Ruská raketo-kosmická firma RKK Eněrgija slaví 60. výročí založení

Na konferenci IAU v Praze bylo rozhodnuto o definici planety. Dle uznané terminologie bude mít sluneční soustava osm planet. Pluto již nebude považováno za planetu, ale za "trpasličí planetu".
Současná pozorování mění naše chápání planetárních soustav a je důležité, aby názvosloví odráželo naše současné znalosti. To se zvlášť týká označení "planety". Slovo "planeta" původně označovalo tuláky (poutníky), kteří byli známi jen jako světla pohybující se po obloze. Nedávné objevy nás přivedly k vytvoření takové nové definice, kterou můžeme získat na základě dostupných vědeckých informací.
„Už na první pohled se zdá, že vnitřek Slunce a hvězd je méně dostupný vědeckému zkoumání než jakákoli jiná oblast vesmíru. Naše dalekohledy mohou zkoumat vzdálenější a vzdálenější hlubiny vesmíru, ale jak lze vůbec získat nějakou povědomost o tom co je skryto pod tak důkladnými překážkami? Jaký přístroj je schopen proniknout svrchními vrstvami hvězdy a zjistit jaké podmínky panují uvnitř?“
Arthur Eddington „The Internal Constitution of the Stars“, 1926, p. 1
Článek převzat a přeložen z kongresových novin Nuncius Sidereus III. Překlad Michal Varady.
Jana Olivová: Interview s Gerrym Gilmorem - Skrytá hmota v malých měřítcích.
Článek převzat a přeložen z kongresových novin Nuncius Sidereus III.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 86 ze 17. 8. 2006.
Pacifická astronomická společnost vybrala nejlepšího amatérského astronoma pro rok 2006. Stal se jím Kamil Hornoch, vizuální a CCD pozorovatel komet, meteorů a proměnných hvězd. Cena "The Amateur Achievement Award" mu bude slavnostně předána v rámci jednání 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze dne 17. srpna 2006 a předá mu ji výkonný ředitel Pacifické astronomické společnosti Dr. Michael Bennett.
zemřel: 28. 9. 1984, Paris
Zdeněk Ceplecha, Václav Bumba, Jiří Grygar, Jana Olivová
František Link patří mezi průkopníky české astronomie. Za druhé světové války založil Početní sekci České astronomické společnosti, která vykonala v předpočítačové době velké množství nenahraditelné práce. Po válce se roku 1948 stal ředitelem observatoře v Ondřejově. Inicioval výzkum Slunce a vztahů Slunce-Země, byl také průkopníkem vesmírného výzkumu.
Článek převzat a přeložen z kongresových novin Nuncius Sidereus III
Tisková zpráva ČAS (MS Word)
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové