Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Ivo Míček Sluneční soustava

Kráter Kebira v Egyptě - největší kráter Severní Afriky

bu_web_color.jpg
Vědci z Boston University oznámili 3.3.2006 objev dalšího kráteru meteorického původu na Sahaře a zároveň největšího v Severní Africe. Na satelitních snímcích jej objevil Dr. Farouk El-Baz (podílel se i na výzkumech v rámci projektu Apollo) spolu s Dr. Emanem Ghoneimem. Kráter o průměru 31 km dostal jméno Kebira (což v arabštině znamená "velký") a má patrný dvojitý val, čímž připomíná měsíční krátery. O své prvenství tak přišel kráter v Čadu s průměrem 12 km.
František Martinek Sluneční soustava

Druhá rudá skvrna na Jupiteru

Jupiter_OvalBA.jpg
Astronomové amatéři i profesionální astronomové znají odedávna Jupitera jako planetu s jednou Velkou rudou skvrnou a proměnným počtem malých bílých oválných skvrn. Dnes už je všechno jinak. Jupiter již nevypadá jako kyklop s jedním krvavým okem. Amatérský astronom Christopher Go z Filipín zachytil na fotografii Jupitera důvěrně známou Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot - GRS) společně s menší skvrnou, která se teprve v poslední době zbarvila do červena.
František Martinek Multimédia

HST pořídil nejpodrobnější fotografii galaxie M 101

M101_1.jpg
Astronomové sestavili mimořádně podrobný snímek galaxie M 101 z 51 fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), při doplnění informací z pozemních dalekohledů. Tato největší a nejpodrobnější fotografie spirální galaxie, jaká kdy byla pořízena, má velikost 16000 x 12000 pixelů.
Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 1/2006

astropis1.jpg
Právě vyšel Astropis 1/2006. Značná část čísla je věnována březnovému zatmění Slunce. V jednotlivých článcích si přečtete, jak zatmění nejlépe pozorovat a zaznamenat, o významu slunečních zatmění či kam se za tímto úplným zatměním vypravit.
Informace o časopise, o obsahu jednotlivých čísel a předplatném naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.




  • L.Honzík: Jak pozorovat zatmění Slunce 29. března
  • M. Prouza: Loňský pohled na vesmír předloni
  • P. Kulhánek: Nebaryonová temná hmota
  • Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů III
František Martinek Kosmonautika

Nová posádka ISS bude hrát golf

jsc2005e40052.jpg
Nová posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS bude hrát golf. Tato informace připomíná na první pohled aprílový žertík, nicméně nová posádka ISS se opravdu bude golfu věnovat. Alespoň je to zatím v plánu. Pokud bude s tímto návrhem souhlasit i NASA, pak by měl být překonán rekord v délce doletu golfového míčku na jeden odpal. Mezitím se také objevily názory, že se jedná o nedomyšlený krok a že vystřelený míček může poškodit i samotnou stanici.
František Martinek Sluneční soustava

Vznikly měsíce Pluta při velké srážce?

Pluto_impact.jpg
Tým amerických astronomů, jehož vedoucím je Alan Stern (Southwest Research Institute - SwRI) se domnívá, že dva nedávno objevené malé měsíce Pluta vznikly stejným způsobem, jako měsíc Charon: při srážce Pluta s jiným velkým kosmickým tělesem. Astronomové se domnívají, že i v okolí dalších dvojitých těles Kuiperova pásu se mohou ukrývat doposud neobjevené měsíce. Malé měsíce, obíhající kolem Pluta, mohou rovněž uvolňovat drobné částice a vytvářet tak prstenec.
František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí realizuje projekty spolufinancované Evropskou unií

Poznavani_bez_hranic.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí zahájila koncem roku 2005 realizaci prvního projektu, podporovaného Evropskou unií prostřednictvím přeshraničního programu INTERREG IIIA Fond mikroprojektů. Projekt "Poznávání bez hranic" je zaměřen na obnovení vzájemné spolupráce mezi hvězdárnami v příhraničních krajích a na rozvoj vzájemných kontaktů a poznávání pracovníků hvězdáren a pedagogů, především však mládeže. Slovenským partnerem projektu je Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste.
František Martinek Kosmonautika

Japonská astronomická družice ASTRO-F na oběžné dráze

ASTRO_F.jpg
Nový astronomický dalekohled, schopný registrovat infračervené záření, byl 21. 2. 2006 dopraven na oběžnou dráhu kolem Země a zahájil tak 18měsíční misi, jejímž úkolem je provádět komplexní výzkum celé oblohy. Družice bude schopna identifikovat infračervené záření z více než 10 miliónů jednotlivých zdrojů, rozptýlených ve vesmíru.
František Martinek Kosmonautika

Izrael bude vypouštět vojenské družice z letadla

black_sparrow1.jpg
Nadpis tohoto článku není úplně správný, je nutné jej poněkud objasnit. Letadlo bude v tomto případě sloužit jako první stupeň kosmického dopravního prostředku. Do výšky kolem 10 km vynese raketu, upevněnou pod trupem nebo pod křídlem. Po dosažení plánované výšky dojde k oddělení rakety od letounu a k zažehnutí jejího raketového motoru. Raketa pak dopraví užitečné zatížení - v tomto případě vojenskou družici - na oběžnou dráhu kolem Země.
Jakub Trčka Vzdálený vesmír

Bude vytvořen lepší průvodce galaxií !

simHitchhiker3a-250.jpg
"Vesmír je veliký. Opravdu veliký. Jen nevěříme, jak je ohromně úžasný."
Dougles Adams, "Stopařův průvodce galaxií"

Steve Majewski a jeho tým z virginské univerzity plánují vypuštění a použití teleskopu SIM PlanetQuest pro objasnění otázek ohledně povahy naší Galaxie a položení základů pro opravdového "průvodce galaxií".

redakce Ostatní

Průsečík 50. rovnoběžky s 15. poledníkem u Kouřimi

Město Kouřim vyhlašuje veřejnou soutěž na vytvoření grafického návrhu označení průsečíku 50. rovnoběžky s 15. poledníkem, tedy místa, pro které jsou v ČR počítány astronomické úkazy. Průsečík se nachází na poli č.k. 650/1 v katastrálním území města Kouřim za jatkami p. Karla Sojky.

Umístění označení se směrovkou je plánováno na náměstí města Kouřim. Návrh označení musí být při vlastní realizaci akceptovatelný orgánem památkové péče. Návrhy zasílejte na adresu: Městský úřad Kouřim, Mírové náměstí 145, 281 61 Kouřim v uzavřené obálce s heslem Astronomické úkazy ČR do 15.3.2006. Autor vybraného návrhu obdrží odměnu ve výši 10 000 Kč.

František Martinek Vzdálený vesmír

Objev "neviditelné" galaxie s vysokým obsahem kovů

Kovova_galaxie.jpg
Astronomové využili unikátní rozlišovací schopnosti, kterou disponuje spektrograf s vysokým rozlišením UVES (Ultra-violet and Visible Echelle Spectroghaph) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO. Objevili tak rozsáhlý oblak vodíku ve vzdáleném vesmíru, obsahující velké množství kovů. Tento objev může pomoci rozřešit problém chybějících kovů ve vesmíru a umožní "nahlédnout" do doby, kdy galaxie vznikaly.


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »