Západ Slunce. Autor: Luděk FíkTak jak Islandská sopka Eyjafjallajökull chrlí poslední dny prach a popel, tak na nás média chrlí informace o apokalyptickém zastavení dopravy a hroucení se výdobytků civilizace. Z médií se k nám také dostala informace, že se sopečný prach dostává i na naše území. Ale co vlastně máme na obloze vidět?
20. apríl bol na medzinárodnej konferencii Starlight 20. apríla 2007 za podpory UNESCO, Medzinárodnej astronomickej únie a iných národných a medzinárodných organizácií vyhlásený ako Deň ochrany hviezdneho neba.
Hnědý trpaslík s planetou na základě pozorování HSTPokud by naše dalekohledy byly mnohem výkonnější než dnes, astronomové by pozorovali objekty, které takřka odporují zdravému rozumu. Posledním příkladem je objev tělesa podobného planetě, které obíhá kolem hnědého trpaslíka, jehož hmotnost je odhadována na 20 hmotností planety Jupiter. Hmotnost průvodce byla odhadnuta na 5 až 10 hmotností Jupiteru. Avšak toto těleso se vytvořilo za dobu kratší než 1 milión roků - což je přibližné stáří hnědého trpaslíka - tedy mnohem rychleji, než je předpokládaná doba pro vznik planet podle současných teorií.
Teplotní mapa měsíce MimasKdyž kosmická sonda Cassini zjistila před několika lety pomocí svých přístrojů, že oblast v okolí jižního pólu měsíce Enceladus je značně teplejší než zbývající část povrchu, bylo to pro astronomy překvapením. Totéž se nyní opakuje u měsíce Mimas, avšak důvod rozdílných teplot na povrchu bude zřejmě jiný.
Astronomický den na Jizerce 22. května 2010Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci se SUNDISK s.r.o. zvou všechny příznivce astronomie v sobotu 22. 5. 2010 od 13 hod na rodinné odpoledne a večer na Jizerce. Připraven je zajímavý program jako pozorování dalekohledy nebo přednáška a beseda s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc.
Explozí poškozený servisní modul Odyssey. Autor: Apollo 13V neděli 11. dubna 2010 jsme si připomněli 40. výročí startu lunární expedice Apollo 13, dramatické mise se šťastným koncem, proslavené především hollywoodským velkofilmem s Tomem Hanksem v hlavní roli. Plánované přistání na Měsíci překazila exploze kyslíkové nádrže a let se změnil v jednu velkou improvizaci, snažící se o záchranu tří astronautů. Pojďme využít tohoto kulatého výročí a připomenout si průběh a pozadí této dramatické mise.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 142 z 12. 4. 2010.
ČAM 2010.03Vítězným snímkem "České astrofotografie měsíce" za měsíc březen se stala fotografie s názvem "Analemma" pana Libora Judase. Pro poučené z astronomie nebude možná tento podivný název záhadou, zmíníme se ale krátce o jeho významu, poněvadž jeho obsah sahá až ke kořenům astronomie.
1,5m dánský dalekohled na La SillaDánský dalekohled o průměru zrcadla 1,5 metru slouží na observatoři La Silla už od roku 1975. Nachází se v Chile v místě, kde Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala celou skupinu dalekohledů. Dánští astronomové nabízí svůj 1,5metrový dalekohled českým vědcům, kteří by ho využívali po většinu roku. Jednání vede za Astronomický ústav AV ČR Mgr. Petr Pravec, PhD.
Úlomky meteoritu Košice
Jak jste si na těchto stránkách mohli
přečíst již dříve, dne 28. února 2010 byl ze Slovenska a okolních států
pozorován velmi jasný bolid. Letěl přibližně od východu na západ a během průletu
čtyřikrát explodoval. Nejsilnější výbuch, který jej roztrhal na malé části, nastal
35 km nad povrchem. Původní průměr tělesa se odhaduje na 1,5 metru a
hmotnost na několik tun.
Betelgeuze v rameni Orionu. Zdroj: HSTMedzinárodní tím astronómov pod vedením Pierre Kervella (Observatoire de Paris) získal jedinečný snímok povrchu červeného nadobra, hviezdy Betelgeuze (súhvezdie Orión). Získaný snímok dokazuje prítomnosť dvoch obrovských svetlých škvŕn, ktoré zakrývajú väčšiu časť viditeľného povrchu hviezdy.
Předání ocenění „Astrofotograf roku 2009“ (autor: J. Jindra)"Astrofotograf roku 2009" pan Jiří Linet se dočkal své plakety. Na 18. sjezdu České astronomické společnosti mu ji za porotu "České astrofografie měsíce" předal Zdenek Bardon spolu s oběma předsedy ČAS - čestným předsedou dr. Jiřím Grygarem a v tu chvíli stále ještě aktuální předsedkyní dr. Evou Markovou. Součástí ocenění je také bronzová destička s astrofotografovým jménem, která se tak dostane do sousedství předchozích nositelů tohoto titulu na pamětní desce umístěné v "bečvářově" kopuli úpické hvězdárny.
Model raketoplánu ze stavebnice MERKURTechmania science center a Europe Direct Plzeň pro vás pravidelně připravuje akce, se kterými se jinde v regionu nesetkáte. A protože se blíží duben, rozhodli jsme se, že tento měsíc bude v Techmanii ve znamení kosmonautiky. V jeho rámci vám nabídneme bohatou zásobu "vesmírně" orientovaných show, přednášek, soutěží či výstav, na které dlouho nezapomenete.
Bolid nad západní Alabamou
Zajímavý bolid byl spatřen 19. března 2010 ve 23:19 místního času
(20. března 4:19 UT) nad západní Alabamou. Jeho jasnost byla údajně větší než srpek Měsíce, ale jinak se na první pohled ničím nelišil od podobně jasných meteorů.
V tomto článku naleznete každý den čerstvé informace o průběhu mise raketoplánu Discovery, který má za úkol doručit na Mezinárodní kosmickou stanici 10 tun zásob a vybavení a jeho posádka bude mít na ISS také plné ruce práce. Návrat na Zemi je plánován 19. dubna.
Dotkni se hvězd...Je teplý letní večer, asi dvě hodiny po západu slunce. Pod jasnou a hvězdami prozářenou oblohou se otevírá kopule hvězdárny. Dalekohled se mezitím sám automaticky nastavuje na souřadnice, které před chvíli do počítače zadal mladý astronom. Stejně jako minulou noc se chystá fotografovat galaxii ve Velké medvědici. Na včerejším snímku je totiž neidentifikovaný objekt. Rychle prohlídne právě pořízený snímek, na kterém ho ale nezajímají úchvatné detaily v galaxii, ale slabá hvězdička. Od včerejší noci se mírně posunula. Zdá se taky trochu rozmazaná — není pochyb — je to kometa! Rychlý výpočet její dráhy odhalí… PROBOHA! Srazí se ze Zemí!
Kosmický letoun Discovery se se sedmi astronauty vydal k Mezinárodní kosmické stanici na Velikonoční pondělí ve 12:21 SELČ, náš přenos zde začal v 11:30.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerVětšina přírodních diamantů na Zemi vznikla za vysokých tlaků a teplot, tedy za podmínek, které panují v zemském plášti, v hloubkách 140 až 200 km pod povrchem. Minerály obsahující uhlík poskytly zdroje pro vznik diamantů, který probíhal v období 1 až 3,3 miliardy po vzniku Země (tj. v období 25 až 75 % věku planety).
Start raketoplánu Discovery k misi STS-131 na Mezinárodní kosmickou stanici je v plánu právě na Velikonoční pondělí. Půjde především o zásobovací a údržbářský let, při kterém raketoplánem pocestuje dopravní modul Leonardo. I když se provoz raketoplánů nezadržitelně blíží ke svému závěru, mohou mise těchto strojů ještě stále lámat rekordy.
Kulová hvězdokupa M4 Dnes se vydáme za další kulovou hvězdokupou. Tato bude ale trochu jiná než ty z předchozích dílů tohoto seriálu. Kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121) najdeme v souhvězdí Štíra. Leží jen asi stupeň západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí, červeného veleobra Antares, představujícího Štírovo srdce. Za velmi dobrých podmínek může být M4 viditelná dokonce pouhým okem. V našich zeměpisných šířkách však nikdy nevystoupí příliš vysoko nad jižní horizont a často se tak ztrácí na přesvětlené obloze.
Start Expedice 23Z kosmodromu Bajkonur 2. dubna odstartovala nosná raketa Sojuz se stejnojmennou lodí, která nesla tři kosmonauty a po vynesení na oběžnou dráhu zamířila k Mezinárodní kosmické stanici, kde její posádka stráví půl roku. Přenos zde začal v 5:30, start se uskutečnil v 6:04.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
