Černá díra Autor: HST Černé díry mají stále punc skoro mystických objektů. Ale je třeba říct, že naše znalosti, co to černé díry jsou, jak se chovají sami nebo hmota v jejich okolí, to všechno je předmětem intenzivního výzkumu, který přináší své výsledky. Na černé díry a především na jejich rotaci se zaměřuje Doc. Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR.
ESTCube-1. Autor: ESTCUBE. aneb „chytrá horákyně“ na finský způsob…
Když jsem poprvé viděl tento koncept, říkal jsem si – to přece nemůže být pravda – plachetnice, která bude mít místo plachty jen „deštníkovou kostru“ ze spletených vodivých lanek a které budou přenášet náboj z okolního prostoru, to se přece nemůže dát do pohybu. O co se má v tomto případě částice slunečního větru opřít?
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick BaldridgeHvězdárna a planetárium Brno zve v únoru návštěvníky na Měsíc. Její pracovníci připravili nové pořady pod umělou oblohou velkého planetária – pro dospělé i děti – ve kterých hraje hlavní roli právě náš vesmírný soused. Na netradiční výstavě můžete také pátrat po stopách člověka na Měsíci, připraveny jsou i lunární aktivity pro odborníky, stejně jako uživatele internetu.
Obálky odvržené hmoty kolem hvězdy Betelgeuse Autor: ESA/Herschel/PACS/L. Decin et alČetné plynné obálky byly objeveny v okolí hvězdy Betelgeuse, která patří do skupiny tzv. veleobrů. Tento nový snímek pořídila kosmická observatoř Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Hvězda se svým „ochranným štítem“ v podobě četných oblouků odvrženého materiálu by se mohla srazit s dosud netušenou hradbou prachu. K této kolizi by mohlo dojít během 5 000 let.
Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2.
Měsíc úbývá k poslední čtvrti. V první polovině noci pozorujeme Jupiter, ráno Saturn. Opportunity
je na Marsu 9 let. Uplynulo 10 let od havárie raketoplánu Columbia.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. ledna v 18:00 SEČ.
Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012. Autor: NASAKdyž v poslední době slyšíme o průzkumu Marsu roboty, v 90 procentech případů se zprávy týkají relativně nedávno vysazené Curiosity, o níž slyšíme samé superlativy: největší, nejtěžší, nejdokonalejší, nejvybavenější, a tak dále. Zapomínáme však na druhý rover, který se po Rudé planetě prohání také: Opportunity, jež je sice méně technicky vyspělý ale nepřestává překvapovat svou houževnatostí: měl fungovat tři měsíce, dnes si připomínáme deváté výročí jeho marťanského výsadku a vozítko stále svěže pokračuje ve vědecké práci.
Halo kolem Měsíce 22. ledna 2013. Autor: Brian Larmay.V zimním období, zejména při vysokých lednových a únorových úplňcích se může člověk za skoro jasného počasí nabažit neobvyklými atmosférickými jevy. Jde o tzv. halové jevy. Často se vyskytují za vhodného počasí i u Slunce; zejména pak na horách, když českou kotlinu okupuje inverze a jen nad ní je obloha téměř bez obláčku. Ovšem jen téměř - jak kolem Slunce, tak právě i u Měsíce musí být určitý typ řídké oblačnosti, na kterém majestátný obrazec vzniká.
oblaka kosmického prachu v oblasti souhvězdí Orion - APEX - eso1304 Autor: ESO/APEX (MPIfR/ESO/OSO)/T. Stanke et al./Digitized Sky Survey 2 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (004/2013): Snímek pořízený teleskopem APEX (Atacama Pathfinder Experiment) v Chile přináší nový pohled na oblaka kosmického prachu v oblasti souhvězdí Orion. Zatímco ve viditelném světle tyto útvary vypadají temné, kamera LABOCA dalekohledu APEX je schopná zachytit tepelné záření částic prachu a odhalit tak skrytá místa zrodu nových hvězd. Jeden z těchto tmavých oblaků je však trochu jiný, než ostatní.
Kometa Lemmon z 11. ledna 2013. Autor: Rolando Ligustri.Již delší dobu se můžeme těšit na letošní rok z důvodu příletu dvojice jasných komet PanSTARRS a ISON, které by měly být pohodlně viditelné pouhým okem ze severní polokoule letos v březnu, resp. prosinci. Aby toho nebylo málo, nedávno objevená kometa C/2012 F6 (Lemmon) se plánuje přidat do této společnosti. Vývoj její jasnosti ukazuje, že by měla v březnu dosáhnout možná až 3 magnitudy, tedy jako slabší hvězdy viditelné z měst. Bohužel pro nás, při nejvyšší jasnosti bude vidět jen z jižní polokoule a na naši oblohu se dostane až v květnu.
Magellanova mračna v Austrálii. Autor: Petr Horálek a Daniel Sokol.První přednáška roku 2013 nás zavede do exotických krajin a za vzácným nebeským úkazem. Přednášející Petr Horálek z Hvězdárny Úpice a člen Astronomické společnosti Pardubice bude povídat o své strastiplné cestě za listopadovým zatměním Slunce v přednášce nazvané „Za černým Sluncem přes klokany aneb Všecko je tu dangerous“. Přednáška se uskuteční v pátek 25. ledna 2012 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Viktor Hess. Zdroj: Wiki.100 let od objevu kosmického záření si v roce 2012 připomněl celý vědecký svět. Zřejmě nejvýraznější oslavy se odehrály v Česku, konkrétně v Ústí nad Labem. Jejich průběh připomene výstava „Kosmické záření - rok 101“, kterou připravili hlavní organizátoři jubilea Muzeum města Ústí nad Labem, Přírodovědecká fakulta UJEP a Český hydrometeorologický ústav v Ústí nad Labem. Sídlo hydrometeorologického ústavu na v Ústí nad Labem na Kočkově se zároveň stalo poutavým expozičním prostorem, kde se uskuteční vernisáž ve čtvrtek 24. ledna 2013 od 10 hodin.
Různé typy exoplanet v představě výtvarníka Autor: C. Pulliam a D. Aguilar (CfA)Na základě dat z americké družice Kepler astronomové začínají hledat planety velikosti Země obíhající kolem vzdálených hvězd. Nové analýzy dat ukázaly, že přibližně 17 % hvězd vlastní planety velikosti Země na drahách bližších, než obíhá planeta Merkur kolem Slunce. Jestliže je v naší Galaxii přibližně 100 miliard hvězd, může zde existovat nejméně 17 miliard planet velikosti Země!
Částečné zatmění planetky 2012 XE54. Autor: New Millennium Observatory.Raritní událost se podařilo pozorovat astronomům pozorovat 11. prosince 2012. Na několik hodin se do zemského stínu částečně ponořila planetka 2012 XE54, objevená jen dva dny předtím, a nastalo tak před očima vědců částečné zatmění planetky. Jev, který známě věrně u Měsíce, se tak podařilo pozorovat i u jiného tělesa Sluneční soustavy.
Na snímku je zachycena světělná stopa planetky při jejím letu v zemském polostínu.Milan HalousekKosmonautika
Znak NASA
Evropská kosmická agentura ESA, na základě iniciativy sdružení ISEB, bude sponzorovat účast evropských studentů v prestižní letní studentské NASA Academy 2013. NASA Academy je desetitýdenní intenzivní kurz (17. 6. - 24. 8. 2013) určený pro vysokoškolské a postgraduální studenty ve věku 18 - 28 roků se zaměřením na letecké inženýrství a kosmické vědní discipliny. Kurz probíhá v centru NASA - Ames Research Center v Kalifornii. Účastníci NASA Academy se podílejí na konkrétních vědecko-výzkumných úkolech NASA. Uzávěrka přihlášek (podaných prostřednictvím ESA) je 31. ledna 2013.
Snímek komety PanSTARRS z 9. ledna 2013. Autor: John Drummond.Jasnost dlouho očekávané komety C/2011 L4 (PanSTARRS), která má potenciál stát se jasnou kometou letošního roku, se začíná odchylovat od původních předpovědí. Bohužel pro nás je to odchylka špatným směrem. Aktuální předpověď jasnosti odpovídá pesimističtějšímu odhadu zveřejněném v našich předchozích článcích. Momentálně je viditelná pouze z jižní polokoule, můžeme proto pouze napjatě očekávat další zprávy o vývoji její jasnosti.
Mapa oblohy 23. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 1. do 27. 1.
Měsíc bude v úplňku. V první polovině noci je ideálně viditelný Jupiter, ráno je nejlépe vidět Saturn.
Slunce opět s méně skvrnami. Mezinárodní stanice ISS přelétá v ranních hodinách.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. ledna v 18:00 SEČ.
temný oblak Lupus 3 - eso1303 Autor: ESO/F. Comeron Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2013): Tento podmanivý obrázek zachycuje temný oblak hmoty, ve kterém se rodí nové hvězdy, a malou skupinu jasných stálic, které se již ze svých zárodečných obalů vynořily. Snímek byl pořízen na observatoři La Silla v Chile pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m. Jedná se o dosud nejlepší záběr tohoto málo známého objektu ve viditelném světle.
Astronaut Daniel Charles Brandenstein Autor: http://www.gottahaveit.comKulaté sedmdesáté narozeniny oslaví 17. ledna americký vojenský pilot a astronaut Daniel Charles Brandenstein. Uskutečnil čtyři lety raketoplánem a celkově strávil v kosmickém prostoru 32 dní, 21 hodin a 3 minuty.
Brandenstein se narodil v městě Watertown, ležícím v americkém státě Wisconsin. Zde postupně navštěvoval základní a střední školu, po níž nastoupil na místní univerzitu (University of Wisconsin). Tu úspěšně ukončil roku 1965 a získal vysokoškolský titul v oboru matematicko-fyzikálních věd.
Austrále na australské pláži. Autor: Petr Horálek a Daniel Sokol.Páteční přednáška na Hvězdárně v Úpici se ponese v duchu cestování. Petr Horálek, cestovatel a také nový zaměstnanec hvězdárny, nás zavede do exotických teplot listopadové Austrálie, kam se před dvěma měsíci vydal na pozorování jedinečného úplného zatmění Slunce. Přednáška začíná v pátek 18. ledna od 18 hodin.
Logo ČAM. Autor: ČAS.
Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ (dále jen ČAM) je tu již více jak sedm roků a za tu dobu si vybudovala pevné místo mezi zájemci o astrofotografii, o astronomii, o krásné pohledy do vesmíru. Ale také mezi novináři. Forma ČAM spojující estetické působení s odborným podtextem je v současném světě výjimečná Na webu České astrofotografie měsíce navíc vzniká rozsáhlá encyklopedie fotografovaných objektů ve vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
