Iontové motory a kosmonautika
![]() |
![]() |
Od úterý 4. listopadu do soboty 8. listopadu od 9 do 19 hodin je na brněnské hvězdárně otevřena mimořádná výstava unikátních meteoritů, tedy "kamenů" které na nás v minulosti spadly z vesmírného prostoru. K vidění bude několik velmi vzácných exemplářů - například vzorek měsíční horniny a také meteorit, který přilétl z planetky Vesta, která se pohybuje mezi drahami planet Mars a Jupiter.
![]() |
Náplní vaší práce bude:
Fotografování meteorů na ondřejovské stanici Evropské bolidové sítě pomocí Fish-eye kamer, horizontálních kamer, příležitostně i spektrálních kamer
V noci z 26. na 27.října 2003 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý, Jana Tichá a Michal Kočer dosud neznámou planetku pohybující se v těsné blízkosti Země. Planetka, dneska známá pod mezinárodním označení 2003 UT55 byla objevena právě při svém nejtěsnějším přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,0074 astronomických jednotek, čili o pouhého 1,1 milionu kilometrů, to je jenom třikrát dál, než je od země vzdálen Měsíc. Blízkozemní těleso se pohybovalo obloze velmi vysokou rychlostí (100 úhlových vteřin za minutu). Za cca. 15 minut uběhlo na obloze průměr Měsíce a za tři dny od oběhu urazilo po obloze 75 stupňů, takže se za tři dny od objevu přesunulo dny z naší severní oblohy daleko na jih až do souhvězdí Vodního hada a mohli by jej sledovat pouze astronomové daleko na jižní polokouli, pokud na vzdalující se a slábnoucí asteroid dosáhnou jejich přístroje. Obvyklé planetky potřebují na podobný přesun několik desítek až stovek dní.
Aktuální snímky Slunce můžete sledovat na několika stránkách:
aktivita Slunce na astro.cz
aktivita Slunce na stránkách hvězdárny Fr. Pešty
Tiskové prohlášení ČAS číslo 54
V noci ze soboty 8. na neděli 9. listopadu nás čeká druhé z dvojice letošních úplných zatmění Měsíce. Na rozdíl od květnového bude od nás listopadové zatmění pozorovatelné v celém svém průběhu.
![]() |
![]() |
Ráno 15. októbra 2003 bola po dlhých 66 rokoch znovuobjavená planétka Hermes, stratená od roku 1937. Hermes je blízkozemná planétka obiehajúca okolo Slnka po dráhe typu Apollo, pričom okrem zemskej dráhy križuje aj dráhy Venuše a Marsu. Hermes je jedinou spomedzi všetkých známych planétok, ktorá má meno ale ešte nemá definitívne číslo. Postup pri pomenovávaní asteroidov je totiž presne opačný.
Dne 28. října 1937 objevil německý astronom Karl Reinmuth z univerzity v Heidelbergu planetku, která obdržela předběžné označení 1937 UB a byla nazvána Hermes. Tehdy prolétla kolem Země ve vzdálenosti pouze 800 000 km a její jasnost byla 8 mag. Po obloze se pohybovala rychlostí 5 stupňů za hodinu. Avšak Reinmuth mohl planetku pozorovat pouze 5 dnů a pak byla ztracena.
Úspěch Číny s kosmickou lodí Shenzhou 5 a kosmonautem Yang Liweim roztočil na stránkách papírových i internetových novin spekulace o dalším komunistického státu podnikání na oběžné dráze. Spekuluje se o cestě na Měsíc nebo o budoucím vojenském kolbišti v prostředí absolutního vakua... Takže, jak to asi bude? Zrodila se na Dálném východě další kosmonautická velmoc?
![]() |
Tentokrát jsme ji objevili společně s Peterem Kušnirákem z ondřejovské observatoře za použití tamního 0.65-m dalekohledu na dvou 180-s snímcích pořízených kamerou CCD AP-7 přes R filtr. Snímky byly pořízeny 17.976 UT října za účelem fotometrie novy, kterou jsem objevil před necelými třemi týdny a samozřejmě za účelem "kontroly", jestli nedošlo k výbuchu další novy v centrální části galaxie M31.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 53
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2003 částicového fyzika a astronoma RNDr. Jiřího Grygara, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Slavnostní předání ceny proběhne ve pátek 24. října 2003 od 16.30 hodin ve Velkém sále budvy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Hrozí nám drtivý dopad planetky?" Předání ceny i přednáška jsou přístupné široké veřejnosti.
![]() |
Čína vyslala do vesmíru svou první raketu s lidskou posádkou. Z kosmodromu v poušti Gobi odstartoval 38letý Jang Li-wej. Tchajkonaut, jak Peking říká prvnímu Číňanovi ve vesmíru, má za 21 hodin 14krát obkroužit Zemi. Čína jeho jméno tajila do poslední chvíle.
Pokračování článku najdete na serveru iDnes.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4