Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jiří Dušek Ostatní

Brněnská hvězdárna - Den otevřených dveří!

V sobotu 16. října tomu bude 50 let, co byla slavnostně otevřena brněnská hvězdárna. Jubileum naší hvězdárny si připomínáme celou řadou akcí: novým multivizuálním představením ve velkém planetáriu "Vzácná Země", novým CD "Kde se vzalo Brno?" podle našeho stejnojmenného nejúspěšnějšího letošního představení, exkluzivní sérií tří přednášek věnovaných planetě Saturn, a především Dnem otevřených dveří v sobotu 16. října.

František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí zve na přednášku

MER4.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá pro širokou veřejnost další díl přednáškového cyklu s názvemKOSMONAUTICKÁ KRONIKA. Přednáška shrnuje nejzajímavější události v kosmonautice, raketové technice a ve výzkumu vesmíru za uplynulé čtvrtletí. Pozornost bude věnována výzkumu Marsu, který je "pod dohledem" hned několika kosmických sond. Z oběžné dráhy jej zkoumají sondy Mars Global Surveyor, Mars Odyssey a Mars Express, jeho povrch brázdí automatická "dvojčata" - pojízdné laboratoře SPIRIT a OPPORTUNITY.
František Martinek Hvězdy

Pás asteroidů kolem hvězdy Beta Pictoris

beta_pic.jpg
Tým japonských vědců, jehož vedoucím je Yoshiko Okamoto z univerzity Kitasato, ohlásil objev prstenců ze silikátového prachu v okolí hvězdy Beta Pictoris. Tato nová pozorování potvrdila již dříve ohlášené dva objevy těchto prstenců. Přítomnost prstenců vede k domněnce, že kolem hvězdy mohou obíhat planetky i planety. Vědci také určili složení prachových zrníček v prstencích a získali tak důkazy, podporující názor, že postupující tvorba planet je zde v počátečním stadiu.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Umělá inteligence směřuje do kosmu

hal.jpg
Software z NASA Ames umožní bezobslužné testování systémů přímo v kosmu. Softwarového doktora, sofistikovaný program se zabudovanou umělou inteligencí, pojmenovali Livingstone a ke družici E0-1, kroužící na oběžné dráze okolo Země, poslali k otestování již jeho druhou verzi (LV2).

Vědci z NASA nedávno úspěšně vyslali software vybavený umělou inteligenci (AI) k družici na oběžné dráze, aby otestovali schopnost tohoto software najít a analyzovat chyby v systémech kosmického plavidla, tedy operaci běžně docela problematickou i na Zemi, natož v kosmu.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Deep Impact je připraven k převozu na Cape Canaveral

hf_comet_impact_1125_01.jpg
Inženýři společnosti Ball Aerospace & Technologies Corporation jsou připraveni přepravit sondu Deep Impact na Cape Canaveral ještě tento měsíc. U sondy byly dokončeny závěrečné fáze klimatických zkoušek, poslední krok před startem mise letos v prosinci. Sonda ale už před tím podstoupila rozsáhlé testy tepelné a vakuové, zkoušky na elektromagnetickou vodivost, odolnost proti elektromagnetické interferenci, vibrační a akustické testování.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Střídání posádek ISS

iss-crew-10-chiao-sharipov-bg.jpg
Desátá posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS) má odstartovat z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu už zítra, 13.října v 18:06 UT ke svému šestiměsíčnímu pobytu na palubě kosmické stanice.

Hlavním cílem této mise, kromě dlouhodobého pobytu vyplněného prováděním nejrůznějších vědeckých experimentů, je také dvojí opuštění kosmické stanice, přistání dvou bezpilotních zásobovacích lodí Progres a hlavně přílet prvního raketoplánu od doby havárie raketoplánu Columbia.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Propadliny Claritas Fossae

claritas_fossae_lg.jpg
Minulý týden ESA zveřejnila další nádherné a zajímavé obrazy marťanského povrchu, pořízené stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěné na palubě sondy Mars Express. Tentokrát ukazují propadliny Claritas Fossae a část roviny Solis Planum.

Snímky byly pořízeny během 508 oběhu sondy okolo planety, v červnu 2004 s rozlišením přibližně 40 metrů na pixel. Zobrazený region je východní část Claritas Fossae a západní část Solis Planum na 260° východní délky a 28° jižní šířky. Rozptýlený modro bílý nádech v horní části obrázku jsou mraky nebo mlžné aerosoly.

František Martinek Kosmonautika

Nosná raketa SOJUZ-2 připravena ke startu

sojuz2.jpg
Z ruské Samary byla na kosmodrom Pleseck odeslána nová nosná raketa SOJUZ-2. Odborníci ji označují za "budoucnost kosmonautiky" - je schopna vynést na oběžnou dráhu kolem Země mnohem větší náklad než dosavadní varianty rakety Sojuz. Zatím neexistuje ve světě analogická raketa v této třídě.

Ivan Tjurin - vývojový pracovník-zámečník - je na 100 % přesvědčen, že nová nosná raketa úspěšně odstartuje. Celý svůj život Tjurin montuje rakety - odtud pramení jeho přesvědčení o absolutním úspěchu. Poslední úpravy, poslední kontejnery s nezbytným vybavením. Nosná raketa SOJUZ-2 - podle mnohých budoucnost ruské kosmonautiky - je připravena k přesunu na místo startu.

František Martinek Ostatní

Zasmějte se s astronomy

vtip.jpg
V různých časopisech či magazínech naleznete řadu nejrůznějších kreslených vtipů, z nichž některé jsou tematicky zaměřeny na určitou oblast lidského konání či na specifické vlastnosti lidí různého povolání apod. Astronomie není výjimkou. Určitě jste se již setkali (a možná i zasmáli) nad kreslenými vtipy z oblasti astronomie, kosmonautiky a výzkumu vesmíru vůbec. Na internetových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí několik takových vtipů naleznete. Jednou týdně k nim přibude vtip nový. Jejich autorem je odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí Ladislav Šmelcer. Doporučujeme stránky občas navštívit - naleznete zde nejen astronomické vtipy, ale i seriózní informace z astronomie a kosmonautiky, přehled akcí pro veřejnost apod.
Tomáš Metelka Ostatní

Astronomové předvedli celosvětový internetový radioteleskop

e-vlbi-smm.jpg

Evropští a američtí radioastronomové předvedli nový způsob pozorování vesmíru, prostřednictvím Internetu!

Použitím internetových technologií vytvořili obrovský virtuální radioteleskop. To jim dovolilo vyobrazit objekt v reálném času a v detailu, který zatím jinak nebyl dosažen, tedy něco, co jen o několik málo let dříve bylo zhola nemožné. Hvězda, kterou vědci vybrali pro tuto pozoruhodnou ukázku byla IRC+10420, jeden z nejneobvyklejších objektů na obloze. Je obklopena mraky z prachu a plynů a silně vyzařuje na rádiových vlnách. Jde o objekt na konci jeho existence, který skončí jako supernova.

Pavel Suchan Ostatní

Cena Littera astronomica za rok 2004

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2004 popularizátora astronomie a měsíčního kartografa Ing. Antonína Rükla z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 15. října 2004 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Tři pohledy na Měsíc - o měsíčním povrchu, jeho historii a mapování". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 66

František Martinek Kosmonautika

SpaceShipOne a SpaceShipTwo

367.jpg
Dne 4. října 2004 raketoplán SpaceShipOne uskutečnil svůj druhý start do výšky přes 100 km nad zemským povrchem v rozpětí 5 dnů a splnil tak podmínky pro udělení Ansari X-Prize v hodnotě 10 miliónů dolarů. Jeho konstruktéři tak dokázali, že dopravit člověka za hranice zemské atmosféry, na hranici kosmického prostoru, mohou nyní i soukromé společnosti, bez finanční pomoci státu.
Tomáš Metelka Hvězdy

Kosmické observatoře NASA zkoumají Keplerovu supernovu.

2004-1006kepler-full.jpg
Před čtyřmi sty lety, v noci z 8. na 9.října 1604, se na obloze objevila nová hvězda tak jasná, že mohla soupeřit se kteroukoliv ze známých planet. Protože se shodou okolností poblíž nacházel Mars, Jupiter i Saturn, všimlo si vzápětí explodující hvězdy velké množství pozorovatelů. Snad nejlepší studii tenkrát provedl Johannes Kepler a proto byla později nazvána jeho jménem.
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 21

Svůj druhý kosmický let absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1976 na palubě kosmické lodi SOJUZ 21 a orbitální stanice SALJUT 5 společně s Vitalijem Žolobovem. Hlavním úkolem letu bylo snímkování zemského povrchu. Poprvé byly na pilotovaném objektu umístěny setrvačníky pro udržování stálé polohy stanice - šetřily se tak mj. pohonné látky. Během letu vznikla havarijní situace, která mimořádně změnila průběh celé expedice.
Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA postaví velký kosmický infračervený dalekohled

spirit.jpg
NASA zvažuje možnost stavby nového kosmického infračerveného dalekohledu, který by byl ekvivalentem čtyřicetimetrového přístroje. Navrhovaný Vesmírný Infračervený Interferometrický Dalekohled - Space Infrared Interferometric Telescope, zkráceně tedy SPIRIT, by se skládal ze dvou samostatných infračervených dalekohledů pohybujících se na protilehlých stranách společné základny tak, aby bylo možné dokonale spojit jimi získané obrazy, jako by se jednalo o jeden obrovský teleskop. SPIRIT je považován za součást rozvoje zahajovaných strategických programů NASA, které by měly dát odpověď na základní otázky o počátku vesmíru. Pokud bude schválen, měl by startovat za deset let, v roce 2014.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Zemřel astronaut Gordon Cooper

2004-1005cooper-sm.jpg
Gordon Cooper Jr., americký astronaut, který poprvé letěl do kosmu 15.května 1963 se šestým a posledním letem programu Mercury a který později velel lodi Gemini 5, zemřel v úterý 5.října 2004 ráno ve svém domě v Kalifornii. Bylo mu 77 let.
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 5

První start do vesmíru absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1969 na palubě kosmické lodi SOJUZ 5 společně s Alexejem Jelisejevem a Jevgenijem Chrunovem. Jejich úkolem bylo spojení s kosmickou lodí SOJUZ 4, která byla vypuštěna o den dříve s kosmonautem Vladimirem Šatalovem na palubě. Po úspěšném spojení lodí přestoupili Jelisejev a Chrunov, oblečení do skafandrů, do kosmické lodi SOJUZ 4 přes volný kosmický prostor. SOJUZ 4 pak přistál s novou posádkou na Zemi, SOJUZ 5 s Volynovem zůstal ještě na oběžné dráze kolem Země, přistání se mělo uskutečnit až následující den. Na dramatické okamžiky návratu vzpomíná Boris Volynov.



22. vesmírný týden 2025

22. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nový Měsíc

16 hod.20min starý Měsíc.

Další informace »