Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Extrémní mezigalaktický jet

dn13019-1_250.jpg
Byl objeven mimořádně dlouhý, intergalaktický výtrysk částic (jet). Se svým více než miliónem světelných let je nejdelší, jaký byl dosud spatřen. Tento rekordman by mohl pomoci odhalit, jak hmota v jetech drží pohromadě a to i na tak velké vzdáleností.
Petr Horálek Úkazy

Z pátka na sobotu nás překvapí meteorický roj Geminidy

Geminida z roku 2006. Autor: Brian Emfinger.
Geminida z roku 2006.
Autor: Brian Emfinger.
V noci 14./15. prosince nastává maximum meteorického roje Geminid. Geminidy patří k nejaktivnějším rojům v roce a pokud na daný rok není předpovězen nějaký meteorický déšť, či zvýšená aktivita jiného roje, jsou Geminidy na druhém místě (hned po lednových Quadrantidách). Jejich ZHR (zenitová hodinová frekvence) dosahuje kolem 110 meteorů, někdy i více.

František Martinek Hvězdy

Hvězda nejpodobnější Slunci objevena

Poloha hvězdy HIP 56948, která je nejpodobnější Slunci.
Poloha hvězdy HIP 56948, která je nejpodobnější Slunci.
Peruánští astronomové Jorge Melendez (Australian National University) a Ivan Ramirez (University of Texas, Austin) ohlásili objev hvězdy „nejpodobnější Slunci“. Její průměr, hmotnost, teplota a chemické složení se parametrům Slunce velmi podobají. K pozorování použili dalekohled Harlan J. Smith Telescope o průměru 2,7 m na McDonald Observatory. Jejich objev napovídá, že chemické složení Slunce není zcela unikátní, jak se někdy dříve soudilo.
Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 4/2007 a Vánoční nadílka Astropisu!

Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 14 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.

Vánoční nadílka Astropisu!
Hledáte vhodný vánoční dárek? Za cenu běžného předplatného nyní můžete navíc dostat pěkný barevný dárkový certifikát vystavený speciálně na jméno obdarovaného, který mu potom dáte pod stromeček.
A co víc, nyní také každý nový předplatitel (tedy takový, který vloni Astropis neodebíral a nyní začne) obdrží zdarma Hvězdářský kalendář 2008. Akce platí do 31. ledna nebo do vyčerpání (omezených!) zásob. (Kalendář obdržíte k obyčejnému i dárkovému předplatnému).

Tomáš Bezouška Multimédia

Fotografická soutěž „Moje vánoční kometa...“

Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS)a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje 3. ročník fotografické soutěže „Moje vánoční kometa...“ se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.

František Martinek Sluneční soustava

Saturnovy měsíce ve tvaru „létajících talířů“

Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan.
Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan.
Dva malé Saturnovy měsíce vypadají na snímcích ze sondy Cassini jako „létající talíře“. Tyto měsíce, které se nacházejí uvnitř prstenců planety, mohly získat své zvláštní tvary postupným nabalováním materiálu z prstence, čímž v oblasti jejich rovníku „vyrostla“ pozorovaná vyvýšenina.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Obří jet u rodící se hvězdy

l1157.jpg
Spitzer Space Telescope pořídil infračervený snímek rychle rostoucího výtrysku (jetu) u právě se rodící hvězdy L1157 v souhvězdí Cephea. Hvězda je zahalena do prachové obálky, proto není ve viditelném světle pozorovatelná.
František Martinek Sluneční soustava

Byla Venuše sestrou Země?

Porovnání velikosti Země a Venuše.
Porovnání velikosti Země a Venuše.
Dnešní Venuše je doslova pekelné místo ve vesmíru díky vysoké teplotě a obrovskému atmosférickému tlaku na jejím povrchu. Evropská sonda Venus Express (start 9. 11. 2005) však zjistila, že tomu tak nebylo vždycky. Ve vzdálené minulosti byla Venuše pravděpodobně velmi podobná Zemi a obsahovala velké množství vody.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 6/2007 a S1/2007

Vyšla nová čísla Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. V běžném čísle se mimo jiné věnujeme výjimečným kometám 17P/Holmes a 8P/Tuttle. Přinášíme reportáže z několika podzimních akcí, například ve Valašském Meziříčí úspěšně proběhlo setkání slunečních hodinářů, o čemž informuje sám organizátor Jaromír Ciesla.

Povětroň speciál "Galaktická stezka" slouží jako průvodce naučnou stezkou, kterou jsme vybudovali u hradecké hvězdárny v roce 2007. Zobrazujeme na ní jedenáct nejznámějších nebeských objektů v naší Galaxii, a navíc jednu sousední galaxii Velké Magellanovo mračno. Zvolenému měřítku 1 ku 180 biliardám odpovídají vzdálenosti zastávek i rozměry objektů znázorněné na informačních tabulích. Celková délka naučné stezky je 9,5 kilometru. Nejprve vede podél "panoramatické" silnice ke kostelu na Novém Hradci Králové a pak pokračuje hlubokými lesy do malebného Bělečka.

Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – listopad 2007

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v různých pořadech objevuje astronomie nebo je hostem astronom. V následujícím přehledu najdete seznam a stručný obsah takových pořadů za měsíc listopad. Všechny pořady si můžete stáhnout pomocí přímého odkazu do mp3 archivu. V listopadu se astronomie objevila v 9 pořadech, 7 článcích a jednom speciálním projektu.
Miroslava Hromadová Exoplanety

Planety u extrémně mladé hvězdy

ux_tau_a.jpg
Astronomové jsou přesvědčeni, že hvězda stará pouhý 1 milión let, může být již obklopená mladými planetami. Hvězda podobná Slunci leží v systému nazvaném UX Tau A, ve vzdálenosti asi 450 světelných let od Země. Vědci doufají, že objev poskytne pohled do doby, kdy v naší vlastní Sluneční soustavě začaly vznikat planety.
Pavel Suchan Ostatní

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 104 ze 6. 12. 2007


Česká astronomická společnost devadesátiletá

Česká astronomická společnost byla založena 8. prosince 1917 za účasti padesáti zájemců o astronomii v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6. Vytkla si tři hlavní cíle: vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu, zřídit knihovnu s čítárnou a popularizovat výsledky moderní astronomie. Toho dosáhla o 11 let později, kdy v roce 1928 byla slavnostně otevřena Lidová hvězdárna na Petříně. Členskou základnou České astronomické společnosti prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. V historii české, respektive československé astronomie sehrála společnost nezanedbatelnou úlohu.
Pavel Suchan Ostatní

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 103 ze 6. 12. 2007


Česká astronomická společnost udělila první čestnou Kopalovu přednášku


Česká astronomická společnost udělila historicky první Kopalovu přednášku 2007 RNDr. Pavlu Spurnému, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. za jeho nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze 8. 12. 2007 v 11 hodin. Po předání ceny bude přednesena přednáška „Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii – nové metody, přístroje a některé zajímavé výsledky.“ Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, zdarma.
Pavel Suchan Ostatní

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 102 ze 6. 12. 2007

Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2007

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2007 Ing. Jana Vondráka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností 8. 12. 2007 v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze v 15:15 hodin. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Precese a nutace: včera, dnes a zítra“, na kterou má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).

František Martinek Sluneční soustava

Třetí průlet sondy ULYSSES nad severním pólem Slunce

Kosmická sonda Ulysses.
Kosmická sonda Ulysses.
Evropská sonda Ulysses pokračuje ve výzkumném programu, který zatím žádná jiná kosmická sonda neprováděla. Jedná se o výzkum polárních oblastí Slunce a jeho působení na okolní kosmické prostředí. Zhruba před rokem sonda prolétala nad jižními polárními oblastmi Slunce, nyní začal její průlet nad oblastmi kolem severního pólu.


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »