Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Josef Ladra Ostatní

Jak kupovat dalekohled

Prakticky každý zájemce o astronomii dříve či později dospěje do stádia, kdy se začne rozhodovat o koupi vlastního dalekohledu. Právě koupě prvního přístroje velmi často rozhodne o tom, zda se jeho zájem o astronomii prohloubí, či zda bude vystřídán zklamáním. Cílem tohoto článku je poskytnout zjednodušený návod, který by měl při tomto výběru pomoci.

Aktuální verzi tohoto textu naleznete v "Radách".
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 6/2006

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Šestý Povětroň obsahuje dva rozsáhlé články, a to jsou pouze jejichprvní části: Miloš Boček píše o vzácném druhu galaxií a Martin Lehkýdiskutuje šíření informací ve vesmíru.Jak se dočteme v článku Petra Horálka, mimořádně úspěšná byla letošnípardubická expedice za Leonidami.Hradecká dvoučlenná skupinka sice vyrazila 17. listopadu na Poloma na Šerlich (to bylo jasno, jenže Leonid nemnoho),ale inkriminovaného 18. vyrazila jaksi "napůl"a na Šerlichu bylo žel jen polojasno.Pozor, reputaci si budeme napravovat 14. a 22. prosince!(Sledujte Dění na obloze a oznámení v e-mailové konferenci ASHK.)Nakonec je nám potěšením písemně gratulovat panu Miroslavu Ouhrabkovik významnému životnímu jubileu.
František Martinek Kosmonautika

Evropská sonda ROSETTA prolétne kolem Marsu

Rosetta_flybymars.jpg
Od svého startu 2. 3. 2004 absolvovala evropská kosmická sonda ROSETTA část své dráhy ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy, aby nakonec zamířila ke svému cíli - ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, k níž dolétne v první polovině roku 2014. Třítunovou kosmickou sondu nebylo možné navést pomocí nosné rakety Ariane 5 přímo na dráhu ke kometě. Na definitivní meziplanetární dráhu bude navedena prostřednictvím čtyř gravitačních manévrů při průletech kolem Země a Marsu, za využití tzv. gravitačního praku.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Obří erupce u hvězdy II Pegasi

Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)
Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)
Vědci pomocí satelitu Swift objevili u "blízké" hvězdy tak silnou erupci, že kdyby nastala na našem Slunci, mohla by vést až k zániku života na Zemi. Tato erupce byla dosud nejenergičtější hvězdnou erupcí, jaká byla kdy pozorována.
František Martinek Kosmonautika

PHOENIX poletí na Mars

Phoenix_2.jpg
Další kosmická sonda, která se zapojí do výzkumu planety Mars, se bude jmenovat PHOENIX. Start této americké sondy je naplánován na 3. 8. 2007. S přistáním sondy se počítá v květnu 2008 v blízkosti polární čepičky na severní polokouli planety. Zde bude pomocí automatického manipulátoru odebírat vzorky horniny. Na základě jejich rozboru bude studována historie vody na Marsu, a také budou zkoumány životní podmínky pro případnou existenci mikrobiálního života.
redakce Ostatní

Seminář k výročí F.Linka - Praha 29.11.

08_7-Link_Frantisek.jpg
Společnost pro dějiny věd a techniky ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR a Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy si dovoluje pozvat Vás na seminář František Link, život, dílo a gravitační čočky který bude uspořádán ke 100. výročí narození Františka Linka (1906-1984), významného českého astrofyzika, prvního ředitele Astronomického ústavu ČSAV, badatele v problematice studia vysoké atmosféry, měsíčních zatmění, cykličnosti v klimatologii a v mnoha dalších oblastech až po obecnou teorii relativity.
František Martinek Kosmonautika

Ruská družice MILLIMETRON bude mj. studovat atmosféry exoplanet

Millimetron.jpg
Za účelem pozorování vzdálených oblastí vesmíru, studia tajemství jeho vzniku a vývoje jsou do kosmického prostoru vypouštěny nejrůznější astrofyzikální observatoře. V rámci federálního kosmického programu Ruska probíhají vývojové práce na velkém počtu kosmických observatoří. Jedná se například o projekty "Spektr-R", "Spektr-UF" a "Spektr-RG". Jako první by měl být realizován projekt Spektr-R (Radioastron), jehož start je naplánován na rok 2007.
Marcel Bělík Úkazy

Zatmění 2006 - sluneční koróna

Tse2006l_1640_15.jpg
Stejně jako na nejvyšší příčku žebříku se vejde pouze jeden člověk, tak i na onen pomyslný stupínek soutěže ČAM se každý měsíc dostane vždy jen jeden snímek. Co však udělat v případě, který nastal právě v říjnovém kole ČAM 2006. Kromě mnoha velmi kvalitních snímků a zejména kromě vítězného obrázku Dalibora Hanžla do soutěže svůj příspěvek zaslal i prof. Miloslav Druckmüller. Jednalo se obrázek sluneční koróny. S podobným snímkem prof. Druckmüller zvítězil již v dubnu, v kole konaném těsně po zatmění Slunce. Tehdy jsme mohli obdivovat obrázek tajemného světa sluneční atmosféry pořízený objektivem o ohnisku 400 mm a zpracovaný autorem ještě na lodi plavící se po Středozemním moři zpět domů. Nový snímek, pořízený dalekohledy podstatně větších rozměrů se nejen svou krásou, ale i vědeckou hodnotou natolik odlišuje od všech podobných snímků, že jsme se rozhodli věnovat mu trochu více prostoru.
Tomáš Hynek Vzdálený vesmír

NGC 7662 - Modrá sněhová koule

ngc7662_061117.jpg
V pátek večer jsem chtěl nasnímat nějakou malou ale jasnou planetární mlhovinu v plném rozlišení sestavy 12" dalekohledu Meade a kamery ST8XME, tedy v ohnisku 3 metry. Počasí mé záměry sice překazilo, ale stihl jsem pořídit alespoň 1 hodinu expozic přes filtr Clear v plném rozlišení kamery (zbývají tedy ještě udělat snímky v polovičním rozlišení přes filtry RGB a vše pak zkombinovat do výsledného LRGB obrázku). Zobrazené detaily jsou ale i přes ne úplně zdařilou pointaci celkem překvapivé! Sami se podívejte...
Tomáš Hynek Multimédia

Velká sluneční skvrna - snímek z Ostravy

sun_061117.jpg
V uplynulých dnech byla po dlouhé době opět na Slunci viditelná poměrně velká sluneční skvrna, která lákala nejen k pohledu a pokochání se, ale také k zaznamenání této události v období minima sluneční aktivity tak vzácné.

Obrázek, který zde můžete vidět, byl pořízen kamerkou Meade LPI přes objektiv Rubinar 5.6/500 mm opatřený Baader sluneční folií (expozice 0.002 sekund - kombinace 20-ti snímků).

Ivo Míček Úkazy

Zvýšená aktivita meteorického roje Leonid v roce 2006

Noční obloha se pravidelně kolem 17. listopadu stává jevištěm pro nejmenší částečky periodické komety 55P/Tempel-Tuttle. Zdánlivě se tak v těchto dnech ze souhvězdí Lva (lat. Leo) rozlétají meteory, které označujeme jako Leonidy. Díky poslednímu návratu jejich mateřské komety v roce 1998 jsme mohli zažít v roce 1999 a dalších letech vysokou aktivitu tohoto kometárního "odpadu", který protíná dráhu naší Země a setkává se pravidelně s naší atmosférou. V tomto roce předpokládáme, že nastane obvyklé maximum 17. 11. v 17:45 SEČ, kdy ale nebude pozorování meteorů z tohoto radiantu možné, protože bude pro nás skrytý hluboko pod obzorem. Těšit se však můžeme na mimořádné podružné maximum dne 19. 11. kolem 5:45 SEČ, v ranních hodinách bychom mohli spatřit spršku až 100 meteorů za hodinu.

Tiskové prohlášení č. 90 České Astronomické Společnosti

redakce Ostatní

Kniha: Proměny vesmíru

promeny_vesmiru.jpg
Lawrence M. Krauss: Proměny vesmíru. Od velkého třesku k životu na Zemi... a ještě dál.

Známý astrofyzik populárním způsobem seznamuje s tématy jako je historie atomu kyslíku od vzniku částic ve velkém třesku přes tvorbu prvků ve hvězdách až k úloze kyslíku pro život organismů. Přitažlivým způsobem představuje málo známá fakta z teorie elementárních částic a podává základy termodynamiky a atomové fyziky. Za tuto knihu byl autor v roce 2002 vyznamenán Americkým institutem fyziky cenou za popularizaci fyziky a astronomie.



23. vesmírný týden 2025

23. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halový jav

Halový jav, Slnečné halo, Parhelium

Další informace »