< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Bartoš Ostatní

Vysoké Tatry jsou po 19. listopadu jiné

Pro ty z vás, kdo jste navštívili Vysoké Tatry, jezdili na Skalnaté Pleso, navštěvovali Astronomický ústav SAV bude příští návštěva Vysokých Tater zřejmě šokem. 19. listopadu 2004 se nad střední Evropou přehnal orkán, jehož následkem je více jak 250 km2 zdevastovaného lesa ve Vysokých Tatrách.
redakce Úkazy

Pozorujte Leonidy

Pokud se večer a v noci vyjasní, bude možné pozorovat Leonidy. Maximum by mělo nastat v 21:50 světového času (UTC), tedy ve 22:50 středoevropského času (SEČ)
Tomáš Metelka Ostatní

Edwin Hubble - 115 výročí narození

hubble_115.jpg
V sobotu 20. listopadu uplyne přesně 115 let co se narodil Edwin Powell Hubble, jeden z nejvýznamnějších moderních astronomů, vědec jehož jméno nese i nejslavnější kosmický dalekohled. Ten nám stejně jako on pomáhá pochopit principy fungování vesmíru.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze

jwst.jpg
Realizace projektu nového vesmírného teleskopu NASA - James Webb Space Telescope (JWST) - se posunula o významný krok kupředu. Společnost Northrop Grumman Corporation, která je hlavním dodavatelem NASA - Goddard Space Flight Center pro misi JWST a je smluvně odpovědná za návrh, vývoj i výrobu hlavní optické části dalekohledu, totiž otevřela nové výrobní zařízení v Cullmanu, kde se optická část dalekohledu bude vyrábět.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Odložený let X-43A - cíle bylo dosaženo

Z pondělka odložený let experimentálního letadla X-43A skončil úspěšně. Při letu za pomoci náporového proudového motoru bylo téměř dosaženo předpokládané hranice Mach 10, tedy desetinásobné rychlosti zvuku. Tato rychlost se mění s hustotou atmosféry. V letové hladině 33 kilometrů, kde pokus probíhal, pak činí přibližně 11.000 km/h.

Jiří Grygar Ostatní

Projekt Pierre Auger Observatory nabírá tempo

Malargue [Argentina; 11. 11. 2004].
Posílám jarní pozdravy z polního stanoviště v argentinské Žluté pampě [Pampa Amarilla] pod Andami na -35,5 stupni jižní šířky. Projekt Pierre Auger Observatory [PAO - studium kosmického záření o extrémně vysokých energiích > 1 EeV] vstoupil letos do rozhodující fáze. Z plánovaných 1600 pozemních detektorů [obřích plastových válcových sudů, z nich každý je naplněn 12 t velmi čistě vody] je do této chvíle v pampě na území o rozloze 3000 km2 rozmístěno přes 600 sudů a z toho 525 sudů již nepřetržitě ve dne i v noci sleduje záblesky Čerenkovova záření, jež vznikají ve vodě při průletu částic spršky sekundárního kosmického záření.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Start X-43A odložen

Třetí rychlostní pokus letounu X-43A byl pro drobné závady na přístrojového vybavení letounu odložen. Další let by měl být vykonán zítra. Za nejvýhodnější okamžik startu se pokládá doba mezi 2 - 4 p.m., PST, tedy okolo půlnoci našeho času 17. listopadu.

Tomáš Tržický Kosmonautika

První třídou k Saturnu a zpět

20041124saturn.jpg
Ve středu 24. listopadu 2004 od 18:30 pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti (PPČAS) na Štefánikově hvězdárně přednášku na aktuální téma "První třídou k Saturnu a  zpět". Připravil a hovoří Mgr. Martin Pauer. Přednáška je přístupná i veřejnosti, členové PP ČAS mají vstup zdarma.
František Martinek Ostatní

Hledáte vhodný vánoční dárek?

všechny planety hezky za sebou...
všechny planety hezky za sebou...
Nezadržitelně se blíží vánoce a s nimi i čas dárků. Marně hledáte v obchodech vhodné dárky pro své nejbližší? Přemýšlíte, čím je obdarovat? Věnujte jim knihu zabývající se astronomií či kosmonautikou! Možná si vyberete z nabídky internetového knihkupectví Hvězdárny Valašské Meziříčí. Najdete zde kosmonautickou literaturu, knihy s astronomickou tématikou, hvězdné mapy, plakáty, pohlednice, omalovánky pro děti apod., celkem 62 položek.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Závěrečná zkouška X-43A při Mach10

x43a_attach-b52_02_sm.jpg
Dnes se má uskutečnit zřejmě poslední zkouška letounu X-43A, při níž by mělo být ve výšce okolo 30 km dosaženo rychlosti Mach 10 (10.621 km/h nebo 3,2 km/s). Při minulém rekordním letu dosáhl letoun X-43A na několik sekund rychlosti Mach 6,83, neboli téměř sedminásobné rychlosti zvuku, přesně 7.435 km/h.
Tomáš Metelka Exoplanety

Astronomická záhada - mladá extrasolární planeta

Exoplaneta v představách malíře
Exoplaneta v představách malíře
V červnu letošního roku, výzkumní pracovníci univerzity v Rochesteru objevili potencionální extrasolární planetu, která obíhá okolo hvězdy tak mladé, že by vlastně nic takového v jejím okolí nemělo existovat. Alespoň ne podle stávajících teorií o vzniku planet. Další pozorování ale objev potvrdila. Určitě se jedná o planetu, která je navíc jen asi 100 tisíc let stará a nachází se v systému hvězdy jen 5x starší!
Tomáš Metelka Kosmonautika

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci a dostává se do míst, kde na ni už více působí přitažlivost Měsíce než přitažlivost Země. Doktor Bernard Foing, hlavní vědecký poradce Evropské kosmické agentury (ESA) to označil za symbolický mezník. V noci 15.listopadu zahájí SMART 1 delikátní manévr, který jej později navede na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Jakmile totiž sondu zachytí měsíční gravitace, musí se zahájit opačný manévr než uskutečňovala doposud. K Měsíci sonda stoupala po obrovské spirále stále výš a výš nad zemský povrch tak, že zrychlovala. Nyní bude po podobné spirále sestupovat k povrchu Měsíce tím, že bude brzdit.

Miroslava Hromadová Kosmonautika

Pokles dráhy ISS

ISS_2.jpg
Silná magnetická bouře způsobila v uplynulých dnech výrazný pokles oběžné dráhy Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která se "propadla" o 7 km. Oznámil to mluvčí ruského střediska pro řízení kosmických letů u Moskvy Valerij Lyndin.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Sluneční plachetnice je připravena k letu

solas_ps_203long.jpg
Odpočítávání ke startu soukromé orbitální mise Cosmos 1, první řiditelné sluneční plachetnice, začalo.

Vypuštění této kosmické mise proběhne z ponořené ruské ponorky v Barentsově moři. Start se předpokládá už na 1.března 2005. Nosnou raketou bude ruská balistická střela vyřazená z vojenského použití a upravená na vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Phobos se vynořil ze tmy

sonda Mars Express, ze vzdálenosti 200 km
sonda Mars Express, ze vzdálenosti 200 km
Sonda Mars Express pořídila 22. srpna 2004 kamerou HRSC (High Resolution Stereo Camera) zatím nejdetailnější snímek Marsova měsíce Phobos. Byl vyfotografován ze vzdálenosti asi 200 km. Vědci doufají, že objasní původ sítě rýh, které sahají na tomto měsíci od rovníku až k pólu.
Karel Mokrý Ostatní

nedostupnost serveru

Omlouváme se za nedostupnost serveru astro.cz v průběhu posledních dvou dnů. Problém způsobilo dočasné vyřazení domény astro.cz z top level domény .cz. Problém je již vyřešen.

František Martinek Sluneční soustava

Mimořádné změny počasí na planetě Uran

uranus_1.jpg
Pomocí největšího dalekohledu světa Keck s objektivem o průměru 10 m získali astronomové dosud nevídaný pohled na atmosféru planety Uran. Snímky jim umožnily nahlédnout do nejzáhadnější "kuchyně" počasí ve sluneční soustavě.

Dva týmy astronomů, jeden z Berkeley, druhý z Wisconsinu, použily Keckův dalekohled, vybavený adaptivní optikou k pořízení detailních snímků atmosféry Urana a jeho prstenců.

1 …447 448 449 450 451 452 453 …537

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »