Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Marek Kuchařík Kosmonautika

Rozhovor: Petr Kulhánek - družice GLAST

Start družice GLAST
Start družice GLAST
Dnes nasedneme do nosné rakety Delta II a společně s observatoří GLAST vyrazíme do vesmíru. Start byl několikrát odložen a povedl se až ve středu 11. června večer. Požádal jsem profesora Petra Kulhánka z katedry fyziky elektrotechnické fakulty ČVUT, aby nám vysvětlil, co je to za sondu a co znamená zkratka GLAST.

Tomáš Mohler Vzdálený vesmír

Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2008): Bylo oceněno studium supermasivní černé díry za pomocí dalekohledů ESO

Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.

redakce Ostatní

V sobotu 21. června nastane letní slunovrat

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 117 z 19. června 2008

21. června 2008 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po půlnoci, v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V sobotu 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.

František Martinek Kosmonautika

U Měsíce bude opět živo

Japonská sonda Kaguya u Měsíce.
Japonská sonda Kaguya u Měsíce.
Po delším období nezájmu se pozornost vědců znovu obrátila k Měsíci. S trochou nadsázky lze říci, že ji vyprovokovalo prohlášení NASA, že se američtí astronauti kolem roku 2020 znovu vrátí na povrch nejbližšího kosmického souseda Země. Přistání člověka však bude předcházet jeho detailní výzkum pomocí nejrůznějších automatů, a to nejen amerických.

V současné době krouží na oběžné dráze kolem Měsíce dvě kosmické sondy: 3. 10. 2007 byla navedena na oběžnou dráhu japonská sonda KAGUYA, o měsíc později (5. 11. 2007) se k ní přidala čínská kosmická sonda Chang´e-1.

Milan Halousek Kosmonautika

Česká stopa v měsíčním prachu

Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Krátce před Vánocemi roku 1972 odstartoval z Měsíce lunární modul Apolla 17 s astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem - tím byl završen americký program Apollo, program dobytí Měsíce.

Poslední člověk, jehož noha před téměř 36 roky zanechala v měsíčním prachu svůj otisk, byl americký astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. A v těchto dnech máme to potěšení uvítat Eugena Cernana opět v České republice.

Pavel Suchan Kosmonautika

Eugene Cernan v České republice

Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Průběžně aktualizováno!

Do vlasti svých předků přiletí v úterý 17. června 2008 jako host předsedy vlády americký astronaut Eugene Cernan - poslední člověk naší planety, který zanechal svou stopu na Měsíci, aby se podíval na výstavu o stopách lidstva v Národním muzeu, na níž je umístěna i československá vlajka, kterou měl s sebou na měsíčním povrchu a kterou v roce 1974 věnoval Astronomickému ústavu v Ondřejově.

Petr Kubala Sluneční soustava

Plutoidy aneb nová kategorie ve sluneční soustavě

Dva plutoidy - Pluto a Eris
Dva plutoidy - Pluto a Eris
Na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze v roce 2006 bylo Pluto vyloučeno ze seznamu planet a přemístěno do poněkud méně prestižní kategorie trpasličích planet. Už v Praze se někteří (především američtí) astronomové snažili pro objekty za dráhou Neptunu vymyslet novou kategorii, jejímž prototypem by bylo právě Pluto. Návrh rezoluce tehdy neprošel a celá záležitost byla odložena. Po dvou letech se IAU k problému vrátila a výkonný výbor v Oslu přijal 11. června 2008 návrh pracovní skupiny, podle kterého vzniká ve sluneční soustavě zcela nová kategorie těles.

František Martinek Vzdálený vesmír

Pohled HST na kupu galaxií v souhvězdí Vlasů Bereniky

Část kupy galaxií Coma pohledem HST.
Část kupy galaxií Coma pohledem HST.
Hubblův kosmický dalekohled (HST, NASA) zachytil nádherné seskupení velkého počtu galaxií, vytvářejících tzv. kupu galaxií Coma, jednu z nejhustších známých seskupení galaxií ve vesmíru.

Pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST byla vyfotografována velká část této kupy galaxií. Snímek zachycuje oblast o rozměru několika miliónů světelných roků. Kompletní kupa galaxií obsahuje tisíce galaxií v prostoru kulového tvaru o průměru více než 20 miliónů světelných let.

Tomáš Mohler Hvězdy

Trpaslík a Vesmírný kotel

Eta Carinae
Eta Carinae
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (017/2008): VLT uvádí dvě mlhoviny v souhvězdí Lodního kýlu

Při příležitosti desátého výročí okamžiku, kdy na zrcadla VLT dopadlo první světlo, vydává ESO dva úžasné snímky dvou různých typů mlhovin, které se nacházejí v souhvězdí Lodního kýlu. První obklopuje hvězdu Eta Carinae a má tvar trpaslíka. Hvězdě Eta Carinae je souzeno vybuchnout během následujících 100 000 let. Druhý obrázek představuje mnohem větší mlhovinu, která se rozkládá okolo skupiny mladých a hmotných hvězd.

Petr Kubala Kosmonautika

Zprávy ze základny Vastitas Borealis II

Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI
Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI
Zprávy ze základny Vastitas Borealis, kde už téměř dva týdny pracuje sonda Phoenix, jsou jako na houpačce. Špatné zprávy střídají dobré…naštěstí jsou ty špatné zprávy mnohem méně špatné, než jsou ty dobré zprávy dobré. Kamera na sondě zřejmě odhalila led a robotické ruce se podařilo odebrat první vzorky. Proti tomu se vyskytly problémy při přenosu dat a dvířka na jedné z komor přístroje TEGA nelze úplně otevřít.

Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – květen 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v květnu astronomie objevila v 7 pořadech, 5 článcích a 4 aktualitách. Poslechněte si povídání Jiřího Grygara o Saturnu, připomeňte si s Ivo Míčkem osobnost Eugena Shoemakera, s Antonínem Vítkem družici Phoenix nebo Petrem Kulhánkem družici Planck. Přečtěte si o sondě SOHO, erupci na červeném trpaslíku nebo o kosmické pavučině.
František Martinek Vzdálený vesmír

Krása symetrie uvnitř naší Galaxie

Současná představa vzhledu naší Galaxie.
Současná představa vzhledu naší Galaxie.
Sluneční soustava se nachází v Galaxii, označované také jako Mléčná dráha. Jedná se o seskupení zhruba 400 miliard hvězd včetně Slunce do objektu ve tvaru disku. Velké množství těchto hvězd a množství neproniknutelného mezihvězdného plynu je soustředěno do velkých oblouků, tzv. spirálních ramen, která se odvíjejí od galaktického centra směrem do vnějších oblastí.
Petr Horálek Úkazy

S příchodem června nastávají podmínky pro pozorování stříbřitých mraků

Noční svítící oblaky blízko Kuanas v Litvě 3. 7. 2007. Autor: Donatas Tamonis
Noční svítící oblaky blízko Kuanas v Litvě 3. 7. 2007.
Autor: Donatas Tamonis
Pokud se vám poštěstí a budete někde za městem pozorovat během stmívání nebo rozbřesků okolí severního obzoru, možná spatříte velmi zvláštní závoje stříbřitých oblaků. Tento dodnes ještě přesně neobjasněný úkaz s anglickou zkratkou NLC je nám znám jako „noční svítící oblaky“, „mezosférické oblaky“ nebo „stříbřité mraky“. Jedná se o náhodný úkaz, který nelze podobně jako polární záři nad naším územím předpovědět. Přesto oproti zmíněným zářím jej můžeme zažít mnohem častěji. Navíc viditelnost NLC úzce souvisí s minimální „výškou“ Slunce pod obzorem, která je z našich zeměpisných šířek nejmenší v době letního slunovratu. Proto především červen a počátek července vybízí ke sledování tajemných nočních svítících oblaků nejvíce.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »