Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světleSnímek v úvodu článku představuje galaxii NGC 6240, vytvořený na základě nových dat v oboru rentgenového záření, které získala družice Chandra X-ray Observatory (červená, oranžová a žlutá barva). Rentgenová data byla zkombinována s fotografií ve vizuálním oboru, pořízenou Hubblovým kosmickým dalekohledem HST v roce 2008. Galaxie je od Země vzdálena 400 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Aztécký kalendářČtenáře možná napadne, proč psát na astronomických stránkách o tak banální věci, jakou je kalendář. Máme možnost si jej v různých obměnách koupit v každém papírnictví a orientace v něm nečiní potíže snad ani šestiletému dítěti. V různě rozšířených formách vychází tiskem po staletí a nalezneme ho např. i na slavném Pražském orloji. Přesto při bližším zkoumání zjistíme, že záležitost je složitější, než se na pohled zdá.
Nově objevený obří Saturnův prszenec - kresbaSpitzerův kosmický dalekohled, provozovaný NASA, objevil nový obrovský prstenec kolem Saturnu - zdaleka největší mezi prstenci obřích plynných planet.
Exoplanety v představách malíře, autor: T. RieckenTým vědců z celého světa v čele s Jeanem Schneiderem, autorem světoznámého katalogu exoplanet www.exoplanet.eu publikoval vizionářskou studii, o budoucnosti výzkumu exoplanet a hledání života na nich. Podle jejich studie nás nyní čeká řádově 100 let intenzivních objevů na poli exoplanet a poté nastane dlouhé období před skutečným poznáním mimozemských organismů.
Přistání Sojuzu TMA-13Kosmická loď Sojuz TMA-14 s tříčlennou posádkou úspěšně přistála ve stepích Kazachstánu v neděli 11. října v 6:32, náš přenos začal v 5:30. Po půlročním pobytu na ISS se v ní vrátili Gennady Padalka a Michael Barratt, připojil se k nim kosmický turista Guy Laliberte.
Frank De Winne na palubě ISSBelgický astronaut Frank De Winne se v pátek jako první Evropan stal velitelem Mezinárodní kosmické stanice. Pomyslné žezlo převzal od ruského kosmonauta Gennadyho Padalky, který na stanici pobývá od konce března. Padalka se společně se svým kolegou Barrattem a kosmickým turistou Lalibertem vrátí na Zemi v kosmické lodi Sojuz TMA-14 v neděli ráno, nenechte si ujít online přenos tohoto přistání.
Přesvětlené místo - Tábor (foto P. Suchan)Od 10. do 13. září letošního roku se na brněnské hvězdárně po deseti letech konal astronomický festival. Sešlo se na něm na 70 astronomů z České i Slovenské republiky. Ve velké části z 15 přehledových přednášek z různých astronomických oborů byla zmiňována i problematika světelného znečištění. Stav je dnes doslova žalostný, ale snad se blýská na lepší časy. V pořadu Nebeský cestopis o tom vyprávěl jeden z účastníků festivalu, odborník na světelné znečištění, astronom Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2009 za celoživotní dílo, především pak za významný přínos v popularizaci kosmonautiky a publikační činnost pracovníka Akademie věd a popularizátora kosmonautiky Mgr. Antonína Vítka, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 9. října 2009 od 16:00 na 19. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:30 přednese přednášku na téma Raketoplány – co dokázaly a v čem zklamaly.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 132 z 9. 10. 2009
Na to, aby MPC zaevidoval Vaše pozorovania do katalógu ako novú planétku, potrebujete zaslať pozície objektu minimálne z dvoch dní, ideálne sú dni tri. Tu sa myslí pozorovanie z troch rôznych dní a nie tri za sebou idúce dni, hoci aj také pozorovanie je dobré. Objekty nájdené len z dvoch nocí môžete síce tiež poslať, dokonca môžete získať predbežné katalógové číslo (designáciu) pre takýto objav. Ak sa však v archíve MPC špeciálny softvér nájde k novému objavu ďaľšie pozorovania od iného pozorovateľa a ten pozoroval dané teleso počas 3 nocí, kredit za objav stratíte a získa ho pozorovateľ s dlhším časovým obdobím...
Vznikající planetární soustava LRLL 31 v souhvězdí PerseaAstronomové odhalili zajímavou situaci v okolí mladé hvězdy. Něco, snad další hvězda či planeta, jak se zdá, svým působením vytváří shluk materiálu v protoplanetárním disku, který hvězdu obklopuje. Pozorování uskutečněná pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu na oběžné dráze kolem Země tak poskytla výjimečný pohled do počáteční fáze formování planet.
ALMA 35-2009Práce na výstavbě astronomické observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pokračují a právě postoupily do další významné fáze. Jedna z řady technicky dokonalých antén byla převezena na náhorní plošinu Chajnantor v Chilských Andách. Přepravil ji obří transportér, jenž byl vyroben výhradně pro tuto práci. Anténa váží 100 tun a má průměr 12 metrů. Byla dopravena na operační stanoviště (Array Operations Site), kde je po celý rok takřka bezoblačné nebe a extrémně nízká vlhkost vzduchu. To činí z této polohy ideální pozorovací místo.
Mezní hvězdná velikostMHV neboli Mezní Hvězdná Velikost - pojem, který již není třeba dlouze představovat. Další běh nazvaný 8. MHV podzim 2009 proběhl na tradičním místě v rekreačním areálu BVV v Zubří u Nového Města na Moravě 25. - 28. září.
ASE Pregue 2009V rámci Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů (ASE XXII Planetary
Congress) pořádaného Association of Space Explorers (ASE) v Praze ve dnech
4. až 10. 10. 2009 pod heslem Vesmír: příležitost pro všechny! se ve středu
7. října koná tzv. Community Day, kdy se účastníci kongresu rozjedou po
celé České republice, aby se setkali na besedách s veřejností, studenty,
žáky.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2009 obdržel snímek
"Galaxie M 110", jehož autorem je Jiří Linet.
Je 10. dubna roku 1773 a na Paříž se snesla tma. Noc je neobvykle hezká a nebe čisté. Obvyklé kouřmo z topení, krbů a dílen, které tak rádo rozptyluje světla rozrůstajícího se velkoměsta, zmizelo. Charles Messier obrací svůj dalekohled k velké mlhovině v souhvězdí Andromedy.
Asteriody Ida a DactylPredtým než začnete hľadať nové pozície, musíte určiť dráhové elementy Vášho objavu. Na tento účel použite program Find Orb. Program na základe nameraných pozícií v Astrometrice vypočíta potrebné elementy dráhy. Po otvorení programu Find Orb, kliknete na okienko Open a tu načítate súbor MPCReport.txt. Zobrazia sa Vám všetky objekty, ktoré sa v Astrometrice zmerali, v našom príklade vidíte merania pre objekt krt214...
Společné foto účastníků, Zleva: R. Dřevěný, M. Vrašťák, L. Brát, M. Mašek, M. Klos (dole), J. Trnka, J. Speil, Mrs. Speilová, B. Hladík (nahoře), T. Kalisch (zcela dole), J. Klimentová, H. Kučáková, P. Kliment, Z. Fischerová, P. SobotkaPodobně jako v minulých dvou ročnících praktika jsme využili možnosti uspořádat tuto akci v lokalitě pro pozorovatele zaslíbené, v Krkonoších v Peci pod Sněžkou.
Konjunkce planet s Měsícem.Pro ty, kteří musí ráno časně do práce, či pro ty, kteří by si klidně kvůli pěkné podívané ráno přivstali, máme jeden tip. Od 3. do 18. října 2009 probíhá na ranní obloze "tanec", či odborněji vzájemná konjunkce, tří planet Sluneční soustavy - Merkuru, Venuše a Saturnu. Trojici nápadných objektů před rozbřeskem doplní 15. října i srpek Měsíce.
Světový kosmický týden 2009V letošním roce si světová kosmonautika připomenula 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci. I v České republice měly tyto oslavy náležitou odezvu. Možná podobně výrazně byl veřejnosti představen i americký astronaut Andrew Feustel, který při svém letošním letu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu s sebou do vesmíru vzal básnickou sbírku Jana Nerudy "Písně kosmické" - a v srpnu je potom přivezl do České republiky.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 131 z 2. 10. 2009.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
