První foto Krtečka v raketoplánu (s astronautem A. Feustelem)Na pozvání Akademie věd ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, Americkým centrem Velvyslanectví USA v Praze a Českou kosmickou kanceláří přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu 2011 zúčastnil mise STS-134 raketoplánu Endeavour k Mezinárodní kosmické stanici. Do vesmíru letěl už v roce 2009 jako účastník letu raketoplánu Atlantis STS-125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. V obou případech si na palubu s sebou vzal vybrané symboly z České republiky, v roce 2009 Nerudovy Písně kosmické a českou vlajku a v roce 2011 plyšovou postavičku Krtečka Zdeňka Milera.
Oblačné útvary v atmosféře NeptunuNa základě velmi přesného sledování pohybu útvarů v atmosféře planety určili astronomové z University of Arizona dobu rotace planety Neptun, a to s přesností, jaká nebyla doposud dosažena pro žádnou jinou plynnou planetu ve Sluneční soustavě (kromě planety Jupiter). Z pozorování vyplynulo, že den na Neptunu (tedy jedna otočka planety kolem rotační osy) trvá 15 hodin 57 minut a 59 sekund.
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Obří bouře na planetě Saturn (2011) - foto sonda CassiniAstronomové analyzovali data z kosmické sondy Cassini, která vůbec poprvé v tak velkém detailu zachytila na planetě Saturn obrovskou bouři, která svými rozměry 8krát překračuje plochu zemského povrchu.
Společnost CQK Holding a její divize datových úložišť ve spolupráci s EMC Czech Republic, dodavatelem a výrobcem nejmodernějších diskových polí a datových úložišť, navrhla a dodala základ sekundárního datového archivu pro Evropskou kosmickou agenturu v rámci projektu družice Gaia. Datový archiv bude provozován Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově, kde je i fyzicky umístěn v rámci účasti českých astronomů v evropském projektu. Čeští vědci tak dostávají k dispozici nejmodernější špičkové vybavení pro přípravu algoritmů analýzy dat a výzkumnou činnost.
Pozorování komet během Malého semináře MPH v Ondřejově. Autor: Martin MašekO víkendu 24. - 26. června se v Ondřejově konal tzv. "Malý" seminář o výzkumu MPH. Malý byl opravdu jen v uvozovkách, protože obsahoval velkou smršť zajímavých příspěvků, které se buď nevešly do podzimního semináře, nebo byly příliš žhavé na to, aby jste se je dozvěděli dříve. Seminář byl pořádaný v kooperaci Společnosti pro MeziPlanetární hmotu s Astronomickým ústavem AV ČR v Ondřejově. Tentokrát byl seminář netradičně spojen s nočním pozorováním oblohy.
HipparcosDEN PÁTÝ - 7. 7. 2011
Předposlední den konference pro mnohé začal kosmicky. Tedy alespoň pro ty účastníky, kteří se zúčastnili podobných symposií jako já. Dopolední program jsem začal na Special session 6: Space projects.
Exoplaneta HAT-P-7b v představě malířeHubblův kosmický dalekohled HST překonal další milník své kosmické anabáze při výzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru. Vesmírný dalekohled kroužící kolem Země uskutečnil v pondělí 4. července 2011 již miliónté vědecké pozorování. Jednalo se konkrétně o pátrání po přítomnosti vody v atmosféře exoplanety, která je od Země vzdálena 1000 světelných roků.
Autor: NASADva astronauté z dlouhodobé posádky stanice ISS 12. července 2011 podnikli jediný kosmický výstup plánovaný v rámci poslední mise raketoplánu a splnili několik důležitých úkolů. Výstup začal v 15:22 SELČ a trval šest hodin a 31 minut, náš přenos začal ve 14:15.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerKaždý se nějak setkal v mládí s astronomií. Mě v ní od mládí provázely především knihy, protože hvězdárna u nás široko daleko nebyla. Mám dodnes vzpomínky na knihu o Sluneční soustavě z edice OKO. V dnešních měřítkách neuvěřitelně zastaralá knížečka, avšak obsahovala příběh, který mě neustále fascinoval. Příběh vypočítané planety – Neptunu. Tento příběh nyní znovu ožívá, neboť Neptun slaví narozeniny a to ne ledajaké. Bude mu 164 let a ještě asi 9,5 měsíce k tomu. Divné narozeniny? Moc starý? Žádné kulatiny? Ale kdeže – to jen 12. července uplynul přesně jeden rok na Neptunu od doby jeho objevu. A byl objeven opravdu až v 19. století? A jak to bylo s tím slavným výpočtem jeho polohy?
Autor: Petr HorálekDnes 12. července 2011 v časných ranních hodinách se nad severním obzorem odehrálo spektakulární a nesmírně fotogenické přírodní představení. Ještě před rozbřeskem a během něho se především z horských výchledů ukázala jedna z nejvýraznějších letošních nočních svítících oblak. K ránu pak na mnoha místech České republiky celý úkaz doplnila bělavá přízemní mlha dodávající všemu ještě dramatičtější vzhled. Noční oblaka můžete vyhlížet i v následujícíh dnech.
Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2011.
Měsíc se blíží k úplňku. Rozlučte se se Saturnem. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se dostane k planetce Vesta. Nad ránem je vidět kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Náměstí Moskovskaya v PetrohraduDEN ČTVRTÝ - 6. 7. 2011
Ve středu 6. července se konference přehoupla do své druhé poloviny. Než k tomu došlo, byl jsem na dosud nejlepší přednášce. Ale k ní později. Hned ráno jsem pokračoval v poslechu symposia č 5: fyzika hvězd. Dr. L. FOSSATI měl příspěvek Deriving physical and chemical stellar parameters: how well we can do it? Z názvu příspěvku jsem se domníval, že se bude autor zabývat přesnosti určování hmotnosti a poloměru hvězd, dvou nejdůležitějších parametrů z hlediska obíhajících exoplanet.
Emblém mise STS-135V tomto článku vám budeme přinášet čerstvé informace z právě probíhající mise raketoplánu Atlantis, jehož úkolem je spojit se s Mezinárodní kosmickou stanicí a dopravit na její palubu poslední pořádný náklad zásob. V oddílech článku, věnovaných jednotlivým dnům mise, se budou postupně objevovat čerstvé zprávy.
Mise je plánována jako 13denní s přistáním 21. července.
Start viděný z letadla. Autor: NASADnešní den vešel do historie kosmonautiky jako den posledního startu raketoplánu, závěrečná mise 30letého programu připadla na letoun Atlantis, který se 8. července 2011 v 17:29 našeho času, mírně zpožděn technickou chybou, vydal ke stanici ISS. Náš přenos začal v 16:20.
Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.Hvězdárna ve Vlašimi letos slaví 50. výročí svého vzniku. Už proběhly dvě významné akce s tímto výročím spojené, v září oslaví poloviční výročí tradiční seminář "O mezních otázkách". Do té doby můžete hvězdárnu navštěvovat i v letních měsících. Každý pátek od 21 hodin je pro vás až do konce srpna připraveno pozorování nočních objektů či nebeských úkazů. Počasí na hvězdárnou můžete sledovat nepřetržitě na internetu.
Oblast mezihvězdného prachu zkoumaná vědci na observatoři Paranal v Chile. Autor: S. Guisard /ESOMezinárodnímu týmu vědců na chilské observatoři Paranal se podařilo v okolí hmotné dvojhvězdy Rho Ophiuchi ve fotogenické oblasti nedaleko cetra Mléčné dráhy objevit stopy molekul peroxidu vodíku. Objev by mohl být vodítkem k vysvětlení vzniku života na Zemi.
L. Brát a profesor I. AndronovDEN TŘETÍ - 5. 7. 2011
Další konferenční den začal přívětivě až v půl desáté a tak bylo dost času docestovat do kongresového centra z observatoře. Místní autobusy mě nicméně nepřestanou udivovat. Autobus, který včera stál 21 rublů dnes vyšel na 40 rublů. Při placení řidiči žádný lístek nedostanete. Navíc se někdy platí při nástupu, jindy při výstupu. Pro člověka, který není místní (a navíc neumí rusky) je cestování Petrohradskou městskou hromadnou dopravou skutečné dobrodružství.
Vrchol Kletě s kopulemi observatořeHvězdárna na jihočeské Kleti je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. Proslulá je hlavně výzkumem komet a planetek včetně blízkozemních asteroidů. Zdejší astronomové však ochotně přibližují svoji práci široké veřejnosti. Na letní prázdniny, kdy se hora Kleť stává významným a lákavým turistickým bodem, připravili pro návštěvníky oblíbené letní exkurze pod názvem Astroléto na Kleti aneb Od Slunce ke slunečním hodinám.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
