Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jan Verfl Ostatní

Astropis 2004 - Special

Články:

R. Šmída: Reliktní záření
J. Grygar: Aby bylo konečně jasno (ve vesmíru)!
M. Topinka: Stopařův průvodce po záblescích gama
M. Prouza: Temná hmota
M. Bursa: Rentgenové hvězdy II
M. Prouza a R. Šmída: Pár střípků vesmírné mozaiky
D. Ondřich: Nepřehlédněte! - O přehlídkách oblohy
P. Prouza: Edwin Powell Hubble

Rubriky:

D. Ondřich, M. Pauer: Astronomie na Internetu: Kosmologinternet
Recenze:
V. Kopecký: John Gribbin: Pátrání po velkém třesku
M. Prouza: Marcus Chown: Vesmír hned vedle

Extra:

Přehledný barevný plakát shrnující základní kosmologické údaje
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Některé kulové hvězdokupy mohou být zbytky galaxií

cluster-sm.jpg
Kulové hvězdokupy - výrazně kulově symetrické skupiny až milionů hvězd, jsou jedněmi z nejkrásnějších objektů na obloze. Jen v naší vlastní galaxii - Mléčné dráze, jich je asi 200, ale mnozí astronomové věří, že jich bývalo mnohem víc. Předpokládají totiž, že některé z hvězdokup by ve skutečnosti mohly být pozůstatkem nevyvinutých trpasličích galaxií pohlcených Mléčnou dráhou.
Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA identifikovala vadu pěnové izolace Columbie

v_columbia-tank_01.jpg
Pěna z palivové nádrže, která při startu udeřila u náběžné hrany křídla raketoplánu Columbia a vedla tak k úmrtí všech sedmi astronautů na palubě byla vadná. Oznámila to NASA v pátek 13.8.2004.

Vesmírná agentura v pátek 13.8. zveřejnila, že testování potvrdilo defekt i to, že NASA nevěděla, že procedury nanášení pěnové izolace byly špatné.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Progres zakotvil u ISS

progres-a-iss.jpg
Bezpilotní ruská nákladní loď se spojila s mezinárodní kosmickou stanicí v sobotu 14. srpna ráno, aby doručila téměř tři tuny jídla, paliva, kyslíku, vody a dalších zásob dvěma obyvatelům stanice.

Progres 15 automaticky zakotvil u zadního spojovacího uzlu servisního modulu Zvezda v 7:01 SELČ, když kosmická loď a stanice letěla 362 kilometrů vysoko nad střední Asií. Během několika minut po prvním doteku západky stykovacího zařízení pevně spojily obě kosmické lodě.

Tomáš Metelka Multimédia

Z archivů Hubbla

2004-26-n44f-sm.jpg
Archivy Hubblova dalekohledu obsahují řadu nádherných snímků. Na tomto, nedávno uvolněném, krásném a neobvyklém obrazu, Hubblův teleskop zachytil ojedinělý pohled na nebeský ekvivalent pozemské geody - plynovou dutinu vytvořenou hvězdným větrem a intenzivním ultrafialovým zářením mladé horké hvězdy.
František Martinek Kosmonautika

Robot opraví robota

Dextre.jpg
Když počátkem letošního roku informoval administrátor NASA Sean O´Keefe o zrušení další servisní mise raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST), vyvolal tím mnoho rozhořčení nejen mezi astronomy, ale i mezi širokou veřejností. Jako reakce na nesouhlasné projevy byla ustanovena nezávislá komise, která měla navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise měla 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Nástupce Spiritu a Opportunity z Pittsburghu

Vědci z laboratoře robotiky na universitě Carnegie Mellon v Pittsburghu, představí 12.srpna svého robota pojmenovaného ZOE. Ten má hledat a identifikovat život v nepřátelském prostředí. Tým vědců nyní pracuje na druhé etapě tříletého programu, který má budoucím robotům na Marsu pomáhat hledat život. Projekt je součástí NASA astrobiologického a technologického programu pro zkoumání planet ASTEP.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Úspěšné přenosy dat z Marsu v mezinárodním provedení

MER-MEXfig1.jpg
Mars Express, sonda evropské vesmírné agentury, poprvé přenášela k Zemi obrazová data jednoho z marsovských roverů NASA. Jednalo se o součást souboru zkoušek a testů možností meziplanetárního síťového propojení. Tato zkouška připraví cestu budoucím misím u Marsu, jak využít vzájemného propojení meziplanetární přenosové schopnosti zařízení ESA a NASA. Obě agentury naplánovaly tyto ukázky jako demonstraci svého úsilí o spolupráci na vesmírném výzkumu.
František Martinek Ostatní

V Texasu plánují největší dalekohled světa

GMT.jpg
Dvě texaské univerzity (University of Texas at Austin, Texas AM University) plánují stavbu největšího dalekohledu světa. Vědci z uvedených univerzit tvrdí, že dalekohled s názvem GMT (Giant Magellan Telescope) bude schopen soustředit více než 70krát více světla než Hubblův kosmický teleskop (HST), přičemž pořízené snímky budou mít 10krát vyšší kvalitu. Jeho optická plocha bude ekvivalentní jednomu dalekohledu s objektivem o průměru 21,5 m.
František Martinek Kosmonautika

Sojuz poletí k Měsíci?

LunarExpress_Arch_Soyuz.jpg
V polovině července prezentovali Američané na vědecké konferenci v Las Vegas, která byla věnována návratu lidí na Měsíc, podle jejich názoru "velmi neobvyklý projekt". Pro lety k Měsíci hodlají využít ruskou kosmickou loď Sojuz, tj. stejnou loď, které v současné době zajišťují výměny posádek Mezinárodní kosmické stanice ISS a slouží jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace posádky při ohrožení jejich života.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Cena X zapsala další havárii rakety

rocket_rubicon1.jpg
O 10 milionů USD, Ansari ceny X, za soukromý, civilní let s lidskou posádkou na hranice kosmického prostoru, se nyní uchází asi dva tucty týmů. V neděli při zkušebním startu selhala jednomu z kanadských týmů raketa a explodovala brzy po startu, ve výšce méně než 300 metrů. Při nezdařeném pokusu, nebyl naštěstí nikdo zraněn a to ani na zemi, ani ve vzduchu. Raketa Rubicon 1, která je 7 m dlouhá a 1 m široká, měla na palubě jen tři figuríny simulující váhu astronautů.
Tomáš Metelka Ostatní

Superpočítač pro NASA - PROJEKT COLUMBIA

nasacomp.jpg
Vesmírná agentura NASA má dostat vysoce výkonný superpočítač, s jehož podporou má simulovat shuttle misi Columbia, která v roce 2003 skončila katastrofou. Projekt Columbia, jak byl nový superpočítač pojmenován, postaví NASA na světovou špici výpočetního výkonu superpočítačů. Jeho prvním úkolem, má být provedení 10 kompletních simulací letu a havárie raketoplánu. Nebude to samozřejmě jeho jediný úkol, nový superpočítač bude agentuře pomáhat modelovat lety dalších budoucích misí, výpočty pro konstrukce kosmických zařízení nebo provozovat klimatické a podnební výzkumy.
František Martinek Ostatní

Ludvík Očenášek - 55. výročí úmrtí

ocenaseksp5.jpg
V roce 1930 vzlétly v Praze na Bílé hoře do výšky 1,5 km první československé rakety, jejichž délka byla kolem půl metru. Navrhl je, vyrobil a vyzkoušel všestranný technik Ludvík Očenášek (4. 8. 1872 - 10. 8. 1949), od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo 55 let.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »