Velké bombardování u Eta Corvi v umělcově představě. Zdroj: NASA.Astronomové pravděpodobně zachytili obraz počátku cizí planetární soustavy. U hvězdy η Corvi, staré přibližně 1,4 miliard let, byl objeven oblak teplého prachu. Jeho původ si vysvětlují srážkou kometě podobnému objektu s planetou, 3 AU daleko od hvězdy. V této oblasti se nachází tzv. obyvatelná zóna hvězdy, s příznivými podmínkami pro život. S ohledem na stáří soustavy se může jednat o obdobu "pozdního těžkého bombardování", které se událo v naší Sluneční soustavě 600-800 miliónů let po jejím vzniku.
Meteor. Autor: NASA.Pro ty, kteří se ještě nevzpamatovali z překvapení jménem Drakonidy, máme jeden víkendový tip. Pravidelný meteorický roj Orionidy, jehož mateřským tělesem je mnohým generacím známá Halleyova kometa, bude vrcholit v průběhu následující noci ze 21. na 22. října. Meteorický déšť rozhodně nečekejte, ale těm nejotrlejším se nad ránem krom náhodných "padajících hvězd" vyjeví fotogenický útvar tvořený Měsícem, Marsem a hvězdou Regulus.
Jezera uhlovodíků na povrchu Titanu - představa umělceKterý kamenný měsíc má vysoký obsah dusíku v atmosféře, podobnou geologii jako Země, obdobu koloběhu vody v přírodě, jezera s kapalnými uhlovodíky a poměrně dobré vyhlídky na udržení možného života? Odpověď zní: Titan - úchvatný měsíc planety Saturn.
V úvodu článku je představa umělce, zachycující jezera kapalných uhlovodíků na povrchu měsíce Titan.
IV. Podzimní seminář Kosmo KlubuV neděli 23. října 2011 se uskuteční v pořadí již IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu, a to v prostorách známého pražského baru Krásný ztráty. Na programu, který bude oficiálně zahájen ve 12:15, je celá řada zejména aktuálních témat z oblasti kosmonautiky a výzkumu vesmíru. Akce je dostupná široké veřejnosti. Vstup je volný.
Johannes KeplerNa dvorech rožmberských velmožů Viléma a Petra Voka se
pohybovali astronomové a astrologové Tycho Brahe a
Johannes Kepler, alchymista a matematik John Dee, v rožmberské knihovně i
kunstkomoře se ukrývaly
pozoruhodné poklady. Co o nich po čtyřstech letech
letech víme? Jaká tajemství a záhady jenom tušíme?
Povrch planety Merkur v okolí jižního póluMerkur obíhá nejblíže ke Slunci ze všech planet Sluneční soustavy. V důsledku toho je na jeho denní polokouli velmi vysoká teplota dosahující až +430 °C. Očekávali bychom zde například výskyt žhavé lávy. Může zde také existovat voda? Odpověď zní překvapivě: ANO! Před 20 roky pozemní radarová pozorování odhalila malé oblasti s velkou odrazivostí v blízkosti pólů planety Merkur, což ukazovalo na možnou přítomnost ledu.
Hvězdárna a planetárium České BudějoviceHvězdárna a planetárium České Budějovice připravila v rámci Rožmberského roku výstavu Hvězdy a růže aneb Hvězdářství za časů posledních Rožmberků. Součástí výstavy je expozice historických slunečních hodin a hvězdných glóbů ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Uvidíte také modely Keplerových mnohostěnů z ČVUT Praha. Snímky historických astronomických přístrojů laskavě poskytlo Museum of the History of Science, University of Oxford.
Mapa oblohy 19. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2011.
Měsíc je v poslední čtvrti. Jupiter se blíží k opozici a uvidíme jej celou noc. Večer uvidíme kometu Garrad. V pátek nastává maximum meteorického roje Orionid. Mars je viditelný nejlépe před svítáním.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Kopule observatoře. Autor: René NovysedlákV seriáli Putovanie po hvezdárňach dnes navštívime poľské Młodzieżowe Obserwatorium Astronomiczne (MOA) v meste Niepołomice neďaleko Krakowa.
Fotografie planety UranRotační osa planety Uran je velmi skloněná, což z ní dělá velmi zvláštní těleso ve Sluneční soustavě. Astronomové předpokládali, že se v minulosti s planetou srazilo při velkém impaktu nějaké jiné těleso. Avšak nové výzkumy, které byly prezentovány 6. října 2011 na zasedání EPSC-DPS (European Planetary Science Congress organizovaný Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society) v Nantes (Francie), pozměňují naše poznatky o tom, jak Uran k nakloněné rotační ose přišel.
Interiér letadla DLR Falcon krátce po skončení pozorování Drakonid 2011Předpověď zvýšené aktivity meteorického roje Drakonidy na 8. října 2011 se naplnila. Ondřejovští astronomové se zúčastnili mezinárodní letecké expedice a zároveň uspořádali vlastní výpravu do severní Itálie. Podařilo se jim získat řadu cenných dat.
Logo Akademie věd České republikyStředisko společných činností AV ČR, v. v. i., vyhlašuje první ročník soutěžní přehlídky aktivit popularizace vědy SCIAP.
Objev ozónu v atmosféře planety VenušeEvropská kosmická sonda Venus Express zjistila, že ve vysokých výškách atmosféry Venuše je přítomná vrstva ozónu. Porovnání jejích vlastností s odpovídajícími vrstvami v atmosféře Země a Marsu pomůže astronomům zdokonalit metody hledání života na jiných planetách.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2011 astronoma a popularizátora astronomie Doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc., dlouholetého vědeckého pracovníka Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 21. října 2011 v 16:00 na 21. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Člověk a vesmír.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 161 z 11. 10. 2011
galaxie anteny - tz-eso1137Nejvýkonnější dalekohled pro milimetrovou a submilimetrovou oblast na světě začíná pracovat a zveřejňuje první snímky
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2011): Nejkomplexnější pozemní astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla oficiálně otevřena pro astronomické účely. První uveřejněné obrázky, získané tímto teleskopem, který je stále ve fázi výstavby, odhalují pohled na Vesmír, jaký není možné vidět pomocí dalekohledů pro viditelnou ani infračervenou oblast. Tisíce vědců z celého světa soutěžilo o to, aby byli mezi prvními, kteří budou pomocí tohoto nového zařízení zkoumat nejtemnější, nejchladnější, nejvzdálenější a nejskrytější tajemství vesmíru.
Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety. Autor: Nick HowesKdyž vědci z NASA plánovali rozšíření mise Deep Impact, neměli ještě tušení, k jakým fascinujícím odhalení rozšíření této mise pro výzkum komety 103P/Hartley povede. K nejčerstvějším závěrům patří to, že jádro této komety pravděpodobně vzniklo slepením dvou komet vzniklých v různé části Sluneční soustavy!
Světelná křivka komety 103P Hartley. Autor: Jakub Černý.Světelné křivky komet jsou výstupem z fotometrie těchto objektů. Ta může být dvojího druhu podle typu detektoru. Buď je detektorem CCD čip, nebo přímo lidské oko. Na rozdíl od ostatních oborů astronomie, ve výzkumu komet mají stále místo oba typy detektorů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
