Dvě exoplanety v soustavě Kepler-36Většina z nás již mnohokrát pozorovala Měsíc v úplňku vycházející nad vzdáleným obzorem. Podívaná je to zcela jistě zajímavá, zvláště když se nám zdá Měsíc těsně nad obzorem poněkud větší. Nyní si představte místo Měsíce obří plynnou planetu o průměru 3krát větším, která se objeví nad obzorem planety, jejíž povrch je pokryt žhavou lávou. Tato cizí vyhlídka se nachází v nově objevené planetární soustavě Kepler-36, kterou od nás dělí vzdálenost 1 200 světelných roků.
Planeta Saturn a její měsíc Titan na snímku ze sondy CassiniAmerická kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem Saturnu, druhé největší planety Sluneční soustavy.
Titan, největší měsíc planety Saturn (průměr 5 150 km), vypadá na pořízeném snímku jako by byl navlečený na tenkou napnutou "šňůru" Saturnova prstence, který vrhá stín na jižní polokouli obří plynné planety. Tuto nádhernou fotografii pořídila sonda Cassini dne 6. 5. 2012 ze vzdálenosti 700 000 km od Titanu.
Mapa oblohy 27. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 25. 6. do 1. 7.
Měsíc je níže nad jihem kolem první čtvrti. Merkur je v největší elongaci od Slunce, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn.
Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje možná viditelnost NLC. Začíná období odpoledních přeletů
ISS přes sluneční disk.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. června ve 23:00 SELČ.
Albert EinsteinVýjimečnou příležitostí pro všechny zájemce bude v rámci konference k
100. výročí Einsteinova pražského pobytu unikátní veřejná přednáška
"Was Einstein right? or how cosmic time keepers probe Einstein's
strange world" profesora Michaela Kramera, světového odborníka v astrofyzice
pulsarů, ředitele Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii v Bonnu.
Ta proběhne ve středu 27. června ve 20:00 hod ve Velké aule
Filozofické fakulty na Palachově náměstí 2, Praha 1.
Objevový snímek planetky 2012 LG11Astronóm Krisztián Sárneczky pravidelne poľuje na asteroidy a kométy 60 cm Schmidtovým teleskopom z observatória Konkoly, Piszkéstető, Maďarsko. Od jesene 2010 s ním spolupracujem na vyhodnocovaní takto napozorovaných CCD záberov.
Sluneční skvrna AR1339. Zdroj: SDO/NASA. Přinášíme rozhovor o výzkumu pracovníka Slunečního oddělení Astronomického ústavu Mgr. Jana Jurčáka, Ph.D., který letos obdržel Prémii Otto Wichterleho. Tématem jsou především sluneční skvrny.
ngc6357 - eso1226 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (026/2012): Dalekohled ESO/VLT pořídil dosud nejdetailnější snímek působivé části hvězdné porodnice NGC 6357. Na tomto záběru je zachyceno mnoho mladých horkých hvězd, zářivých oblaků plynu a neobvyklých prachových útvarů, které vznikly působením intenzivního ultrafialového záření a mohutných proudů nabitých částic vyvrhovaných mladými hvězdami.
Dvojice galaxií NGC 3314A a NGC 3314BObjekty NGC 3314A a NGC 3314B vypadají podobně, jako kdyby se nacházely uprostřed procesu probíhající galaktické srážky. Avšak ve skutečnosti je dělí vzdálenost několika desítek miliónů světelných roků prázdného prostoru (zhruba desetinásobek vzdálenosti mezi naší Galaxií a galaxií M 31 v souhvězdí Andromedy). Jejich zdánlivá blízkost je pouze dílem perspektivy.
Otevřená hvězdokupa Mel 111
Pokud váš zrak zabrousí na obloze do oblasti mezi Lvem a Pastýřem, pravděpodobně vás zaujme shluk slabých hvězd, který se zde nachází. Dříve byly považovány za součást Lva a tvořily zakončení (střapec) jeho ocasu, případně byly přiřazovány k souhvězdí Panny. Pohled do současného hvězdného atlasu ukáže, že nyní se v tomto místě nachází nevýrazné souhvězdí Vlasy Bereniky. Jeho obrazec tvoří pouhé tři slabé hvězdy, jejichž jasnost se pohybuje mezi 4,2 a 4,4 mag. Nejvýraznější útvar celého souhvězdí je tak poměrně nahuštěné uskupení hvězd, které vytváří blízká otevřená hvězdokupa.
Česká vlajka na La Silla. Autor: Zdeněk BardonV roce 50. výročí založení Evropské jižní observatoře zavlála na
observatoři ESO La Silla v Chile česká vlajka. Nikoliv jen jako vlajka
členského státu ESO, ale jako oznámení o chystaném začátku pozorování
českými astronomy z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, a to
Dánským dalekohledem o průměru 1,54 metru.
Představa protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdyTvorba terestrických planet vyžaduje suroviny, které nebyly v rané historii vývoje vesmíru k dispozici. Velký třesk zaplnil vesmír pouze vodíkem a héliem. Chemické prvky jako křemík a kyslík - klíčové složky hornin - musely být postupně vytvořeny v nitrech hvězd. Avšak jak dlouho to trvalo? A jak velké množství těžkých prvků musí být k dispozici pro vznik planet?
Jiří Grygar na zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Paříži Ve čtvrtek 21. června 2012 se od 19 hodin uskuteční přednáška Dr. Jiřího Grygara na téma Století kosmického záření. Na přednášku můžete zavítat do přednáškového sálu hotelu DAP Praha 6, Vítězné nám. 4 (u konečné stanice metra A Dejvická). Vstup na přednášku je volný do vyčerpání kapacity sálu.
Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6.
Měsíc po novu uvidíme na večerní obloze. Solidní viditelnost má Merkur, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno se
dá pomalu hledat Jupiter a Venuše, která je ale lepší přes den nebo v dalších týdnech. Pokračuje viditelnost NLC. Začíná astronomické
léto. Přelety ISS končí nad jihozápadem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. června ve 23:00 SELČ.
Sluneční skvrny. Autor: Pavel UhrinNa sluneční tváři se na nás opět usmívají výraznější skvrny, které jsou za vhodných podmínek či přes bezpečný filtr viditelné i pouhýma očima. Dalekohled je pak krásně rozloží na jejich temné umbry a paprskovité penumbry. Ačkoliv jsou a ještě hlavním hitem noční oblaka, jejichž letošní sezóna nás už stihla mile překvapit a vyplatí se dále za soumračných dob brouzdat očima po obzoru, i skvrny fotografy zaujaly. Snímky skvrn AR1504 a AR1505 nám již několik čtenářů zaslalo, což si zaslouží tuto galerii. Autorům děkujeme a připomínáme, že výrazné skvrny budou vidět ještě necelý týden.
NLC 2012. Autor: Martin HybnerLetošní sezóna nočních svítících oblak začala skutečně velkolepě. Pozorována byla NLC viditelná po celé obloze, což je na české poměry vskutku neobvyklé. Sezóna 2012 ovšem pokračuje a vy můžete své snímky elektricky modravých či stříbřitých oblak i nadále zasílat do této galerie. Pozorujte vždy večer mezi desátou a půlnocí, či ráno mezi druhou a čtvrtou hodinou. Autorům již došlých snímků děkujeme a těšíme se na další úlovky!
Astronomové z University of Texas, Austin a Wesleyan University použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope na UT Austin’s McDonald Observatory k potvrzení předpokladu, že se exoplanety velikosti Jupiteru v blízkých planetárních soustavách vypařují (i když nesmírně pomalu), protože jsou ovlivňovány mateřskou hvězdou. Jejich objev může astronomům pomoci lépe porozumět vzájemným interakcím mezi hvězdou a planetou v jiných planetárních soustavách, kde by se mohl vyskytovat život.
Převoz rakety Dlouhý pochod s lodí Shenzhou 9. Autor: spaceflightnow.comMinulou sobotu, tj. 9. června 2012, absolvovala raketa Long March (Dlouhý pochod) 2F převoz z montážní haly na startovní rampu pouštního kosmodromu Jiuquan dlouhý půl druhého kilometru. Převoz značí, že "pilotovaná mise, zahrnující spojení plavidel Shenzhou 9 a Tiangong 1, vstoupila do poslední přípravné fáze," jak uvedla čínská armáda. Tříčlenná posádka lodi má demonstrovat spojení s kosmickou stanicí v manuálním módu.
Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno. Autor: Petr HorálekDnes 15. června 2012 v časných ranních hodinách došlo na české obloze k výjimečnému atmosférickému jevu. Objevila se neobvykle výrazná noční, nebo také mezosférická oblaka, která dosáhla takové intenzity, jaké na české poměry nabývají skutečně zřídkakdy. Za posledních 5 let by se dalo mluvit pouze o dvou podobných případech, dnešní úkaz byl však patrně nejvýraznější. Sezóna nočních oblak je navíc teprve na svém začátku.
Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí SlunceAstronomové získávají stále lepší a přesnější informace o našich kosmických sousedech. Slunce se nachází na okraji jednoho spirálního ramene Galaxie, zhruba ve dvou třetinách vzdálenosti mezi jejím středem a vnějším okrajem. Leží uvnitř docela klidné oblasti s průměrným počtem hvězd. Nedávno astronomická družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE) objevila novou skupinku hvězd v těsné blízkosti Slunce: jedná se o rodinu "nedorostlých" hvězd, tzv. hnědých trpaslíků.
e-elt - eso1225 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2012): ESO buduje největší dalekohled na světě v optickém/infračerveném oboru. Na svém dnešním zasedání v Garchingu rada ESO schválila program European Extremely Large Telescope (E-ELT), očekávajíc potvrzení čtyř takzvaných "ad referendum" hlasů. Dalekohled E-ELT zahájí svůj provoz v příštím desetiletí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
