať už v rámci Silvestra, nebo během volna na Nový rok. Náš přehled začneme pilotovanými lety. Podíváme se na přistání čínských kosmonautů, ale i na život na Mezinárodní vesmírné stanici. Z ISS je nádherný pohled na Zemi, tím si můžeme být jisti a přesvědčíme se o tom opět. ISS si však můžeme prohlédnout i v dalekohledu a leckdy je co obdivovat. Astronomickou tématiku nám uvedou úžasné pohledy na Saturn a jeho měsíc Titan. Dalším tématem bude Evropská jižní observatoř (ESO) a její části z ptačí perspektivy. Abychom připomněli zajímavou misi sondy Dawn, přiblížíme si známý detail z trpasličí planety Ceres. Rok 2016 byl ve znamení příprav několika amrických kosmických lodí. Čína má k dispozici novou těžkotonážní raketu. Ariane 5 zvládla už 76 úspěšných startů v řadě. Závěrem najdete pěkné snímky z roku 2016 a ještě malé rozloučení s misí Rosetta-Philae.
Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.
Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů běžně vznikají při organických procesech na Zemi. Poprvé se však zástupce této skupiny podařilo detekovat i v mezihvězdném prostoru. Objev naznačuje, že tyto molekuly by nemusely být tak dobrými indikátory života, jak se dříve myslelo, ale naopak by mohly být důležitou součástí hmoty, ze které se rodí planety. Výsledek, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Astronomy, poukazuje na náročnost pátrání po chemických indikátorech přítomnosti života mimo planetu Zemi.
Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.
Bude obrovskou rychlostí vystřelena ze Země, prozkoumá asteroid, ne nepodobný tělesům, která kdysi možná osela Zemi vodou a životem a jednou ho také mohou zahubit, a se vzorky z jeho povrchu přistane v poušti. Ambiciózní mise překročila další důležitou hranici k realizaci.
Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci TitanLidstvo již vyslalo přistávací moduly a pojízdné laboratoře na Měsíc a na planetu Mars. Nyní vědci říkají, že již je čas uskutečnit přistání na Titanu. Vzhledem k charakteru povrchu doporučují v tomto případě vyslání malé loďky. Tato na první pohled fantastická představa se už brzy může stát realitou. Alespoň si to myslí inženýři, kteří následující návrhy předložili 27. září 2012 na kongresu European Planetary Science Congress.
Začátkem července jsme se dočkali nové oběžnice Jupiteru, ale první zajímavá data přinesla sonda Juno až na sklonku srpna. Pokračují přípravy dalekohledu JWST a chystá se také sonda OSIRIS-REx k asteroidu. V červenci se ještě několikrát objevila noční svítící oblaka. Večerní obloha patřila planetám. Proběhlo množství zajímavých startů i přistání raket a kosmických lodí. Čína pokročila s dokončením největšího radioteleskopu. Blíží se konec mise Rosetty. Nové objevy máme také ve světě trpasličích planet a u nejbližší hvězdy Proximy. To a některé další události přiblíží další díl našeho seriálu.
Podívejte se na druhý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity probírají výsledky družice SRG/eROSITA, návrat pouzder Hayabusa 2 a Chang'e 5, budoucnost měsíčních misí a hlavně důsledky komercializace kosmonautiky.
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík.
Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od Rosetty a následně analyzovalo více než 300 paketů dat. „Philae si vede velice dobře. Jeho operační teplota je -35° C a má k dispozici 24 Wattů energie,“ uvedl Dr. Stephan Ulamec vedoucí projektu. „Lander je připraven k práci.“
Jezero Ontario Lacus na jižní polokouli TitanuAutor: NASA/JPL-Caltech/ASI/Proxemy ResearchNa obrázku pořízeném kosmickou sondou Cassini (NASA) je vidět velmi staré jezero, které se rozkládá poblíž jižního pólu Saturnova měsíce Titan. Červenou čarou je vyznačena pravděpodobná linie dávného pobřeží tohoto velmi rozsáhlého útvaru. Jedná se o největší současné jezero na Titanu pojmenované Ontario Lacus. Na radarovém snímku se jezero jeví černé, což signalizuje, že je vyplněno kapalinou.
Uplynulé období bylo ve znamení napjatého očekávání příletu Juno k Jupiteru, podíváme se v úvodu podrobně na její misi. K dalšímu výročí (55 let) startu Jurije Gagarina do kosmu připravil Roskosmos pěkný souhrn dobývání kosmu. SpaceX pokračovala s úspěšnými i méně úspěšnými pokusy o přistání na mořské plošině. Hlavní astronomickou událostí roku byl přechod Merkuru přes Slunce. V Los Angeles bylo opět rušno, převážela se palivová nádrž k raketoplánu. Dalekohled Jamese Webba je opět blíže svému dokončení. Viděli jsme test nové čínské rakety, urychlovacího bloku rakety SLS a start nejsilnější současné rakety Delta IV Heavy. Blue origin předvedla v přímém přenosu svoji raketu New Shepard při čtvrtém balistickém skoku. Americkou Arizonu ozářil jasný bolid. Chandra ukazuje, jak se rozpíná mlhovina po výbuchu supernovy. Přistání Sojuzu z ISS vtipně oslavila jedna britská restaurace. Podíváme se i na povrch Marsu a do pouště Atacama v Chile.
V noci na středu 28. srpna 2019 jsme mohli v přímém přenosu sledovat pozoruhodné záběry, kterak se těleso podobné silu nebo vodojemu zdvihlo, a díky raketovému motoru po asi minutě letu do výšky 150 metrů opět dosedlo na zem. Úspěšný test především ukázal možnosti nového typu motoru, který je důležitým milníkem ke konstrukci raket pro let na Mars.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2016 obdržel snímek „Rosetta“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska.
Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než desetinu této doby, která začala ještě za vlády rakouského císaře Karla I., jinak českého, byť nekorunovaného krále Karla III., … tak již více než desetinu této doby funguje tato astrofografická soutěž. Rok co rok každý měsíc vychází z fotografického klání „astrofotografie měsíce“, aby pak v lednu porota vyhlásila astrofotografa roku, který se již několik let může pyšnit „Cenou Jindřicha Zemana“, kterou uděluje právě Česká astronomická společnost, na základě návrhu poroty soutěže.
