Většina komet bývá jen poměrně slabá. Jsou to převážně objekty, které nejsou viditelné vizuálně a veřejnost jim tak nevěnuje přílišnou pozornost. Až když je kometa jasnější než zhruba 15 mag, zájem pozorovatelů o ni stoupá. A to ještě mnohem rapidněji, když přesáhne hranici 10-11 mag, díky níž bývá ve většině případů pozorovatelná i malými dalekohledy či obřími binokuláry. Jen velmi malé procento komet se pak může pyšnit ještě jedním primátem. Jsou jasnější než přibližně 5 mag a stanou se tak objekty pozorovatelnými i pouhým okem.
Přehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2016. Měsíc bude v úplňku. Po západu Slunce jsou nad západním obzorem Venuše, Merkur a Jupiter, na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Perseidy se předvedly v mimořádném maximu. SpaceX předvedla skoro rutinní operaci v podobě dalšího úspěšného přistání prvního stupně a vynesení družice JCSAT-16.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2016 obdržel snímek „Saturn“, jehož autorem je Pavel Prokop.
Saturn ... Pokud ne nejkrásnější, tedy bezpochyby jedna z nejkrásnějších planet Sluneční soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové a tak budeme jen těžko pátrat po jejím objeviteli.
Maximum meteorického roje Perseid vyšlo v roce 2016 příhodně tak, že Měsíc zapadal již po půlnoci a pozorování se mohlo odehrávat na tmavé obloze. Navíc tento rok se zapíše do paměti mnoha pozorovatelů jako jeden z nejbohatších návratů tohoto roje v historii jejich pozorování. Hodinová frekvence dosáhla z obvyklých 80 až 120 meteorů za hodinu až k hranici 150 a možná i více. Také byl patrný vyšší podíl jasných meteorů, takže nebylo tak obtížné nějaký zachytit. To dokazují i snímky, které postupně přichází od našich čtenářů.
Malý shluk jasných modrých hvězd v levém horním rohu tohoto snímku, jehož mamutí originální verze má rozlišení 615 megapixelů, je pro vědce dokonalou kosmickou laboratoří, ve které mohou zkoumat život a smrt různých typů hvězd. Hvězdokupa známá pod označením M18 (Messier 18) je složena ze stálic, které vznikly společně, ze stejného mohutného oblaku plynu a prachu. Záběr, který zachycuje rovněž červeně zářící oblaky vodíku a temné prachové filamenty, byl pořízen pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile.
Z pátku 12. srpna na sobotu 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na brněnskou Kraví horu. Již podruhé se odtud můžete dívat na meteory z roje Perseid. Výjimečná Noc padajících hvězd začíná v pátek 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání v sobotu 13. srpna.
Nedávno uplynulo 4444 marsovských dnů, které už vozítko Opportunity strávilo na povrchu Marsu. Od přistání v lednu 2004 na plánovanou tříměsíční misi, zvládl rover cestu od kráteru ke kráteru a dlouhá léta také studoval duny při cestě pláněmi Meridiani. Vědci se už v podstatě dostali všude tam, kde chtěli. Především jsme mohli zblízka pozorovat menší i velké krátery a horniny na valech obřího kráteru Endeavour. Podrobný průzkum prokázal, že marsovské horniny v této oblasti byly kdysi ovlivněny vodou a o to šlo především. Během cesty vozítko překonalo řadu rekordů, jako třeba v překonání prvního maratónu na Marsu, nebo že jde o nejdéle trvající misi na povrchu. Dnes už to považujeme za samozřejmost, ale když přišla první marsovská zima a nebo první velká bouře, panovaly oprávněné obavy o přežití roveru, ale pokaždé se ukázalo, že vozítko je nezlomné a dokonce prodělává samočistící procesy. Nyní začíná další dvouletá prodloužená mise.
Astronomové z Centra pro kosmickou fyziku Bostonské univerzity publikovali v časopise Nature závěry, že Velká rudá skvrna na Jupiteru může poskytovat záhadný zdroj energie potřebné k zahřátí horních vrstev atmosféry na překvapivě vysoké pozorované hodnoty.
Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po západu Slunce jsou nad západním obzorem Venuše, Merkur a Jupiter, na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Chystá se další start rakety Falcon 9.
Šestého srpna uplynulo již 250 let od narození anglického lékaře, fyzika a chemika W. H. Wollastona. Zřejmě nejvíc je znám jako objevitel palladia a rhodia, ale šíře jeho zájmů byla mnohem širší.
V pátek 30. září 2016 se odehraje již po dvánácté tradiční svátek popularizace vědy - Evropská Noc vědců. Letos má téma "Bezpečnost". Česká astronomická společnost se do projektu opět zapojí a samozřejmě bude prezentovat program na všech hvězdárnách či akce složek a sekcí ČAS. Pokud tedy plánujete na Noc vědců program, zašlete nám jej, na konci srpna začneme připravovat veškeré informace pro širokou veřejnost.
Poté, co jsme zaznamenali nárůst počtu objevených komet v květnu, přišel v červnu naopak pokles. Nalezena byla jen jedna jediná kometa, jeden další kometární objekt byl znovuobjeven.
V sobotu 10. září 2016 se ve všech 22 členských státech Evropské kosmické agentury (ESA) uskuteční první Debata občanů o přínosech, směřování a roli Evropy v kosmických aktivitách. ESA organizuje veřejnou debatu ojedinělou metodou, při které se z každého členského státu zúčastní přibližně 100 občanů, kteří budou diskutovat současně ve stejný den stejné otázky. Registrace zájemců o účast bude ukončena 28. srpna 2016 o půlnoci a zúčastní se jí i pravocníci České kosmické kanceláře. V tomto článku se dozvíte i o jejích dalších aktivitách, do kterých se můžete zapojit.
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V průběhu těchto nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou.
Jedním z omezujících faktorů výpočtu parametrů gravitačního pole Země je hustota, s níž družicová měření různého druhu pokrývají zemský povrch. Téměř každá družice se dostane do dočasného stavu, kdy se průlety nad určitými místy na Zemi opakují krátce po sobě, zatímco nad jinými se neobjevují. Pokud tento stav trvá, tak je hustota měření nedostatečná a odvozené veličiny jsou tím nepříznivě ovlivněné. Omezujícími podmínkami pro přesnost výpočtu zemského gravitačního pole v těchto situacích se zabýval ve své nedávné práci tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z ASU. Jejich práce je vyvrcholením série podobných prací různých autorů na dané téma za posledních asi deset let. Výsledky mají význam pro dálkový průzkum obecně, nejen pro mise o gravitačním poli Země.
Planeta Mars byla na konci letošního května nejblíže k Zemi za posledních 11 roků a i přes svou polohu nízko nad obzorem naskytla pozorovatelům mnoho možností vychutnat si její povrchové detaily prostřednictvím dalekohledů. Ač se to může zdát nezvyklé, i v dnešní době pokročilé fotografické techniky se mnoho nadšených amatérských astronomů stále snaží tyto detaily zachytit kresbou. Prohledněte si, jak dopadli pozorovatelé z Klubu astronomů Liberecka.
Ve středu 27. července 2016 nás opustila další významná osobnost československé astronomie - ve věku 87 let odešel zakladatel hvězdárny v Sobotišti Mgr. Ladislav Košinár (6. 2. 1929 – 27. 7. 2016). Všem, kteří ho znali, přinášíme krátkou vzpomínku na tohoto úžasného člověka.
Letos 10. června uplynulo 115 let od narození jednoho z nejvýznamnějších československých astronomů, RNDr. Antonína Bečváře. V posledních letech si památku našeho čestného člena a laureáta Nušlovy ceny z roku 1939 připomínáme pravidelně, a to jak na tištěných stránkách Kosmických rozhledů, tak i v rámci seminářů Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti.
Astronomové z University of Michigan’s College of Literature, Science, and the Arts (LSA) objevili jako první, že horký plyn v rozsáhlém halo kolem naší Galaxie rotuje stejným směrem a téměř srovnatelnou rychlostí jako galaktický disk, který obsahuje hvězdy, planety, plyn a prach. Tyto poznatky vrhají nové světlo na to, jak jednotlivé atomy postupně vytvářejí hvězdy, planety a galaxie podobné Mléčné dráze a jaká budoucnost je čeká.
Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2016. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce jsou na západě Venuše, Merkur a Jupiter. Na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. ISS se dočkala nového dokovacího adaptéru a my ji můžeme vidět na večerní obloze. SpaceX provedla významný test již jednou použitého prvního stupně rakety Falcon 9.
