Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Hvězdy

Další nova v M31

V cirkuláři IAU byl publikován další objev novy v M31 objevené v České republice. Novu objevil Kamil Hornoch, jedná se o jeho sedmou novu, přitom v letošním roce jich objevil již šest. Nova byla nalezena jako velmi slabý objekt na snímku pořízeném 29.11.2003 a zpětně byla dohledána na snímku pořízeném při listopadovém zatmění Měsíce.
Tomáš Přibyl Kosmonautika

Cesty za kosmonautikou po Evropě

Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Ing. Tomáše Přibyla s názvem Cesty za kosmonautikou po Evropě zavedla posluchače na některá místa Evropy, kde se lze setkat s kosmonautikou.

Karel Mokrý Kosmonautika

Mars Express - od Marsu "jen" 5.5 milionu km

Mars ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů
Mars ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů

Tento snímek pořídila 1. prosince ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů od Marsu evropská sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera).

Snímek je jedinečný i díky osvětlení Marsu - ze Země takto Mars nikdy neuvidíme. Slunce osvětluje západní polokouli a více než třetina Marsu leží ve stínu. Tmavé skvrny v horní části snímku jsou severní nížiny na Marsu. Je možné, že právě tam se před miliony let nacházela voda.

kliknutím na obrázek získáte jeho větší verzi.

Zdroj: ESA

Antonín Vítek Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 (2)

ISS-Cervantes.jpg
Současný vzhled Mezinárodní
kosmické stanice ISS.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. s názvem Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 mapovala činnost na palubě stanice v období listopad 2002 až listopad 2003.

Dokončení článku.

Antonín Vítek Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 (1)

ISS-Cervantes.jpg
Současný vzhled Mezinárodní
kosmické stanice ISS.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. s názvem Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 mapovala činnost na palubě stanice v období listopad 2002 až listopad 2003.
Jiří Dušek Úkazy

Symfonie světla

halovy_jev.jpg
Halový jev: Atmosférický úkaz, jenž vzniká průchodem slunečního a měsíčního světla skrz tenký oblak ledových krystalků. Jev může být výsledkem lomu světla procházejícího krystaly, odrazem světla od rovných ploch krystalů, nebo kombinací obou. Při lomu světla se bílé světlo rozkládá na jednotlivé barvy, zatímco při odrazu zůstává nezměněno. Nejčastější je tzv. kruhové halo o poloměru 22 stupňů se středem v Měsíci či Slunci. Setkat se lze ale také s vedlejšími či spodními slunci, sloupy, kříži, oblouky...
Karel Mokrý Sluneční soustava

"odstrčený" Kuiperův pás

interakce mezi Neptunem a vznikajicim Kuiperovym pasem
Animace (1.2M) zobrazující interakci
mezi Neptunem a vznikajícím
Kuiperovým pásem.
Již více než deset let je potvrzena existence Kuiperova pásu - starého disku planetesimál obíhajících Slunce za oběžnou drahou Neptuna. V současnosti je známo více než 700 těles patřících do Kuiperova pásu. Vnější hranice Kuiperova pásu se nachází ve vzdálenosti 50 astronomických jednotek a je poměrně ostrá. Zdá se, že za touto hranicí nenalezneme objekty větší než 200km v průměru.
Petr Bartoš Ostatní

1. kolo Astronomické olympiády končí

Máme tady pomalu konec listopadu a tím se nám chýlí ke konci i 1. kolo Astronomické olympiády. Ještě dnes nebo zítra je tedy čas odeslat na adresu České astronomické společnosti jeho výsledky.

Pro všechny pak přidávám informaci, že výsledky 1. kola Astronomické olympiády budou zveřejněny do konce roku 2003 na webu: Sekce pro mládež ČAS
Karel Mokrý Multimédia

Vítězem se stává...

nejlepsi z
nejlepsi z "TOP ten"
Na serveru SOHO probíhala volba "nejhezčího" snímku pořízeného sondou v průběhu osmi let provozu. Těsně zvítězil snímek složený ze snímků ve vřech vlnových délkách (171 nm - modrá, 195 nm - žlutá, 284 nm - červená). Jednotlivé filtry odpovídají různě ionizovanému železu a tedy různým teplotám. 171nm - 8 a 9krát ionizované železo, teplota 1 000 000°C, 195nm - 10 a 11krát ionizované železo, teplota 1 500 000°C, 284nm - 13krát ionizované železo, teplota 2 500 000°C

Přehled všech snímků.

Miroslav Zimmer Multimédia

ČRo: Příliš neklidné Slunce

Mýtem (i když samozřejmě jen laickým) je, že Slunce je tělesem vcelku klidným. Minulé týdny ale přesvědčily i laickou veřejnost, že tomu tak rozhodně není. Slunce je opravdu bouřící žhavou koulí. Důkazy, které nám o tom podalo, jsme viděli na vlastní oči. Večerní a noční obloha s úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení - to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.

Ondřej Pejcha Hvězdy

Magnetická Betelgeuse?

Betelgeuse
Betelgeuse
V nastávajících zimních nocích si každý astronom při obdivování souhvězdí Oriona všimne načervenalé hvězdy, která se nazývá Betelgeuse nebo také alfa Ori.
Karel Mokrý Úkazy

polární záre 20.11.2003 - fotogalerie

Ondřejov: 20.11. 2003 mezi 18:10-18:30 a 20:05-20:10 fotoaparátem Olympus Camedia C-4000 zoom exp. 4-16 s a citlivosti ekv. 100 a 400.
Ondřejov: 20.11. 2003 mezi 18:10-18:30 a 20:05-20:10 fotoaparátem Olympus Camedia C-4000 zoom exp. 4-16 s a citlivosti ekv. 100 a 400.
V noci z 20 na 21.11.2003 jsme nad Ceskou republikou mohli sledovat jednu z nejkrásnejsích polárních zárí v posledních letech. Zveme vás do malé, stále se rozrustající fotogalerie. Neváhejte a pošlete nám své snímky.

Doporučujeme článek J. Duška Anatomie vakua, dozvíte se mnoho zajímavostí o polárních zářích.

21.11.2003 7:40 - přidány další fotografie
21.11.2003 12:15 - přidány další fotografie
22.11.2003 12:05 - přidány další fotografie, v průběhu víkendu stránku rozdělíme, je již poměrně veliká a načítání trvá poměrně dlouho, vyržte...
23.11.2003 12:05 - přidány další fotografie, článek jsem bohužel zatím nestihl rozdělit.
26.11.2003 24:00 - přidány další fotografie.
Karel Mokrý Úkazy

Polární záře

Na území ČR je nad serverním obzorem možné pozorovat polární záři. Pokud Vám v pozorování nebrání přesvětlená obloha, jděte se určitě podívat. Jestliže budete fotografovat, pošlete své fotografie na adresu info@astro.cz a doplňte je informacemi o jejich pořízení (místo, čas, použitý materiál).

Přejeme jasnou, tmavou oblohu.

Další informace na:
Aktuální družicové snímky Slunce
Aktivita Slunce - Hvězdárna Fr.Pešty
SpaceWeather - fotogalerie polární záře z 20.11.2003

Petr Scheirich Sluneční soustava

Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

Tiskové prohlášení ČAS číslo 55

Skupina pozorovatelů planetek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově, pod vedením Dr. Petra Pravce, odhalila podvojnost blízkozemní planetky 1998 RO1. Dalšími členy této skupiny jsou Peter Kušnirák a Lenka Šarounová, k objevu rovněž přispěli svými pozorováními někteří zahraniční kolegové. Zpráva o tomto objevu byla oznámena astronomické veřejnosti 7. října 2003 prostřednictvím astronomického cirkuláře Mezinárodní astronomické unie č. 8216.

František Martinek Kosmonautika

ROSETTA připravena ke startu

Rosetta.jpg
Evropská kosmická agentura ESA připravila ke startu po mnohaletém úsilí svoji kosmickou sondu s názvem ROSETTA. Jejím úkolem byl detailní průzkum komety 46P/Wirtanen a přistání na jejím ledovém jádru. Start se měl uskutečnit v lednu letošního roku. Avšak vzhledem k tomu, že v prosinci 2002 havarovala raketa Ariane-5 (jejíž modifikace měla vynést na cestu do vesmíru i sondu Rosetta), bylo rozhodnuto start sondy odložit až do vyšetření příčin havárie rakety. Původní termín startu se nepodařilo stihnout, a tak byl pro sondu vybrán nový cíl.
František Martinek Kosmonautika

NOZOMI se blíží k Marsu

NOZOMI-a.jpg
Japonští technici vyvíjejí obrovské úsilí k tomu, aby zabránili srážce své kosmické sondy NOZOMI s Marsem. Jedná se o první sondu k rudé planetě, vyslanou ze "země vycházejícího Slunce". Řeší rovněž některé problémy s činností palubního vybavení této sondy.


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »