Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2011-2020  >  Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015

Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015

Simulační snímek oblohy během zatmění. Zdroj: EAI.
Simulační snímek oblohy během zatmění. Zdroj: EAI.
Toto úplné měsíční zatmění má pro nás středoevropany hned několik výsad. Prvně půjde po třech letech (od roku 2011) a na další tři roky (do roku 2018) o jediné úplné zatmění Měsíce viditelné v České republice. Druhou výsadou je, že jde od roku 2008 až do roku 2029 o jediné, které bude viditelné v celém průběhu (Měsíc zapadá v době koncové polostínové fáze, která je však očima již nepozorovatelná). Třetí výhodu přináší kalendář českých svátků – zatmění se odehraje na svátek sv. Václava, kdy mají Češi volno (naposledy takové „sváteční“ zatmění nastalo 28. října 2004). Protože tento den připadá na pondělí, půjde i o pěkné zpestření prodlouženého víkendu, který následuje hned po Evropské Noci vědců 2015. Závěr září bude proto doslova nabitý astronomií.

Na počátku částečné fáze zatmění najdeme úplňkový Měsíc 32° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Ryb. V průběhu fáze úplného zatmění, která začne přibližně o hodinu později, bude náš přirozený souputník již pomalu klesat pod úroveň 25° nad obzorem. Nad jihem a jihovýchodem v té době najdeme výrazná souhvězdí zimní oblohy (Orion, Býk, Blíženci) a pohled na východ ozdobí velmi pěkné (v době úkazu nad obzor vycházející) seskupení planet Venuše, Marsu a Jupiteru spolu s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva. Úplné zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut a při jeho maximu bude Měsíc 0,07° jižně od středu zemského stínu. Navíc jím projde jižně, tedy ta část měsíčního povrchu pokrytá větším množstvím tmavých „moří“ bude v tmavší části stínu – bude tedy možné očima vnímat mnohem výrazněji dynamický přechod jasu zemského stínu od středu k okraji. Úplné zatmění končí při výšce Měsíce kolem 15° nad obzorem.

Vyjma samotného úkazu budeme svědky i tzv. superúplňku. Právě 28. září ve 3:47 SELČ, tedy pouhou hodinu před maximem zatmění, projde Měsíc na své dráze nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 356 876 km. Tento úplněk tedy bude největší v tomto roce. Oproti nejmenšímu úplňku je „superúplňek“ na nebi úhlově o přibližně 15 % větší. Dojem obrovského Měsíce u obzoru je ovšem optický klam. Více v Prohlídce Měsíce Mgr. Pavla Gabzdyla, nositele ceny Littera Astronomica: mesic.astronomie.cz/velky-mesic.htm.

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024×768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

 

Průběh zatmění v České republice (F. Espenak, NASA/GSFC)

Začátek polostínové fáze * 02 hod 11 min 47 s SELČ
Začátek částečného zatmění 03 hod 07 min 11 s SELČ
Začátek úplného zatmění 04 hod 11 min 10 s SELČ
Maximální fáze zatmění 04 hod 47 min 08 s SELČ
Konec úplného zatmění 05 hod 23 min 05 s SELČ
Konec částečného zatmění 06 hod 27 min 03 s SELČ
Konec polostínové fáze * 07 hod 22 min 27 s SELČ
Západ Měsíce (Praha) 07 hod 03 min SELČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Viditelnost zatmění v České republice (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Průběh úplného zatmění Měsíce 28. září 2015 v České republice. Autor: Larry Koehn.
Průběh úplného zatmění Měsíce 28. září 2015 v České republice.
Autor: Larry Koehn.

Mapa Evropy (s Českou republikou uprostřed) ukazuje viditelnost jednotlivých fází úkazu při západu Měsíce a východu Slunce (na konkrétním přechodu Měsíc zapadá při konkrétní části zatmění). Je vidět, že například v Ukrajině Měsíc zapadá v době, kdy vystupuje ze zemského stínu a pozorovatelé tak neuvidí celý průběh úkazu (úplné zatmění tam bude končit sice nad obzorem, ale již za rozbřesku). V Česku je situace mnohem lepší - úplňkový Měsíc zapadne až při průběhu očima již neviditelné fáze polostínového zatmění. Fyzicky v celém průběhu bude úkaz vidět už v sousedním Německu.

Viditelnost zatmění Měsíce 28. září 2015 v Evropě. Autor: Larry Koehn.
Viditelnost zatmění Měsíce 28. září 2015 v Evropě.
Autor: Larry Koehn.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 18. října 2013 (polostínové) 16. září 2016 (polostínové) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Měsíce 2015


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »