5. Listopadu dostala sonda Venus Express zelenou. Vědecká komise jednomyslně odsouhlasila realizaci této mise. Komise se shodla i na řešení financování této sondy. Financování do té doby vrhalo pochybnosti na realizaci celého projektu.
Zlomek vteřiny po Velkém třesku byla všechna hmota rozdělena na základní stavební kameny. Původní, nerozdělená hmota navždy zmizela. Přesto vědci předpokládají, že takováto hmota existuje i v dnešním vesmíru - v jádrech velmi hustých objektů - v takzvaných neutronových hvězdách. Zajímavé výsledky založené na pozorování neutronové hvězdy EXO 0748-676 jsou publikovány v listopadovém čísle časopise Nature.
Známý radioteleskop v Jodrell Bank na severozápadě Anglie má po dvou letech práce zcela novou odraznou vrstvu. Tato úprava výrazně zlepšila citlivost 45 let starého teleskopu.
STS-113 bude šestnáctý let raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Raketoplán Endeavour bude pokračovat v rozšiřování stanice. Ke stanici dopravívnější díl P1.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 42
Podle předpovědí odborníků je letošní rok na dlouhá desetiletí posledním, kdy bude možné pozorovat meteorický déšť z roje Leonid. Pro pozorovatele v Evropě nastane maximum v pět hodin ráno v úterý 19. listopadu. Třebaže pozorování bude rušeno svitem Měsíce v úplňku, mělo by být v případě jasného počasí viditelných více než 10 meteorů za minutu.
V pátek 8.11.2002 v 24:00 UT proběhne v centru John C. Stennis test hlavního motoru raketoplánu. Poprvé v historii bude průběh testu možno sledovat na internetu.
Dnes se mi dostala nemilá informace, že možná další hvězdárna zmizí ze světa. O které hvězdárně mluvím se dočtete dále.
V průběhu letošního roku provede Čína poslední nepilotovaný start kosmické lodi před vysláním svého kosmonauta na oběžnou dráhu Země.
Již několik let astronomové intenzivně hledají hvězdy pocházející z první generace hvězd v Galaxii. Tyto hvězdy jsou složeny výhradně z vodíku a helia pocházejících z Velkého Třesku. Zatím nebyly takovéto hvězdy nalezeny a vznikly pochyby, zda takovéto hvězdy ještě v současnosti existují. Poslední objev ukazuje možnost nalezení takovýchto hvězdných reliktů z dob vznikajícího Vesmíru a tím studovat "neznečištěný" materiál pocházející z Velkého Třesku.
Výlety do vesmíru se mohou stát mnohem dostupnějšími než dnes. Použitím modernějších raket a opakovaným využíváním jejich komponent je možné zlevnit jeden výlet na pouhých $15 000.
Zcela netradiční a přitom velmi elegantní metodu k průzkumu vnitřní struktury Jupiterova měsíce Europa navrhuje americký oceánolog z MIT. Místo vypravení nákladné sondy, která by se provrtala skrz ledovou kůru, by mohlo stačit vysadit na povrchu tohoto měsíce "elektronické ucho".
Nepředstavujme si, že žijeme v mladém vesmíru. Podle dvou amerických profesorůje vesmír Uprostřed doby svého trvání.
Navdory současným pozorováním tvrdí profesor Andrei Linde a jeho žena ze Standfordské univerzity,že rozpínání vesmíru v relativně krátké době přejde v smršťování.
Toto tvrzení zakládají na novém pojetí "temné energie", která podstatným způsobem ovlivňuje vývoj vesmíru.
ESA v příštích letech utratí 50 milionů euro projekt sond nové generace. Ty budou levnější a chytřejší. Plán je založen na komponentách použitelných pro různé sondy. Nové sondy se tedy nebudou připravovat od nuly, ale základní sytémy budou připraveny.
21. října 2002 podepsala ministrině zahraničí Chilské republiky María Soledad Alvear a zástupce ESO Dr. Catherine Cesarsky dohodu, která opravňuje ESO založit novou observatoř v Chile.
Toto nové centrum bude Atacama Large Millimeter Array (ALMA) - největší pozemní astrnomický projekt pro příští desetiletí.
Dosud veškeré astrofyzikální modely předpokládaly, že zdrojem energie pro V838 Mon byly překotné termonukleární reakce. Dle názoru Izraelce Sokera a Poláka Tylenda dokáže poskytnout pro zjasnění dostatek energie také přeměna gravitační energie získaná dopadem materiálu na centrální hvězdu, respektive spojení dvou hvězd podobně jako v případě modrých opozdilců (příslušníci hvězdokup, jejichž stáří a hmotnost vylučuje, aby vznikli současně se zbytkem hvězdokupy).
Převážná část energie Země pochází z nitra Slunce. Jen malá část energie na naší planetě uchovávaná v rotaci Země a v radioaktivních prvcích pochází ze sluneční mlhoviny. To je velmi stará energie, kterou naše planeta uchovává jako dědictví od doby, kdy vznikla. Zděděná energie je jen zlomkem z celkového množství energie Země, zatímco podstatná část energie naší planety je "nová", neboť byla uvolněna před nedávnem v nitru Slunce.
Mezinárodní tým astronomů objevil planetku sledující Zemi na její oběžné dráze. Tato planetka se přibližně za 600 let stane nestabilním satelitem Země. V říjnovém vydání MPC žurnálu oznámili, že planetka 2002 AA29 sleduje Zemi na "spirálovité" oběžné dráze a každých 95 let se těsně přiblíží k Zemi. K příštímu přiblížení dojde 9. ledna 2003. Při tomto přiblížení bude planetka daleko za drahou Měsíce a bude detekovatelná pouze velkými astronomickými přístroji. Planetka sice obíhá Slunce na stejné dráze jako Země, ale díky společnému působení gravitačních sil Slunce a Země je Země chráněna před srážkou s touto planetkou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4