Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Sobotka Úkazy

Skvrny na Slunci pouhým okem

Přes sluneční povrch se tento týden přesouvá skupina obřích skvrn. Temné skvrny jsou tak rozměrné, že k jejich sledování nepotřebujete žádný dalekohled, stačí vám jen pěkné počasí a nějaký ochranný filtr proti poškození očí slunečním zářením. V dalekohledu pak samozřejmě uvidíte mnohé podrobnosti, které prosté oko nerozliší.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Mladé hvězdy ve strarých galaxiích

Skupině evropských a amerických astronomů se díky kombinaci dat z Hubblova teleskopu a ESO VLT podařil nečekaný objev.

Astronomové identifikovali velké množství "mladých" hvězdných mračen starých pouze několik milionů let uvnitř "staré" eliptické galaxie (NGC 4365), pravděpodobně staré 12 milionů let. Je to poprvé, kdy bylo možné určit několik odlišných period formování hvězd v tak staré galaxii.

Eliptické galaxie - jako NGC 4365 - se předpokládala pouze jedna vlna formování hvězd. Tím se vysvětlovala neexistence hvězdných formací u eliptických galaxií. Použitím největších a nejlepších dalekohledů ve vesmíru a na Zemi se nyní podařilo prokázat opak. Tato nová informace pomůže porozumět ranné historii galaxií a obecné teorii formování hvězd ve vesmíru.

Zdroj: ESO Press Release 11/02

Marek Wolf Ostatní

LISA IV

Ve dnech 2. - 5. července 2002 proběhne v historických budovách pražského Karolina mezinárodní astronomická konference na téma Library and Information Services in Astronomy (LISA IV), kterou pořádá Astronomický ústav MFF UK ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR. Již čtvrtého setkání na toto téma se zúčastní více než stovka knihovníků světových astronomických institucí, správců databází (NASA ADS, CDS), vydavatelů odborné zahraniční literatury (Kluwer, IoP UCP) a také profesionálních astronomů. Tato konference je rovněž součástí oslav 50. výročí založení Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Černé díry v NGC 4697

Chandra's image of the elliptical galaxy NGC 4697 reveals diffuse hot gas dotted with many point- like sources. As in the elliptical galaxies
Chandra's image of the elliptical galaxy NGC 4697 reveals diffuse hot gas dotted with many point- like sources. As in the elliptical galaxies
Snímek eliptické galaxie NGC 4697 získaný rentgenovou družicí Chandra odhaluje rozptýlený horký plyn s množstvím bodových zdrojů.

Bodové zdroje jsou binární systémy černá díra-neutronová hvězda.Hmota vyvržená normální hvězdou je při pádu na černou díru ohřívána a emituje rentgenové záření.

Karel Mokrý Exoplanety

55 Cancri - planetární systém podobný našemu

Srovnání našeho planetárního systému a Cancri
Srovnání našeho planetárního systému a Cancri
Na obrázku vidíte srovnání našeho planetárního systému s nově objeveným systémem 55 Cancri. U této hvězdy byla nalezena planeta velmi podobná Jupiteru - jak vzdáleností a tvarem oběžné dráhy, tak i hmotností.

Ostatní známé extrasolární planetární systémy obsahují planety blízko mateřské hvězdy. Velmi mnoho jich má velmi excentrické dráhy. Tato objevená planeta se nachází přibližně ve vzdálenosti Jupitera.

Karel Mokrý Ostatní

Nová podoba www.astro.cz

Na nově upravených stránkách České astronomické společnosti naleznete několik novinek - sekci FAQ (často kladené dotazy), Download s pozadím do Windows a dokumenty o společnosti (včetně přihlášky).

V přehledně zpracované části o společnosti se dozvíte něco o uspořádání společnosti.

Na všechny stránky budou postupem času přibývat dalši informace. Máte-li jakýkoliv dotaz, připomínku, či by jste se chtěli podílet na vytváření obsahu tohoto serveru, obraťte se na info@astro.cz
příjemné čtení

Karel Mokrý Ostatní

21. 6. Nastane letní slunovrat

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 35 ze 17. 6. 2002
21. 6. Nastane letní slunovrat
Dne 21. 6. 2002 v 15h 24min letního času se severní polokoule Země nejvíce přikloní ke Slunci - v tom okamžiku nastane letní slunovrat, začne astronomické léto a Slunce vstoupí do znamení Raka. 21. 6. bude nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá na noc. V poledne vystoupí u nás Slunce nejvýš z celého roku, na obratníku Raka projde nadhlavníkem a na severním polárním kruhu o půlnoci nezapadne.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích

Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích
Jak je již dlouholetou tradicí, jednou za dva roky pořádá Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo Celostátní sluneční seminář. Setkání je určeno především pro pracovníky lidových hvězdáren a klade si za cíl informovat tyto pracovníky o nejnovějších trendech a výsledcích v oblasti výzkumu naší nejbližší hvězdy. Semináře jsou pořádány pokaždé v zajímavé oblasti Slovenské republiky a jsou tak částečně zaměřeny i na poznávání krás slovenského kraje.
Pavel Koten Ostatní

"Astronomie a kosmonautika na Euroconu"

"Astronomie a kosmonautika na Euroconu"
Už za necelý měsíc se v České republice uskuteční vůbec poprvé v historii Eurocon, evropské setkání fanoušků literatury, filmu, Internetu a her, zaměřených na science fiction a technologie budoucnosti, fantasy a mytologii a horor, kosmonautiku a astronomii, UFO a záhady, historii a budoucnost. V rámci programu se uskuteční i tzv. Futurologický kongres s řadou přednášek věnovaných astronomii a kosmický letům a technologiím.
Karel Mokrý Ostatní

"Dokumentární film a soudobé dějiny"

"Dokumentární film a soudobé dějiny"
Dovolujeme si Vás pozvat na seminář"Dokumentární film a soudobé dějiny" věnovaný tentokrát astronomii aklimatologii. Seminář se koná 27. června od 15 hodin v budově Akademie vědČR, Národní 3, Praha 1, místnost č. 206.

Program:
Hledáme supernovy (Chile)
Vesmírné spojení (ze seriálu Perspektivy) (Velká Británie)
Vzdušný polární experiment (Itálie)
3MW ze Slunce (Itálie)
Klimatické konflikty (Dánsko)
více informací - http://www.kratkyfilm.cz/astro/

Jana Tichá Sluneční soustava

První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti

První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti

V noci z 1. na 2.června 2002 objevili astronomové na jihočeské Observatoři Kleť dosud neznámou planetku pohybující se v blízkosti Země. Zemi minula o pouhé 0,02 astronomické jednotky, tj. o tři a půl milionů kilometrů. Dnes se už od nás bezpečně vzdaluje do vesmíru. Patří mezi velmi vzácné planetky typu Apollo, které křižují dráhu Země. Takových těles zatím známe jenom necelých devět stovek, zatímco počet všech už někdy zaznamenaných planetek se blíží dvou set tisícům a absolutní většina takových objevů připadá na velké americké hledací projekty.

redakce II Ostatní

Medzinárodné astronomické edukačné centrum

Medzinárodné astronomické edukačné centrum

V dňoch 30. až 31. 5. 2002 sa na Sninských Rybníkoch a Astronomickom observatóriu na Kolonickom sedle uskutočnilo sympózium s medzinárodnou účasťou pod názvom "Medzinárodné astronomické edukačné centrum", ktoré bolo venované 50. výročiu založenia Hvezdárne v Humennom spojené s uvedením do prevádzky najväčšieho ďalekohžadu na Slovensku s priemerom hlavného zrkadla 1 meter. Uvedený ďalekohžad Vihorlatská hvezdáreň dostala do bezplatného užívania v rámci Zmluvy o vedecko-technickej spolupráci od svojho dlhoročného partnera Astronomického observatória v Odesse na Ukrajine. Prevoz a inštalácia ďalekohžadu trvala dva roky a bola úspešne ukončená 24.mája 2002 vložením hlavného zrkadla do tubusu ďalekohžadu za účasti odborníkov z Odessy p. Paulína - hlavný konštruktér, p. Rjabova - elektronik a p. Faščevského - optik. 26. mája 2002 bolo nainštalované sekundárne zrkadlo, čím boli zavŕšené práce na optickej sústave ďalekohžadu a vznikli predpoklady na jeho úspešné uvedenie do prevádzky. Celý ďalekohžad aj s montážou váži 4,2 tony, hlavné zrkadlo má hmotnosť 407 kg. Ďalekohžad je originálnym výrobkom Astronomického observatória v Odesse, montáž je vidlicová a optická sústava je modifikovaný systém ARGUNOVA. Celý projekt bol finančne zabezpečovaný prostredníctvom Neinvestičného fondu ,,TELESKOP", ktorý výrazne podporilo Ministerstvo kultúry SR.
RNDR. Igor KUDZEJ, CSc.
riaditež Vihorlatksej hvezdárne v Humennom

Karel Mokrý Ostatní

ASHK: Povětroň 4/2002

ASHK: Povětroň 4/2002
Dnes vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 4/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.

Jako první jsme zařadili článek 10 otázek a odpovědí, v němž senejprve seznámíte s vlastnostmi komet (formou komentovaných odpovědína otázky z čísla 1/2002) a pak si můžete zapřemýšlet o meteoritecha vzniku sluneční soustavy.

V rubrice Přečetli jsme si shrnujeme nově publikované odborné práce,především z oborů proměnných hvězd a meziplanetární hmoty.Vladimír Kocour připravil Dění na obloze pro prázdninové období.Slunečních hodin se týkají dva články: Miloš Nosek píše o prstencovýchslunečních hodinách a následuje krátká anonce internetovéhoKatalogu slunečních hodin v Čechách.

Kamil Fryš upozorňuje na možné využití fólie při pozorování reflektorem.Ostatně v následujících Povětroních byste se s popisem konstrukcírůzných astronomických přístrojů měli setkávat častěji!Druhým článkem Vladimíra Kocoura ml. je třetí, závěrečný dílFyziologické optiky pro astronomy.

Následují chronologicky řazené články týkající se dění ve společnostia akcí z uplynulých dvou měsíců:odhalení pamětní desky baronu Arturu Krausovi,10. výročí založení hvězdárny v Pardubicích,setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu ve Vlašimi a7. setkání MEDÚZY v Partizánském.

Jiří Grygar Ostatní

Mimořádná cena Učené společnosti udělena Ondřeji Pejchovi

Mimořádná cena Učené společnosti udělena Ondřeji Pejchovi
Při příležitosti prvního dne 8. valného shromážděni Učené společnosti České republiky, jež se konalo v budově Akademie věd ČR v Praze dne 20. května 2002 byla studentu Gymnázia na Slovanském nám. v BrněOndřeji PEJCHOVIudělena mimořádná cena Učené společnosti pro studenty gymnáziíza práci v astronomii, zejména pozorování a měření proměnných hvězd.

V této kategorii ocenila Učená společnost sedm studentů českých gymnázií,ale z nich jedině Ondřej Pejcha získal cenu mimořádnou.

Ondřej Pejcha je členem ČAS a aktivním pozorovatelem proměnných hvězd.Věnuje se především pozorovacímu programu skupiny MEDUZA.
zpráva převzata od J. Grygara



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »