Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Vesmír: Nebude asi tak divoký, jak jsme si mysleli

NGC6769-71.jpg
Vždy, když slyšíte nebo čtete o ranném vesmíru máte před sebou podobný scénář - divoký a chaotický čas plný navzájem se srážejících galaxií. Dost možná, že to ale nebyla až tak docela šílená doba. Alespoň to tvrdí Dr. Alister Graham z Australské národní univerzity, který analyzoval snímky mladého vesmíru pořízené Hubblovým vesmírným teleskopem. Podle něj zažil ranný vesmír jen asi 1/10 srážek galaxií, které předpovídaly předchozí teorie. Předpokládalo se, že na rozptýlení jader galaxií je zapotřebí jejich mnohonásobných srážek, ale Dr. Graham vypočítal, že ve skutečnosti na to mohla stačit jedna jediná srážka.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Začíná mapování známého vesmíru

arecibo.jpg
Radioteleskop na observatoři v Arecibu (Puerto Rico) začal v pátek, 3.září 2004, s programem mapování vesmíru. Tento obrovský radioteleskop je dnes, díky zařízení ALFA, zároveň nejcitlivějším zařízením svého druhu na světě, protože jeho anténní systém byl v dubnu letošního roku dovybaven šesticí přijímačů, které ještě dále rozšířily jeho citlivost a rozsah.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Jak stará je naše galaxie

milky_nasa_203.jpg
Mezinárodní tým astronomů použil měření dvou velmi vzdálených hvězd k novému odhadu věku naší galaxie - Mléčné dráhy. Tým pracoval s dalekohledem Kuyen, součástí Velmi velkého dalekohledu (VLT) v Chile. Jejich nový odhad stáří naší galaxie zní - 13,6 miliardy let, ą 800 milionů roků .Tohoto výsledku dosáhli měřením obsahu berylia u dvou hvězd ve staré kulové hvězdokupě.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Některé kulové hvězdokupy mohou být zbytky galaxií

cluster-sm.jpg
Kulové hvězdokupy - výrazně kulově symetrické skupiny až milionů hvězd, jsou jedněmi z nejkrásnějších objektů na obloze. Jen v naší vlastní galaxii - Mléčné dráze, jich je asi 200, ale mnozí astronomové věří, že jich bývalo mnohem víc. Předpokládají totiž, že některé z hvězdokup by ve skutečnosti mohly být pozůstatkem nevyvinutých trpasličích galaxií pohlcených Mléčnou dráhou.
Pavel Suchan Vzdálený vesmír

Mezinárodní konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze" v září v Praze

Ve dnech 20. - 25. září 2004 se v Praze bude konat konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze". Konferenci společně pořádají Česká astronomická společnost a Astronomische Gesellschaft (Astronomická společnost německy mluvících zemí) za podpory Astronomického ústavu Akademie věd ČR a Astronomického ústavu University Karlovy.

Podrobnosti včetně stále se zpřesňujícího programu konference najdete na stránkách konference http://ag-cas.cuni.cz/.

Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Temná energie = neutrino + acceleron

neutrinos.jpg
Takto jednoduché by mohly být více než dvě třetiny vesmíru, pokud má pravdu teorie, kterou vypracovali fyzikové z Washingtonské Univerzity. Jejich nová teorie se snaží spojit temnou energii, tajemnou sílu urychlující vesmír, s nedávným objevem, že neutrino má nenulovou hmotnost. Věří, že toto spojení vychází ze vzájemného působení mezi neutrinem a zatím neobjevenou vnitroatomární částečkou pojmenovanou urychlovač (acceleron). Temná energie by pak měla být výsledkem snahy vesmíru oddělit od sebe neutrino a acceleron. Vyplývá z toho jedna zajímavá předpověď. Pokud tomu tak opravdu je, pak by se urychlování vesmíru mělo zpomalit v momentě, kdy se neutrino a acceleron od sebe oddělí. Urychlování expanze vesmíru by pak mohlo mít své hranice.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Nové výsledky Sloanovy digitální přehlídky oblohy a temná hmota

00_509_300dpi.jpg
Sloanova digitální přehlídka oblohy (SDSS) objevila zatím na 3.000kvasarů. Pomocí nich mohou vědci udělat doposud nejpřesnější měřenídistribuce a shlukování kosmického vodíku. Těchto kvasarů je dnes, díky SDSS, celkem 100 krát víc, než jich kdy bylo v takových rozborechpoužito. Kvasary se nachází ve vzdálenostech mezi osmi až desetimiliardami světelných roků od Země. Patří tedy k nejvzdálenějšímobjektům které známe.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry

hawking220704.jpg
Profesor Stephen Hawking vysvětloval tento týden kolegům na Dublinské konferenci, proč nyní zavrhuje svoji vlastní teorii o černých dírách.

Slavný kosmolog tím, že popřel vlastní, 30let starou teorii, na které získal světové jméno, prohrál jednu z nejslavnějších sázek ve vědecké historii.

Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra

mcneil_xray_opt.jpg
Pozorování rentgenové observatoře Chandra zachytila rentgenové vzplanutí mladé hvězdy, odhalující pravděpodobný důvod zjasňování nedávno objevené McNeilovy mlhoviny. Odhaluje vzájemné působení mezi magnetickým polem mladé hvězdy a okolním diskem plynu, které způsobuje občasná a dramatická zvýšení jasu hvězdy a okolního materiálu, osvěcujícího okolní plyn.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Spitzer potvrzuje nejstarší galaxie

105204_3+572659_0.jpg
Spitzerův vesmírný teleskop potvrdil skupinu velmi starých galaxií, které unikaly astronomům používajícím jiné dalekohledy. Galaxie byly objeveny kamerou SCUBA namontovanou na dalekohledu James Clerk Maxwell na Havaji, ale tento přístroj nebyl přes svoji dokonalost schopen určit, které z pozorovaných galaxií jsou v pozadí a které jsou ve skutečnosti skupinou galaxií v popředí. Spitzer dokázal tuto otázku rozlousknout za pouhých 10 minut. Dává tak sporným pozorováním kamerou SCUBA novou metodu potvrzení jejich nálezů. Práce o tom bude zveřejněna v září 2004 ve speciální příloze Astrophysical Journal.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Cesta ven z černé díry!

Černé díry, ony hrůzostrašné galaktické pasti, ze kterých dokonce nemůže uniknout ani světlo, nemusí být vždy destruktivní, alespoň ne podle nejnovější teorie kosmologa Stephena Hawkinga. Ten nyní vzkazuje, že se mýlil v klíčovém argumentu o chování černých děr, který prosazoval téměř 30 let.

Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Chandra prohlížela kosmický čtyřlístek

2004-0707chandra-full.jpg
Rentgenová observatoř Chandra našla galaxii, která působí jako gravitační čočka, která poskytuje neuvěřitelný pohled na kvasar vzdálený 11 miliard světelných roků. Tato přirozená čočka je tak silná, že dovolí astronomům vidět detaily asi 50.000x lépe než co by mohli vidět přímo Hubblovým teleskopem nebo Chandrou. Kvasar se navíc, díky gravitační čočce, jeví jako čtyři samostatné obrazy. Diky nim dostal kvasar také své jméno - Cloverleaf - Jetelový lístek - přeneseně Čtyřlístek.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Opět jedna teorie k přepsání

Zdá se, že s příchodem nových pozorovacích přístrojů a metod se v astronomii rodí a budou rodit téměř zásadní objevy, když už ne jednou týdně, tak alespoň jednou měsíčně. A je jedno, zda se jedná o teleskopy pozemní, s adaptivní optikou nebo novými snímacími přístroji či přístroje umístěné v kosmu. Z času na čas, který bude stále kratší, se budou muset vydávat nové a nové učebnice, které budou nejen doplňovat, ale i často i popírat svá předchozí vydání.

František Martinek Vzdálený vesmír

Objeven dvojník naší Galaxie

Jak by vypadala naše Galaxie, kdybychom se na ni mohli podívat z větší vzdálenosti? Možná podobně jako spirální galaxie NGC 7331, kterou vyfotografovala americká družice NASA s názvem Spitzer Space Telescope. Naše Galaxie (Mléčná dráha) patří mezi spirální galaxie, jakých je ve vesmíru velké množství. Každá z nich je tvořena centrálním jádrem a kolem něj se odvíjejících spirálních ramen. Fotografie ukazuje "dvojníka" naší Galaxie při pohledu "infračervenýma očima" družice.

Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Sjednocení temné hmoty a temné energie?

Představy o temné hmotě (skryté, nám neviditelné, hmotě, která obklopuje všechny galaxie) a temné energii (urychlující síle rozpínání vesmíru) mají ještě svá velká, neodhalená tajemství. Astronomové je objevili, ale nemají žádnou opravdu přesvědčivou představu o tom čím vlastně ve skutečnosti jsou. Nová teorie výzkumného pracovníka Vanderbiltovy univerzity v Tennessee, teoretického fyzika Roberta Scherrera (na snímku), nabízí možná vysvětlení. Scherrer tvrdí, že temná hmota i temná energie jsou vlastně dvě stránky jedné a téže neznámé síly, nazvané "K-essence field" tedy něco jako "K-podstata prostoru". Za jistých podmínek by toto pole mělo mít odpudivou sílu temné energie a za jiných podmínek, by se shlukovalo a simulovalo tak efekt neviditelných částic.

František Martinek Vzdálený vesmír

Záhadný plyn v centru naší Galaxie

chandra.jpg
Astronomická družice Chandra (start 23. 7. 1999), která detekuje vesmírné zdroje rentgenového záření, se zaměřila mj. na sledování centrální oblasti naší Galaxie. Pozorování trvalo nepřetržitě 170 hodin. Výsledkem experimentu je důkaz existence obrovského oblaku mimořádně horkého plynu v centru Mléčné dráhy.
Jan Skalický Vzdálený vesmír

Gama záblesk "za humny"

w49b_xray.jpg
Astronomové zjistili, že jeden z nejenergičtějších výbuchů ve vesmíru - gama záblesk (GRB) neminul ani naši Mléčnou dráhu. Stalo se to teprve před několika tisíci lety. Jako připomínku této exploze dnes na jejím místě pozorujeme zbytek supernovy. Ten nese označení W49B a leží ve vzdálenosti 35 000 světelných let.


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stopa mezinárodní stanice ISS nad jihozápadním obzorem

Další informace »