Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jan Kondziolka Světelné znečištění

Zlepšení osvětlení na Uhlířském vrchu u Bruntálu

ISS z Uhlířského vrchu, v pozadí město Bruntál
ISS z Uhlířského vrchu, v pozadí město Bruntál
Uhlířský vrch je jedinečná přírodní památka. Je jednou z našich českých sopek, resp. jejím pozůstatkem. Není ale jen geologickou lokalitou. Její význam spočívá i ve výskytu jedinečné přírody, spolu s několika ohroženými rostlinými i živočišnými druhy. Další zajimavostí je kostel, nacházející se na vrcholku kopce. Bohužel pro astronoma i biologa je právě toto trnem v oku.

Věra Bartáková Ostatní

Jaká byla Noc na hvězdárně ve Valašském Meziříčí?

Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí. Autor: Petr Trnka
Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí.
Autor: Petr Trnka
Někdy si počasí postaví hlavu. Ve čtvrtek 28.10. to vypadalo právě na takový případ. Noc na hvězdárně ve Valašském Meziříčí tak začínala při zatažené obloze. Naštěstí se o několik hodin později, v tu nejvhodnější chvíli, nad námi nebe rozjasnilo a tak děti nepřišly ani o pohled na hvězdné nebe. Podívejme se ale na celou akci podrobněji.

František Martinek Sluneční soustava

Planeta Saturn vyzařuje méně energie

Planeta Saturn v nepravých barvách
Planeta Saturn v nepravých barvách
Planeta Saturn postupně "zhasíná", říkají astronomové z týmu sondy Cassini. Podobně jako stolní lampa, které omezujeme přívod elektrického proudu, Saturn za poslední čtyři roky vyzařuje stále menší a menší množství energie v oboru infračerveného záření, přičemž jeho jižní polokoule je poněkud jasnější než severní.

Aleš Majer Ostatní

Klub astronomů Liberecka pobočkou České astronomické společnosti

Logo Klubu astronomů Liberecka (KaL)
Logo Klubu astronomů Liberecka (KaL)
Dne 22. listopadu 2010 byla u příležitosti tradičního astronomického setkání v Klubu Na Rampě v Jablonci nad Nisou založena místní pobočka České astronomické společnosti (ČAS) pod názvem Klub astronomů Liberecka. Tato organizace je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti.

Tisková zpráva Klubu astronomů Liberecka č. 1/2010.

Jana Tichá Ostatní

Zemřel Brian G. Marsden

Brian Mardsen v Harvard Center for Astrophysics, 1999
Brian Mardsen v Harvard Center for Astrophysics, 1999
Brian G. Marsden byl jedním z největších expertů na dynamiku malých těles Sluneční soustavy druhé poloviny dvacátého století. Jeho práce a život se desítky let prolínaly s rozmachem výzkumu blízkozemních asteroidů, transneptunických těles, měsíců obřích planet, zejména Uranu či sungrazing komet. Zároveň byl člověkem neobvykle velkého rozhledu i mimo astronomii a také pozoruhodného humoru. Jakýkoliv článek však může jen těžko vyjádřit všechno, co jsme získali setkáváním s tak významným odborníkem, výraznou osobností, spolupracovníkem, snad i přítelem a co jsme právě ztratili.

Ivo Míček Multimédia

Výtvarná a fotografická soutěž "Moje vánoční kometa..." (2010)

Soutěž: Moje vánoční kometa
Soutěž: Moje vánoční kometa
Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) vyhlašuje již 5. ročník výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.

Martin Gembec Úkazy

47. vesmírný týden 2010

mapa-2010-47, Zdroj: Stellarium
mapa-2010-47, Zdroj: Stellarium
Přinášíme na týden od 22. do 28. 11. 2010 přehled událostí - Měsíc, planety, úkazy na obloze, kosmonautiku a výročí.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. listopadu 2010 ve 20:00 SEČ.

Miloš Tichý Sluneční soustava

Přednáška Plynní a ledoví obři

Neptun na snímku ze sondy Voyager
Neptun na snímku ze sondy Voyager
Daleko ve Sluneční soustavě se nacházejí světy, které jsou zcela odlišné než planety ve vnitřní části Sluneční soustavy. Jsou to obrovské, plynné planety bez pevného povrchu - plynní a ledoví obři. Ačkoliv se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, ovlivnili její podobu a vývoj zcela zásadním způsobem.

Miroslav Šulc Sluneční soustava

Planeta X a pomatená webová zpráva - díl druhý (dokončení)

Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělce
Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělce
Druhý díl článku zaměřujícího se na nesmyslné a až trestuhodně poplašné informace v článku na www.matrix-2001.cz ohledně hypotetické planety Nibiru se zaměří na informace ohledně vlivu planety X na Slunce. Mimo jiné též uvedeme na pravou míru nesmysly kolem magnetického pole této planety a vlivu na zemské magnetické pole.

Miroslav Šulc Sluneční soustava

Planeta X a pomatená webová zpráva - díl první

Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusy
Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusy
Na stránce www.matrix-2001.cz se vyskytuje obsáhlý článek předpovídající katastrofu související s očekávaným návratem hypotetické planety Nibiru. Článek obsahuje řadu nepravd, dezinformací a neúplných údajů. Poněvadž šíření takovýchto zpráv je obelháváním a plašením čtenářů, podávám k tomuto textu vysvětlení.

Petr Horálek Sluneční soustava

Jupiter mění tvář i při pohledu menším dalekohledem

Jupiter s pásem (červenec 2009) a bez něj (leden 2010). Autor: HST
Jupiter s pásem (červenec 2009) a bez něj (leden 2010).
Autor: HST
Planeta Jupiter, která je nyní pozorovatelná na večerní obloze, se v malém dalekohledu doslova mění před očima. V nadcházející době to však nebude jen díky její rychlé rotaci kolem osy. Už v malém dalekohledu lze na kotoučku planety spatřit tmavé a světlé oblačné pásy jdoucí rovnoběžně s rovníkem planety. Nejvýraznější dva - jižní a severní rovníkový pás - byly neoddělitelnou ozdobou povrchu planety po celá desetiletí. To ovšem přestalo platit na počátku tohoto roku, kdy jižní pás zmizel. Nyní, zhruba po roce, se zdá, že Jupiter opět získá svou původní známou tvář.

Petr Sobotka Ostatní

Kopalův památník v Litomyšli opraven

Původní vzhled z roku 2004
Původní vzhled z roku 2004
Unikátní památník připomínající dvojhvězdu a doplněný displejem citací prof. Kopala, byl poškozen v červenci 2009 přívalem vody. Památník nebylo možno obnovit v původní podobě, ale za to vznikla podoba nová, neméně zajímavá.

Vít Straka Kosmonautika

Záznam: online přenos výstupu kosmonautů z paluby ISS

Práce mimo stanici
Práce mimo stanici
Dva ruští kosmonauté, dlouhodobě pobývající na stanici ISS, ji 15. listopadu na několik hodin opustili, aby "venku" provedli některé modernizační, údržbářské a vědecké úkoly. Jejich výstup začal v 15:55 SEČ a trval 6 hodin a 27 minut, zde začal přenos jeho příprav a průběhu v 15:00.
Jan Kondziolka Ostatní

Pořad Dny bez nocí

Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan Kondziolka
Obloha zasažená světelným znečištěním.
Autor: Jan Kondziolka
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně v produkci Pavla Gabzdyla vyrobila krátký film Dny bez nocí. Ve vysoké kvalitě Vám jej přinášíme v tomto článku.

František Martinek Vzdálený vesmír

Kulová hvězdokupa Omega Centauri

Část kulové hvězdokupy Omega Centauri na snímku z HST.
Část kulové hvězdokupy Omega Centauri na snímku z HST.
Kulová hvězdokupa Omega Centauri vzbuzovala pozornost pozorovatelů oblohy od doby před 2 000 roky, kdy starověký astronom Ptolemaios zhotovil první hvězdný katalog. Ptolemaios však hvězdokupu považoval za samostatnou hvězdu. Neměl ani zdání, že tato "hvězda" je ve skutečnosti téměř deset miliónů hvězd, obíhajících kolem vlastního gravitačního centra.

Viktor Votruba Multimédia

ČAM 2010.10 - Orionův pás

ČAM 2010.10 - Orionův pás (icon)
ČAM 2010.10 - Orionův pás (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2010 obdržel snímek Pavla Pecha Orionův pás pořízený v Chile.

Krása může mít mnoho podob, od sličných žen na přehlídkových molech přes zdobné ornamenty barokních památek až k romantickým výjevům přírodních scenérií. Příroda je vůbec jedním z nejnadanějších umělců, pro něhož je tvorba neopakovatelných mistrovských děl takříkajíc denním chlebem.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »