Kousek od dvojice jasných hvězd α a β Centauri najdete na okraji Mléčné dráhy drobné souhvězdí Jižního Trojúhelníku (Triangulum Australe). Nejjasnější hvězda tohoto nenápadného souhvězdí má přitom poněkud kuriózní jméno: Atria. Jedná se o zkratku slov alfa Trianguli Australis, kterou zavedli letečtí navigátoři během druhé světové války.
 |
Když se řekne podzim, vybaví se většině pozorovatelů souhvězdí Kasiopeji, Persea či Andromedy. Naopak letní oblohu v našich myslích reprezentuje souhvězdí Střelce, Štíra nebo Labutě. Typické obrazce a nebeské objekty má také obloha řekněme z padesátého stupně jižní zeměpisné šířky. V lednu najdete nízko nad jižním večerním obzorem Velký Magellanův oblak. O měsíc později jej vystřídá hvězda Canopus, s koncem léta a začátkem podzimu -- protinožci sice používají stejné měsíce, roční období však mají opačná -- se můžete podívat na tzv. Falešný kříž. Na dubnové obloze je hlavním objektem podivuhodná proměnná η Carinae, zatímco na květnové drobné souhvězdí Kříže. Červen, červenec a srpen má pro pozorovatele přichystanou dvojici jasných hvězd α a β Centauri, Jižní trojúhelník a Střelce. S příchodem jara se nad jihem setkáte s nejjasnější stálicí Páva pojmenovanou bez fantazie Páv, v listopadu s Malým Magellanovým oblakem a v prosinci nakonec s Achernarem z Eridana.Japonští fyzikové připravují výstavbu podzemního detektoru gravitačních vln. Jeho název je LCGT (Large-scale Cryogenic Gravitational wave Telescope). Nový detektor bude vybudován v hloubce 1000 m pod zemským povrchem ve stejné oblasti, kde se nachází i známý neutrinový detektor Super Kamiokande - v tunelu vytěžené důlní šachty. Dosavadní zkoušky, využívající malý laserový detektor gravitačních vln LISM (Laser Interferometer gravitational-wave Small observatory in a Mine) potvrdily, že v tomto místě pod zemí se neprojevily žádné vnější vlivy na provoz zařízení. Veškeré možné vlivy jsou v tomto prostředí dokonale odstíněny.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Detailní portrét čtvrtiny hvězdné oblohy do 23. velikosti a hned v pěti barvách. Půl miliardy galaxií a ještě větší počet hvězd. Miliony spekter. Patnáct terabajtů informací. Během pozorování nekončící proud pěti megabajtů dat za sekundu! Tak tato čísla charakterizují nejrozsáhlejší prohlídku hvězdné oblohy na světě -- Sloan Digital Sky Survey. I když není dosud u konce, už nyní tento unikátní, homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých trendů, velkoškálových útvarů a exotických objektů.
 |
Na serveru IAN se od J. Grygara dozvíte novinky o Argentině a projektu Pierre Auger Observatory.
Tam za řekou je Argentina (08. 12. 2003)
Projekt Pierre Auger Observatory II (08. 12. 2003)
Projekt Pierre Auger Observatory (21.11.2002)
 |
 |
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Stopa mezinárodní stanice ISS nad jihozápadním obzorem