Snímek pořízený pomocí přístroje ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje prachový prstenec kolem jasné hvězdy Fomalhaut. Modrá část obrázku (vlevo) představuje starší záběr získaný dalekohledem HST (NASA/ESA, Hubble Space Telescope). Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (016/2012): Nová observatoř, ačkoli se ještě staví, již umožnila astronomům pochopit a popsat blízký planetární systém, a poskytla jim cenné údaje o tom, jak takové systémy vznikají a vyvíjejí se. Astronomové za použití dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut musí být mnohem menší, než se původně soudilo. Jedná se o první publikovaný vědecký výsledek z první fáze pozorování, která byla otevřena všem astronomům.
Konjunkce planet považovali v dávných dobách vědci za znamení. Dnes je to doménou astrologů; astronomové už vědí, že jde pouze o krásný úkaz. Autor: Petr HorálekV pátek 20. dubna 2012 od 19 hodin budou si moci návštěvníci pardubické hvězdárny poslechnout další zajímavou populární přednášku. Astronomická společnost Pardubice zve tentokrát veřejnost na přednášku svého člena Jana Mocka, který bude povídat na téma "Astrologie… a na hvězdárně?". Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Titanik před osudným najetím na ledovou kru. Kresba: Gordon Johnson.Je pravidlem, že za téměř každou větší katastrofou v oblasti lodní nebo letecké dopravy může nešťastná souhra mnoha okolností. Jinak tomu nebylo ani v případě zaoceánského parníku Titanik, který se před sto lety potopil. Zbytečná pýcha, špatně zvolený úhybný manévr před srážkou s ledovou krou, nedostatečný počet záchranných člunů, nepříznivé meteorologické podmínky, to vše vedlo ke smutnému faktu, že při zkáze luxusního plavidla přišlo o život téměř 1500 lidí. Celou událost ovšem významně ovlivnilo ještě něco jiného. Něco poměrně překvapivého - vzájemné postavení Slunce, Země a Měsíce. Kdyby bylo jen trochu jiné, nejspíš by ke srážce s ledovcem nikdy nedošlo.
Porota ČAM a Jiří Grygar. Autor: Martin MašekV sobotu 14. dubna 2012 proběhlo v Jablonci nad Nisou v klubu Na rampě Velké setkání složek České astronomické společnosti. Na setkání dorazilo mnoho vzácných a významných členů ČAS, zazněly velmi zajímavé příspěvky, byli oceněni Astrofotografové roku 2011 i nový nositel Kvízovy ceny. V samotném závěru pak čestný předseda ČAS dr. Jiří Grygar shrnul dění v astronomii i astrofyzice v loňském roce ve svých tradičních Žních objevů.
snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km. Autor: SOSA
Slovenská organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) úspěšně vypustila balónovou sondu do výšky přes 33 km, kde už se některé podmínky blíží
těm vesmírným. Sonda JULO2, nazvaná podle Júlia Satinského, zvládla snímat okolí, prováděla měření a také zaregistrovala z hranic blízkého
vesmíru internetové domény.
V sobotu 14. dubna tohoto roku se v Jablonci nad Nisou konalo velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí. Na programu bylo mnoho zajímavého, my se ovšem zaměříme pouze na část věnovanou astrofotografii. Do Jablonce si totiž pro své ocenění přijeli "astrofotografové roku 2011", pánové Pavel Cagaš a Václav Přibík.
Rok Maximiliána Hella. Autor: KHaP M. Hella v Žiaru nad HronomV júni tohto roku sa nám naskytne možnosť pozorovať z povrchu Zeme prechod Venuše popred slnečný disk. Ide o mimoriadne vzácny predpovedateľný astronomický úkaz, ktorého opakovanie s veľkou pravdepodobnosťou drvivá väčšina z dnes žijúcich ľudí neuvidí, lebo jeho najbližšie opakovanie nastane až v roku 2117.
Logo projektu KYKLOPV roce 2008 organizovala Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti úspěšný projekt věnovaný zpracování astronomických snímků s výstižným názvem KYKLOP. Po několikaleté pauze věnované zdokonalování rekonstrukčních algoritmů se tento projekt vrací zpět.
Možnost zapojit se do něj tak opět dostává téměř každý astronom.Pavel SuchanOstatní
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2012 Bc. Petra Sobotku, především za jeho přínos k popularizaci astronomie a také za jeho činnost v oboru proměnných hvězd.
Slavnostní předání ceny proběhne 14. dubna 2012 ve 13:00 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti v Jablonci nad Nisou. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška na téma "Zákulisí popularizace" přístupná také novinářům.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 168 z 12. 4. 2012.
Přednáška: Okna vesmíru dokořán po 30 letechKdo by neznal tento kultovní seriál Československé televize, který dozajista patří k tomu nejlepšímu, co kdy u nás na poli popularizace vědy vzniklo, a který v nejednom z nás probudil hlubší zájem o vesmír. A právě hlavní protagonista tohoto seriálu, přední český vědec, čestný předseda České astronomické společnosti, laureát řady prestižních cen a autor mnoha publikací, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. zavítá 13. dubna 2012 do Jablonce nad Nisou.
Dráha planetky (204370) Ferdinandvaněk. Autor: Jana TicháMezinárodní astronomická unie (IAU) nepovoluje pojmenovávat planetky (asteroidy) po politicích dříve než 100 let po jejich smrti. Toto pravidlo IAU platí pro osobnosti napříč politickým spektrem, bez ohledu na míru podpory demokracie či jejich "sametovost". K postavám divadelních her však nebývá zásadních připomínek. Takto jedna z planetek objevených na Kleti nyní nově získala jméno Ferdinanda Vaňka, spisovatele a disidenta, postavy z proslulé divadelní hry Audience a zároveň alter ego jejího autora Václava Havla.
Mléčná dráha nad Ontariem. Autor: Kerry-Ann Lecky HepburnZajímá vás astronomie? Jste z Jihomoravského kraje? Chcete se něco dozvědět o vesmíru? Pak se přihlaste do bezplatného kurzu, který nabízí Hvězdárna a planetárium Brno. Máte poslední možnost!
Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Jak je uvedeno v titulku, Canon připravil pro nadšence z řad amatérů, kteří si chtějí pořídit pěkný noční snímek, novou zrcadlovku. Ta by měla
být jakýmsi nástupcem Canonu 20Da, který byl také speciálem přímo od výrobce pro účely astrofotografie. Podívejme se na ni trochu blíže.
Mapa oblohy 11. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Později večer uvidíme také Saturn, který je v neděli v opozici se Sluncem. Stanice ISS je viditelná večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. dubna ve 21:00 SELČ.
Ladislav Schmied u svých dalekohledů (90. léta)Ve věku nedožitých 85 let zemřel 29. března 2012 český amatérský pozorovatel sluneční fotosféry, který této zálibě na profesionální úrovni zasvětil celý život. Pan Schmied se věnoval systematickému pozorování Slunce celých 66 roků. Za toto období pořídil 12 500 zákresů sluneční fotosféry!
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Pozvánka na velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí v Jablonci nad Nisou 14. dubna 2012. Součástí programu jsou např. laureátské přednášky Kvízovy ceny a Astrofotografa roku nebo přednáška Jiřího Grygara Žeň objevů 2011.
Michal Prouza. Autor: TV NoeV sobotu 7. dubna 2012 v 17:10 bude pokračovat na TV Noe v publicistickém pořadu Hlubinami vesmíru setkání s RNDr. Michaelem Prouzou, Ph.D.
Přistávací manévr na konci mise STS-83
Mise STS-83 měla patřit mezi nejdelší výpravy raketoplánu do kosmu, ale z důvodu technické závady musela být silně zkrácena. Nakonec tedy svojí délkou zaujímá pozici pátého nejkratšího letu raketoplánu. Před ní jsou jen tragická mise STS-51-L, při které raketoplán Challenger explodoval 73 sekund po startu, první dva zkušební lety Columbie (STS-1
a STS-2, oba o délce 2,25 dne) a vojenská mise raketoplánu Discovery
STS-51-C trvající 3,06 dne.
Velmi malý Saturnův měsíc Enceladus (průměr 500 km) obíhající daleko za vnějším okrajem prstenců planety nás naplňuje příslibem, že zde možná existují mikroorganismy. Během série nebezpečně těsných průletů objevila kosmická sonda NASA s názvem Cassini doslova gejzíry vody tryskající z jeho povrchu, či spíše z podpovrchového zásobníku kapalné vody. Tyto výtrysky, které pronikají skrz trhliny v ledové kůře měsíce, mohou vynášet na povrch přítomné mikroorganismy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
