Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Kosmické sondy LRO a LCROSS poletí na Měsíc

Lunar Reconnaissance Orbiter
Lunar Reconnaissance Orbiter
Zástupci NASA prohlásili ve čtvrtek 21. 5. 2009, že cílem červnové mise k Měsíci bude prozkoumat jeho povrch za účelem výběru vhodných míst pro přistání budoucích astronautů a vyhledání zdrojů vody, což by umožnilo lidem pracovat, případně dlouhodobě pobývat na nejbližším souputníku naší planety.

Miloš Tichý Ostatní

Johannes Kepler a Nová astronomie

Johannes Kepler
Johannes Kepler
Mezinárodní rok astronomie 2009 je zároveň rokem čtyřstého výročí vydání Keplerova nejvýznamnějšího spisu Astronomia Nova (1609). Německý astronom a matematik Johannes Kepler, působící též v Praze a v Linci, je spojován především s novým pohledem na uspořádání okolního světa. Proslavil se objevem tří zákonů o pohybu planet a stal se tak zakladatelem nebeské mechaniky. Jeho teorie dalekohledu, objev úplného odrazu světla, výklad lomu světla hranolem a vysvětlení dvojité duhy, výklad funkce oka a použití dírkové komory k pozorování zahájily novou éru v historii optiky.

Dušan Vykouřil Vzdálený vesmír

Distribuované výpočty v astronomii - 2. díl - Seti@home

001 - 10 let 2
001 - 10 let 2
Je to již 10 let, kdy máme možnost se prostřednictvím svých domácích počítačů připojit k vědeckému výzkumu v oblasti SETI (Search for ExtraTerrestrial Intelligence). Za tuto dobu došlo k výraznému vývoji jak aplikace samotného projektu Seti@home, tak i velkému technologickému pokroku. Projekt Seti@home není v současné době zaměřen pouze na hledání mimozemských civilizací a je součástí obrovského systému, spojujícího více než 80 vědeckých projektů distribuovaných výpočtů systému BOINC, v různých oblastech vědy.

Pavel Suchan Ostatní

Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově

Návštěvnící Dnů otevřených dveří
Návštěvnící Dnů otevřených dveří
Po celé tři dny od pátku 22. do neděle 24. května pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi, pro děti máme připraven program.

Václav Kalaš Úkazy

Dva možné dopady meteoritů v USA a Kanadě

Fotografie bolidu nad Kalifornií
Fotografie bolidu nad Kalifornií
Nad severozápadní částí Kalifornie byl pozorován 29. dubna 2009 velmi pomalý bolid. Spatřen byl ve 23:43 místního času, tj. 30. dubna v 6:43 UT a doba trvání byla nezvykle dlouhá - 5,3 sekundy. Během průletu bylo vidět výrazné odpařování (ablace) hmoty tělesa. Vzhledem k tomu, že nebyla zaznamenána žádná závěrečná exploze, není vyloučeno, že mohlo v tomto případě dojít k pádu meteoritu.

František Martinek Kosmonautika

Nové přístroje NASA k výzkumu planet

Připravovaná evropská sonda ExoMars
Připravovaná evropská sonda ExoMars
NASA nedávno vybrala dva vědecké přístroje, které pomohou při výzkumu nitra planety Mars a při studiu řídké atmosféry planety Merkur. Projekty v celkové hodnotě 38 miliónů dolarů také přispějí k navázání nové spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Ota Kehar Ostatní

Jak probíhalo velké setkání ČAS v Jihlavě

Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logo
Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logo
Dokud mám ještě setkání trochu v paměti, dovolte mi napsat pár řádků, o čem se přesně před měsícem během sobotního dne 18. dubna 2009 jednalo. Velké setkání složek a kolektivních členů České astronomické společnosti proběhlo v Jihlavě. Záštitu nad celou akcí převzala RNDr. Marie Kružíková, radní kraje Vysočina pro oblast školství, a proto mohla akce proběhnout v reprezentačních prostorách kongresového centra Krajského úřadu kraje Vysočina.

Petr Komárek Ostatní

Seznamte se, Artur Kraus! - díl třetí

Artur Kraus
Artur Kraus
Celoživotní zálibou Artura Krause byla astronomie. Ač byl osobností významnou jak v oblasti kulturního tak sportovního života Pardubicka, nikdy nezapomněl na zkušenosti a nadšení, které do něj vložil jeho učitel Camille Flamarion. V dnešním třetím, závěrečném díle o životě průkopníka, vizionáře a zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích, vzpomeneme právě na tuto observatoř.

František Martinek Hvězdy

Spitzer zachytil hvězdu při vytváření kometárních krystalků

Silikátové krystalky v prachoplynném disku kolem hvězdy EX Lupi.
Silikátové krystalky v prachoplynném disku kolem hvězdy EX Lupi.
Astronomové se dlouho zajímali o to, jak se drobounké silikátové krystalky, které potřebují ke svému vzniku vysoké teploty, staly součástí ledových komet, zrozených za mrazivých teplot na vnějším okraji Sluneční soustavy. Tyto krystalky by měly začít svoji existenci jako nekrystalické polymorfní silikátové částice, částečně smíchané s plynem a prachem, z kterého se zformovala naše planetární soustava.

František Martinek Sluneční soustava

Mohly by růst květiny na ledovém měsíci Europa?

Mák arktický
Mák arktický
Fyzik a futurista Freeman Dyson (který mj. předpověděl, že důkaz o existenci mimozemských civilizací bude získán do roku 2056) řekl, že bychom měli mimozemský život hledat tam, kde je jeho objev nejsnadnější, i když podmínky zde nebudou ideální pro život v podobě, jak jej známe na Zemi. Zvláště pak říká, že kosmické sondy mohou hledat květiny podobné těm, které byly objeveny v arktických oblastech Země - a to na ledových měsících ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.

Pavel Suchan Ostatní

Keplerovo muzeum v Praze se otevře, ale termín je odložen

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Původně plánované datum slavnostního otevření Keplerova muzea v Praze 14. května 2009 se posune. Odložení termínu je způsobeno zatím nedostatečnými finančními možnostmi. Stále se však počítá s otevřením v průběhu Mezinárodního roku astronomie 2009.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 13. května 2009

Petr Sobotka Kosmonautika

Herschel a Planck - startují dva dalekohledy do kosmu

Půl hodiny po startu se Herschel oddělí od posledního stupně rakety
Půl hodiny po startu se Herschel oddělí od posledního stupně rakety
Pokud půjde vše podle plánu, vystartují 14. května v 15:12 našeho času do kosmu dva nové evropské kosmické dalekohledy. Infračervený dalekohled Herschel se s průměrem zrcadla 3,5 metru stane největším dalekohledem ve vesmíru. Planck bude s dosud největší přesností zkoumat reliktní záření z počátku vzniku vesmíru.

Redakce astro.cz připravuje online přenos ze startu

Martin Vilášek Ostatní

Žhavá témata současné astronomie

Jarní astronomický seminář v Ostravě
Jarní astronomický seminář v Ostravě
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě pořádá v sobotu 16. května jarní astronomický seminář s názvem Žhavá témata současné astronomie. Jak vyplývá z názvu, bude zaměřen na novinky z oblasti výzkumu temné hmoty, gravitačních vln a exoplanet.

Petr Sobotka Osobnosti

Rozhovor: Antonín Vítek - Poslední mise k Hubblovu vesmírnému dalekohledu

Hubble na oběžné dráze
Hubble na oběžné dráze
Tak jsme se dočkali. Po půlročním odkladu způsobeném nečekanou poruchou Hubbleova kosmického dalekohledu, se do vesmíru vydává raketoplán Atlantis. Mise s pořadovým číslem STS-125 má za úkol naposledy navštívit tento slavný dalekohled a uskutečnit na něm několik oprav a vylepšení. Více se dozvíme od dr. Antonína Vítka z Akademie věd.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »