NuSTAR je orbitální rentgenový teleskop, který byl vypuštěn do vesmíru v červnu 2012. Do vesmíru ho vynesla raketa Pegasus, která byla upevněna pod trupem letounu L-1011 „Stargazer“. Teleskop má velmi unikátní konstrukci, kdy zrcadla teleskopu jsou umístěna na výsuvném zařízení, 10 metrů od detektorů. Tento stožár byl rozvinut 9 dní po startu mise. Tato technologie umožňuje zaostření přijímaných paprsků před jejich dopadem na detektory.
Přehled událostí na obloze od 7. 9. do 13. 9. 2015. Měsíc bude kolem novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše a Mars. Aktivita Slunce byla velmi nízká. Vesmírná stanice má dočasně devítičlennou posádku.
K Mezinárodní kosmické stanici se v pátek 4. září ráno připojila nová loď Sojuz TMA-18M s kosmonauty z Ruska, Dánska a Kazachstánu. Posledně jmenovaní zůstanou na palubě jen asi týden, jejich loď poslouží na jaře příštího roku k návratu Michaila Kornijenka a Scotta Kellyho z roční orbitální mise. Přílet nového Sojuzu však lehce zkomplikoval úhybný manévr kosmické stanice před vesmírným odpadem.
NASA koncem srpna potvrdila, že sonda New Horizons, která proletěla kolem Pluta 14. července 2015, se vydá k tělesu Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Tento malý objekt (cca do 50 km) obíhá kolem Slunce v pásu ledových těles za dráhou Neptunu asi 1,5 miliardy kilometrů za Plutem.
Astronomové používající k pozorování vesmíru Hubblův kosmický dalekohled HST objevili, že objekt pojmenovaný Markarian 231 (zkráceně Mrk 231), což je nejbližší galaxie k Zemi, která ve svém nitru hostí kvasar, je poháněný dvěma centrálními černými děrami kroužícími navzájem kolem sebe.
Tomuto překrásnému snímku dominuje část obří mlhoviny Gum 56, která je osvětlována mladými jasnými hvězdami zrozenými v jejím nitru. Po miliony let se hvězdy utvářely z plynu mlhoviny. Hmota se však postupně vrátí zpět do nitra hvězdné porodnice – až stárnoucí hvězdy přetvořený materiál odvrhnou nebo jej explozivně vymrští do svého kosmického okolí při výbuchu supernovy. Snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Štědrá a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy, který se letos uskuteční v sobotu 5. září ve Štědré na Karlovarsku. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.
S koncem prázdnin nás minul i další měsíční úplněk, tentokrát v sobotu 29. srpna. Fáze Měsíce se nyní přesouvá k poslední čtvrti, což naznačuje, že se nacházíme na vstupu do další lunace, v níž budeme moct pozorovat difúzní objekty, a to včetně komet. Nov nastane 13. září (a v jižní Africe a v Anatarktidě také přinese částečné zatmění Slunce). Jaké komety pak budou jasnější než zhruba 15 mag a tím pádem se stanou dalekohledy viditelnými objekty?
Léto, asi nejparnější v našem životě, je za námi. Věříme, že jste si ho užili a nyní už se můžeme v klidu vrátit k nejzajímavějším událostem pohledem videokamer a animací.
Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku. Zasoutěžit si mohou mladí konstruktéři robotů, vystřelit vlastní raketu parabolickou dráhou a nechybí ani výtvarná soutěž pro nejmenší. Do užšího výběru se dostávají adepti na Expedici Mars…
Kamil Hornoch z ASU je ukázkovým případem, jak mohou amatérští astronomové konkurovat profesionálům (k nimž se Kamil dnes také řadí). V roce 2002 si našel „skulinku na trhu“ a začal se zabývat systematickým vyhledáváním nov v blízké galaxii M 31 v Andromedě a stal se v tomto oboru nesmírně úspěšným. Dnes se svými spolupracovníky hlídá i několik dalších blízkých galaxií, zejména pak M 81 ve Velké medvědici, a zde nemá konkurenta. V roce 2014 formou Astronomického telegramu oznámil objev 34 možných nov v galaxiích mimo naši, a jen za polovinu letošního roku má již 15 objevů. Za zmínku jistě stojí, že Kamil je k polovině roku 2015 objevitelem celkově přes 290 nov v cizích galaxiích. Některé z nich jsou velmi zajímavými exempláři, a to zejména ty rekurentní.
Kombinace pěkného počasí a úplňku možná nejednoho z nás vedla k myšlence, že ten Měsíc v úplňku září nějak moc. Když se to sejde a Měsíc je na své dráze blíže Zemi a zároveň v úplňku, osvětluje krajinu trochu víc. Největší úplněk letošního roku to ještě úplně nebyl, ten nás čeká až v září a bude to speciální velký úplněk.
Přehled událostí na obloze od 31. 8. do 6. 9. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti, čeká nás několik zákrytů včetně jasného Aldebaranu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Ráno je vidět Venuše a Mars. Aktivita Slunce byla zvýšená. Vesmírná stanice je v permanenci. Po nákladní HTV-5 se nyní chystá Sojuz TMA-18M s tříčlennou posádkou.
Gardenia Photography zve všechny zájemce na fotografický workshop ve slovenských Nízkých Tatrách. Hostem a lektorem workshopu bude Petr Horálek, známý český astrofotograf, popularizátor astronomie, autor a cestovatel. Místo konání s fantastickými pohledy do nebe, na slovenském Telgártě v Nízkých Tatrách, nabízí opravdu vhodné podmínky k praktikování krajinářské astrofotografie. Workshop se uskuteční v termínu 16. – 18. října 2015 a pokud vás nabídka zaujala, neváhejte se přihlásit co nejdříve. Počet účastníků je totiž omezený na maximálně 8 lidí.
Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter i Saturn – kolem všech těchto planetu už v historii kroužila alespoň jedna robotická sonda, která nám pomohla prozkoumat povrch a v některých případech i měsíce, které obíhají kolem planety. Jenže Sluneční soustava obsahuje ještě dvě planety – Uran a Neptun, které jsme zatím prozkoumali pouze z jednoho jediného průletu. Sonda Voyager 2 prolétla kolem Uranu v lednu 1986 a kolem Neptunu v srpnu 1989. Všechny naše znalosti o těchto světech tak pochází pouze z této jediné sondy. Dočkáme se v příštích desítkách let nového průzkumníka, který by vstoupil na oběžnou dráhu jedné z těchto planet?
Jestliže byl počet v červnu nalezených komet velmi nízký, v červenci jej můžeme nazvat nejlépe slovem katastrofální. Objevena byla pouze jedna kometa, stejně jako o měsíc dříve pak nebyla žádná kometa znovuobjevena. Příběh vývoje dráhy této nově nalezené komety je ovšem velmi zajímavý, pojďme si jej tedy přiblížit.
Na noc 12./13.8.2015, tedy noc maxima meteorického roje Perseid, byl naplánovaný šestnáctý start stratosférického balónu slovenské organizace SOSA (Slovak Organisation for Space Activities) s kódovým označením STRATO 02/2015. V jedné ze tří gondol, které byly součástí tohoto letu, byl umístěn také společný experiment Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. a SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu) s názvem MeteorCam03. Cílem experimentu byl záznam meteorů ze stratosféry a následný výpočet jejich atmosférických drah ve spolupráci s pozemními kamerami sítě EDMONd (European viDeo Meteor Observation Network).
Na Zemi postupně přicházejí záběry s dosud největším rozlišením, na kterých vidíme krátery pokrytý svět Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Naštěstí není povrch Ceres tak fádní, aby tam byly jenom ty krátery. Podívejme se na nové snímky.
Největší skvrny jsou obvykle viditelné pouhým okem. Stačí jen použít správný tmavý filtr, protože na tohle pozorování nám sluneční brýle opravdu nestačí. Dobře vyhovují speciální fólie pro pozorování Slunce, jakými jsou osazeny např. brýle pro pozorování zatmění. Na rychlé kouknutí ale stačí i svářečské sklo 13 či 14. Určitě ale stojí za to vidět skvrny přes dalekohled.
Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně prozkoumali přes 170 000 fotometrickýchměření patnácti pozoruhodných hvězd, aby odpověděli na otázku, proč tyto hvězdy vykazují extrémní nedostatek železa a podobných kovů. Vědci potvrdili, že možnou příčinou je okolní mezihvězdný materiál, který je sám o sobě ochuzený o tyto těžké prvky a který postupně dopadá na povrch hvězdy. Tento proces potom způsobuje, že se i zkoumaná hvězda jeví chudá na zmíněné prvky.
