Gejzíry vodní páry nad Enceladem. Autor: NASAHerschelův kosmický teleskop napomohl k vyřešení 14 let dlouhé záhady týkající se původu částeček vody v horních vrstvách planety Saturn. Může za něj Enceladus, Saturnův měsíček zodpovědný za existenci jednoho ze Saturnových prstenců. Ukázalo se totiž, že obrazce na jeho povrchu zvané "tygří pruhy" mají téměř jistou souvislost s výskytem vodních molekul v horních vrstvách plynného Saturnu. Vodní molekuly přechází na Saturn přímo z ledového měsíčku.
Snímek prvního Trojana Země pořízený v říjnu 2010 družicí WISE na vlnové délce 4,6 mikronů.Trojané jsou tělesa, která uvízla v gravitačním zajetí planety poblíž libračních bodů L4 a L5. Obíhají tedy kolem Slunce v dráze 60 stupňů před planetou, respektive 60 stupňů za planetou. Jejich dráha je v rezonanci 1:1 s planetou a je dlouhodobě stabilní. Jsou známy především v souvislosti s velkými planetami jako Jupiter. Nedávný objev družice WISE představje prvního Trojana naší planety.
Západočeská pobočka ČAS na FacebookuSociální sítě se vedle e-mailu, konference, ICQ nebo Skypu stávají jedním z internetových komunikačních kanálů. Na počátku května 2011 vznikla na sociální síti Facebook i stránka Západočeské pobočky ČAS, která se tímto stala průkopníkem mezi pobočkami ČAS… Chcete-li získat více informací o tom, co může Vaší pobočce, sekci ČAS přinést vytvoření facebookové prezentace, pak je tento krátký článek určen právě Vám.
Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667Ještě donedávna byli astronomové skeptičtí při úvahách, zda mohou existovat planety ve vícenásobných hvězdných soustavách. Předpokládalo se, že neustále se měnící gravitační síly by nakonec vedly k vyvržení planet mimo planetární systém. Avšak navzdory všem pochybnostem astronomové objevili několik planet právě v takovýchto hvězdných soustavách. Nedávno astronomové oznámili objev planety v systému trojnásobné hvězdné soustavy (trojhvězdy) HD 132563.
Venuše v korónografu LASCO C3 28. července 2011. Autor: SOHONa snímcích z korónografu LASCO C3 družice SOHO můžete nyní kromě proměnlivých koronálních výtrysků sledovat i mimořádně jasný bod, který svou září doslova přepaluje citlivé pixely. Je to planeta Venuše, jejíž současný průchod zorným polem zmíněného korónografu je více než symbolický. Jde o poslední maximální úhlové přiblížení druhé planety Sluneční soustavy ke slunečnímu kotouči před nesmírně mimořádným nebeským úkazem, jehož budeme svědky v červnu příštího roku.
Astronaut A. Feustel a Krteček. Autor: dokosmuskrtkem.czAstronaut Andrew Feustel, který Českou republiku reprezentoval již při dvou misích amerického raketoplánu, se se svou ženou Indirou od 29. července zdržuje v naší zemi. Jeho pobyt tu potrvá do 10. srpna. Svým jedinečným gestem - vzetím Krtečka od autora Zdeňka Milera na ISS - zanechal ve vesmíru již druhou českou stopu. První stopou byla cesta Nerudových Písní kosmických při servisní misi k Hubbleovu vermírnému teleskopu. O pobytu A. Feustela v České republice vás nyní budeme průběžně informovat v tomto článku.
Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Logo České kosmické kancelářeEvropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci 17 z 63 českých projektů, podaných do druhé výzvy Pobídkového programu pro česká pracoviště. Firmy, výzkumné instituce a univerzity z ČR se tak budou podílet na výzkumných projektech v oblasti pozemního segmentu, pozorování Země, raketových nosičů, navigace, a zejména pak v oblasti technologických řešení s širším využitím. U čtyř doporučených projektů je řešitelem ČVUT či Ústav Akademie věd ČR a u 13 potom soukromé firmy. Pro schválené projekty z druhé výzvy je připraven rozpočet ve výši přes 75 miliónů korun.
Tisková zpráva České kosmické kanceláře ze 28. července 2011.
Středová fáze zatmění. Autor: Dalibor HanžlS neutuchajícím pocitem „pohodlně se usaďte do svých sedaček a nechte se unášet“ připravujeme své náčiní a přístroje. Dalibor dvacítku Newtona na paralaktické montáži a tělo foťáku k tomu, já skládacího 0,35m Dobsona od Jirky Drbohlava, videokamery, foťák a binar 11x70. Nestačíme ani dovybalit a v šerém „Venušině pásu“ nad jihovýchodním obzorem se vynořuje červánkový půl-Měsíc. Je to nesporně jeden z nejsymboličtějších pohledů pro zasvěcené, neboť Měsíc leží na okraji „Venušina pásu“, což je zemský stín promítající se do zemské atmosféry. Ten samý stín pak o méně jak půl druhé světelné sekundy daleko ukrajuje měsíční úplněk a při té výšce nad obzorem atmosférická extinkce zeslabuje i tu osvětlenou část Měsíce a zabarvuje jej do červena. Stejná atmosféra pak při pohledu dalekohledem dává temně rudou barvu zastíněné polovině úplňku díky lomu dlouhovlnné části slunečního světla. Jak Měsíc postupně vystupuje z nejisté mlhy na obzoru, jeho neskrytá část se úží v majestátný srpek a s postupujícím soumrakem vyniká i světlejší část zemského stínu na zbytku krvavé luny.
Kresba ruské družice Radioastron (Spektr-R)V pondělí 18. července 2011 vynesla nosná raketa Zenit-3M na oběžnou dráhu kolem Země astronomickou družici Radioastron (Spektr-R). Hlavním úkolem tohoto mezinárodního kosmického radioteleskopu bude výzkum různých objektů ve vesmíru s mimořádně vysokým rozlišením v oboru centimetrových a decimetrových vln rádiového záření. Tohoto mimořádného rozlišení bude dosaženo souběžným pozorováním pomocí radioteleskopu o průměru 10 m na palubě družice Spektr-R a prostřednictvím různých pozemních radioteleskopů. Díky tomu bude vytvořen obří kosmický rádiový interferometr, který astronomům umožní nevídané rozlišení při pozorování vybraných vesmírných objektů.
Tajemný duch v Karpatech. Autor: Petr HorálekJe to již několik týdnů od doby, kdy Měsíc doslova zkrvavěl v zemském stínu na letní červnové obloze. Kdo o ten zážitek 15. června nepřišel, toho to přinejmenším zahřálo na srdci, neboť šlo o jedno z nejdelších i nejzajímavějších měsíčních zatmění v tomto desetiletí, dost možná i za posledních 20 let. Zatímco jeho spektakulární průběh můžete stále obdivovat v naší fotogalerii, já ještě živě vzpomínám. Říká se, že lidská dramata jsou pořád v kurzu, a tak bych vám rád převyprávěl můj poněkud osobnější příběh.
Kometa C/2009 P1 Garradd 5. července 2011. Autor: Joseph BrimacombePřed 130 tisíci roky, kdy ještě neexistovalo dnešní vyspělé lidstvo, mohli na Zemi pozorovat kometu. Ta se nyní ke Slunci po dlouhé cestě mrazivými končinami daleko od Slunce vrátila. Jako první ji spatřil australský astronom Gordon Garradd a kometa díky tomu nese nyní jeho jméno. Pro toto léto vyhlašujeme velkou letní soutěž pro malé astronomy ve dvou kategoriích.
Snímek zachycuje pozemní testování sluneční plachetnice NanoSail-D
Kdybych měl představit nějaké téma v okurkové sezóně, mohlo by to být (opět) o družici NanoSail-D.
V únoru jsem v článku o sluneční plachetnici popisoval její nečekané "procitnutí" a úspěšné rozvinutí 10 m2 plachty a pohyb na protáhlé oběžné dráze, též jsem vyzýval k jejímu pozorování. Zmiňoval jsem zvláště období dubna a května, kdy se měla podle předpovědí dostat tak nízko, že měla zaniknout v horních vrstvách naší atmosféry, před tím ovšem mohla být dobře patrná pouhým okem - odhady dokonce předpokládaly záblesky podobné družicím Iridium. Avšak pozorování, která probíhala a dále byla podpořena i soutěží o nejzajímavější snímek družice, ukazovala na "nudný" objekt s jasností kolem +4 mag. A hlavně - uběhl květen, červen - a furt nic - někde se stala chyba...
Část povrchu planetky Vesta na snímku ze sondy DAWNDne 27. 9. 2007 se uskutečnil start sondy DAWN, která po téměř čtyřletém putování dolétla 16. července 2011 k planetce Vesta. Po zhruba ročním výzkumu planetky bude následovat přelet k dalšímu asteroidu Ceres a poté jeho výzkum z oběžné dráhy (od února 2015). DAWN bude první kosmickou sondou, která bude provádět postupně výzkum dvou těles z oběžné dráhy.
Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Saturn je nízko nad západem. Jupiter je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem. Přidává se k němu Mars. Venuše je v blízkosti Slunce. Začnou ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Objev čtvrtého měsíce Pluta na snímku z HSTAstronomové opět využili kvality Hubblova kosmického dalekohledu HST k pozorování trpasličí planety Pluto a podařilo se jim objevit již čtvrtý měsíc, obíhající kolem tohoto vzdáleného tělesa. Nový malinký měsíček - předběžně označený P4 - byl odhalen na základě pátrání po případných prstencích kolem trpasličí planety.
Večerní Pulkovská hvězdárnaDEN ŠESTÝ - 8. 7. 2011
Je pátek 8. července a tedy poslední den konference. Dnes konečně začíná Special session 9: Amateur and professional astronomers in Europe, do které jsem byl pozván s příspěvkem. Menší problémy mi způsobila změna požadavků od organizátorů. Původní požadavek na můj příspěvek byl 40 minut a na tuto délku jsem si i připravil svou prezentaci Exoplanet transits, target for both professional and amateur astronomers. V konečném programu jsem však dostal jen 25 minut prostoru. Příspěvek jsem tedy musel radikálně zkrátit.
Kresba sondy DAWN.
V sobotu 16.7.2011 se na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta dostala první umělá družice DAWN (Země byla v té době vzdálená 188 mil km a sonda urazila 2.8 mld km).
Družici čeká rok snímkování a dalších měření z výšky 680 km a po půl roce pak z výšky 180 km nad povrchem planetky. Pak zamíří k trpasličí planetě Cereře - díky iontovým motorům tak překoná dalších 1.5 mld km.
Kurz brněnské hvězdárnyHvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech zahájila svého druhu ojedinělý, originální kurz základů astronomie, který je dostupný na adrese http://www.hvezdarna.cz/astrokurz.
Autor: NASA21. července se z vesmíru vrátil raketoplán Atlantis a definitivně uzavřel 30letou éru, během které se tyto úžasné stroje nesmazatelně zapsaly do historie. Náš přenos začal v 10:30 a Atlantis přistál v 11:56 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
![\"Středová](\"/_data/images/news/2011/07/25/772.jpg\" "\\"Středová")
![\"Tajemný](\"/_data/images/news/2011/07/25/img_0722.jpg\" "\\"Tajemný")
