Články

02.08.2012 15:00 Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity: Komunikace se Zemí

70 metrová anténa v americkém Goldstone. Slouží v rámci sítě DSN ke komunikaci s kosmickými sondami, tedy např. i Voyagery. Autor: NASA/JPL — 70 metrová anténa v americkém Goldstone. Slouží v rámci sítě DSN ke komunikaci s kosmickými sondami, tedy např. i Voyagery.
*Autor: NASA/JPL*

Dnes nás čeká povídání o komunikaci roveru Curiosity. Sonda musí komunikovat se Zemí už během přeletu k Marsu, o to se stará síť radioteleskopů po celé Zemi. Během přistávání bude hlavní tok dat směrován na družice obíhající kolem Marsu. Část však bude vysílána přímo k Zemi. Také na povrchu je Curiosity připravena komunikovat jak přímo s námi, tak zprostředkovaně pomocí oběžnic, což bude primární způsob spojení.

02.08.2012 13:40 Jindřich Suchánek Multimédia

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Kovářem a dr. Petrem Slaným (2. díl)

Jiří Kovář a Petr Slaný v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: Tv Noe — Jiří Kovář a Petr Slaný v pořadu Hlubinami vesmíru.
*Autor: Tv Noe*

V sobotu 4. srpna bude mít premiéru pokračování pořadu Hlubinami vesmíru o černých děrách. Hosté pořadu jsou opět dr. Jiří Kovář a dr. Petr Slaný. Pořad začíná ve 20:50 na Tv Noe.

02.08.2012 06:50 Petr Horálek Úkazy

Jasné planety na ranní obloze

Venuše a Jupiter ranní obloze. Autor: Petr Horálek — Venuše a Jupiter ranní obloze.
*Autor: Petr Horálek*

Už bezmála dva měsíce můžeme na časné ranní obloze či za svítání narazit na neobvykle jasnou dvojici zářících objektů. Ve skutečnosti nejde o hvězdy, ale nejjasnější planety Sluneční soustavy - Venuši a Jupiter. Dvojice planet byla mimo jiné hlavním aktérem při nedávném zákrytu Jupiteru Měsícem. Fotogenické uskupení těchto těles s hvězdnými objekty na pozadní budeme moci pozorovat ještě dalších několik týdnů.

01.08.2012 16:00 Jiří Srba Vzdálený vesmír

Modrý vír v řece Eridanus

Poklidně vypadající galaxie skrývá bouřlivé děje

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (031/2012): Dalekohled ESO/VLT pořídil nový snímek galaxie NGC 1187. Tato působivá spirála se nachází asi 60 milionů světelných let od nás a na obloze ji naleznete v souhvězdí Eridanus. V této galaxii byly za uplynulých třicet let pozorovány dva výbuchy supernovy. Ten poslední v roce 2007. Uvedený snímek je nejdetailnějším záběrem této galaxie, jaký byl kdy pořízen.

01.08.2012 13:00 Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity 10. díl: MARDI

MARDI - snímek kamery na Zemi. NASA/JPL/MSSS

Série článků o vědeckém vybavení na palubě roveru Curiosity dnes končí. Dnes se budeme věnovat přístroji, který přijde ke slovu jako první – kamera, jejíž čas nastane už při vlastním sestupu. Nese jméno MARDI, což vychází ze slov Mars Descent Imager. Samotné čtení o Curiosity ještě na konci není, pokračovat budeme až do přistání.

01.08.2012 07:00 František Martinek Vzdálený vesmír

Kulová hvězdokupa M 68 okem HST

Hubblův kosmický dalekohled HST poskytnul tento nádherný pohled na zcela zaplněné hvězdné "tábořiště" s názvem Messier 68 (zkráceně M 68). Objekt je znám také pod označením NGC 4590. Takovéto vesmírné objekty kulového tvaru astronomové označují termínem kulová hvězdokupa.

31.07.2012 17:00 Martin Gembec Multimédia

Vesmírná videa: červenec 2012

Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel Pech

V červenci se toho hodně událo u Mezinárodní vesmírné stanice. Úvodem se k tomu vrátíme. Ve dne jinak dominovala vysoká sluneční aktivita a dokonce nastaly slabší polární záře. Vrcholila sezóna nočních svítících oblak. Do vesmíru se vydala řada družic, mezi nimi se vrátíme ke startu MSG-3. Závěrem nebude chybět výlet na Měsíc a konečně ani krásná tmavá obloha.

31.07.2012 13:00 Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity 9. díl: DAN

Diagram znázorňuje schématicky princip, na kterém je založeno hledání vodního ledu pod povrchem Marsu. NASA/JPL-Caltech

V dnešním díle našeho seriálu se podíváme na ruský příspěvek k projektu vozítka Curiosity. Je jím přístroj DAN, tedy Dynamic Albedo of Neutrons. Hlavním úkolem tohoto přístroje je pátrat po vodě. Dokáže totiž odhalit atomy vodíku i v hloubce půl metru pod povrchem. Využívá k tomu vystřelovaných neutronů a následně měří a vyhodnocuje, jak se odráží.

31.07.2012 06:50 František Martinek Hvězdy

Zakázaná dvojhvězda objevena

Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky. Autor: NASA — Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky.
*Autor: NASA*

Astronomové předpokládají, že asi polovina hvězd v naší Galaxii je, na rozdíl od našeho Slunce, součástí binárních systémů (dvojhvězd), v nichž dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe, resp. kolem společného hmotného středu. Avšak existují rovněž limity, jak blízko se mohou obě hvězdy k sobě přiblížit, aniž by splynuly v jednu velkou hvězdu.

30.07.2012 19:48 František Martinek Sluneční soustava

Vodu na Zemi donesly planetky, ne komety

Voda má původ v kometách nebo asteroidech?

Zda byly zdrojem vody na Zemi komety nebo asteroidy, je téma, které bylo dlouhou dobu námětem debat astronomů. Nyní byl na základě analýzy složení meteoritů vysloven názor, že pozemská voda nemá původ ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, ale zdá se být pravděpodobnější, že ji na Zemi dopravily asteroidy.

30.07.2012 13:00 Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity 8. díl: RAD

RAD - letový model a schéma umístění. NASA/JPL

Dnes nás čeká přístroj, kterému začala služba krátce po startu. Ani nemusel čekat na přistání na Marsu aby mohl sbírat cenná data. Ten přístroj se jmenuje RAD a jeho úkolem je sbírat informace o vysokoenergetických atomárních a subatomárních částicích, které přichází ze Slunce a dalších zdrojů jako třeba vybuchující supernovy. Tím vytváří přirozenou radiaci, která má vliv jak na vznik života, tak i v budoucnu na pilotovanou výpravu k Marsu. Díky datům z tohoto přístroje bude možné určit, jak silnou protiradiační stěnu bude kosmická loď potřebovat.

30.07.2012 10:40 Jiří Srba Hvězdy

Nejjasnější hvězdy nežijí osamoceně

VLT odhalil, že většina nejhmotnějších stálic žije v interagujících párech

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (030/2012): Nová studie provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) ukázala, že většina velmi jasných a extrémně hmotných hvězd, které významně ovlivňují vývoj galaxií, nežije osamoceně. Téměř tři čtvrtiny z nich - mnohem více než se dříve myslelo - mají hvězdného souputníka. Většina párů zažívá mohutné vzájemné interakce, jako je přenos hmoty z jedné složky na druhou. A asi třetina těchto dvojhvězd se nakonec slije do jediného objektu. Výsledky byly publikovány 27. července 2012 v odborném časopise Science.

30.07.2012 06:00 Martin Gembec Úkazy

31. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 1. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 7. do 5. 8.

Měsíc bude v úplňku. Večer se nízko na jihozápadě nachází Mars a Saturn. Brzy nad ránem je vidět Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá nad ránem. U stanice se vystřídaly zásobovací lodě, další má startovat už ve středu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. srpna ve 22:00 SELČ.

29.07.2012 20:41 Vít Straka Kosmonautika

Loď Progress s autopilotem nové generace slavila na druhý pokus úspěch

Progress M-15M při finálním přibližování k ISS pro druhé spojení. Autor: TV NASA — Progress M-15M při finálním přibližování k ISS pro druhé spojení.
*Autor: TV NASA*

Ruský bezpilotní "náklaďák" Progress M-15M, 47. loď svého druhu, jež zamířila ke stanici ISS, v dubnu dopravil na palubu kosmické stanice 2,8 tuny zásob a výbavy. V neděli 22. července Mezinárodní kosmickou stanici opustil, ještě však ne definitivně, za nějakých 30 hodin se s ní měl opět spojit a vyzkoušet přitom poprvé v praxi novou vylepšenou verzi autopilota Kurs-NA. Toto však skončilo naprostým nezdarem, nový autopilot během testu v noci na 24. července krátce po svém zapnutí vypověděl službu a loď se musela stanici vyhnout. Po několika dnech Progress nesoucí hardware nového Kursu dostal poslední šanci - a uspěl! Se stanicí se pod taktovkou vylepšeného autopilotu hladce spojil v neděli 29. července nad ránem.

27.07.2012 13:00 Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity 7. díl: REMS

Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech

Jak jsme slibovali včera, v dalším díle našeho seriálu se budeme věnovat přístroji REMS, což je zkratka z výrazu Rover Environmental Monitoring Station, což by se dalo přeložit jako stanice monitorující podmínky v okolí roveru. A tento český překlad poměrně přesně ukazuje, co od tohoto přístroje můžeme očekávat. Jeho hlavním úkolem je mapování počasí v průběhu dne a delších časových úseků.

27.07.2012 06:50 František Martinek Sluneční soustava

Řeky na Saturnově měsíci Titan

Hustá atmosféra Titanu bohatá na metan a dusík skrývala mnoho let před astronomy to, co leží pod ní - na povrchu měsíce. Největší měsíc Saturnu se jeví při pozorování dalekohledem jako zamlžená oranžová koule, na rozdíl od ostatních měsíců ve Sluneční soustavě, jejichž povrch je pokryt spoustou kráterů.

26.07.2012 17:00 Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity 6. díl: SAM

SAM - schema jednotlivých částí, NASA/JPL-Caltech

Dnes se budeme věnovat největšímu vědeckém přístroji, který můžeme na roveru Curiosity najít. Je to v podstatě samočinná laboratoř a nese název SAM. Což je zkratka z výrazu Sample Analysis at Mars. Jeho úkolem je pátrat po chemických důkazech dřívější existence života – třeba po uhlíkatých sloučeninách.

26.07.2012 13:00 Martin Popek Sluneční soustava

Bouřlivý počátek července v mezosféře

Nadoblačné blesky. Autor: Martin Popek — Nadoblačné blesky.
*Autor: Martin Popek*

Předpověď pro první červencový týden slibovala pro střední Evropu výborné podmínky pro vznik rozsáhlejších bouřkových systémů. Vše vyšlo na 100 % a tak jsme mohli sledovat nejen běžné projevy elektrické aktivity v troposféře, ale i ty vzácnější ve vyšších vrstvách atmosféry. Zejména pak byly k vidění ty nejběžnější typy Red sprites a Tendril. Tyto blesky se spouštějí z ionosféry z výšce 90 km a většina prochází i končí v mezosféře. V některých případech blesky pokračuji níže do stratosféry v podobě jemných vlásečnic tzv. Tendrils. Ty můžou dosáhnout výšky až 30 km nad zemským povrchem.

26.07.2012 07:00 Ondřej Trnka Kosmonautika

Voyager 1 se zřejmě dostává do mezihvězdného prostředí

Hranici Sluneční soustavy obvykle umisťujeme do míst, kde vliv Slunce přestává dominovat nad vlivem okolních hvězd a mezihvězdného prostředí. Nejčastěji se setkáme s tvrzením, že poslední výspou Sluneční soustavy je Oortův oblak komet, který sahá až do vzdálenosti 50 000 astronomických jednotek (AU). To je přibližně vzdálenost, kde ještě mohou kometární jádra stabilně obíhat okolo Slunce, aniž by vliv okolních hvězd příliš narušoval jejich dráhy. Ne všechny vlivy Slunce však sahají do takových vzdáleností.

25.07.2012 17:00 Dušan Majer Kosmonautika

Curiosity 5. díl: CheMin

Dnes se podíváme na první přístroj, který má za úkol přímé zkoumání vzorků, tedy prachu a úlomků kamenů. Až doposud jsme se zaměřovali spíše na průzkum z větší či menší vzdálenosti. Teď nás čeká přístroj CheMin (Chemistry & Mineralogy), který se nachází na těle roveru a jeho úkolem není nic jiného, než provádět chemické rozbory odebraných vzorků. V nich bude pátrat především po prvcích, které jsou potřebné pro vznik života.

Vyhledávání v článcích