Vyhledávání v článcích
Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali
Je možné, že vesmír je starší, než jsme si dříve mysleli. Vyplývá to z rozboru rentgenového záření kvasaru APM 8279+5255 s rudým posuvem z = 3.91 odpovídajícího vzdálenosti 13,5 miliardy světelných let. Ukazuje se, že obsahuje více kovů, než odpovídá mládí, v jakém jej pozorujeme.
Výsledky astrosoutěže
Na http://astro.sci.muni.cz/soutez/ je uveřejněn seznam a bodové ohodnocení finalistů astrosoutěže. Znám je již i celkový vítěz ročníku 2002. Stal se jím Jakub Černý z Miletína. Na druhém místě se umístila Petra Pecharová z Prahy.
NASA připravuje další malé sateltity
NASA vybrala další dva malé satelity v rámci programu SMEX (Small Explorer). Tyto satelity jsou určené k detekci skryté hmoty ve vesmíru a k pozorování vysoké oblačnosti.
Mladé hvězdy ve strarých galaxiích
Skupině evropských a amerických astronomů se díky kombinaci dat z Hubblova teleskopu a ESO VLT podařil nečekaný objev.
Astronomové identifikovali velké množství "mladých" hvězdných mračen starých pouze několik milionů let uvnitř "staré" eliptické galaxie (NGC 4365), pravděpodobně staré 12 milionů let. Je to poprvé, kdy bylo možné určit několik odlišných period formování hvězd v tak staré galaxii.
Eliptické galaxie - jako NGC 4365 - se předpokládala pouze jedna vlna formování hvězd. Tím se vysvětlovala neexistence hvězdných formací u eliptických galaxií. Použitím největších a nejlepších dalekohledů ve vesmíru a na Zemi se nyní podařilo prokázat opak. Tato nová informace pomůže porozumět ranné historii galaxií a obecné teorii formování hvězd ve vesmíru.
Zdroj: ESO Press Release 11/02
Uzávěrka KR 4/2002
Redakce Kosmických rozhledů upozorňuje na uzávěrku čísla 4/2002, která bude 8.7.2002.ČAS mezi knihami
Česká astronomická společnost se v roce 2002 zúčastnila knižního veletrhu "Svět knihy 2002", ...LISA IV
Ve dnech 2. - 5. července 2002 proběhne v historických budovách pražského Karolina mezinárodní astronomická konference na téma Library and Information Services in Astronomy (LISA IV), kterou pořádá Astronomický ústav MFF UK ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR. Již čtvrtého setkání na toto téma se zúčastní více než stovka knihovníků světových astronomických institucí, správců databází (NASA ADS, CDS), vydavatelů odborné zahraniční literatury (Kluwer, IoP UCP) a také profesionálních astronomů. Tato konference je rovněž součástí oslav 50. výročí založení Matematicko-fyzikální fakulty UK.Černé díry v NGC 4697

Bodové zdroje jsou binární systémy černá díra-neutronová hvězda.Hmota vyvržená normální hvězdou je při pádu na černou díru ohřívána a emituje rentgenové záření.
55 Cancri - planetární systém podobný našemu

Ostatní známé extrasolární planetární systémy obsahují planety blízko mateřské hvězdy. Velmi mnoho jich má velmi excentrické dráhy. Tato objevená planeta se nachází přibližně ve vzdálenosti Jupitera.
Asteroid 2002MN těsně minul Zemi
V pátek 14.června minula Zemi planetka o průměru 50-120m. Planetku objevili astronomové v rámci projektu LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research) 17.června - několik dní po nejbližším přiblížení k Zemi.
Nová podoba www.astro.cz
Na nově upravených stránkách České astronomické společnosti naleznete několik novinek - sekci FAQ (často kladené dotazy), Download s pozadím do Windows a dokumenty o společnosti (včetně přihlášky).
V přehledně zpracované části o společnosti se dozvíte něco o uspořádání společnosti.
Na všechny stránky budou postupem času přibývat dalši informace. Máte-li jakýkoliv dotaz, připomínku, či by jste se chtěli podílet na vytváření obsahu tohoto serveru, obraťte se na info@astro.cz
příjemné čtení
21. 6. Nastane letní slunovrat
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 35 ze 17. 6. 200221. 6. Nastane letní slunovrat
Dne 21. 6. 2002 v 15h 24min letního času se severní polokoule Země nejvíce přikloní ke Slunci - v tom okamžiku nastane letní slunovrat, začne astronomické léto a Slunce vstoupí do znamení Raka. 21. 6. bude nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá na noc. V poledne vystoupí u nás Slunce nejvýš z celého roku, na obratníku Raka projde nadhlavníkem a na severním polárním kruhu o půlnoci nezapadne.
Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích
Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských TeplicíchJak je již dlouholetou tradicí, jednou za dva roky pořádá Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo Celostátní sluneční seminář. Setkání je určeno především pro pracovníky lidových hvězdáren a klade si za cíl informovat tyto pracovníky o nejnovějších trendech a výsledcích v oblasti výzkumu naší nejbližší hvězdy. Semináře jsou pořádány pokaždé v zajímavé oblasti Slovenské republiky a jsou tak částečně zaměřeny i na poznávání krás slovenského kraje.
"Astronomie a kosmonautika na Euroconu"
"Astronomie a kosmonautika na Euroconu"Už za necelý měsíc se v České republice uskuteční vůbec poprvé v historii Eurocon, evropské setkání fanoušků literatury, filmu, Internetu a her, zaměřených na science fiction a technologie budoucnosti, fantasy a mytologii a horor, kosmonautiku a astronomii, UFO a záhady, historii a budoucnost. V rámci programu se uskuteční i tzv. Futurologický kongres s řadou přednášek věnovaných astronomii a kosmický letům a technologiím.
"Dokumentární film a soudobé dějiny"
"Dokumentární film a soudobé dějiny"Dovolujeme si Vás pozvat na seminář"Dokumentární film a soudobé dějiny" věnovaný tentokrát astronomii aklimatologii. Seminář se koná 27. června od 15 hodin v budově Akademie vědČR, Národní 3, Praha 1, místnost č. 206.
Program:
Hledáme supernovy (Chile)
Vesmírné spojení (ze seriálu Perspektivy) (Velká Británie)
Vzdušný polární experiment (Itálie)
3MW ze Slunce (Itálie)
Klimatické konflikty (Dánsko)
více informací - http://www.kratkyfilm.cz/astro/
První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti
První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na KletiV noci z 1. na 2.června 2002 objevili astronomové na jihočeské Observatoři Kleť dosud neznámou planetku pohybující se v blízkosti Země. Zemi minula o pouhé 0,02 astronomické jednotky, tj. o tři a půl milionů kilometrů. Dnes se už od nás bezpečně vzdaluje do vesmíru. Patří mezi velmi vzácné planetky typu Apollo, které křižují dráhu Země. Takových těles zatím známe jenom necelých devět stovek, zatímco počet všech už někdy zaznamenaných planetek se blíží dvou set tisícům a absolutní většina takových objevů připadá na velké americké hledací projekty.
Medzinárodné astronomické edukačné centrum
Medzinárodné astronomické edukačné centrumV dňoch 30. až 31. 5. 2002 sa na Sninských Rybníkoch a Astronomickom observatóriu na Kolonickom sedle uskutočnilo sympózium s medzinárodnou účasťou pod názvom "Medzinárodné astronomické edukačné centrum", ktoré bolo venované 50. výročiu založenia Hvezdárne v Humennom spojené s uvedením do prevádzky najväčšieho ďalekohžadu na Slovensku s priemerom hlavného zrkadla 1 meter. Uvedený ďalekohžad Vihorlatská hvezdáreň dostala do bezplatného užívania v rámci Zmluvy o vedecko-technickej spolupráci od svojho dlhoročného partnera Astronomického observatória v Odesse na Ukrajine. Prevoz a inštalácia ďalekohžadu trvala dva roky a bola úspešne ukončená 24.mája 2002 vložením hlavného zrkadla do tubusu ďalekohžadu za účasti odborníkov z Odessy p. Paulína - hlavný konštruktér, p. Rjabova - elektronik a p. Faščevského - optik. 26. mája 2002 bolo nainštalované sekundárne zrkadlo, čím boli zavŕšené práce na optickej sústave ďalekohžadu a vznikli predpoklady na jeho úspešné uvedenie do prevádzky. Celý ďalekohžad aj s montážou váži 4,2 tony, hlavné zrkadlo má hmotnosť 407 kg. Ďalekohžad je originálnym výrobkom Astronomického observatória v Odesse, montáž je vidlicová a optická sústava je modifikovaný systém ARGUNOVA. Celý projekt bol finančne zabezpečovaný prostredníctvom Neinvestičného fondu ,,TELESKOP", ktorý výrazne podporilo Ministerstvo kultúry SR.
RNDR. Igor KUDZEJ, CSc.
riaditež Vihorlatksej hvezdárne v Humennom
ASHK: Povětroň 4/2002
ASHK: Povětroň 4/2002
Jako první jsme zařadili článek 10 otázek a odpovědí, v němž senejprve seznámíte s vlastnostmi komet (formou komentovaných odpovědína otázky z čísla 1/2002) a pak si můžete zapřemýšlet o meteoritecha vzniku sluneční soustavy.
V rubrice Přečetli jsme si shrnujeme nově publikované odborné práce,především z oborů proměnných hvězd a meziplanetární hmoty.Vladimír Kocour připravil Dění na obloze pro prázdninové období.Slunečních hodin se týkají dva články: Miloš Nosek píše o prstencovýchslunečních hodinách a následuje krátká anonce internetovéhoKatalogu slunečních hodin v Čechách.
Kamil Fryš upozorňuje na možné využití fólie při pozorování reflektorem.Ostatně v následujících Povětroních byste se s popisem konstrukcírůzných astronomických přístrojů měli setkávat častěji!Druhým článkem Vladimíra Kocoura ml. je třetí, závěrečný dílFyziologické optiky pro astronomy.
Následují chronologicky řazené články týkající se dění ve společnostia akcí z uplynulých dvou měsíců:odhalení pamětní desky baronu Arturu Krausovi,10. výročí založení hvězdárny v Pardubicích,setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu ve Vlašimi a7. setkání MEDÚZY v Partizánském.
Mimořádná cena Učené společnosti udělena Ondřeji Pejchovi
Mimořádná cena Učené společnosti udělena Ondřeji PejchoviPři příležitosti prvního dne 8. valného shromážděni Učené společnosti České republiky, jež se konalo v budově Akademie věd ČR v Praze dne 20. května 2002 byla studentu Gymnázia na Slovanském nám. v BrněOndřeji PEJCHOVIudělena mimořádná cena Učené společnosti pro studenty gymnáziíza práci v astronomii, zejména pozorování a měření proměnných hvězd.
V této kategorii ocenila Učená společnost sedm studentů českých gymnázií,ale z nich jedině Ondřej Pejcha získal cenu mimořádnou.
Ondřej Pejcha je členem ČAS a aktivním pozorovatelem proměnných hvězd.Věnuje se především pozorovacímu programu skupiny MEDUZA.
zpráva převzata od J. Grygara