Televize Noe uvede v lednu debatu s předními odborníky na téma současného vývoje v astronomii. Hosty pořadu budou dr. Jiří Grygar – astrofyzik, prof. Zdeněk Stuchlík – teoretický fyzik a prof. Petr Kulhánek – matematický fyzik. Premiéra již v pátek 4. ledna od 20:00 hod. Vážení čtenáři, neváhejte se zapojit svými dotazy!
Betlémská hvězda patří ke stálicím oslav Vánoc, ale dá se říci, že sama stálicí nebyla. Pojďme si zafabulovat: co vlastně mohlo mudrce, o kterých mluví Matouš, dovést k právě narozenému králi Židů? Přeji všem čtenářům Astro.cz příjemné svátky a pohodový nový rok.
Už to zaznělo mnohokrát a jistě to ještě stále bude mnoho (minimálně) desetiletí žhavým tématem kolem Vánoc: Co byla ta vánoční hvězda? Astronomové se dnes s hlubokým přesvědčením přiklánějí ke třem konjunkcím Jupiteru a Saturnu v průběhu roku 7 před naším letopočtem, nicméně ve hře krom supernovy byly i jevy jako jasná kometa či meteorický déšť. Z nejrůznějších důvodů za Betlémskou hvězdou jistě nestály, ale nic to nemění na tom, že každoročně jen 10 dní před Štědrým dnem jeden aktivní meteorický roj skutečně vrcholí – Geminidy. Za dobrého počasí lze za noc napočítat na 1000 meteorů a já měl letos opravdu obří štěstí. Mohly vzniknout vysněné, prakticky pohádkové portréty proudu meteorů nad zimní Sečí.
Astronomové vědí, že mnoho hvězd má arabské jméno. Navíc i mezi běžně používanými slovy najdeme překvapivě mnoho slov arabského původu. Pojďme se ve stručnosti podívat, co za tím vězí - kde se ten arabský vliv u nás vzal.
Tento předvánoční čas bude dost možná spojen s kometou. A ne ledajakou. V neděli 16. prosince 2018 krátce po 14. hodině kometa 46P Wirtanen učiní 10. nejbližší dokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva. Nebojte se, nebude nebezpečně blízko, ale dostatečně na to, aby byla vidět i pouhýma očima (daleko od měst, samozřejmě). Především je ale kometa mimořádně fotogenická a zachytitelná už na krátkých expozicích. Do redakce již dorazily první fotografie čtenářů, těšíme se na další!
Přejeme vše nej k padesátinám observatoře na vrcholku La Silla! Ve videu se podíváme, proč je vhodné stavět observatoře na jižní polokouli a také proč zrovna v Chile. Observatoř byla založena 25. března 1969. Od té doby byla několikrát rozšířena a je největší astronomickou observatoří na světě (ČR je členem).
Máme v Česku možnost spatřit přírodně tmavou oblohu? Vždyť když vyjedu na vesnici za město, je tam o mnoho víc hvězd než v Praze a tma jak v pytli! No, bohužel tento argument je na hony vzdálený realitě přírodně tmavé oblohy, neboť každý, kdo jednou vyjede dál od měst, má záhy pocit, že je hvězdné nebe nesrovnatelně bohatší. Z hlediska vjemu lidským okem jistě najdeme mnoho lokalit s krásnými výhledy do vesmíru a dopřejeme v něm našim očím okusit limity citlivosti mimo neustále špatně nasvěcované noční ulice. Ale z hlediska astronomického, resp. fotografického se na tuhle otázku musí sofistikovaněji: Je třeba měřit tzv. nominální čtvercovou magnitudu a všímat si jevů, které jsou hluboko pod prahem jasu pozadí oblohy ve městech. Mezi tyto jevy patří například slabší úseky Mléčné dráhy, přirozené záření atmosféry, tzv. airglow, zvířetníkové světlo anebo slaboučký světelný ovál na hvězdném pozadí nazývaný „protisvit“. Takových míst, kde toto spatříme, je u nás jako šafránu, nicméně nedávno mě v tom příjemně překvapila Beskydská Oblast Tmavé Oblohy (BOTO).
S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho dalších. A to jsme pouze u tzv. deep-sky objektů. Ještě bychom mohli zamířit ke kvasarům, supernovám, radiovým zdrojům a podobně. Druhým případem jsou označení „zlidovělá“, která vesmírným objektům dali pozorovatelé či fotografové podle jejich tvaru, barvy či historických souvislostí. Tak třeba, řekne-li astronom, že pozoroval „velkou mlhovinu v Andromedě“, bude každý vědět, že jeho dalekohled mířil na galaxii M 31 (což je vlastně také NGC 224, ale to už sem nepatří …).
Právě dnes, 3. prosince 2018 ve 12:31 středoevropského času startuje poprvé od nedávné nehody raketa Sojuz s lidskou posádkou. Kromě přání úspěšného letu se pojďme ve stručném videu podívat na pár zajímavých okamžiků z dějin tohoto raketového nosiče a hlavně jeho předchůdce R-7 a dalších jeho derivátů.
V pořadu Hlubinami vesmíru se tentokrát podíváme na vlastnosti Slunce a hvězd. Hostem bude doc. Mgr. Michal Švanda, PhD. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, slunečního oddělení. Přiblížíme si rotaci hvězd, jejich teploty, velikosti, vzdálenosti i jiné vlastnosti. Jak se dají zjistit tyto procesy i na vzdálených hvězdách? Čím jsou ovlivněny a jak probíhají?
I v roce 2019 se na hvězdárně v Pardubících a v Oblasti tmavé oblohy v Beskydech budou konat workshopy věnované krajinářské astrofotografii, které povede známý a nejednou oceněný český astrofotograf Petr Horálek. Termíny konání jsou hned tři: jeden v březnu (Beskydy) a dva v květnu (Beskydy a Pardubice).
Pokud za jasného počasí vyhlédnete večer směrem k jihozápadnímu obzoru, ještě stále vás zaujme výrazná naoranžovělá „hvězdička“, která do dané hvězdné oblasti typicky nepatří. Je to totiž planetární „poutník“, rudá planeta Mars. Té se v letošním roce (oprávněně) věnovalo patřičné množství pozornosti, neboť se po dlouhých 15 letech octla nejblíže k Zemi. Ač od té doby už uplynulo pár měsíců, pro romantické chvíle na romantických místech je Mars pořád výsadním objektem večerní oblohy. A já k tomu vybral v tomto směru věhlasnou slovenskou Liptovskou Maru.
Keplerovy zákony nejsou pro ostříleného astronoma žádnou neznámou, ale sem tam je potřeba je ukázat a vysvětlit i laikovi nebo studentům. Dnes jsme se na ně podívali se špetkou humoru, ale stále tak, aby bylo vše jasné a srozumitelné. A pro zkušenější astronomy jsme do videa doplnili hádanku.
Ve filmu Bohemian Rhapsody zaznělo, že Brian May je astrofyzikem, ale o jeho práci tam nebylo zhola nic. Zkusil jsem tedy zapátrat a zjistit něco o jeho práci a také o tom, zdali najdeme i nějaké jiné vědce mezi slavnými muzikanty.
Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá, možná i s jinými vlastnostmi, kdo to dnes ostatně posoudí, měla královna Kassiopeia jistě srdce. Třeba hřejivé, ostatně byla matkou své milované Andromedy, třeba někdy i kruté, vždyť byla vládkyní nad starověkým krutým světem. Ať tak či tak, zdá se, že se na nebesa dostala nejen Kassiopeia, ostatně i se svým manželem Kéfeem, dcerou Andromedou a jejím prokletím, tedy příšernou Velrybou i zachráncem Perseem, ale na nebesa se dostalo i její srdce. Pro nás je objevil astronom William Herschel 3. listopadu 1878. Ovšem on tehdy pozoroval pouze nejjasnější část, kterou označil jako NGC 896. Celou mlhovinu, kterou známe pod jménem "Srdce", astronomové označili pouhým IC 1805, což představuje 1805-tou pozici v katalogu IC.
Konec roku tu bude ani ne na za dva měsíce, je dobré včas se připravit na rok 2019. Astronomické kalendáře pomohou zorientovat se ve výročích nebi nadcházejících nebeských úkazech a příjemně doplní pracovní stůl či interiér. Hvězdářská ročenka s velkou přesností předpoví polohy nebeských těles, připomene očekávané meteorické roje či komety.
Ve třetím díle Žní objevů se budeme zabývat hlubokým vesmírem. Nečekaný objev kilonovy! Co způsobilo tak mohutný a opakovaný výbuch? Jsou tyto objekty ve vesmíru přinášející do mozaiky astrofyzikálního poznání novinkou? A v čem? Daleké končiny vesmíru přinášejí na elektromagnetických vlnách nebývalé skutečnosti. Moderní astronomie se v posledních letech stává svědkem ohromujících nových událostí, které posouvají a dozajista díky novým přístrojům budou posouvat naše poznání vesmíru. Máme před sebou fascinující budoucnost vědeckých objevů…
Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu: „Ano, to je to souhvězdí, kde nic není, vlastně ani žádné jasné hvězdy“. Opravdu se jedná o oblast oblohy jak na jasné hvězdy, tak na jasné vesmírné objekty, tak chudou? Vítězný snímek Evžena Brunnera v zářijovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nás pravděpodobně překvapí a ujistí o opaku.
V roce 2017 „navštívil“ okolí slunce objekt z jiného prostoru než sluneční soustavy. Jak tento objekt vypadá a odkud přiletěl? Co o něm víme? I ve světě exoplanet stále přibývají nové poznatky. My se zastavíme u naší nejbližší hvězdy od slunce Proximy a u soustavy Trappist-1 a její rodiny planet. Jaké tam jsou nové objevy?
Brno, Hamburk a Varšava – co mají tato tři města společného? Jsou to jediné evropské metropole, kde můžete navštívit skutečně veliké 3D planetárium. To nejnovější se přitom otevřelo právě na Kraví hoře, jen několik minut chůze od centra města.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
